Jaroslav Petr

Vědci objevili 273 lidských bílkovin, s jejichž pomocí zdolává virus HIV imunitní obranu svého hostitele.

Genová terapie je příslibem pro léčbu mnoha onemocnění – od dědičných chorob až po rakovinu. Zatím však neodrostla dětským nemocem. Teď se snad blýsklo na lepší časy. Britští vědci vyvinuli prostředek pro genovou léčbu, který by měl být pro pacienty podstatně bezpečnější.

Brazilští vědci Fernando Pelicice a Angelo Agostinho upozornili na stránkách vědeckého časopisu Conservation Biology na alarmující situaci na jihoamerických přehradách.

Američané si myslí, že vracejí přírodu do původního „panenského“ stavu. Místo toho jen obnovují stav, který nastolili jejich pradědové.

Parazité manipulují svými oběťmi. Názorným příkladem jsou červíci, kteří si zařídí, aby jejich hostitele mravence sezobl pták, protože právě do ptačích útrob se potřebují dostat.

Akácie rostou v nehostinném prostředí plném nepřátel. Většina si vyvinula na ochranu před býložravci ostré trny. Není to jediná zbraň, kterou se náporu býložravců brání. Ve svých trnech nabízí domov mravencům, kteří se stali nedílnou součástí jejich arzenálu. Mravenčí královna vyhlodá v trnu mladé akácie komůrku a založí v ní kolonii. Trny působením látek vylučovaných mravenci zbytní. Nabídnou tak mravencům prostor pro rozšiřování kolonie. Jeden strom často hostí více než 100 000 mravenců.

Fámy se mohou šířit jen mezi neinformovanými.

Mezinárodní tým vědců vedený Yavinderem Malhim z Oxfordské university provedl na stránkách prestižního vědeckého časopisu Science analýzu současného stavu Amazonie a zhodnotil její vyhlídky do budoucna.

Do sporu o geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 promluvil razantně mezinárodní panel předních světových expertů. Jejich verdikt je jednoznačný. Názory, podle kterým kukuřice MON863 škodí zdraví, nejsou ničím podložené.

Američtí vědci vypěstovali v laboratorních podmínkách tepající srdce potkana.

Ryby stříkouni umějí „plivnout“ proud vody tak, že zasáhnou hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Strefí se i na dva metry. Jakmile sražený hmyz padne do vody, žene se tam stříkoun ze všech sil, aby mu kořist před nosem nevyfoukly jiné ryby. Stříkouni nestřehnou jen na kořist, po které sami střelili vodním proudem. Hbitě reagují na jakýkoli hmyz, který padne na hladinu.

Gen p53 si plným právem vysloužil přezdívku „anděl strážný “ lidského genomu.

Musí globální oteplení přinést roztání veškerého polárního ledu? O tom, že se tak stane už v blízké budoucnosti, mnozí nepochybují. O tom, že se tak nestalo v dávné minulosti, existuje přesvědčivý vědecký důkaz.

Ti, co pochybují o tom, že současné změny klimatu vyvolal člověk, dostali podle předního amerického časopisu Scientific American „další potřebnou munici“. Scientific American tak reaguje na novou studii švédského týmu zveřejněnou v Nature.

Na mušky octomilky má alkohol podobné účinky jako na člověka. Zpočátku jsou rozjařené, motají se a nevnímají pořádně okolí.

Tým psychologů a genetiků vedený Robertem Plominem z londýnského Institute of Psychiatry podnikl výpravu do hlubin dědičnosti lidské inteligence. Použili k tomu dědičnou informaci zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí.

Panel expertů vyvrátil tvrzení Seraliniho a spol., podle kterých geneticky modifikovaná kukuřice MON863 škodí zdraví.

Stále méně vědců drží Vánoce. Místo toho pracují.

Lidské embryonální kmenové buňky zacelily otvor v lebce laboratorní myši.

Němečtí biologové odhalili v lidském spermatu bílkovinu, která stotisíckrát zvyšuje šanci viru HIV na proniknutí do lidských buněk. Objev najde využití při vývoji nových metod prevence šířeni viru HIV a nemoci AIDS.

