Vražda v dětství mění ptáky na celý život  
Nádherný pták terej tichomořský klade jedno nebo dvě vejce. Jedináček vyrůstá v poklidu. Dvojčata prožívají první dny mnohem dramatičtěji. Bijí se na život a na smrt. Výsledek zápolení je vždy stejný. Jedno z mláďat – obvykle to, které se vyklubalo jako první – přežije. Druhé je mrtvé.ˇ

 

 

Zvětšit obrázek
Terej tichomořský (Sula granti), Foto: David J. Anderson

Rodiče terejů tichomořských dokážou poshánět dostatek potravy jen pro jedno mládě. Kdyby se o ni ptáčata dělila, chřadla by obě. Nezbývá, než aby se mezi nimi  co nejdříve rozhodlo v nelítostném souboji a  veškerá potrava připadla vítězi.

 

Zvětšit obrázek
David J. Anderson


Mláďata jsou na tento zápas připravena ještě před příchodem na svět. Když se vyklubou z vejce, kolují jim v krvi vysoké koncentrace samčích hormonů, jež zvyšují agresivitu. Tento hormonální doping nedostávají jen synové, ale i dcery. Zvýšení hormonů a  následně i chutě k brutálním rvačkám vyniknou při srovnání s blízce příbuznými tereji modronohými. Ti kladou také dvě vejce. Jejich mláďata se spolu nebijí a mají hladiny hormonů třikrát nižší než mláďata tereje tichomořského.

 


Američtí biologové vedení Davidem Andersonem z Wake Forest University sledovali tereje tichomořské v jejich hnízdišti na Galapágách a ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem PLoS ONE došli k závěru, že vražda sourozence poznamená ptáka na celý zbytek života. Při vzájemném soupeření mláďatům hladiny hormonů v těle dále narůstají a to nezůstane bez následků. Terejové tichomořští si udržují vysokou agresivitu i v dospělosti a někteří propadají zvráceným choutkám. Vyčíhají si v hnízdní kolonii okamžik, kdy rodiče ponechají mládě v hnízdě bez dozoru a pak se k němu vydají na návštěvu. Mládě nemůže od takového cizího strýčka či tety čekat nic dobrého. Cizí dospělý terej se k němu má nejprve jako k vlastnímu mláděti, ale vzápětí může na mládě brutálně zaútočit nebo se s ním pokouší spářit.

 

 

Zvětšit obrázek
Více než třetina terejů zahajuje svůj život vraždou svého sourozence. (D. J. Anderson)

Anderson a jeho kolegové zjistili, že tito ptačí devianti se rekrutují přednostně z ptáčat, která v prvních dnech života prodělala hormonální záplavu a zabila svého sourozence.
Terejové modronozí propadají „nezdravému zájmu“ o cizí mláďata jen vzácně a pokud už dospělý terej navštíví v hnízdě cizí mládě v nepřítomnosti jeho rodičů, obvykle se k němu nechová agresivně.

 

Každý druhý pár terejů tichomořských klade dvě vejce a z těch se zhruba ve dvou třetinách případů líhnou dvě mláďata. Vraždy se tedy dopouští v prvních dnech života více než jedna třetina terejů tichomořských. Počet ptáků, kteří v dospělosti propadají deviantnímu chování k mláďatům, je poměrně vysoký. David Anderson a jeho kolegové se přesto domnívají, že je to pro tereje tichomořské jako druh menší zlo, než kdyby nedošlo k časné selekci mezi mláďaty. Živořící  ptáčata by se nedožila dospělosti vůbec nebo by dospívala v mizerné tělesné kondici.ˇ


Pramen: PloS ONE
Wake Forest University

Datum: 02.10.2008 01:49
Tisk článku

Související články:

DNA pistole označkuje podezřelé na týdny     Autor: Stanislav Mihulka (20.02.2013)
Copak najdeme v genomu masového vraha?     Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2012)
Sebevědomí lidoopi a jiná zvěrstva     Autor: Jan Lukavec (17.02.2011)



Diskuze:

Mírná obdoba

Blažej Zelinka,2008-10-06 16:59:02

Hnízdní parazitismus-mládě kukačky obecné(Cuculus canorus canorus) vyháže z hnízda vajíčka adoptivních rodičů.V podčeledi Cuculidae mají tuto schopnost všechny druhy kukaček.Totéž dělá i mládě medozvěstky křiklavé (Indicator indicator).Naštěstí se mladiství zabijáci se v dospělosti chovají k mláďatům mírumilovně.

Odpovědět

Jste si jist,

Karel Malý,2008-10-05 12:59:45

že se juvenilnímu stadiu ontogeneze ptáků říká dětství?

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace