Zvětšit obrázek

Xiang Xiang

V současné době se v Číně chová v zajetí asi 200 pand velkých. Jejich návrat do přírody ale bude těžký. Vědci věnovali tři roky tvrdé práce tomu, aby pandu Xiang Xiang připravili na život v bambusových lesích: Zvíře se naučilo samo hledat potravu, stavět si hnízdo. V dubnu 2006 byla panda vypuštěna do lesů v Sichuanu. V únoru 2007 byla nalezena mrtvá. Podle všeho volně žijící pandy přivandrovalce nepřijaly a tvrdě na něj útočily. Za pravděpodobnou příčinu smrti určili veterináři následky útěku při pronásledování.

Zvětšit obrázek

Sybille Klenzendorfová (WWF): „Místo umělého odchovu se měly ochránit bambusové háje“.

Odborníci se domnívají, že v pozadí neúspěchu mohlo stát pohlaví. Vypuštěná panda byl samec a ten byl považován „domácími“ samci za vetřelce. Zápolení samců o rajón a přístup k samicím bývají často velmi divoká. Proto se zvažuje vypuštění samice,. Někteří odborníci dokonce zvažují, že by byla mezi volně žijící pandy uvedena březí samice či samice s mládětem.

Samice by měla být vystavena menšímu riziku útoků ze strany volně žijících pand. Ještě větší šanci na zařazení do společenstva volně žijících zvířat by mělo mít mládě vypuštěné samice.  Největší šance se dávají mláděti, které by se narodilo matce chované ve velkém výběhu, kde vládnou podmínky co nejbližší volné přírodě. Takto odchované mládě by bylo jen minimálně závislé na lidech  a nemělo by narušené přirozené reflexy.

Zvětšit obrázek

David Wildt, (Smithsonian Institution): „Jetosprávná cesta. Populace je příliš rozdrobena. Není jiná cesta, než provádění reintrodukce“.

Kritici  namítají, že odchov pand v zajetí je neúnosně drahý. Prostředky, které se na něj každoročně vynakládají, by se daly mnohem lépe zúročit, pokud by z nich byla financována ochrana přírodního prostředí pro volně žijící pandy. V současné době je chráněno asi 60% plochy, na níž žije posledních 1 600 pand velkých.

„Nejlepší by bylo za peníze vyhozené na umělý odchov financovat ochranu bambusových lesů a ochranu pand před pytláky,“ říká Sybille Klenzendorfová z WWF.
Podle Davida Wildta ze Smithonian National Zoological Park je ale populace pand velkých rozdrobena na tak malé skupinky, že se už sama o sobě nedokáže udržet. Pandy se ani ve volné přírodě nemnoží dost rychle na to, aby zajistily udržení zdravé populace. Podle Wildta je nutné, aby byla ochrana volně žijících pand doplněna odchovem v zajetí.
Vysoká úmrtnost zvířat považují odborníci za obecný problém reintrodukce zvířat odchovaných v zajetí do volné přírody.
„Myslím, že jsme zatím nebyli svědky reintrodukčního programu, který by se obešel bez úhynů vysazených zvířat,“ říká Ron Swaisgood ze Zoological Society v americkém San Diegu.