Jake Bailey, University of Southern California

Vznik živočichů halí nejedna záhada. V roce 1998 se vědcům zdálo, že mají v rukou klíček, kterým si otevřou cestičku k mnoha tajemstvím. V  čínské lokalitě Doushantuo byly objeveny fosílie oplozených vajíček a embryí bezobratlých živočichů staré přinejmenším 580 milionů let. Vajíčka byla připsána tvoru s vědeckým jménem Megasphaera. Embrya měla patřit živočichovi s vědeckým jménem Parapandorina. Dělení zárodků a jejich vývoj byl zachycen ve fosíliích jako na momentce. Vědci řvali blahem.

Zvětšit obrázek

Mikrofosílie údajných embryí z doby před bezmála 600 miliony roků (vpravo) a jejich současný protějšek – bakterie Thiomargarita. (snímek Nature)

Teď možná řvou vzteky. Tým vedený Jakem Baileyem z University of Southern California došel k závěru, že ve fosíliích nejsou vajíčka a embrya, ale že jde o fosílie poměrně velkých bakterií rodu Thiomargarita, jejichž dnešní příbuzní obývají mořské dno u břehů Namibie a v Mexickém zálivu. Tyto bakterie čerpají energii z oxidace síry a velikostí, tvarem a mnoha detaily buněčné stavby se nápadně podobají fosíliím údajných vajíček  megasphaery a embryí parapandoriny.

To co vypadá jako doklad buněčné dělení embrya na 2, 4, 8, 16, 32 a 64 a někdy ještě na mnohem větší počet buněk, bylo původně považováno za fosílie kolonií zelených řas. Teprve později v nich vědci uviděli embrya. Ve tvaru jednotlivých buněk viděli důkaz, že buňky neměly tuhé stěny, jak je běžné u řas, ale byly „měkkostěnné“.

Zvětšit obrázek

Thiomargarita – jedna z největších bakterií světa si už svoji slávu zažila, když se v dubnu 1999 dostala na obálku Science. To bylo v souvislosti s jejím objevem v moři u Namibie.

Bailey ale dokládá, že stejná „pružná deformace“ je patrná u thimargarity. Četné vakuoly patrné v mikrofosíliích se v buňkách sirných bakterií vyskytují rovněž. Fosílie se nachází v usazeninách fosfátu vápenatého a jsou velice hojné. V některých místech zabírají převážnou část usazeniny. Podle Baileye to není náhoda, protože Thiomargarita dokáže vysrážet fosfáty z vody. V tomto případě se bakterie vysráženým fosfátem samy doslova pohřbily a díky tomu se jejich fosílie zachovaly.

Zvětšit obrázek

Drobné vakuoly na povrchu buněk obsahují síru.

Vysvětlila se tak záhada chybějících „rodičů“. Mnozí vědci se šťouralsky domáhali odpovědi na otázku, kde jsou dospělé megasphaery a parapandoriny, když jsou všude marky jejich vajíček a embryí.
Objevily se ale další záhady. Současné bakterie rodu Thiomargarita nevytvářejí kolonie o více než osmi buňkách. Ale některá „embrya“ jsou složena ze stovek buněk. Thiomargarita má vakuoly jen na povrchu buněk, zatímco fosílie embryí mají vakuoly v celé buňce. U údajných embryí parapandoriny byly pozorovány ostatky buněčného jádra. A Thimargarita jako každá jiná slušně vychovaná bakterie buněčné jádro samozřejmě nemá.

A tak se možná dočkáme další práce, která dokáže, že fosílie z čínského Doushantuo nejsou ani řasy, ani embrya živočichů ani bakterie, ale něco úplně jiného. Jedny jediné fosílie a kolik krásných, průlomových a převratných objevů se na nich dá pořád dokola dělat. Není to nádhera?

 Pramen: Nature