V lidském a šimpanzím genomu najdeme velmi podobné geny. Přesto žádný šimpanz nenapíše sonet a nevynalezne kolo. Je to tím, že nám a lidoopům fungují geny jinak.
Tu některý z nich u člověka přidává plyn, tu se jiný zase přibrzďuje. Lidský a šimpanzí genom si můžeme představit jako dva orchestry se stejnými hráči a nástroji. Každý z nich však hraje jinou skladbu. Ten náš Beethovenovu Devátou, ten šimpanzí cajdák Tři bílé břízy.
Tým vědců vedený věhlasným genetikem Svantem Pääbem se zamyslel nad skutečností, že se člověk a šimpanz výrazně liší jídelníčkem. Lidé, ať už si pochutnávají kdekoli na čemkoli, jedí ve srovnání se šimpanzi kaloricky vydatnější stravu bohatší na proteiny. Navíc vaříme, pečeme, smažíme – čili jíme potravu tepelně zpracovanou.
Organismus musí na potravu reagovat. A reakce se odehrává na úrovni exprese genů – tedy oním brzděním nebo naopak přidáváním plynu jednotlivých genů. Nakolik jsou rozdíly v činnosti genů mezi člověkem a šimpanzem poplatné odlišným jídelníčkům?
Pääbo se rozhodl hledat odpověď na tuto znepokojivou otázku pokusem. Nestravoval šimpanze v restauraci a nepřevedl lidské dobrovolníky na šimpanzí dietu. Vzal obyčejné laboratorní myši. Jedněm dával šimpanzí dietu, druhým pak lidskou potravu. A sledoval, jak se jim mění exprese genů.
Nestačil se divit. Myši krmené šimpanzími pochoutkami mají v játrech expresi genů velmi podobnou šimpanzům. Naopak, myši krmené lidskou stravu mají v játrech aktivovány geny podobně jako člověk. Naštěstí se to neprojeví v expresi genů důležitých pro funkce mozku. Ty si navzdory jídelníčku stále udržují myší vzor exprese.
Pääbo je přesvědčen, že výsledky tohoto pokusu naznačují, že aspoň některé lidské znaky podmíněné specifickou funkcí genů lze při troše snahy studovat i na myších. Pro evoluční biology představuje tento objev komplikaci.
Změna exprese genů měla pro evoluci druhů včetně člověka klíčový význam. Jenže některé odlišnosti ve funkci genů nejsou zakódovány v DNA „natvrdo“. Jde o výsledek vlivů vnějšího prostředí. Odlišit „tvrdé“ změny v expresi genů od změn „měkkých“ nemusí být tak jednoduché. Pokud přisoudíme zásadní evoluční význam změně „měkké“, může nás to zavést na falešnou stopu.
Svante Pääbo, Ústav Maxe Plancka pro evoluční antropologii, Lipsko, Německo
Pramen: PLoS ONE
Po vypnutí jednoho genu se můžete přecpávat dle libosti
Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2018)
Tatínkovy vzpomínky zapsané do spermií
Autor: Josef Pazdera (12.11.2018)
Bimaternální dcery žijí déle než jejich vrstevnice
Autor: Josef Pazdera (14.10.2018)
Páchají stresovaní otcové na potomstvu zlo v podobě poškozených mozků?
Autor: Josef Pazdera (19.02.2018)
Jak rozluštit zakódované embryo červeným vínem
Autor: Jan Nevoral (06.11.2017)
Diskuze:
co to jí ta japonka na obrázku?
Čtenář,2008-02-01 10:42:29
Pane Petr, ten obrázek Japonky jste vybral schválně? ;-)
fanatickým masožravcům
,2008-02-01 00:13:45
fanatickým masožravcům:
S naprosto stejnou logikou by mohl vegetarián obhajovat nebezpečnost krmení masem.
Vysvětlení ale je ve skutečnosti nejspíš daleko prostší - organismus se jednoduše přizpůsobuje, aby dokázal stravu co nejlíp využít.
Upozornění
Redakce,2008-02-01 02:36:28
Nickovi, který na sebe neuvádí kontakt a dal si krycí jméno připomínající název tohoto webu. Vaše volba nebyla šťastná. Chodí nám do redakce dotazy, zda se jedná o redakční komentáře. Aby nedocházelo k záměně s nsšimi oficiálními "komentáři osla", je váš nick a jeho obdoby, připomínající název těchto stránek, zařazen mezi spamové výrazy.
Pozor na diety!
Milan,2008-01-31 18:46:07
Tento výzkum je nepřímým důkazem o škodlivosti/nebezpečnosti všelikých módních diet jako makrobiotika nebo vegetariánství.
Zajímavé...
Dwarf,2008-01-31 12:54:20
Dá se předpokládat, že vzhledem k tomu že i uvnitř druhu Homo jsou mnohdy extrémně odlišné stravovací návyky, které vedou k naprosto rozlišné expresi genů i uvnitř tohoto druhu, což možná může vést i k zajímavým objevům, vedoucím například k rozdílným přístupům při léčení některých chorob.
A nebo ...
Vaclav,2008-01-31 14:43:34
A nebo take treba ze davat diteti od narozeni vegetarianskou/veganskou/jinak omezenou stravu opravdu neni dobry napad ...
Totez na lidech
beech,2008-01-31 15:57:59
Jo. Otec pracoval jednou v Pakistanu, a jednou v Indii. Pobliz, ale na opacne strane cary. Pakistanci byli celkem normalni. Indove kreteni s vyhaslym pohledem - a vegetariani. Geneticky ale v podstate shodni s temi pakistanci.
Ono tohle je i zpusob, jak ten vyzkum zrealizovat na lidech.
