Jaroslav Petr

Podle někoho je extrémní vytrvalost záležitostí svalů, plic a srdce. Podle jiných je to záležitost mozku.

Asiatům jedou některé geny jinou rychlostí než Evropanům.

Za padesát let v muzeu zmizí z kostí stejně DNA jako za tisícletí, jež kost strávila v zemi.

Lék proti epileptickým záchvatům pomáhá lidem s Parkinsonovou chorobou.

Kmenové buňky embryonální nebo dospělé? Diskuse na toto téma neustávají. S objevem amerických vědců se dostávají do sedla zastánci dospělých kmenových buněk.

Hnojení sírou odstraní rakovinotvornou látku z chleba.

Tipněte si. Na fotce do občanského průkazu obvykle pózujeme sami. Na fotce naplněného fotbalového stadionu může být několik desítek tisíc lidí. Na snímku družice IKONOS...?

Spojení cukru a kyseliny máselné by mohlo být základem nových léků proti rakovině.

Změny DNA, které by neměly nic dělat, mají za následek celkem nečekané kousky.

I Evropa měla své obří býložravé dinosaury.

Největší současný ještěr světa se rozmnožuje i bez tatínků.

Nižší obratlovci mají úžasnou schopnost regenerace tkání a orgánů. Notoricky známé je například dorůstání ocasu u ještěrek nebo nohou u čolka. Některé experimenty na laboratorních myších naznačují, že si savčí organismus zachoval signální dráhy regeneračních procesů, ale za obvyklých podmínek je nedokáže aktivovat. Proto je v současné době věnována velká pozornost regeneraci těla nižších obratlovců.

Výzkum imunitní obrany proti napadení cizopasnými červy přinesl překvapivý objev, který zřejmě bude možné využít k boji s astmatem.

Většina z nás to zná jen z televizních seriálů jako je Pohotovost nebo Chicago Hope. Lékaři jsou tvorové, kteří pracují dvacet pět hodin denně osm dní v týdnu a nikdy nespí. O tom, že ani lékaři nejsou žádní supermani a nevyspání jim dává zabrat, svědčí nové studie z USA.

Odhalit spolehlivě Alzheiemrovu chorobu je složitý úkol. Část mají lékaři jistotu až po smrti pacienta. Teď se ale rýsuje nový test, který slibuje spolehlivé odhalení choroby už v rané fázi.

Dědičný „rozpad kůže“ byl poprvé s úspěchem léčen genovou terapií.

Dejte si přes Vánoce šlofíka! Spojíte příjemné s užitečným.

Někteří zaměstnanci budou možná při nástupu do práce muset plivnout na testovací destičku a následná analýza slin je může poslat domů vyspat.

Podivuhodný materiál objevili biologové v kůži chobotnic.

Nejen DNA, ale voda vytváří dvojitou šroubovici.

Slunce se zrovna nachází v klidové fázi svého jedenáctiletého cyklu aktivity. Přesto má do absolutního klidu hodně daleko.

Více než stovka amerických a německých vědců strávila tři roky mapováním myšího mozku. Výsledkem jejich práce je atlas, jaký nemá ve vědě obdoby. Na 85 milionech obrázků jsou uložena data o tom, jaké geny v jednotlivých částech mozku pracují. „Měřítko“ Allenova atlasu mozku, jak je soubor dat oficiálně označen, dovoluje sledovat činnost více než jednadvacet tisíc genů v jednotlivých buňkách.

Dvě formy jednoho enzymu ovlivňují počet semen a jejich velikost. Vypadá to, že by kukuřice mohla dávat vyšší úrodu s menšími dávkami dusíkatých hnojiv.

Hlavu v pejru, srdce v kalhotách, žaludek v krku a nervy v kýblu – to známe všichni. Netopýr Anoura fistulata má něco, co nemáme a mít nebudeme. Jazyk v hrudi.

Čím měřit úspěchy vědecké kariéry? Slávou? Penězi? Nebo radostí z objevování? Stále častěji se ozývají hlasy, že úspěšnost vědce lze vyjádřit tzv. Hirschovým indexem.

Jako dva kámoši, kteří se vydávají na hon, se chová muréna a kanic. Vyrážejí společně a co uteče jednomu, to dopadne druhý.

Schvalovací proces nového geneticky modifikovaného bramboru Amflora vyšlechtěného koncernem BASF zřejmě skončí úspěchem brzy na jaře. Zástupci BASF Plant Sciences předpokládají, že brambor získaný metodami genového inženýrství bude možné pěstovat už v roce 2007. Amflora je určena jako surovina pro nepotravinářské technologie k výrobě amylopektinu.

