MON 863 zdraví neškodí  
Do sporu o geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 promluvil razantně mezinárodní panel předních světových expertů. Jejich verdikt je jednoznačný. Názory, podle kterým kukuřice MON863 škodí zdraví, nejsou ničím podložené.

 

 

Poznámka redakce:
Tento článek doplňuje informaci, kterou Osel zveřejnil pod názvem Vyvrácená fáma o GM kukuřici.

Bt-kukuřice
Kukuřice MON863 firmy Monsanto patří mezi tzv. Bt-plodiny. Do této široké skupiny geneticky modifikovaných rostlin řadíme především kukuřici, sóju a bavlník, jimž byl do dědičné informace metodami genového inženýrství vnesen gen pro tzv. Cry-protein z bakterie Bacillus thuringiensis. Cry-protein sám o sobě jedovatý není a mění  v toxickou látku až ve chvíli, kdy se dostane do střeva hmyzu. Tam se z obou jejích konců odštěpí řetězce o určité délce. Molekula vzniklá štěpením se váže na molekuly kadherinu pokrývající povrch buněk hmyzího střeva. Navázané fragmenty Cry-proteinu se následně propojí a vytvoří tzv. oligomer. Pod jeho účinkem vzniká ve střevní stěně díra. Hmyz pak hyne obvykle během 2 až 5 dní. Příčinou smrti je buď  těžké porušení střeva a následné hladovění nebo průnik bakterií narušenou střevní sliznicí dále do těla, kde vyvolají sepsi.
Proteiny produkované průmyslově množenými bakteriemi Bacillus thuringiensis se v řadě zemí používají jako ekologický insekticid. Bt-plodiny syntetizují tyto proteiny ve svých pletivech podle genů, jež jsou bakteriálního původu. Velkou výhodou těchto tzv. Bt-toxinů je selektivita účinku. Některé jsou toxické  například jen housenkám motýlů, jiné působí jen na brouky a jejich larvy.
Ve světě se pěstují různé typy Bt-kukuřice na 20 milionech hektarů. U nás je pro pěstování povolena jen kukuřice linie MON810, která je díky genu z Bacillus thuringiensis odolná vůči housenkám zavíječe kukuřičného. V roce 2007 se jí pěstovalo zhruba 5000 hektarů.

 

 

Zvětšit obrázek
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera), brouk z čeledi mandelinkovitých.


Nástup bázlivce kukuřičného
Kukuřice MON 863 je vybavena genem bakterie Bacillus thuringiensis. Protein Cry3Bb1, který se podle tohoto genu v kukuřici MON 863 syntetizuje, je účinný především proti larvám brouků. Díky tomu je tato kukuřice rezistentní k bázlivci kukuřičnému (Diabrotica virgifera). Tento brouk z čeledi mandelinkovitých patří k nejzávažnějším škůdcům kukuřice. Dospělci se živí na kukuřici především bliznami a pylem, někdy i zrny v mléčné zralosti nebo listy. Nejcitelnější škody páchají larvy, které se živí kořeny. Mladé larvičky poškozují kořenové vlášení, větší larvy poškozují i mohutnější kořeny. Při silném poškození se rostliny vyvracejí, usychají. Jen larvy mohou způsobit ztráty od 30 do 70%.
Bázlivec kukuřičný je původem v Americe, ale dnes je rozšířený po celém světě. Šíří se i v Evropě a vyskytuje se i na našem území. Státní rostlinolékařská správa vydala  9. března 2007 rozhodnutí o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně a proti šíření bázlivce kukuřičného na území ČR. Mají za cíl snížit riziko přemnožení bázlivce a zpomalit jeho šíření do doposud nezamořených oblastí. Z těchto důvodů je pěstování kukuřice MON 863 na území Evropské unie včetně České republiky aktuální.