Pakistan, India
Martin,2008-02-01 15:37:33
Len čo to nebolo tým, že Indovia sú väčšinou hinduisti a buddhisti, zatiaľ čo Pakistanci sú prevažne moslimovia, a od toho sa odráža ich celkový postoj k okolitému svetu. Dosť vygumovanie niekedy pôsobia aj fanatickí kresťania a rôzni askéti.
beech
Rozumný Občan.,2008-02-03 17:42:55
Cože? To myslíte vážně? Vy si myslíte, že pokud někomu začnete nadávat, že jídlo, který jí (a už před tisíciletími jedli jeho předkové) je špatný, vnucovat mu to svoje, "lepší" a posmívat se mu že je blbeček co se chytne každý nemožný módy, a kdesi a cosi, tak nemá právo chovat se k vám jako ke kreténovi?
Porovnáme-li
MirekS,2008-01-31 11:11:14
např. rychlost reakcí šimpanzů a člověka nebo třeba svalovou výkonnost dá se říct, že tu Beethovenovu Devátou hrají šimpanzi.
No, nevím...
Al,2008-01-31 09:24:22
Mně to zas až tak super nepřipadá. To, že charakter potravy, kterou organismus po celý život přijímá souvisí s "laděním" (tzn. expresí) genů na tuto dietu mně připadá naprosto samozřejmé. Toto ladění je jak na úrovni genetické, tak epigenetické, tak dokonce na úrovni posychické ( u malých dětí se ladí potravní zvyklosti na celý život).
Takže závěr výzkumu je asi tak ve smyslu "když prší, je pozoruhodné, že je vlhko".
Je to podstatný poznatek.
josef pazdera,2008-01-31 10:02:13
Nemyslím, že jde o podružnou věc, naopak. Stačí se zamyslet nad dopady - když vás budou krmit jako opici, budete mít také geny jako opice? Na evoluci se nyní budeme muset dívat trochu jinak. Když to přeženu tak k polidštění opice nedošlo tak jak tvrdí Marx s Engelsem, ale změnou potravy :)
Je to docela průlomová věc. Mimo jiné totiž může znamenat i to, že když budete krmit myši lidskou stravou a dlouhodobě, budou zřejmě čím dál tím víc "člověkem" (myšleno geneticky, expresí genů). To rozhodně není nějaký podružný poznatek. Troufám si prognózovat, že je to tak významný poznatek, že do této oblasti začnou nyní vědci a výživáři šlapat na plné pecky... Uvidíme za rok.
Možná záleží na svačině
jarda petr,2008-01-31 13:00:57
Možná názor na tuto práci zavisí na tom, co měl člověk ráno ke snídani nebo ke svačine.
Nevšiml jsem si....
Al,2008-01-31 13:25:33
Pokud dieta ovlivní epigenetické vlastnosti jako paměť, abstraktní myšlení, vlohy pro tenis a lyžování nebo pro komponování hudby ... OK.
Nevšiml jsem si pánové, že by něco takového výzkum zjitil.
Podobné výzkumy zjistili např. závažné změny exprese genů kuřáků - a tak z toho nevyvozujeme, že vznikl noý druh Homo tabakus, nebo snad jo???
Eva,2008-01-31 13:58:56
Ale Ale, proč mateš? V článku přece je jasně napsáno, jak je to s mozkem. Navíc nemusí přece jít hned o vznik druhu, ale když už jsi na to narazil,tvoje představa, že vznik druhu je vázán na inteligenci, je zcestná.
A s tím tabákem, to co jsi myslel jako vtip, zase až tak vtipné není. Ono to spíš vypadá na to, že kouřením by se za čas skutečně nějaký ten homo vyvinul, možná ne tabakus, jakpíšeš, ale alergikus astmatikus určitě.
tabakus
josef pazdera,2008-01-31 14:17:39
Poznámka k člověku "tabakus". Ukazuje se, že tabakismus člověka mění k obrazu svému mnohem více, než se soudilo. Jeden z posledních poznatků je, že kuřákům se jinak nastavuje gen pro sirtuin. Pokusíme se na to téma napsat článek. Určitě budete překvapeni, jak si kouření prosadí genetické a následně fyziologické změny na naší tělesné schránce.
,2008-02-01 00:21:17
Neymslím si. Pokud se stejná věc vyskytuje i u myší, tak je nejspíš společná minimálně všem savcům a nemá nic společného s vývojem druhů. Člověka nedělá člověkem to, že má vyladěný žaludek na pečené hovězí místo banánů...
Josefe,
Jirka,2008-02-01 10:04:36
takze genotyp kuraka je vlastne rozsirenym genotypem tabaku? Tesim se na clanek.
...mě se ten výzkum taky nezdá
Cyclamen,2008-02-01 20:28:15
To že faktory prostředí ovlivní fenotyp není nic objevného. Ani to, že tak tyto faktory mohou činit regulací genové exprese. Pokud měla potrava evoluční význam pro speciaci člověka, pak to nemohlo být jen zvýšenou expresí určitých genů. Potom bych chtěl v článku nějakou polemiku na toto téma - tedy jak změna stravy a související změna exprese genů může měnit selekční tlaky a jiné mechanismy evoluce ve prospěch druhu s přerostlým mozkem a olysalou kůží.
1.soukr.gymn. H K.
Jan Kovar,2008-01-31 00:26:27
Velmi zajímavé. Podobně jste otom tady už psali při krmení vitamínem. Zřejmě se máme u epigenetiky ještě na co těšit. Zajímavé bude, zda se to přenáší na potomstvo?
Náhodou jsem si kliknul vpravo na tu zelenou reklamu BIORAD. Moc hezké. To snad ani není reklama?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
