Jaroslav Petr

Ekologická akce, která získala podporu i u anglikánské církve, si kladla za cíl snížit spotřebu elektrické energie. Výsledek? Mírný nárůst!

Technická novinka pro Afričany. Kolo z bambusu.

Virus vybavený dvojící léčebných genů dokázal zlikvidovat smrtící nádor mozku a navíc zajistil obnovu funkcí, které růst zhoubného nádoru narušují.

V hormonálně kontaminovaném životním prostředí zpívají ptáci více, déle a lépe.

Britští farmáři nejsou proti GMO. Prokázali to sociologové z Open University.

Housenky východoasijského otakárka Papilio xuthus se pasou na řadě rostlin. Častými hosty jsou například na mandarínkových plantážích. Hladké zelené listy neskýtají mnoho příležitostí k úkrytu. A tak se housenky otakárka uchylují k velmi důmyslnému maskování.

Na travnaté savaně se pasou stáda zeber a kolem nich brousí smečka lvů. Většina ekologů považuje za základ tohoto systému rostliny. Vydatnost pastvy určuje množství zeber a tím i to, kolik lvů se v dané oblasti uživí. Americký ekolog Oswald Schmitz z Yaleovy university obrátil tuto představu na hlavu. Ve studii zveřejněné v časopise Science dokázal, že masožravci určují složení flóry.

Pacienti, kteří se uzdravují po mozkové cévní příhodě, by měli poslouchat několik hodin denně hudbu. Vyplývá to ze studie finských lékařů zveřejněné ve vědeckém časopise Brain.

Britští veterináři z University of Bristol provedli rozsáhlý průzkum výkrmen brojlerů a zjistili, že čtvrtina chovaných kuřat má zjevné problémy s nohama. Ve studii zveřejněné předním vědeckým časopisem PLoS ONE popisují celou řadu opatření, kterými mohou chovatelé utrpení brojlerů zmírnit. Upozorňují však, že ohleduplnější chov může být méně výkonný a tudíž dražší.

Chromera velia je na první pohled krajně nezajímavá „malá hnědá kulička“. Právě tento organismus ale skrývá odpověď na jednu z velkých záhad evoluce a zároveň i informace důležité pro boj s takovými chorobami, jako je malárie. Čeští vědci ji vyřešili a píší o tom v Nature.

Ani ty nejlepší současné léky nedokážou úplně vymýtit virus HIV z nakaženého těla. Mikroskopický zabiják přežívá v skrytých zákoutích organismu i u úspěšně léčených pacientů, u kterých testy přítomnost viru neprokázaly.

V roce 2007 se zvýšila celková plocha, na které byly pěstovány geneticky modifikované plodiny, o 12,3 milionu hektarů, tj. o 12%.

Profesionální cyklisté, kteří se ženou po vysokohorských silnicích, nemají na první pohled s pacienty postiženými těžkou srdeční chorobou mnoho společného. Tým Andrewa Markse z newyorské Columbia University tuto spojitost našel. Díky objevu, který zveřejnil přední vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences svitla šance na uzdravení nemocných. Vrásky na čele naskakují dopingovým komisařům. Látka vyvinutá Marksovým týmem se jeví jako dokonalý doping pro všechny druhy vytrvalostních sportů.

V současné době onemocní ve světě každý rok zhoubným nádorem asi 10 milionů lidí. V roce 2020 už můžou tyto nádory postihnout až 15 milionů pacientů. I proto hledají vědci stále nové zbraně proti nádorovému bujení. Hned dva týmy amerických vědců publikovaly v prestižním vědeckém časopise Science objev, který nabízí pro nově vyvíjené protinádorové léky hodně překvapivé cíle.

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

Gorily nížinné byly poprvé pozorovány v přírodě při ventro-ventrální kopulaci.

Myslet či poslouchat kolenem – to není nic, čím by se člověk mohl chlubit. Ale nabít si kolenem mobil, to je něco jiného.

Islandští vědci vedení Karim Stefanssonem ze společnosti deCODE Genetics zjistili, že rodiče, kteří mají společné prapradědečky, plodí více dětí a těší se z většího počtu vnoučat.

Můra šedavka kukuřičná (Helicoverpa zea) se stala prvním hmyzím škůdcem, který prolomil obranou bariéru delta-endotoxinu geneticky modifikovaných Bt-plodin. Tým vedený americkým entomologem Brucem Tabashnikem z University of Arizona našel housenky odolné varianty můry na desítce různých plodin. K jejímu rozšíření přispělo pěstování geneticky modifikované Bt-bavlny.

Klasický model, kdy má dítě „jen“ dva rodiče - matku a otce – už vzal dávno za své. Oplození ve zkumavce, dárcovství pohlavních buněk a možnost najmout náhradní matku k donošení embrya splétá kolem některých dětí gordické uzly vztahů. Dárce spermatu pro oplození ve zkumavce je biologickým otcem. Dárkyně vajíčka je biologickou matkou. Pár, který tyto pohlavní buňky dostal, se stane otcem a matkou de iure. V některých zemích může za „matku de iure“ či biologickou matku donosit embryo a porodit dítě „pěstounská matka“ (foster mother). Kolem malého človíčka tak může být hned pět lidí, kteří jsou nějakým způsobem jeho rodičem.

