Jaroslav Petr

Zobákovité čelisti hlavonožců tvoří jeden z nejtvrdších a zároveň nejpevnějších organických materiálů, jaké jsme zatím v přírodě objevili.

Po nejstarších známých Američanech zbylo ..... Přesto přináší objev starého indiánského ..... zásadní zvrat v historii osídlení Ameriky.

Trio amerických vědců vzkazuje Mezinárodnímu panelu o změně klimatu: „Hrajete riskantní hru!“

Není spermie jako spermie. Samci některých živočišných druhů jsou vybaveni pohlavními buňkami hned dvou různých typů. Jedny spermie využívají tradičně k oplození. Úloha druhého typu spermií je nejasná. S jistotou víme jen to, že k početí potomků se nehodí.

Ksichtík bez vrásek si stále více lidí zajišťuje injekcemi botulotoxinu. Na mozek jim neleze jen posedlost hladkou tvářičkou, ale i samotný toxin.

Samice pávů si nevybírají samce s nejdelším a nejpestřejším peřím.

Mírný stres svědčí paměti a učení. K tomu závěru došla americká bioložka Jill Mateová z University of Chicago výzkumem na syslech.

Genetici vědí stále více o našich dědičných sklonech k chronickým onemocněním, jako jsou choroby srdce, cukrovka nebo rakovina. Od nových objevů na tomto poli si slibují zlepšení prevence chorob, jejich spolehlivější diagnostiku a v neposlední řadě i účinnější léčbu.

Zlomek lidské čelisti starý 1,2 milionu roků mění naše představy o pravěkém osídlení Evropy.

Nápad, jak pomoci nastávajícím matkám od vážných zdravotních potíží, dostal Seung Kim ze Stanfordovy university při léčbě nádorových onemocnění. Jeden z jeho pacientů trpěl vzácným typem vrozené rakoviny. Nemoc mu zasáhla slinivku a donutila k zběsilému množení buňky produkující inzulín. Koncentrace hormonu v těle pacienta prudce rostla. Kim si přitom vzpomněl na pacientky, které měly s produkcí inzulínu zcela opačné problémy. Příčinou nebyla rakovina ale těhotenství.

Aligátoři jsou vynikající plavci. Umějí se potopit i vynořit bez jediného šplouchnutí. Hladinu nezčeří, ani když se ve vodě obracejí na bok. Vděčí za to souhře svalů, které mění polohu plic v těle a posouvají tak aligátorovo těžiště. Když se chce aligátor ponořit, zatáhne plíce směrem k ocasu. Při vynoření je naopak vrací do původní polohy tím, že je natlačí dopředu. Pro elegantní otočku posouvá plíce ke straně těla.

Korejští vědci získali kočku, která ve tmě červeně svítí díky fluoreskujícímu proteinu vypůjčenému od korálovníku Discosoma.

Látce DEET daly vznik kruté zkušenosti amerických vojáků z bojů v tropických džunglích během druhé světové války. Ty přiměly armádní generály k tomu, aby si u chemiků objednali látku, která by od člověka komáry odpuzovala.

Zastánci člověka floréského vracejí úder. Po dvou vědeckých publikacích z minulého týdne, které dokazovaly, že „hobit“ byl defektní Homo sapiens, přicházejí vědci s důkazy o tom, že „hobit“ byl samotným druhem, který evolučně navazoval na člověka Homo habilis.

V přírodě mají starší sourozenci nad mladšími většinou navrch. Dříve narozená mláďata jsou větší a silnější. Díky tomu se domohou větší porce potravy a svůj náskok nad benjamínky dále zvyšují. Zatímco starší mláďata rostou jako z vody, jejich mladší sourozenci strádají. V krajních případech hynou nebo jsou dokonce silnějšími sourozenci ubiti. Jak se nyní ukázalo, neplatí to obecně.

Matky čelí o poznání nižšímu riziku rakoviny prsu než bezdětné ženy. Neplatí to však ve všech případech a některé ženy onemocní navzdory mateřství. Američtí vědci vedení Vijayakrishnanem Gadim z Fred Hutchinson Cancer Research Center v Seattlu našli pro tento fenomén celkem nečekané vysvětlení. Ženy jsou chráněny před rakovinou buňkami, které se do jejího organismu dostaly během těhotenství z plodu. Pokud se jim v těle buňky plodu neuchytí, zůstanou bez ochrany.

Když je larva ostnokožce Dendraster excentricus v nebezpečí, tak se naklonuje.

Diskuse o pravěkých „hobitech“ z ostrova Flores dostává nový impuls v podobě objevu ostatků trpasličích lidí, kteří žili před 1000 až 3000 roky na pacifickém ostrově Palau.

Náhrada drahých léků za laciné nemusí mít za následek jen finanční úsporu. Může zhoršit stav pacienta. Vyplývá to z výsledků výzkumu týmu amerického neuroekonoma Dana Arielyho z Duke University. Jeho provokativní studii zveřejnil přední lékařský časopis Journal of the American Medical Association.

Tým vedený Wolframem Rufem ze Scripps Research Institute v kalifornské La Jolla nyní odhalil základní mechanismy, které spouštějí otravu krve. Otevřel tak cestu k její účinnější léčbě.