Probiotika. Někdo na ně vsází, jiný je považuje za šarlatánství. Nyní byla zveřejněna jedna z prvních skutečně důkladných studií, která si vzala na paškál základní principy účinku probiotik a prověřila je na molekulární úrovni.

Čím jsi plodnější, tím víc máš synů. Tak zní v kostce jelení krédo. Vliv kondice laní na pohlaví potomků je dlouho znám. Vliv kondice a plodnosti jelenů na pohlaví zplozených kolouchů je překvapením.

Žluté, zelené nebo červené? Jaké jablko máte raději? A co takhle modré? Objev australských vědců slibuje, že si šlechtitelé budou moci vybírat u nových odrůd podle barevné škály.

Objev, za který se bude udělovat letošní Nobelova cena za fyziologii a medicínu, je příslibem pro léčbu prionových chorob.

Podobnost Alzheimerovy choroby s prionovými onemocněními vyvolává obavy. Experimenty je potvrzují.

Biologové a lékaři už umějí ledacos. Někdo je za to velebí, jiný by jim urazil ruce v lokti. Co s tím? Kudy z toho ven? Odpověď na tuto otázku hledá nový pořad Českého rozhlasu Leonardo.

Kmenové buňky, které by mohly mít v popisu práce tvorbu kompletního srdce, objevili němečtí a američtí biologové.

Některé druhy hmyzu projevují překvapivou schopnost přizpůsobit se toxickým látkám, kterými se jim brání jejich rostlinné oběti.

Neandrtálci se lišili od člověka druhu Homo sapiens pouhým půl procentem dědičné informace, i když měli za sebou více než půl milionu roků samostatného vývoje. Vyplývá to z analýz DNA izolované z kosti neandrtálského člověka staré 38 tisíc let.

Jako velký příslib pro rolníky třetího světa se jeví nový bavlník, který díky genetické modifikaci postrádá svůj hlavní toxin.

Dvě mutace genu pro hemaglutinin H5 stačí, aby se virus H5N1 mohl vesele pustit do lidských buněk.

Měli jsme tři druhy trpasličích lemurů. Díky americké zooložce Suzanne Alonzové nám zbyl jen jeden.

Po šimpanzích a mangabejích se mezi hostiteli virů, které stály u vzniku AIDS, objevily i gorily.

Bílkoviny z dinosauřích kostí by mohly vyprávět evoluční story druhohorních ještěrů místo DNA, která se zřejmě ve fosíliích nedochovala.

Topořivá tělesa našli američtí anatomové v zobáku plameňáka karibského.

„Zlatý stafylokok“ Styphylococcus aureus rozhodně není žádné „zlatíčko“. Přeborník v rezistenci k antibiotikům vyvolává závažné infekce, jež často končí smrtí. Vývoj vakcíny slibuje účinnější zbraň než antibiotika.

„Nouzové řešení“, které mělo pacientům pomoci překlenout kritické období při čekání na transplantaci srdce, dovolí nemocnému srdečnímu svalu, aby se uzdravil.

Po zprávách i tajích včelího genomu se objevila záplava výsledků výzkumu, které se věnují obyčejům a osudu hmyzích opylovačů.

Vážné onemocnění kloubů se zdá být z celosvětového hlediska na ústupu, ale stále ještě trápí miliony lidí. Nejnovější výzkum naznačuje, že revmatoidní artritidu může vyvolat nedokonalé odstraňování „odpadní“ DNA z těla.

„Život včel je jako kouzelná studna: Čím více z ní čerpáte, tím více vám toho nabízí.“ Slova Karla von Frische, který získal v roce 1973 za výzkum komunikace včel Nobelovu cenu, snad nikdy neplatila více než dnes, kdy mezinárodní vědecké konsorcium The Honey Bee Genome Sequencing Consortium zveřejnilo výsledky čtení dědičné informace včely medonosné (Apis mellifera). Díky genetikům z 90 institucí v USA, Austrálii, Německu, Švýcarsku, Brazílii, Japonsku, Belgii, Novém Zélandu, Izraeli, Dánsku, Francii, Velké Británii, Slovensku, Švédsku, Španělsku a Kanadě jsme do života včel nahlédli skutečně hluboko a objevili jsme netušený, z valné části nepoznaný svět.

Objev genu pro „křehké kosti“ znamená pokrok při odhalování týraných dětí.

Velký úspěch s velkým „ale“ zaznamenali vědci při léčbě Parkinsonovy choroby u laboratorních potkanů.

Není šílenec jako šílenec. A platí to i o kravách. Francouzští vědci došli k závěru, že možná máme ve stádech hned dvě různá „šílenství krav“. Jedno tu kolovalo odjakživa a nikdo si ho nevšímal. Druhé jsme si pořídili zkrmováním masokostní moučky.