Jaroslav Petr

Puberta patří k nejbouřlivějším životním obdobím. Mechanismy, které spouštějí dospívání dítěte a dramatickou proměnu jeho organismu v dospělého člověka, zůstávaly dlouho záhadou. Nejnovější objev amerických a tureckých vědců odhalil jednu z hormonálních záhad puberty.ˇ

Z louže pod okap. Tak bychom mohli stručně shrnout výsledek působení buněčných mechanismů, které nás chrání před nádorovým bujením. Platíme za ně stárnutím se všemi jeho průvodními jevy včetně kardiovaskulárních chorob, poklesu výkonnosti mozku a v neposlední řadě i rakovinou. Z ochrany proti nádorům těžíme především v mládí. Krutou daň splácíme i s úroky na stará kolena. Vyplývá to z práce týmu amerických vědců vedených Judith Campisiovou z kalifornského Buck Institute for Age Research.ˇ

Nastávající matka si vyměňuje s plodem překvapivě velké množství buněk. Z matčina těla putují buňky krví přes placentu do organismu plodu. Buněčný provoz v placentě je obousměrný. Také plod posílá do matčina těla své vlastní buněčné vyslance. Oba si nesou buňky toho druhého ještě dlouhá desetiletí a na jejich zdraví to má často zcela zásadní vliv.ˇ

Tým vědců vedený Elenou Alvarez-Buyllaovou z university v Mexico City odhalil v původních mexických odrůdách kukuřice geny pocházející z geneticky modifikovaných odrůd. Mexiko je domovinou této plodiny. Roste tu planě její předek i četné místní odrůdy. Ty představují významné kulturní dědictví. Navíc jsou zdrojem genů, které lze využít k vyšlechtění nových odrůd. Ty by tak získaly např. odolnost k chorobám či škůdcům.

Důvod, proč stárnou buňky kvasinek, je zřejmý. Jejich „elixír mládí“ – bílkovina sirtuin Sir2 – nestíhá všechno.ˇ

Obezitou nepoškozujeme zdraví jen sami sobě, ale i svým dětem a vnukům.

Případ dvaačtyřicetiletého HIV-pozitivního Američana žijícího v Berlíně vzrušil celý svět. Muž se podrobil léčbě leukémie, při níž mu byla úspěšně transplantována kostní dřeň. Ačkoli pacient bezmála dva roky po transplantaci nebere žádné léky proti AIDS, lékaři v jeho krvi nenacházejí virus HIV.

Mozkový implantát pro řečový syntezátor umožňuje vyslovit zatím jen tři samohlásky. V budoucnu to budou celá slova.

„Chcete přečíst genom? Počkejte hodinku!“

Mezinárodní tým lékařů zveřejnil v prestižním lékařském časopise The Lancet popis úspěšné transplantace průdušky vytvořeného metodami tkáňového inženýrství.

Objev pánve pravěké ženy dokládá, že se lidé rodili s velkým mozkem už před více než milionem roků.

Vypouštíte z domácího komína či automobilového výfuku vydatné porce oxidu uhličitého? Tak přijměte upřímné díky, protože jste zachránili svět!

Andrew Holt testoval v laboratořích edmontonské University of Alberta látku, od které si sliboval účinnější léčbu Parkinsonovy choroby. S výsledky pokusů si nevěděl rady. Nadějná molekula v laboratorních testech záhadně nabírala na síle.

Bakterie Wolbachia prosluly jako mistři machiaveliánské manipulace. Nejnovější objev australských vědců ale dokazuje, že svým obětem nakonec protrpěné příkoří kompenzují ochranou před smrtícími onemocněními.

Sympatie často vyjadřujeme podobně jako teplotu. Někde se nám dostane „chladného přivítání“ jindy zase pošleme někomu „vřelé pozdravy“. Není to náhoda. Nejnovější výsledky amerických psychologů, vedených Lawrencem Williamsem z University of Colorado v Boulderu, dokazují, že pocit tělesného tepla či chladu výrazně ovlivňuje náš náhled na okolní svět.ˇ

„Nasládlé i nahořklé a mírně kyselé,“ tak zhodnotil biolog Ajit Varki z University of California v americkém San Diegu chuť roztoku kyseliny N-glykolyl-neuraminové zkráceně označované jako Neu5Gc.

Centrální nervový systém (CNS) dospělce má jen omezené možnosti regenerace. Tento notoricky známý fakt výrazně limituje léčbu a rekonvalescenci při onemocnění a poraněních CNS. Nejnovější objev vědců z Harvard Medical School odhalil mechanismus, jakým lze nabudit regeneraci poškozených axonů.

Lékaři z Kanárských ostrovů odhalili v gelu kontaktních čoček nebezpečného prvoka, který může proniknout do oka a vyvolat závažné onemocnění.

Japonští vědci zdokonalili přípravu nového typu kmenových buněk, které jsou díky této inovaci opět o něco bezpečnější.

