Jaroslav Petr

Současný hurikánový tanec v Karibiku a sto tisíc mrtvých, které po sobě zanechal v Myanmaru květnový cyklón Nagris, jsou živnou půdou pro bouřlivé vědecké spory. Jsou tropické bouře opravdu stále silnější?ˇ

Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.ˇ

Čas prázdnin a dovolených je v nenávratnu. Návrat k povinnostem a denní rutině se vám snaží zpříjemnit i Český rozhlas Leonardo. Po prázdninových reprízách už pořad Vstupte! zase nabízí zcela nové informace a podněty k přemýšlení. V pátek 5. září v 11 hodin si můžete spolu s Jaroslavem Petrem sami pro sebe hledat odpověď na otázku: „Smíme zasahovat do lidské dědičné informace?“ˇ

V pokročilém stádiu rakoviny se ze zhoubného nádoru oddělují jednotlivé buňky a putují krví do jiných částí těla. Tam se uchytí a vytvoří nový nádor, tzv. metastázu. Tvorba metastáz stojí v popředí zájmu onkologů, protože mateřský nádor svou oběť zahubí jen zřídka. Mnohem častěji se pacientovi stávají osudnými právě metastázy.ˇ

Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ

Kalifornská biotechnologická firma Advanced Cell Technology (ACT) utekla hrobníkovi z lopaty článkem, který oznamuje laboratorní výrobu lidských červených krvinek.ˇ

Britští včelaři vytáhli proti úhlavnímu nepříteli včel se zcela novou biologickou zbraní. Proti cizopasnému roztoči kleštíkovi včelímu, známému také pod latinským názvem Varroa destructor, nasadili choroboplodnou houbu.ˇ

Andrés García z Georgia Institute of Technology (Atlanta, USA) získal se svým týmem tkáňových inženýrů šlachu, která se na jednom konci plynule mění na kost. Takové šlachy se mnohem pevněji kotví na kost a slibují dokonalejší léčbu těžkých zranění jako například prasknutí achilovky.ˇ

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.

Mezinárodní tým vědců pod vedením genetika Richarda E. Greena z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl kompletní dědičnou informaci z mitochondrií neandrtálce, který zemřel před 38 000 roky v chorvatské jeskyni Vindija.

Američtí vědci vypěstovali v laboratoři nemocné neurony dvou žen trpících amyotrofní laterální sklerózou. Onemocnění postihuje nervové buňky mozku a míchy ovládající pohyb svalů. Je známé také jako Lou Gehringova choroba, protože k jejím nejznámějším obětem patřil vynikající předválečný americký hráč baseballu Lou Gehring.

Pouhé vdechování toxického aerosolu při procházkách na mořském pobřeží může být životu nebezpečné.

Cesta k velkému úspěchu amerického biologa Ronalda Evanse ze Salkova ústavu v kalifornském La Jolla začala naprostým fiaskem.

Řídnutí kostí ohrožuje především lidi v pokročilejším věku. Toto plíživé onemocnění označované odborně jako osteoporóza zvyšuje riziko zlomenin a následných závažných komplikací. Vědci byli přesvědčeni, že kosti starších lidí řídnou, protože kostní tkáň „leniví“ a nereaguje na zvýšenou námahu. Tým finských lékařů pod vedením Teppa Järvinena z university v Tampere zjistil, že to není pravda. Starým lidem tak svitla naděje na úspěšný boj s osteoporózou.

Australským chovem koní se šíří onemocnění vyvolané novou formou viru hendra. Onemocnění je přenosné na člověka.

Velké pozdvižení vyvolala letos švýcarská federální komise expertů, kteří hodnotili rizika přenosu viru HIV a došli k závěru, že HIV-pozitivní lidé nemusí při pohlavním styku používat kondomy. Podle švýcarské komise stačí, když pacientům zabere léčba a srazí množství viru HIV v jejich těle na dostatečně nízkou úroveň. Komise prohlásila léčené HIV-pozitivní osoby za „pohlavně neinfekční“. Nejnovější analýzy australského epidemiologa Davida Wilsona z University of South Wales v Sydney dokazují, že doporučení švýcarské komise může během deseti let zvýšit nárůst počtů HIV-pozitivních osob na čtyřnásobek.