 


Schvalování kukuřice MON 863
Před schválením každé geneticky modifikované plodiny pro potravinářské a krmivářské účely probíhají rozsáhlé testy. Vedle prověrky užitkových vlastností jsou prováděny i toxikologické  a alergologické experimenty. Právě výsledky toxikologických testů geneticky modifikované Bt-kukuřice MON 863 se staly předmětem velkých sporů.
Firma Monsanto podala žádost povolení kukuřice MON 863 v Evropské Unii v červenci roku 2002. Součástí žádosti byly i výsledky toxikologických experimentů, které dokazovaly, že kukuřice neškodí zdraví. V tom linie MON 863 nevybočila z rámce jiných geneticky modifikovaných Bt-kukuřic. Také u nich dopadly testy toxity bez problémů. S Bt-plodinami jsme už stačili nasbírat i dlouhodobé zkušenosti. Jsou v mnoha zemích konzumovány celou řadu let bez jakýchkoli následků na zdraví jak u zvířat i u lidí. Laboratorní testy prokázaly, že protein Cry3Bb1 kukuřice MON 863 nemá negativní vliv na myši ani v dávkách 3,2 gramu proteinu na 1 kg živé hmotnosti zvířete. Pro srovnání, solanin běžně obsažený v bramborových hlízách je smrtelný v dávce 6 miligramů na kilogram živé hmotnosti.
Důkaz zdravotní bezpečnosti  konzumace kukuřice MON 863 se opíral o výsledky 90denního experimentu, v kterém byli laboratorní potkani krmeni zrnem této geneticky modifikované kukuřice. Kontrolní skupiny dostávaly zrno odpovídající geneticky nemodifikované linie. Vlastní provedení experimentů a způsob hodnocení jejich výsledků prošly nezávislým auditem v berlínském Institutu Roberta Kocha.

Zvětšit obrázek
Bázlivec pochází z Ameriky, ale hrozbou je i pro Evropu.

„Z této rozsáhlé studie lze vyvodit, že ani po dlouhodobém orálním podávání zrna kukuřice MON 863 nelze očekávat nepříznivé účinky,“ píše se ve zprávě Institutu Roberta Kocha.
Materiály firmy Monsanto  a Institutu Roberta Kocha dostaly k dispozici všechny členské země Evropské unie. Z nich pouze Francie vznesla několik dotazů ohledně hematologických parametrů zvířat, která konzumovala geneticky modifikovanou kukuřici. Dostalo se jí vyčerpávající odpovědi, která dokazovala, že hematologické hodnoty všech zvířat zahrnutých do studie byly v normě.
Dne 18. dubna 2004 vynesl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) verdikt o kukuřici MON 863. Říká se v něm, že „MON 863 nebude mít negativní vliv na zdraví lidí nebo zvířat či na životní prostředí.“ Zvláštní pozornost byla věnována již zmíněné 90denní studii na potkanech a bylo konstatováno, že „nenaznačuje, že by konzumace kukuřice linie MON 863 měla nepříznivý vliv na zdraví.“
Francie uznala, že hematologické hodnoty potkanů krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byly v pořádku, ale pro změnu požadovala bližší vysvětlení k hodnocení stavu ledvin pokusných zvířat. Výsledky byly proto dány k nezávislé expertíze dvěma předním světovým patologům. Jejich verdikt byl opět jednoznačný: „Konzumace kukuřice MON 863 nepoškozuje ledviny.“  Francie výsledky expertní analýzy přijala a souhlasila se závěrem, že kukuřice MON 863 zdraví neškodí.

 

Zvětšit obrázek
Jen jeho larvy jsou schopny nás připravit o více než polovinu úrody..


Seraliniho studie
Kukuřice MON 863 byla v roce 2005 v EU schválena pro dovoz jako potravina  a krmivo a mohlo se zdát, že v té chvíli je sporům konec. Jenže to byl omyl. V červnu téhož roku si odpůrci geneticky modifikovaných organismů vymohli u soudu v německém Münsteru volný přístup k výsledkům měření z 90denního pokusu s kukuřicí MON 863, který na potkanech provedla firma Monsanto. Data dostal k dispozici francouzský biochemik a velký odpůrce geneticky modifikovaných organismů Gilles-Eric Seralini. Ten provedl jejich nové statistické vyhodnocení. Nepřidal jediný vlastní experiment. Pouze jinak spočítal významnost rozdílů nalezených mezi zvířaty krmenými klasickou kukuřicí a potkany, kteří dostávali geneticky modifikovanou kukuřici MON 863.  Výsledky těchto kalkulací zveřejnil v květnu 2007 ve vědeckém časopise  Archive sof Environmental Contamination and Toxicology a odpůrci geneticky modifikovaných organismů na celém světě se už postarali o jejich propagaci.