Generace vědců sní o samostatně fungujícím programovatelném molekulárním „počítači“, který by pracoval v nitru živé buňky, reagoval by na změny v její aktivitě a dokázal by nitrobuněčné procesy korigovat a řídit. Konstrukce takových molekulárních počítačů by mohly měnit životní pochody mikrobů, rostlin i živočichů a ovlivňovat jejich chování. Díky americkým vědcům Maung Nyan Winovi a Christině Smolkeové z California Institute of Technology jsme naplnění této fantaskní vize opět o krok blíž.

Díky zvláštním elektrodám voperovaným do mozku mohli dva makaci pohybovat rukou, i když měli nervy v končetině vyřazeny z činnosti injekcí anestetik. Podobné elektrody by mohly vrátit pohyb lidem, kteří ochrnuli po úrazu páteře nebo po mozkové cévní příhodě.

Sirovodík je znám především svou toxicitou. V posledních letech je však stále jasnější, že sirovodík patří spolu s oxidem dusnatým a oxidem uhelnatým k tzv. gasotransmitterům.

Biologické hodiny nám tiše tikají v organismu a říkají, kdy máme vstát, kdy je čas k jídlu a kdy bychom měli jít spát. Úloha biologických hodin však sahá daleko za měření vnitřního času. Americký biolog Norman Ruby ze Stanford University zjistil při pokusech na křečících džungarských, že dobře pracující biologické hodiny jsou nezbytné pro zapamatování toho, co se zvířata naučila. Objev zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences je příslibem pro nápravu poruch učení a léčbu výpadků paměti.ˇ

Mikroskopické řasy rozsivky patří k významným aktérům na poli změn pozemského klimatu. Pětina kyslíku, který dýcháme, vyprodukují právě rozsivky. Zároveň konzumují oxid uhličitý a ovlivňují tak teplotní bilanci planety. Dědičná informace rozsivek je proto pokladnicí nesmírně cenných údajů. Vypovídá o vývoji pozemského života, odhaluje tajemství procesů, jimiž rozsivky formují dnešní svět, a otevírá možnosti pro produkci cenných látek a nových materiálů.ˇ

Panu D.S. nebylo ani dvacet, když při práci na lisu přišel o pravou ruku. Pětatřicet let si D.S. zvykal na život s paží amputovanou v zápěstí. Překonal kruté bolesti, které ho po úrazu dlouho trápily, naučil se žít a pracovat s protézou. Na konci roku 2006 mu bylo čtyřiapadesát a dostal šanci na uzdravení. Lékaři pro něj našli mezi oběťmi nehody vhodného dárce.

Živočichové mají dobrý důvod vyhýbat se hořké potravě. Zvláště důležité je to pro konzumenty rostlin. Pozemská flóra se brání proti býložravcům produkcí toxických látek a ty jazyk registruje prostřednictvím molekul určených k vnímání hořké chuti. Příkladem takových hořkých a toxických látek rostlinného původu je chinin.

Kmenové buňky se bez omezení množí a za vhodných buněk se mohou v laboratoři proměňovat v buňky požadovaného typu. Lékaři by je mohli používat pro léčbu nejrůznějších chorob – od Parkinsonovy choroby až po hojení popálenin.ˇ

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu získala trojice světově uznávaných virologů. Jednu polovinu obdrží německý virolog Harald zur Hausen. O druhou polovinu se podělí jeho francouzští kolegové Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier.ˇ

Ceny při aukcích se často šplhají do astronomických výšin. Obraz Clauda Moneta Jezírko s lekníny byl nedávno v Londýně vydražen za 40 miliónů liber (v přepočtu asi 1,2 miliardy korun). Samotné organizátory průběh dražby zaskočil. Počítali, že cena mistrovského plátna nepřesáhne 24 miliónů liber. O podobná překvapení nebývá na aukcích nouze.ˇ

Zvýšenému riziku cukrovky a kardiovaskulárních chorob čelí lidé, kteří přicházejí ve zvýšené míře do styku s chemickou látkou zvanou bisfenol A. Ta se používá pro výrobu některých druhů umělých hmot, například polykarbonátů nebo epoxidových pryskyřic. Polykarbonáty jsou průhledné a mechanicky velice odolné. Nacházejí proto uplatnění při výrobě umělohmotných láhví, nejrůznějších „umělých skel“. Používají se také v ochranné vrstvě na CD a DVD discích. Epoxidovými pryskyřicemi jsou potahovány vnitřky plechových konzerv.

Do dědičné informace lidstva přispívalo po desítky tisíciletí mnohem méně mužů než žen. Tým amerických genetiků vedený Michaelem Hammerem z University of Arizona v Tusconu z toho vyvozuje, že lidé žili velmi dlouho v mnohoženství. Soužití v trvalých párech, jež dneska na světě převládá, nemá evolučně dlouhou historii a lidskou dědičnou informaci zatím nestihlo výrazněji poznamenat.