Hned v několika zemích testuje švýcarská společnost Anecova zvláštní zařízení pro kultivaci lidských embryí při léčbě neplodnosti. Inkubátor v těle budoucí matky má vytvořit lidským zárodkům prostředí, které se co nejvíce podobá podmínkám při přirozeném početí.

Co v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš. Platí to i pro housenky. Jejich zkušenosti může využívat i motýl.

Podle nové australské studie nepatří floréskému člověku postavení samostatného druhu. Má jít o jedince postižené nedostatečnou funkcí štítné žlázy.

Norští aktivisté zahájili kampaň, v které argumentují ekologickými výhodami konzumace velrybího masa.

Psi sdílejí s člověkem mechanismy vzniku některých nádorových onemocnění. Američtí genetici Jaime Modiano z University of Minnesota a Matthew Breen z North Carolina State University o tom referují ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Chromosome Research.

Ekologická akce, která získala podporu i u anglikánské církve, si kladla za cíl snížit spotřebu elektrické energie. Výsledek? Mírný nárůst!

Technická novinka pro Afričany. Kolo z bambusu.

Virus vybavený dvojící léčebných genů dokázal zlikvidovat smrtící nádor mozku a navíc zajistil obnovu funkcí, které růst zhoubného nádoru narušují.

V hormonálně kontaminovaném životním prostředí zpívají ptáci více, déle a lépe.

Britští farmáři nejsou proti GMO. Prokázali to sociologové z Open University.

Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Pacienti, kteří se uzdravují po mozkové cévní příhodě, by měli poslouchat několik hodin denně hudbu. Vyplývá to ze studie finských lékařů zveřejněné ve vědeckém časopise Brain.

Britští veterináři z University of Bristol provedli rozsáhlý průzkum výkrmen brojlerů a zjistili, že čtvrtina chovaných kuřat má zjevné problémy s nohama. Ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem PLoS ONE popisují celou řadu opatření, kterými mohou chovatelé utrpení brojlerů zmírnit. Upozorňují však, že ohleduplnější chov může být méně výkonný a tudíž dražší.

Chromera velia je na první pohled krajně nezajímavá „malá hnědá kulička“. Právě tento organismus ale skrývá odpověď na jednu z velkých záhad evoluce a zároveň i informace důležité pro boj s takovými chorobami, jako je malárie. Čeští vědci ji vyřešili a píší o tom v Nature.

Ani ty nejlepší současné léky nedokážou úplně vymýtit virus HIV z nakaženého těla. Mikroskopický zabiják přežívá v skrytých zákoutích organismu i u úspěšně léčených pacientů, u kterých testy přítomnost viru neprokázaly.

V roce 2007 se zvýšila celková plocha, na které byly pěstovány geneticky modifikované plodiny, o 12,3 milionu hektarů, tj. o 12%.

Profesionální cyklisté, kteří se ženou po vysokohorských silnicích, nemají na první pohled s pacienty postiženými těžkou srdeční chorobou mnoho společného. Tým Andrewa Markse z newyorské Columbia University tuto spojitost našel. Díky objevu, který zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences svitla šance na uzdravení nemocných. Vrásky na čele naskakují dopingovým komisařům. Látka vyvinutá Marksovým týmem se jeví jako dokonalý doping pro všechny druhy vytrvalostních sportů.

V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky hodně překvapivé cíle.

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

Gorily nížinné byly poprvé pozorovány v přírodě při ventro-ventrální kopulaci.

Myslet či poslouchat kolenem – to není nic, čím by se člověk mohl chlubit. Ale nabít si kolenem mobil, to je něco jiného.

Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.

Klasický model, kdy má dítě „jen“ dva rodiče - matku a otce – už vzal dávno za své. Oplození ve zkumavce, dárcovství pohlavních buněk a možnost najmout náhradní matku k donošení embrya splétá kolem některých dětí gordické uzly vztahů. Dárce spermatu pro oplození ve zkumavce je biologickým otcem. Dárkyně vajíčka je biologickou matkou. Pár, který tyto pohlavní buňky dostal, se stane otcem a matkou de iure. V některých zemích může za „matku de iure“ či biologickou matku donosit embryo a porodit dítě „pěstounská matka“ (foster mother). Kolem malého človíčka tak může být hned pět lidí, kteří jsou nějakým způsobem jeho rodičem.

Stoupající počet amerických vojáků, kteří se vracejí z války v Iráku s vážnými duševními potížemi, mobilizoval lékaře. Oběti se nedokážou delší dobu soustředit, trpí bolestmi hlavy nebo nespavostí. Mnozí si stěžují na závažné výpadky paměti. Lékaři popsali případ ženy, která před nástupem do armády učila na střední škole. Po ukončení mise v Iráku se chtěla vrátit k původnímu povolání, ale nešlo to. Nemohla si ze své učitelské profese skoro na nic vzpomenout.

Při učení pracuje mozek ze všech sil. Jednobuněčná hlenka Physarum polycephalum mozek nemá a přesto si pamatuje.

Kladivo, nůž nebo jehlu ovládá lidská ruka s potřebnou přesností i úměrně vynaloženou silou. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát.

S každou vykouřenou cigaretou vstupuje do organismu kuřáka asi 4 700 toxických látek. Některé z nich uspávají v plicích gen pro sirtuin. To může mít pro kuřáka vážné následky.

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.