Šokující objev se podařil americkým genetikům ze Stanfordské university. Stárnutí není samovolným neřízeným „rozkladem“. Jde o aktivní proces regulovaný celou řadou genů.ˇ

Mají k tomu řadu dobrých důvodů. Zvíře zbavuje jazykem ránu nečistot a dobře prokrví její okolí. Zároveň se do olízaného poranění dostává se slinami celá řada biologicky aktivních látek.

Mořská hvězdice Acanthaster planci přezdívaná pro četné ostré ostny jako „trnová koruna“ se od roku 1960 už třikrát přemnožila a převalila se přes nejvýznamnější korálové útesy Indického a Tichého oceánu jako ničivá vlna. Hvězdice vyžírá drobné korálové polypy z jejich vápenaté vnější kostry a za sebou nechává spoušť. Na zdravém, nepoškozeném útesu je polypy obydlena asi 20%. Když přes útes přejdou žravé hvězdice, zbudou polypy nejvýše na pěti procentech jeho plochy.

Jak se muži a ženy vypořádávají s pokušením? Na tuto otázku hledal odpověď tým kanadských psychologů vedený Johnem Lydonem z montrealské McGill University.

Čeští přírodovědci odhalili trik, kterým ptáci rozeznají ve svém hnízdě vajíčko podstrčené kukačkou. Jako vodítko využívají ultrafialového záření odráženého vaječnou skořápkou.

Mezinárodní tým portugalských, švýcarských a nizozemských vědců objevil v jedné ze složek sóji překvapivě účinný prostředek proti původci malárie.

Ptákům přiznávali přírodovědci vynikající zrak i sluch. O ptačím čichu se vyjadřovali s despektem. Nejnovější výzkum týmu vedeného Bartem Kempenaersem z Ornitologického ústavu Maxe Plancka v německém Starnbergu ptačí čich rehabilitoval.

Američtí vědci získali mušky octomilky, které skoro nepotřebují spánek. Poškození jediného genu, jenž dostal jméno „sleepless“ čili „bezesný“, je obrní proti ospalosti. Mušky za to tvrdě platí. Bezesné noci jim zkracují život a zhoršují koordinaci pohybů. Vědci jsou zvědavi, zda podobné genetické defekty stojí v pozadí chorobné nespavosti u některých lidí.

Změna jednoho jediného písmene genetického kódu zvyšuje u mladých kuřáků riziko, že se stanou po zbytek života těžce závislými na nikotinu a budou mít velké potíže, pokud se pokusí se svým zlozvykem skoncovat.

Američtí vědci vyrobili kontaktní čočky vybavené senzorem na měření tlaku uvnitř oka. Inteligentní čočka bude svého majitele včas varovat před hrozbou zeleného očního zákalu.

Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.

Kukačka snese v květnu až červenci do cizích hnízd v průměru asi 15 - 20 vajec. K roli hnízdního parazita je dokonale přizpůsobena. V letu připomíná krahujce nebo poštolku, což je součást jejího účinného arzenálu.

Mechanismus, jakým kofein přispívá k obnově glykogenu ve svalech, není znám, ale u vyčerpaných svalů mu to jde obdivuhodně dobře. A protože kofein není na seznamu zakázaných podpůrných látek, čeká ho skvělá budoucnost.

Vědci z University of Michigan odhalili další z tajemství evoluce zraku. Podobnost s informací o úspěchu českých genetiků „Darwin by měl z českých vědců radost“ není čistě náhodná. Naopak. Tento text vznikl evolucí textu o úspěchu týmu Zbyňka Kozmika.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky odhalili jedno z tajemství evoluce zraku.

V učebnicích zoologie patří kopinatci významné místo, i když s výjimkou odborníků tohoto celkem nenápadného tvora jen málokdo viděl na vlastní oči. Živočich se na první pohled podobá rybce, ale od ryb a dalších obratlovců se významně liší už tím, že postrádá páteř. Tu mu nahrazuje pružná hřbetní struna.