 

Zvětšit obrázek
„MON 863 nebude mít negativní vliv na zdraví lidí nebo zvířat či na životní prostředí.“  Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, 2004).

Výsledky Seraliniho kalkulací vyznívaly hrozivě. Potkani krmení kukuřicí MON 863 pomaleji rostli.  Měli rovněž poškozená játra a ledviny. U samic došlo k vzestupu hladin tuků v těle, u samců zase pokleslo vylučování sodíku a fosforu močí. „Geneticky modifikovanou kukuřici MON 863 nelze považovat za bezpečnou,“ konstatuje v závěrech své studie Seralini.
Jak je možné, že ani Monsanto ani Institut  Roberta Kocha tyto problémy nezaznamenal? Podle Seraliniho použili vědci nevhodné statistické metody, které nemají dostatečnou citlivost, aby zachytily narušení biochemických parametrů u zvířat. Tak se stalo, že jim unikl fakt, že „toxiny Bt-plodiny vyvolají u lidí poškození jater a ledvin“.
Firma Monsanto i Evropský úřad pro bezpečnost potravin Seraliniho závěry odmítly a poukázaly na řadu chyb v jeho přístupu ke zpracování dat.  Kdo má pravdu?

 


Zpráva mezinárodního expertního týmu
Celou situaci nyní zhodnotil mezinárodní tým renomovaných expertů. Jeho členy byli J. Doull z University of Kansas Medical Center (USA),  D. Gaylor z Gaylor and Associates (USA), H.A. Greim z Technical University Munich (Německo), D.P. Lowell University of Surrey (Velká Británie)  a B. Lunch a I.C. Munro z Cantox Health Science (Kanada). Ti provedli vlastní rozbor hodnot naměřených při pokusu firmy Monsanto a zevrubně prozkoumal jejich hodnocení samotnou firmou i Gillesem-Ericem Seralinim. Zprávu expertů zveřejnil vědecký časopis Food and Chemical Toxicology. Sdělovací prostředky jí věnovaly mnohem méně pozornosti než Seraliniho studii. Vyšla v listopadu roku 2007 a bez velkého přehánění se dá říci, že „dokonale zapadla“.
Experti konstatují, že studie firmy Monsanto byla provedena zcela standardním způsobem a i její vyhodnocení bylo v naprostém pořádku. Seralini použil podle mezinárodního týmu expertů v některých krocích své statistické metody nevhodně. Vesměs tak, aby stoupla šance, že se naměřené rozdíly ukážou jako statisticky významné. Některé statistické postupy Seraliniho jsou „neobvyklé“, pro hodnocení experimentů tohoto typu se běžně nepoužívají a Seralini je navíc ve své práci nepopsal s dostatečnou podrobností. Není tedy úplně jasné, co všechno Seralini s daty firmy Monsanto při svých statistických výpočtech dělal.
„Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv,“ píše se ve zprávě mezinárodního expertního týmu.
V tom se mezinárodní expertní tým shoduje se závěry národních expertních komisí, jako je tým expertů z německého Bundesinstitut für Risikobewertung nebo z francouzské Agence Francaise de Sécurité Sanitaires Des Aliments. Stejný názor si drží i Evropský úřad pro bezpečnost potravin.

 


A co dál?

Zvětšit obrázek
„Ze Seraliniho studie nevyplývají žádné údaje, které by dokazovaly, že kukuřice MON 863 měla na zdraví potkanů negativní vliv“ Mezinárodní expertní tým, listopad 2007.

