Jaroslav Petr

Největší velryby dorůstají délky 33 metrů. Hmotnost největších kusů přesahuje 180 tun. Podle posledních výzkumů se tito obři dožívají věku kolem dvou set let. Za tu dobu se v tak velkém těle musí zcela zákonitě objevit buňky, jež propadly zhoubnému bujení. Přesto jsou mezi velrybami úmrtí na nádorová onemocnění velmi vzácná. Neskonale vzácnější než u mnohem menšího člověka či dokonce myši.

Tak trochu jako reminiscence na slavný postarší film Awakenings se čtou zprávy o počinu Nicholase Schiffa z newyorské Weill Cornell Medical College. Schiff probudil osmatřicetiletého pacienta po šesti letech stavu, který lékaři označují jako „minimální vědomí“.

Neodbytné svědění pronásleduje pacienty s mnoha kožními chorobami, např. při ekzémech. Tento nepříjemný pocit provází i další nemoci. Někdy se projevuje při selhání ledvin, jindy při vážných onemocněních jater. Úporné svědění patří k vedlejším nežádoucím účinkům některých léků proti rakovině. Trpí jim i pacienti, jimž lékaři tlumí bolesti morfinem.

Laboratorně pěstovaná lidská kůže Episkin vyvinutá v laboratořích společnosti L´Oréal byla schválena pro testy kosmetických přípravků a surovin pro jejich výrobu. Episkin v této roli poprvé plně nahradí pokusná zvířata.

Zkomolení jména raketoplánu na oficiálních stránkách NASA je muškou ve srovnání s průšvihy, které odhaluje nová kontrolní zpráva o chodu americké vesmírné agentury.

Lep inspirovaný škeblí a gekonem

Řeč posunků je víc než výmluvná. Když maminka zahrozí prstem, nemusí k tomu dodávat ani obvyklé: „Ty ty ty!“ Dítěti je hned jasné, že se nechová, jak by mělo. Některé posunky a gesta jsou mezinárodně srozumitelné. Jiné používají jen určité skupiny lidí a pro ostatní jsou nesrozumitelné. Jak vnímá lidský mozek posunky „našich“ a jak reaguje na posunky „cizáků“?

Světlo světa spatřila nejstarší kompletně přečetná dědičná informace mitochondrií. Patří mastodontovi.

S chřipkou nebo angínou prospíme dlouhé hodiny. Kromě teploty, kašle, rýmy či bolesti v krku trápí nemocného i únava, jež mu prosákne do každého póru těla. Vědci už delší dobu tušili, že na vině by mohla být bílkovina označovaná jako TNF-alfa.

Ptáci zobouni létají nad vodní hladinou a loví malé rybky. Živili se pravěcí pterosauři podobně?

Choroba AIDS se vyšplhala v žebříčku příčin hladu na třetí místo. Před ní jsou jen ozbrojené konflikty a klimatické změny. Nejnovější data ze subsaharské Afriky dokládají, že tato novodobá morová rána má tragické následky i pro tamější přírodu.

Extrémní případ hydrocefalie. Muž žije bez větších potíží s nepatrnými zbytky mozku. Teoreticky měl být dávno mrtev.

Přehlížíme tisíce nebezpečných chemikálií. K tomuto závěru došel tým kanadských vědců vedený Frankem Gobasem z University Simona Frasera v Burnaby.

Zdevastovanou přírodu malého ostrůvku v Seychelském souostroví se podařilo obnovit během patnácti let.

Priony, které se dostanou do půdy, vydrží překvapivě dlouho a po pozření mohou vyvolat u vnímavých zvířat smrtelné onemocnění. Infekčnost prionů vázaných na částice půdy roste až 680krát.

Může rodič zapomenout jméno svých dětí nebo ho zkomolit? Americké vesmírné agentuře NASA se to povedlo.

Zmenšení velikosti populace s sebou nese zúžení genetické pestrosti. Tento fenomén se označuje jako „hrdlo láhve“ čili „bottleneck“. Tahitští plži Partula tohle pravidlo k velké radosti ochránců přírody porušili.

Parazitičtí červi ve střevě žraloků mohou tyto kriticky ohrožené paryby paradoxně chránit. Ukazuje se, že červi koncentrují velké množství těžkých kovů, které žraloci přijímají s potravou.

Ve Španělsku došlo k dramatické změně v chování tamějších supů. Hejna těchto mrchožroutů napadají živá zvířata. Nic jiného jim nezbývá. V krajině už nenacházejí dost potravy. Na vině jsou opatření, která vyhlásila Evropská unie v boji s bovinní spongiformní encefalopatií známější jako nemoc šílených krav.

Zpráva Organizace spojených národů konstatuje, že „k základním příčinám darfurského konfliktu patří změny klimatu, degradace půdy a následné soupeření o tenčící se přírodní zdroje“.

Na geneticky modifikované kukuřici žije více mšic. Ty kukuřici nevadí. Naopak, lákají k sobě lumčíky a ti chrání kukuřici před housenkami motýlů.

V posledních 12 letech se zvýšil počet silných hurikánů nad severním Atlantikem. Někteří odborníci dávají tento trend do přímé souvislosti s globálním oteplením.

Na každou buňku lidského těla připadá deset bakterií obývajících vnitřek našeho střeva. Celková hmotnost bakterií žijících v trávicím traktu člověka se pohybuje kolem půldruhého kilogramu.

Zcela novou metodu boje s původcem AIDS virem HIV vyvinuli němečtí vědci. Na praktické uplatnění si ještě řadu let počká. Přesto je to jedna z mála nadějí na úplné vyléčení z infekce virem HIV.