Nádherný pták terej tichomořský klade jedno nebo dvě vejce. Jedináček vyrůstá v poklidu. Dvojčata prožívají první dny mnohem dramatičtěji. Bijí se na život a na smrt. Výsledek zápolení je vždy stejný. Jedno z mláďat – obvykle to, které se vyklubalo jako první – přežije. Druhé je mrtvé.ˇ

Zesnulý americký herec Cristopher Reeve patřil k zapáleným propagátorům výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Doufal, že výsledky bádání v tomto oboru mu jednou vyléčí poranění míchy, které utrpěl po pádu z koně.ˇ

Nový experimentální lék LED209 nebezpečné bakterie nezabije ale zkrotí. Preparát vyvinul tým mikrobiologů vedený Vanessou Sperandiovou z University of Texas a otestoval jej na myších nakažených nebezpečným kmenem bakterií Escherichia coli O157:H7 nebo salmonelou. Jedna i druhá bakterie chrlí prudké toxiny a dokáže infikovanou myš zabít. Zvířata, která užívala LED209, bakteriím zdatně vzdorovala.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) vydal 15. července 2008 vědecké stanovisko o „bezpečnosti potravin, zdraví, welfare a dopadech na životní prostředí, týkající se zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických buněk, jejich potomků a produktů získaných od těchto zvířat“. Evropa tím reagovala na vývoj situace za Atlantikem. Počátkem tohoto roku vydal stanovisko na stejné téma i americký Ústav pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration - FDA).ˇ

Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo luskovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami.ˇ

Pozitivní výsledky dopingového testu hrozí i sportovcům, kteří zakázané prostředky neberou. A naopak. Dopingoví hříšníci mohou unikat odhalení. Podle amerického biostatistika Donalda Berryho z University Texas je to důsledek chybné koncepce testů Světové antidopingové agentury.

Američtí chemici objevili překvapivě snadný a navíc i levný způsob přeměny celulózy na jednoduché sloučeniny, využitelné k pohánění spalovacích motorů. Zdá se, že našli lék na dětské nemoci současných biopaliv.ˇ

Mírné zimy přispěly v Britské Kolumbii ke kalamitě, při které padlo za oběť hmyzím škůdcům asi 85 000 kilometrů čtverečních horského lesa. Zelené borové lesy se změnily na rezavě hnědé plochy mrtvých stromů.

Vědci představili genetický profil několika nebezpečných nádorů. Studie publikované v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science přinášejí informace o defektech genů, jež stojí v pozadí vzniku glioblastomu postihujícího mozek a nádorů slinivky.ˇ

Běžné virové onemocnění, způsobované herpes virem, označované také jako „šestá nemoc“, děti dědí s geny rodičů.ˇ

Současný hurikánový tanec v Karibiku a sto tisíc mrtvých, které po sobě zanechal v Myanmaru květnový cyklón Nagris, jsou živnou půdou pro bouřlivé vědecké spory. Jsou tropické bouře opravdu stále silnější?ˇ

Genetickou jehlu ve stohu genetického sena umějí vyhledat novým postupem američtí vědci vedení Davidem Craigem z Translational Genomics Research Institute v arizonském Phoenixu. Ve vzorku obsahujícím DNA stovek různých lidí dokážou odhalit přítomnost dědičné informace konkrétního člověka.ˇ

Čas prázdnin a dovolených je v nenávratnu. Návrat k povinnostem a denní rutině se vám snaží zpříjemnit i Český rozhlas Leonardo. Po prázdninových reprízách už pořad Vstupte! zase nabízí zcela nové informace a podněty k přemýšlení. V pátek 5. září v 11 hodin si můžete spolu s Jaroslavem Petrem sami pro sebe hledat odpověď na otázku: „Smíme zasahovat do lidské dědičné informace?“ˇ

V pokročilém stádiu rakoviny se ze zhoubného nádoru oddělují jednotlivé buňky a putují krví do jiných částí těla. Tam se uchytí a vytvoří nový nádor, tzv. metastázu. Tvorba metastáz stojí v popředí zájmu onkologů, protože mateřský nádor svou oběť zahubí jen zřídka. Mnohem častěji se pacientovi stávají osudnými právě metastázy.ˇ

Věhlasní genetici porovnávají svoje genomy.ˇ

Kalifornská biotechnologická firma Advanced Cell Technology (ACT) utekla hrobníkovi z lopaty článkem, který oznamuje laboratorní výrobu lidských červených krvinek.ˇ

Britští včelaři vytáhli proti úhlavnímu nepříteli včel se zcela novou biologickou zbraní. Proti cizopasnému roztoči kleštíkovi včelímu, známému také pod latinským názvem Varroa destructor, nasadili choroboplodnou houbu.ˇ

Andrés García z Georgia Institute of Technology (Atlanta, USA) získal se svým týmem tkáňových inženýrů šlachu, která se na jednom konci plynule mění na kost. Takové šlachy se mnohem pevněji kotví na kost a slibují dokonalejší léčbu těžkých zranění jako například prasknutí achilovky.ˇ

Objev pohřebiště v poušti poskytuje unikátní pohled do doby, kdy byla Sahara plná života.