Mikročip dokáže zachytit nádorové buňky z lidské krve. Lékaři dostanou do rukou velmi citlivý nástroj pro diagnostiku.

Vědci prostudovali fosílii tvora, který je spojovacím článkem mezi prvními pravěkými velrybami a jejich suchozemskými předky.

Pod tímto titulkem přináší prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology redakční úvodník, v němž je rozebrána současná situace v povolování a prověřování geneticky modifikovaných rostlin v Evropské unii. Podtitulek úvodníku říká, že „v Evropě zjevně nikdo nechce naslouchat, když pro něj máte dobrou zprávu o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Přinášíme vám překlad úvodníku a jeho originál v pdf.

Těžce poškozený srdeční sval laboratorních myší se podařilo vyspravit týmu německých a amerických vědců vedených Michaelem Kotlikoffem z Cornellovy university a Berndem Fleischmannem z university v Bonnu. Za největší přínos studie zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature považují odborníci fakt, že zhojené srdce pracuje na jedničku a netrpí nepravidelností tepu.

Jedinečný způsob lovu tuleňů praktikují kosatky v okolí antarktického poloostrova.

Deset let komerčního pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin je příležitostí k bilanci jejich ekologických dopadů i přínosů. Švýcarští vědci Olivier Sanvido, Jörg Romeis a Franz Bigler se pokusili shrnout stávající poznatky z této oblasti na stránkách vědeckého časopisu Advances in Biochemical Engineering/Biotechnology. Z jejich studie vybíráme fakta důležitá pro posouzení ekologických vlivů druhé velké skupiny GM plodin, jež jsou odolné vůči herbicidům.

Říká se, že moudrý člověk najde poučení i v cizích chybách, zatímco hlupákovi k tomu nestačí ani chyby, kterých se dopustil sám.

Výhrady proti pěstování GM plodin často vyvěrají z obav, že dojde ke škodám na životním prostředí. Nakolik jsou oprávněné?

Zbavit se závislosti na drogách je hodně obtížné. Ani po dlouhém období abstinence není narkoman „za vodou“. Záchvaty neodolatelné chuti na drogu se stále vracejí. Stačí málo a abstinent se i po letech vrátí ke zhoubnému návyku. Proč na drogu nezapomeneme tak, jako na jiné věci?

Nová studie porovnala výsledky 22 nejuznávanějších modelů globálního klimatu s aktuálními klimatickými údaji a ukázalo se, že modely odvádějí neuspokojivou práci při modelování klimatických změn v podstatné části zemské atmosféry.

Konstrukce dopravních staveb z obnovitelných zdrojů nabírá na obrátkách. V Číně testují vysokokapacitní bambusový most.

Překvapivé odhalení původu amerického genetika.

Neplánovaně prodloužená odstávka jaderného zařízení v Kanadě dělá vrásky lékařům na celém světě.

Jordánský princ Hassan bin Talal představil minulý týden (28. listopadu 2007) poslancům Evropského parlamentu v Bruselu ambiciózní energetický projekt DESERTEC, který počítá s tisícovkou stomegawattových ekologicky šetrných elektráren vybudovaných v pásmu pouští táhnoucích se od Arábie napříč celým Africkým kontinentem až k Atlantiku.

Neandrtálské děti se vyvíjely rychleji než děti dnešního člověka. Znamená to, že jedinečně pomalý vývoj dětí člověka Homo sapiens je poměrně horká evoluční novinka.

Čínské úřady potvrdily, že hodlají pokračovat ve vypouštění pand velkých do přírody. První v zajetí odchované zvíře při návratu do přirozeného prostředí uhynulo a program byl terčem ostré kritiky.

Mezinárodní tým odborníků na alergie si posvítil na sóju, která díky zásahu genových inženýrů vzdoruje herbicidu.