Z tohoto možná poněkud nudného a vyčerpávajícího výčtu vyplývá, že ve sporu o bezpečnost kukuřice MON 863 stojí proti velmi solidnímu bloku mezinárodní vědecké komunity jediná studie týmu Gillese-Erica Seraliniho, která má navíc řadu metodických chyb. Stojí za to znovu upozornit, že nejde o pokus provedený Searlinim a spol., ale jen o dodatečnou statistickou analýzu dat získaných z původní standardní studie provedené firmou Monsanto.
Můžeme očekávat, že tímto spory o kukuřici MON 863 končí? Rozhodně ne. Zkušenosti z minulosti hovoří velmi výmluvně. Připomeňme si bezmála deset let starou laboratorní studii, z které vyplývalo, že pyl z Bt-kukuřic může ohrozit amerického motýla monarcha stěhovavého. Tato interpretace laboratorních pokusů byla následně mnohokrát vyvrácena. Bylo spolehlivě prokázáno, že účinku pylu z Bt-kukuřice může být vystaveno nejvýše 0,8% celkové populace monarcha stěhovavého a z tohoto malého zlomku populace motýla se toxické účinky pylu z Bt-kukřice projeví opět jen na velmi malé části. V porovnání s přirozenou úmrtností housenek monarcha, jež dosahuje kolem 80%, je následek pylu Bt-plodin zanedbatelný. Za mnohem vážnější faktory přispívající k vyhubení monarcha stěhovavého je považováno kácení lesů v jeho mexických zimovištích a používání pesticidů při ochraně konvenčních porostů. Dokonce i srážky motýlů s automobily představují větší riziko než pyl Bt-plodin. Přesto je téma monarch a pyl Bt-kukuřice stále evergreenem diskusí o bezpečnosti geneticky modifikovaných plodin. Stejně tomu bude i se Seraliniho studií. Bude odpůrci geneticky modifikovaných organismů kladena na stůl znovu a znovu už jen proto, že nic lepšího k argumentaci proti geneticky modifikovaným plodinám nemají.

 

Datum: 15.01.2008 03:18
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace     Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?     Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit     Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)



Diskuze:

Včely a GMO

Tomáš,2008-01-15 21:08:46

Dělaly se pokusy, které mě zajímaly neb jsem včelař a zjistilo se, že pyl GMO kukuřice včelám neškodí - naopak pokud se jim do jejich zásob pustí zaviječ - uhyne, takže včely, které sbírají pyl z GMO kukuřice si zároveň přináší do úlu ochranu. Podle posledních výzkumů hynutí včel jde patrně na vrub virozám, které přenáší roztoč Varoa destructor.

Odpovědět

Zajímavá otázka je,

edison,2008-01-15 15:35:08

zda pan Seralini náhodou nenaplňuje skutkovou podstatu tr. činu pomluvy. Měli by na něj podat žalobu. Když by mu naúčtovali ušlej zisk, tak by už žádnej aktivista s takovým neprůkazným strašením na veřejnost nelez:-)

Odpovědět


takovým neprůkazným strašením na veřejnost nelez

GMO,2008-01-19 21:57:12

Jakou pokutu navrhujete pro propagátory GMO v případě, že se prokáže, že za růstem alergií a/nebo mizením včel můžou právě GMO organismy? A jak by měly být zdravotními pojišťovnami znevýhodněni lidé, kteří jí zdraví škodlivé potraviny, aby "ušstřili", zatímco za ně náklady na zvýšenou zdravotní péči a mizení života v polích doplácejí ostatní? Mají zemědělci připlácet myslivcům za to, že kvůli chemizaci a vyšším výnosům myslivci odchovají a uloví míň koroptví?

Odpovědět

loki411v3 Čína a mléko

ighb,2008-01-15 12:56:44

Nějak mi nesedí, že všichni pořád jako mantru opakují ono oficiální zdůvodnění skokového zvýšení cen mléčných produktů - . Že jako Čína vše skoupila - přes noc nebo jak ? - a že se údajně v Číně začíná masově konsumovat mléko. Je však známo, že asiaté v převážné většině - nechce se mi to teď hledat přesná čísla, ale jedná se o hodnoty kolem devadesáti procent v Číně a osmdesáti v Indii -nesnášejí mléko, protože jim chybí enzym k rozkladu mléčného cukru. Jsou následkem toho mučeni průjmy, což stačí k tomu, aby konsumaci mléka dále nepraktikovali . Tento fakt se nedá vymýtit žádným rozhodnutím strany a vlády. Obávám se, že je celá ta komedie spíše účelová lež nějaké PR agentury, než údajné lámání přes koleno asijské genetické odlišnosti...