Stoupající počet amerických vojáků, kteří se vracejí z války v Iráku s vážnými duševními potížemi, mobilizoval lékaře. Oběti se nedokážou delší dobu soustředit, trpí bolestmi hlavy nebo nespavostí. Mnozí si stěžují na závažné výpadky paměti. Lékaři popsali případ ženy, která před nástupem do armády učila na střední škole. Po ukončení mise v Iráku se chtěla vrátit k původnímu povolání, ale nešlo to. Nemohla si ze své učitelské profese skoro na nic vzpomenout.

Při učení pracuje mozek ze všech sil. Jednobuněčná hlenka Physarum polycephalum mozek nemá a přesto si pamatuje.

Kladivo, nůž nebo jehlu ovládá lidská ruka s potřebnou přesností i úměrně vynaloženou silou. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo na první pohled zdát.

S každou vykouřenou cigaretou vstupuje do organismu kuřáka asi 4 700 toxických látek. Některé z nich uspávají v plicích gen pro sirtuin. To může mít pro kuřáka vážné následky.

Člověk a šimpanz mají velmi podobné geny, ale nikdo si je mezi sebou nesplete. Markantní rozdíl mezi člověkem a šimpanzem se připisuje odlišné funkci genů. Čínsko-německý tým prokázal, že část těchto odlišností je dána různým jídelníčkem.

„Dobrého nepálí, zlý se nedá,“ říká staré přísloví. Podle něj by museli být rypoši lysí (Heterocephalus glaber) dobráci od kosti. Nepálí je ani kyselina ani pálivá paprika, respektive její pálivá složka zvaná kapsaicin.

Většina zvířat nepodléhá módním trendům. Představu o tom, co je krásné, nemění. Samicím páva se líbí na samcích co největší a nejpestřejší pera, u terejů modronohých jsou pro samičky největším lákadlem samečkovy modře zbarvené končetiny a slípky tetřívka obecného mají slabost pro kohoutky, kteří jim při toku předvedou nejlepší podívanou.

Léčba kmenovými buňkami u lidí je předmětem zuřivých debat. U zvířat se už začala používat.

Tři studie, které jsou příslibem pro transplantační medicínu. Všechny se zabývají fenoménem tolerance příjemce k transplantovanému orgánu bez imunosuprese.

Odvětví syntetické biologie má za sebou další milník. Vědci vyrobili v laboratoři kompletní dědičnou informaci bakterie Mycoplasma genitalium.

Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

Před dvěma tisíciletími došlo v Antarktidě k mohutné sopečné erupci. Dnes je tento vulkán stále ještě aktivní, ale kryje ho mohutná vrstva ledu. Vědci jsou přesvědčeni, že teplo ze sopky přispívá k tání ledovce.

Geneticky modifikovaná mrkev jako zdroj vápníku.

Američtí biologové a agronomové vyvinuli nový vysoce účinný a přitom levný selekční postup, kterým lze zvýšit obsah provitamínů A v zrnu kukuřice.

Vědci objevili 273 lidských bílkovin, s jejichž pomocí zdolává virus HIV imunitní obranu svého hostitele.

Genová terapie je příslibem pro léčbu mnoha onemocnění – od dědičných chorob až po rakovinu. Zatím však neodrostla dětským nemocem. Teď se snad blýsklo na lepší časy. Britští vědci vyvinuli prostředek pro genovou léčbu, který by měl být pro pacienty podstatně bezpečnější.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Američané si myslí, že vracejí přírodu do původního „panenského“ stavu. Místo toho jen obnovují stav, který nastolili jejich pradědové.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.

Akácie rostou v nehostinném prostředí plném nepřátel. Většina si vyvinula na ochranu před býložravci ostré trny. Není to jediná zbraň, kterou se náporu býložravců brání. Ve svých trnech nabízí domov mravencům, kteří se stali nedílnou součástí jejich arzenálu. Mravenčí královna vyhlodá v trnu mladé akácie komůrku a založí v ní kolonii. Trny působením látek vylučovaných mravenci zbytní. Nabídnou tak mravencům prostor pro rozšiřování kolonie. Jeden strom často hostí více než 100 000 mravenců.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Mezinárodní tým vědců vedený Yavinderem Malhim z Oxfordské university provedl na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science analýzu současného stavu Amazonie a zhodnotil její vyhlídky do budoucna.

Do sporu o geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 promluvil razantně mezinárodní panel předních světových expertů. Jejich verdikt je jednoznačný. Názory, podle kterým kukuřice MON863 škodí zdraví, nejsou ničím podložené.

Američtí vědci vypěstovali v laboratorních podmínkách tepající srdce potkana.

Ryby stříkouni umějí „plivnout“ proud vody tak, že zasáhnou hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Strefí se i na dva metry. Jakmile sražený hmyz padne do vody, žene se tam stříkoun ze všech sil, aby mu kořist před nosem nevyfoukly jiné ryby. Stříkouni nestřehnou jen na kořist, po které sami střelili vodním proudem. Hbitě reagují na jakýkoli hmyz, který padne na hladinu.

Gen p53 si plným právem vysloužil přezdívku „anděl strážný “ lidského genomu.

Musí globální oteplení přinést roztání veškerého polárního ledu? O tom, že se tak stane už v blízké budoucnosti, mnozí nepochybují. O tom, že se tak nestalo v dávné minulosti, existuje přesvědčivý vědecký důkaz.

Ti, co pochybují o tom, že současné změny klimatu vyvolal člověk, dostali podle předního amerického časopisu Scientific American „další potřebnou munici“. Scientific American tak reaguje na novou studii švédského týmu zveřejněnou v Nature.

Na mušky octomilky má alkohol podobné účinky jako na člověka. Zpočátku jsou rozjařené, motají se a nevnímají pořádně okolí.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.