Zcela nový princip výroby vakcín odhalili američtí vědci vedení Eckardem Wimmerem z newyorské Stony Brook University. Jak se zdá, jejich postup dokonale splňuje dva zcela protikladné nároky na očkovací látku. Vakcína se musí co nejvíce podobat původci choroby, aby očkováním navozený stav bojové pohotovosti imunitního systému dokonale chránil proti skutečné nákaze. Na druhé straně ale musí být vakcína zcela bezpečná.

Madagaskarští lemuři kata spolu hovoří řečí pachů a vůní. Výrobci kosmetiky u nich zřejmě inspiraci hledat nebudou. Lemuři lidskému nosu dvakrát nevoní. Samice lemurů však pach zdatného samce neodolatelné přitahuje. Pokud samec onemocní nebo poklesne ve společenském žebříčku, projeví se to i na jeho pachové vizitce a zájem samic o něj rázem klesá.

Siven a pstruh využívají v Pyrenejích stejná trdliště a vzájemně se kříží.

Cizopasníci nejednou významně zasahují do chování svých obětí a manipulují s nimi ve svůj prospěch.

Ropucha obrovská (Bufo marinus) proslula v Austrálii jako „třtinová žába“, protože byla cíleně dovezena v roce 1935 z Havaje k likvidaci hmyzích škůdců cukrové třtiny.

Sklon mužů k homosexualitě je výslednicí mnoha faktorů. Mezi nimi sehrávají významnou roli i dědičné vlohy. Vědci sice zatím neodhalili konkrétní geny, jejichž varianty by byly za mužskou homosexualitu zodpovědné, ale na druhé straně existuje dostatek důkazů o tom, že se v příbuzenstvu homosexuálů především na matčině straně vyskytuje homosexualita ve zvýšené míře.

Koráli patří k nejohroženějším mořským živočichům. Jen v Karibském moři postihuje korály devětadvacet různých onemocnění. Z Indického a Tichého oceánu je hlášeno dalších sedm chorob. O jejich příčinách vedou vědci spory.

V roce 1981 vyrobila americká biotechnologická firma Genentech první lidský růstový hormon pomocí bakterií upravených metodami genového inženýrství a otevřela tak nové možnosti pro léčbu závažných poruch růstu u dětí. Lék si brzy našel cestu mezi zakázané prostředky sportovního dopingu a v současné době kvete ilegální obchod s růstovým hormonem jako se zaručeným omlazovacím prostředkem.

Vynález luku přinesl do života pravěkých lidí revoluční změnu. Dostřel šípu byl podstatně větší než vzdálenost, na jakou mohl člověk hodit těžkým oštěpem. Účinnější zbraň zefektivnila nejen lov, ale i vedení válek.

Peníze jsou symbol. Lidský mozek si za mincemi a bankovkami snadno představí předměty a služby, které za ně lze nakoupit. Vysoce rozvinuté symbolické myšlení napomohlo člověku ke vzniku lidské řeči a odlišilo nás od zvířat. Ostatní savci dokážou uvažovat v symbolech jen velice omezeně. Proto vědce zaskočilo zjištění, že jihoamerické opice malpy kapucínské jsou schopny pochopit funkci platidel.ˇ

Vystřelené nábojnice zanechané zločincem na místě trestného činu jsou pro kriminalisty cenným důkazním materiálem. Pokud najdou u podezřelé osoby zbraň, dokážou určit, jestli se z ní na místě činu střílelo. Jedno však ani ti nejlepší kriminalisté až donedávna nedokázali - sejmout otisk prstu, který zanechal na nábojnici pachatel, když zbraň nabíjel. Při výstřelu se kov nábojnice rozžhaví a otisk se doslova odpaří. Nezbude po něm nic.

Tým vedený antropologem Danem Eisenbergem z Northwestern University si položil otázku, zda nemohly být našim předkům geny pro hyperaktivitu k něčemu dobré.

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

„Neobvyklé výkyvy teploty povrchových vod moří a oceánů, jež vědci naměřili ve čtyřicátých letech dvacátého století, byly pro nás něco jako bolavý palec,“ přiznala přední americká klimatoložka Susan Solomonová z National Oceanic and Atmospheric Administration v coloradském Boulderu.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.