Odpovědět


Nevím jak v Číně

Pavel,2008-01-15 13:27:33

ale v Indii je spotřeba mléka dost vysoká. Sice to nepijí syrové, ale například nakapáním citronové šťávy do mléka a zcezením vyrábí paneer - něco jako sýr, co pak používají v kuchyni podobně jako maso, dále jejich cukroví obsahuje spoustu mléka (šíleně se osladí, vařením se zahustí na polovinu až třetinu objemu, pak se v tom leccos máčí nebo se tím polévá), většina jídel obsahuje spoustu jogurtu a ten používají i místo omáčky (ředěný vodou), atd. Ale je fakt, že ti lepší Indové nepoužívají mléko kravské, ale bůvolí.

Odpovědět

Greenpiss prostě nedá pokoj

Tomáš,2008-01-15 09:23:44

http://www.greenpeace.org/czech/news/francouzsky_zakaz Vždy si něco najdou

Odpovědět


Je to přeci pochopitelné

František I.,2008-01-15 11:56:04

Někdo přece musí bojovat za zachování zisků chemiček, jako např. BASF apod. Od toho tu Greenpisáci jsou. Mě se osobně velice líbilo, jak Rakušáci loni kvíleli nad polehlými poli kukuřice. I v této ekologisty zmítané zemí se už ozval nesmělý hlásek o nutnosti osevu BT kukuřicí, protože proti silně namnoženému bázlivci (tedy housenkám) jaksi není jiné prevence. Je to podobné, jako s révokazem.
Zephirátko, nechte včeličky na pokoji. Ty během letošní zimy pochcípaly (nebo spíše se jí nedožily) ze zcela jiných důvodů, než je GMO. Také mohu ujistit, že se na jejich úhynu zcela jistě nepodepsalo globální oteplování.
Ještě drobná poznámka: kdosi si tu při jiné diskusi vypůjčil můj nick, což se mi občas stává. V příspěvku udělal z Oslíka pod pláštíkem vědy zaprodanou instituci světového gmo imperialismu. Takže drobný poddotek: s tímto názorem určitě, plnně a jistě nesouhlasím.

Odpovědět


bojovat za zachování zisků chemiček

GMO,2008-01-15 14:01:39

Pokud nebudeme kupovat osivo od Monsanto, budeme muset kupovat pesticidy od Monsanto. Já myslím, že o zisky téhle chemičky tu vůbec nejde. Jde o to, že ty pesticidy nebudeme muset jíst a že je nebudou moci jíst včely. Vy si klidně dovážejte GMO kukuřici z Argentiny, pokud se na tak těšíte, určitě to přijde levněji i s dovozem, než ji pěstovat zde.

Odpovědět


Herbicidy

Axe,2008-01-15 17:55:43

No, ale to právě vůbec ne. Můžete si koupit libovolný glyphosate roundupového typu. Dělá je mnoho výrobců, bo už není licenčně chránen, víme. Nehledě na to, tento článek pojednává o Bt plodinách a tam skutečně žádný insekticid nepotřebujete. Smutná snaha z vaší strany, ale marná.

Odpovědět


tam skutečně žádný insekticid nepotřebujete

GMO,2008-01-17 13:00:57

Skutečně? To se přece o penicilínů říkalo taky.

Současná GMO kukuřice MON-810 je založená na klasické kombinaci Bt-toxinů, na kterou už řada škůdců získala rezistenci. Nyní získají jen další příležitost, jak se ve své odolnosti zdokonalovat a přenášet ji i na nové pesticidy.

Odpovědět

mezinárodní panel

Václav,2008-01-15 07:09:54

Těm mezinárodním panelům se vůbec nedá věřit. Počkám si, až co o tom řekne náš pan prezident. Ten ví všechno nejlíp.