Američtí vědci „opravili“ sítnici nevidomého oka a navrátili od narození slepým psům zrak. Výsledek experimentu přináší obrovskou naději i nevidomým lidem. Zároveň vyvrátil teorii, za kterou dostali v roce 1981 Nobelovu cenu harvardští lékaři Torsten Wiesel a David Hubel.

Po sto letech hledání byl konečně objeven impaktový kráter po tělese, které v roce 1908 nadělalo spoušť u sibiřské řeky Tungusky. Tvrdí to italští vědci.

Samice galapážských leguánů mořských jsou „čůzy“ (psáno choosy). stojí je to strašně času a spoustu sil.

Máte nějaké to kilo navíc a rodinka vám to předhazuje? Rozhodli jste se pro dietu jen proto, abyste měli doma klid? Pak najdete podobně postiženou spřízněnou duši mezi korálovými rybkami Paragobiodon xanthosomus z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Když si myslíme, že šimpanzi něco neumějí, tak se nakonec ukáže, že to umějí, ale my to neumíme odhalit.

O strach by bylo setkání s tučňákem, který žil před 35 miliony roků na pobřeží Jižní Ameriky. Měřil na výšku 1,5 metru a vážil 60 kilo.

Daně vnímá většina lidí jako nutné zlo. V lidské přirozenosti je však i něco úplně jiného. Pokud jdou daně na dobrou věc, někteří lidé se z nich radují. Dokazuje to výzkum amerických vědců vedených Williamem Harbaughem z University of Oregon.

Předběžné výsledky studie zveřejněné v lékařském časopise Archives of Surgery prokázaly pozitivní vliv tkáňového aktivátoru plasminogenu (tPA) při léčbě těžkých omrzlin.

Čím hlouběji nahlížíme do vlastní dědičné informace, tím zmatenější pohled se nám nabízí. První zveřejněné výsledky projektu ENCODE zpochybnily dogmata, na které přísahaly generace genetiků. Pokud bychom měli shrnout výsledky zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Nature a v monotematickém čísle časopisu Genome Research do jediné věty, pak bychom museli říct: „Všechno je jinak!“

Po deziluzi vyvolané podvody Woo Suk Hwanga se snad v terapeutickém klonování blýsklo na lepší časy.

Dětí se naučí mluvit jazykem, kterým se hovoří v jejich nejbližším okolí. V naší DNA není gen, který by určoval, zda budeme mluvit česky, svahilsky nebo čínsky. Britští vědci přesto odhalili dědičné dispozice, které mohly ovlivnit typ jazyka, jakým mluví lidé z určité populace.

Rostliny nemají nohy, ploutve nebo křídla a přesto snadno cestují i na velké vzdálenosti. S postupujícím globálním oteplením se může Arktida zaplnit zelenými vetřelci.

Němečtí lékaři objevili nadějnou stopu vedoucí k novým lékům na záněty a alergie. Inspiroval je k tomu efekt marihuany. Vlastně nejde o tak žhavou novinku. Extrakty z konopí se dlouho používaly pro léčbu zánětů. Pro nepříjemné vedlejší účinky však byly vyřazeny z lékárenských receptur už ve 30. letech minulého století.

V červenci roku 2002 vytáhl aljašský rybář Guy Demmert podivný úlovek. V jeho síti uvízl kromě lososů i pták s nezaměnitelným černobílým zbarvením. Tučňák Humboldtův.

Mohutný sesuv půdy zničil jedno z nejúžasnějších míst Kamčatky.

V Číně byly objeveny kosti obřího ptákům podobného dinosaura. Ve srovnání s ním jsou všichni podobní dosud známí dinosauři pouhými trpaslíky.

V článku „I mistr tesař se někdy utne“ jsme se vás ptali, zda najdete chybu v obrázku, který se objevil v jednom z nejprestižnějších časopisů zaměřených na oblast biologie. Jestli se vám to povedlo, tak gratulujeme. Pokud si nejste zcela jisti, zde si můžete přečíst, kde byla.

Najdete chybu v Nature?

Vodní masa oceánů je v neustálém pohybu. Dá se odhadnout, že na její míchání plyne každým okamžikem dvěstěkrát více energie, než kolik ji v té chvíli produkuje celé lidstvo v domácích ohništích, motorech automobilů či turbínách elektráren. Odkud ji moře čerpá?

Mnoho dinosauřích koster je nalezeno ve velmi podobné pozici – s otevřenou tlamou a prohnutým hřbetem? Proč?

Sledujete hádky o to, co nám mají lékaři předepisovat za léky, na co si máme připlácet a kolik? Zajímavý náhled do zákulisí volby léků nabízí prestižní PLoS Medicine.

Vše živé je z vejce. Tuto zásadu vytyčenou v 18. století britským přírodovědcem Williamem Harveyem neporušilo ani narození ovce Dolly. I pro vznik klonu z buňky odebrané z dospělého zvířete je zapotřebí vajíčko. Z něj se odebere dědičná informace a ta se nahradí dědičnou informací tělní buňky.

Hned tři týmy biologů oznámily zásadní průlom v oblasti „převýchovy“ buněk. Z kůže vypěstovali v laboratoři embryonální kmenové buňky. Zatím jenom u myší, ale na modifikaci metod pro výchovu embryonálních kmenových buněk člověka se už usilovně pracuje.

Velmi důkladná metaanalýza prokázala, že tzv. Bt-kukuřice a Bt-bavlník jsou šetrnější k polnímu hmyzu.

Pořad Vstupte! Českého rozhlasu Leonardo představí v pátek na Medarda v 11.00 podivuhodnou žábu.

Nebojte se, nebudeme moc šťourat do superstar a dalších produktů showbyznysu. Řeč bude především o australských pěvcích (Passeriformes) popeláčcích.