Barva očí, vlasů či pleti patří k nejnápadnějším rysům našeho zevnějšku. Barva kůže sehrává významnou roli při ochraně před slunečním zářením. V oblastech blízko rovníku nebo ve velehorách čelíme vyššímu riziku poškození dědičné informace ultrafialovou složkou slunečních paprsků. Hrozí nám rakovina kůže. Tmavá pleť nás účinně chrání. Proto mají tmavou pleť obyvatelé rovníkové Afriky, australští domorodci, ale i indiáni z jihoamerických And či Tibeťané. Barva očí a vlasů žádnou významnou funkci nemá. Většina obyvatel Země má vlasy černé a oči hnědé. Nejpestřejší výjimku tvoří původní obyvatelé Evropy. Najdeme mezi nimi modrooké blonďáky nebo zelenooké ryšavce s pletí plnou pih.ˇ

V testech krátkodobé paměti dostali japonští vysokoškoláci na frak od sedmiletého šimpanzího mládence. Že by měli pravdu autoři výzvy „Všem, jejichž hlas je slyšet“ a s lidskou inteligencí to šlo s kopce? A to dokonce i v „Zemi vycházejícího slunce“.

Nálady a úmysly zřejmě vnímáme jinak, než se psychologové dosud domnívali.

Už pětadvacet let narážejí vědci zkoumající nádorové buňky na prapodivné případy, kdy nacházejí v nitru jedné buňky buňku druhou. Ta si hoví si uvnitř své hostitelky a nikdo neví, jak se tam dostala, co tam dělá a proč to vlastně podniká. Fenomén kupodivu nevzbuzoval mezi badateli valný zájem. Podrobněji se jej rozhodl studovat Michael Overholtzer z bostonské Harvard Medical School. Výsledky svého bádání publikoval v prestižním vědeckém časopise Cell.

Experiment vědců z Yalleovy university v americkém New Havenu pro nezasvěceného pozorovatele jako vědecká práce nevypadá. Psycholožka Kiley Hamlinová hrála malým dětem loutkové divadlo.

Geneticky modifikovaný tabák vzdoruje suchu a je příslibem pro zemědělce v rozvojových zemích. Vědci připravují rajčata, rýži a pšenici, které vzdorují nedostatku vláhy.

Libí se nám Michelangelovo sousoší pany Marie držící v náručí mrtvého Krista proto, že jeho vzhled odpovídá našim vrozeným představám o tom, co je krásné? Pak se musí Michelangelova římská Pieta líbit všem bez rozdílu a v našich mozcích musí vyvolávat odezvu v centrech spojených s vnímáním emocí. A nebo hodnotíme Michelangelovo dílo jako nádherné proto, že se to všude říká a píše a že jsme se to naučili? Potom by se měla Pieta líbit jen někomu a v jeho mozku by měla při pohledu na sousoší pracovat centra pro zpracování naučených informací.

Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.

U zrodu bezmála každého pátého případu rakoviny stojí viry. K nejčastějším patří nádory jater vyvolané viry žloutenky B a C nebo nádory děložního krčku způsobené papilomovým virem. Jen na konto těchto virů připadá ročně milion nových případů rakoviny. Tým amerických vědců vedených Arturem Casadevallem a Jekatěrinou Dadachovou z newyorské Albert Einstein College of Medicine přišel s nápadem léčit tyto nádory podobně jako virovou infekci. Výsledky jsou překvapivě dobré.

Americký hlodavec čipmank východní (Tamias striatus) se vyhýbá silnicím a k jejich překonání se nijak nehrne. Silniční komunikace tak fungují jako poměrně účinné bariéry oddělující jednotlivé populace čipmanků. Čeho se zvířata bojí?

Názorná ukázka toho, že genetická variabilita se vyplácí.

Ještě jsme „nedomlsali“ zprávy o úspěšném vytvoření embryonálních kmenových buněk makaka a věda nabízí další „průlom“ – rekvalifikaci lidských tělních buněk bez „klonovacího cirkusu“.

K čemu je myším kožíšek? Během gravidy a péče o mláďata nejspíš jen k vzteku.