Odpovědět


Mezinárodní versus mezivládní

Pavel,2008-01-15 08:09:57

Já bych těm mezinárodním vědeckým panelům věřil. Spíš se nedá věřit panelům mezivládním, které se tváři vědecky, ač v nich vědci téměř nejsou.

Odpovědět


Souhlas s Václavem

Matěj,2008-01-15 09:42:50

A modlím se aby nám ho Pán ve své nekonečné dobrotě ve funkci (díky čachrům našich poslanců) zachovati ráčil. Abychom i po celé následující funkční období vždy věděli co je správné.

Odpovědět

Hmmmm...

Loki411v3,2008-01-15 05:43:37

Kdo chce psa biti, ten si hul vzdy najde aneb kdyz ony se ty statisticke data daji tak snadno ohybat a interpetovat, ze odpurci geneticky modifikovych potravin? Kdyby si radsi misto toho hlasiteho hulakani "odpurci" radsi prostudovali zaklady statistiky.
A stejne - bez techto potravin bude sakra tezke nasytit tech 8 miliard lidi co bude nase maticka Zeme nosit /Teda pokud se to nebude resit ruskymi raketami typu TOPOL s mensim či vetsim mnozstvim jaderneho prekvapeni/

Odpovědět


Kukuřice máme dost

GMO,2008-01-15 09:56:22

a včel málo. Není třeba situaci zhoršovat, dokud není známa příčina náhlého úbytku včelstev v poslední době. Krom toho, proč vyvolávat závislost zemědělců na jediném produktu globální firmy? Závislost na Microsoft Windows vám nevadí?

Odpovědět


Kukuřice máme dost

karpinus,2008-01-15 11:11:24

a přitom potravin málo. Není třeba situaci zhoršovat, tak proč nevyužít nových možností. MON 810 působí na larvy motýlů, MON 863 na larvy brouků. To bych rád věděl, do které této skupiny řadí GMO včelu ... A příčina úhynu je známá, netahej sem staré nesmysly. V době, kdy jsou na trhu desítky firem se stovkami odrůd kukuřice a každý zemědělec má možnost si vybrat, nechápu zmínku o závislosti na jediné odrůdě. Jedině GMO je závislej na mateřským mlíku Greenpeace...

Odpovědět


RE: Kukurice mame dost atd

Loki411v3,2008-01-15 11:20:46

- Mnozstvi kukurice: Tot prave otazka, mame dost kukurice? Obecne se do minuleho roku soudilo ze mame dost mleka a masla a hle ona to najednou zkupuje vsechno Cina a zacina toho byt "nedostatek" (Viz. cena potravin a potravinovych polotovaru na globalnich trzich, narizeni Cinske vlady ze kazdy spravny cinan ma vypit min. 0,5 litru mleka denne, vzmahajici se obrovska poptavka po potravinach v Indii => proste chudsi staty bohatnou a chteji si taky uzit kapitalismu i ve "zradle" - a cisla na komoditnich trzich rikaji jasne: bude hur)
K tomu aby se udrzel krok s poptavkou bude treba zacit slechtit (chce-li nekdo rici "modifikovat" at si klidne poslouzi) odrudy specializovane, aby prežily v poněkud nestardantnim / drsnejsim biotopu (kuprikladu "chlupata" psenice pro severni zemepisne sirky) + odolne proti vsemoznym skudcum, aby se snizovaly ztraty z vynosu => jak ale toho dosahnout? Behem evoluce by se prirozene geneticke mutace stradaly "zatracene dlouho" a stejne by se pak takove rostliny staly potravou uplne jinych zivocichu (Viz. "Cervena kralovna"), takze zbyva jedina moznost - Bum, vlozit do genetickeho kodu nejaky specialni gen co lidem neskodi, no a je to......jidlo pro vice lide. V cem je problem (teda krome iracionalnich vykriku typu: nemuzeme si hrat s geny, ublizime ostatnim zivocichum, nastane krizeni mezi gen. modif. odrudami a jejich nezmenenymi pribuznymi)?
- Vcelstva: Problem ubytku vcel tu byl na "oslovi" dostatecne propiran....nemam k tomu co dodat, neb vse co bych vyslovil by byla hola spekulace (nestuduju etologii vcel, nezkoumam jejich parazity, neznam vztahy populace vcelstev a pusobeni mobilnich telefonu a neznam tisice dalsich moznych faktoru, kterymi lze zduvodnit jejich ubytek )
- Monopolizace prodeje jedne odrudy: Nevidim v tom zadny zasadni problem. Zemedelstvi (stejne jako prumysl a sluzby) je predmetem byznysu a presto docela dobre slape:
1) Mame snad v supermarketech jen jeden druh mleka, rajcete, jablek nebo pomazanek? Nikoliv. Stejne to bude i s temi GMO. Kdyz nejaka korporace vytvori unikatni odrudu a bude si ji chtit monopolizovat, tak ma proste z podstaty konkurenčniho boje smulu - kazdy kdo se alespon trochu zabyva GMO vi, ze v tom boudou po masovem rozsireni strasne prachy a kazda spolecnost si bude chtit z toho velkeho baliku penez neco odsypat pro sebe a sve akcionare => tyto spolecnosti si hezky koukaji pod prsty, aby vedely kdo na cem pracuje a kalkuluji, jak by se slo nejlepe prizpusobit (orientace na jiny segment trhu, vylepseni vyrobku + vsechny ty veci ktere umoznuji z dlouhodobeho hlediska spolecnostem prezivat v konkurencnim prostredi)
2.) Ve finale bude vzdy koncovy odberatel tou posledni instanci, ktera rozhodne o koupi / nekoupi produktu => kdyz ho koupi ,byt za vysoukou cenu = posila zpravu pro mozne konkurencni vyrobce: Ja zakaznik jsem ochoten zaplatit za tenhle produkt nehorazne penize a vyrobce bohatne. Copak vy nechcete zbohatnout? U Vas taky mohou skoncit me penize, jen musite prijit s necim lepsim. Pokud si ale produkt nekoupi, tak je to taky dobre neb ukazuje: Pozor, tudy cesta nevede, je treba to zkusit jinak => tam kde je pole neorane budou vzdy zajimave zisky....
Osobne se domnivam, ze v pripade Microsoftu slo o historickou nahodu, ktera se zapsala do ucebnic ekonomie a managementu -> dnesni manazeri vybaveni touto zkusenosti si budou sakra davat pozor, aby se neco podobneho znova nestalo a oni prisli o mozne zisky...

HOWGH

Odpovědět


to loki a monopoly

tmoravec,2008-01-16 10:02:30

co se tyka monopolizace, tak se obavam, ze nemate az tak uplne pravdu.
strasne prachy jsou "v tom" uz ted, ale konkurence je po urcitou dobu omezena pravni ochranou dusevniho vlastnictvi. nejenom, ze nemuzete diky patentu vlozit do kukurice stejny cry protein jako to udelalo monsanto, ale mel byste zrejme dost vazne problemy i pri vkladani jakehokoliv jineho genu. Priprava transgenni odrudy je pomerne slozity proces, behem ktereho se pouziva mnoho ruznych laboratornich postupu, ktere jsou kryty desitkami patentu. To jsou patenty ne na konkretni vyrobek, ale na tzv. "enabling technologies". Kdyz vyrabel Potrykus zlatou ryzi, napocitali mu pravnici poruseni cca 60-70 patentu. Pokud se sire pojeti ochrany techto enabling technologies neomezi, neni pravdepodobne, ze by v nejblizsim desetileti prisel na trh s nejakou novou GM plodinou nekdo jiny, nez komu to Monsanto nebo Syngenta dovoli. Ovsem s vyjimkou Cinanu, kterym jsou nejake patenty sumak.
POkud by to nekoho vic zajimalo, doporucuju stranky australske cambie (www.cambia.org) kde je problematika podrobne rozebrana a navrzeny nektere alternativy k patentovanym metodikam (tzv biological open source - BiOS).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz