Jaroslav Petr

Představa, že dědičnost je „zakleta“ výhradně v DNA vzala za své. Nemusíme mít variantu určitého genu, ale naše buňky se přesto mohou chovat, jako kdyby tuto variantu genu nesly. U právě probíhajících maturitních zkoušek nebo nastupujících přijímaček na VŠ či státnic to prosím ale ve vlastním zájmu radši neříkejte.

Arapahové chtějí střílet chráněné orly bělohlavé. Bez orlích per nemohou provádět kmenové rituály.

Překvapivý objev nabízí naději na zvýšení účinnosti metody oplození ve zkumavce a dokonce i na léčbu některých typů neplodnosti.

Bakterií odolávajících antibiotikům přibývá. Antibiotik nikoli. Pro je vítán s nadšením objev platensimycinu. Nového antibiotika zabírajícího na zlaté stafylokoky odolné k vynokymycinu a methicilinu.

Taky máte plné kapsy věcí, které by se mohly hodit? Jiří Suchý popisuje v jedné písni celou sbírku předmětů, které schovává pro strýčka Příhodu v krabici. Například „.. rukavice z jelenice, jenže byly obě levé…“ a k tomu „… knot, snad mi přijde vhod…“ Tenhle zvyk (nebo zlozvyk) je starý alespoň 14 milionů let a zdědili jsem jej po předcích, které sdílíme s šimpanzi a orangutany.

S neandrtálci ne, s lidmi Homo erectus možná ano. S předky šimpanzů skoro jistě. Tak lze shrnout výsledky výzkumů, které se v poslední době zabývaly možností křížení člověka s jinými druhy.

Objev lidských koster na indonéském ostrově Flores se stal vědeckou senzací. Patřily minilidem z doby před 18 000 lety. Psalo se o nich jako o novém lidském druhu. Dostali i své latinské jméno Homo floresiensis. Vědci nyní podali další důkazy proti alternativní teorii odpůrců, že by mohlo jít jen o nemocnou ženu trpící mikrocefalií.

Po zlomcích mitochondriální DNA se podařilo týmu Svanteho Pääba izolovat také jadernou DNA z ostatků neandrtálského člověka. Její analýzy svědčí o tom, že jsme s neandrtálci neměli mnoho společného.

Užijte si banány, dokud jsou. FAO vydalo varování, podle kterého hrozí „ovocným“ banánům zkáza. Kulturní linie trpí plísňovou chorobou a plané rezistentní banány mizí s ničením pralesů.

Jestli se někdy někde „slézáte jako švábi na pivo“, dejte si pozor, abyste mezi sebou neměli utajeného robota. Mohl s vámi pěkně zacvičit. Bruselským švábům se to už stalo.

Nový druh opice popsaný před rokem, se při podrobnějším studiu ukázal jako zástupce zcela nového rodu.

Už ve čtyřicátých letech 20. století předpokládal britský genetik Haldane, že dědičné choroby, jako je thalasemie, chrání člověka před malárií. Je to pravda?

Zvíře ulovené eskymáckými lovci je kříženec ledního medvěda s grizzlym. Potvrdily to analýzy DNA.

Co rozhoduje o tom, zda si při výletu do přírody koledujeme o lymskou boreliózu. Množství klíšťat nakažených touto chorobou a schopných přenášet jejího původce na člověka je určeno do značné míry množstvím zemích veverek a úrodou žaludů.

Co všechno umí nebo neumí „tráva“ a další měkké drogy? Látky obsažené v marihuaně mohou tlumit imunitní systém. To je zřejmě dobře, když je imunitní obrana příliš rozdováděná. A nedobře, když potřebujeme uvést imunitní obranu do nejvyšší pohotovosti.

Tzv. dimorfní houby jsou organismy „dvou tváří“. V půdě žijí celkem nenápadně. V lidských plicích se mění na původce těžkých a někdy i smrtelných zápalů plic. Vědci odhalili gen, který je tento přerod z hodného houbového „doktora Jekylla“ na zlého kvasinkového „pana Hydea“ zodpovědný.

Citrusy ohrožuje bakteriální choroba přenášená savým hmyzem. Odborníci říkají: Poslední šancí jsou odolné odrůdy získané genetickými modifikacemi.

Proti šíření SARS pomohly důkladné kontroly na letištích, termokamery odhalující pasažéry se zvýšenou teplotou a omezení letecké dopravy do krizových oblastí. Má stejný psotup šanci i v případě pandemie chřipky?

Pokusy vytvořit vakcínu, která by chránila proti širšímu spektru chřipkových virů a nemusela se měnit každý rok, vypadají nadějně.

Virus H5N1 se otužuje. Dnes vydrží mnohem více než před devíti lety.

Výjimky potvrzují pravidlo. Výjimku z pravidla o univerzálnosti genetického kódu mají členovci.

Může se virus ptačí chřipky přizpůsobit lidskému organismu podobně jako viry vyvolávající běžné chřipkové epidemie? Jak daleko už v tomto procesu pokročil? A co mu ještě chybí? Podle amerických virologů připomíná virus H5N1 izolovaný z lidských obětí některými rysy původce ničivé španělské chřipky. K proměně na masového zabijáka by mu mohly pomoci mutace genů, kterými by napodobil původce hongkongské chřipky z roku 1968.

Podávání protilátky a peptidu, z kterého se tvoří inzulín, výrazně zefektivnilo léčbu cukrovky typu I. Zatím jen u myší. Ale klinické zkoušky by měly začít v USA ještě letos. Několikadenní kůra zažene myším cukrovku na celý život.

První psí klon slaví narozeniny.

Hurikány a gigantické ničivé vlny tsunami mohou jít ruku v ruce. A v Karibiku už se jim to zřejmě několikrát povedlo. Opakovat se to může už příští hurikánovou sezonu. Kam by se pak hrabala Katrina!

Co ukončilo jedno z nejteplejších období v historii pozemského života?

Počátky individuálního života jednotlivce zdaleka nezajímají jen biology. Spory o ně vedou i filosofové, teologové či právníci. Někdo považuje za počátek individuálního života okamžik početí, kdy vajíčko splyne se spermií. Není ale výjimkou, když je počátek lidského života spojován s mnohem pozdějšími událostmi, například s prvními údery srdce plodu v šestém týdnu těhotenství. Tým Alexandera Schiera z Harvardovy university nyní odhalil molekulu, která dovoluje podniknout embryu první biologicky samostatné životní kroky.

Klíšťata už si na nás určitě někde brousí sosáky a mikroskopické brebery v jejich útrobách se nemohou dočkat, jak nás proženou po doktorech. Klíšťata toho přenášejí tolik, že se proti všemu vlastně ani očkovat nemůžeme. Už proto, že proti některým chorobám vakcíny zatím ani nejsou . Proto se vyvíjejí i vakcíny proti klíšťatům. Ty sice sníží riziko napadení klíšťaty, jenže zase nechrání před přenášenými původci chorob. Slovenští vědci ve spolupráci s Brity nyní představili vakcínu založenou na účincích proteinu 64TRP a ta dělá obojí. Ničí klíšťata a chrání před infekcí, kterou klíšťata přenášejí. Gratulace na Slovensko!

Konec brýlím s bifokálními skly věští novinka z University of Arizona. Čočky z tekutých krystalů zaostří na to, co potřebujete vidět.

Nemáte rádi posezení v zubařském křesle? Tak to buďte rádi, že jste nežili před 9 000 lety na území dnešního Pákistánu. Zažili byste vrtání zubů na úrovni doby kamenné.

Poprvé pomohl pacientům orgán, který pro ně orgánoví inženýři vypěstovali v laboratorních podmínkách. Tímto orgánem je močový měchýř.

Existenci tvorů, kteří vydrželi miliony let bez pohlavního rozmnožování, označil významný britský biolog John Maynard Smith za „největší skandál v dějinách evoluce“. Jeden z takových skandálů právě „vyšuměl“, když se ukázalo, že droboučcí korýši vestalenuly svůj sexuální život před vědci dlouhou dobu úspěšně tajili.

Někdy nemocnému skutečně nezbývá nic jiného, než se jen modlit, aby všechno dobře dopadlo. Mnoho studií dokazuje, že lidé, za které se někdo modlí, mají lepší vyhlídky na přežití či uzdravení. Nejnovější studie prokázala, že modlení nezabírá a v některých případech dokonce škodí.

Nově objevený lidský retrovirus má původ u myší, u kterých vyvolává nádorové onemocnění. U mužů stižených vzácnou mutací provází virus rakovinu prostaty. Je to první známý případ nákazy lidí retrovirem hlodavců.

Meteorit Nakhla tají ve svém nitru svědectví o existenci mikroskopických Marťanů.

Velikost mozku hraje důležitou roli pro IQ. Aspoň v určitém věku a v určité oblasti mozku.

Producenti metanu řádili už před 3,46 miliardami roků.

Němečtí vědci objevili ve varlatech myšáků buňky, které by mohly posloužit k léčbě závažných onemocnění podobně jako kmenové buňky získávané z embryí.

Zpěvy keporkaků čili hrbounů dlouhoploutvých mají svou vlastní gramatiku a podobají se tak svou strukturou lidské řeči.

Poněkud překvapivé zjištění umožnily satelitní snímky Amazonie. Stromy v deštném pralese kupodivu nerostou nejrychleji v období dešťů, ale naopak ve slunném období sucha. Tento fenomén je patrný hlavně v nenarušeném pralese. Na nově zakládaných plantážích se neprojevuje.

Ceny nezadržitelně stoupají. Podraží i jednorázové dřevěné jídelní hůlky dovážené z Číny.

Americko-japonský tým virologů vedený Jošihirem Kawaokou z University of Madison v americkém Wisconsinu a tým nizozemských virologů vedených Thijsem Kuikenem z Erasmovy univerity v Rotterdamu zjistily, že ptačí chřipkové viry tíhnou k infekci plicních sklípků a nelíbí se jim v horních cestách dýchacích. Až se jim změní chutě, tak nám zřejmě teprve ukážou, zač je toho loket.

Nositelé genu, který je viněn ze zvýšeného sklonu k agresivitě, mají pozměněné funkce mozku. Především muži mají utlumená centra pro kontrolu emocí a naopak aktivovaná centra pro poplachovou“ reakci.

Mozková forma malária patří k nejnebezpečnějším. Každoročně zabije statisíce lidí, především dětí. Vědci nyní odhalili, jak si původce této choroby otevírá dvířka do mozku svých obětí.

Virus ptačí chřipky se rozdělil na dvě vývojové větve. Situace se tím komplikuje.

Nejeden „starý paprika“ má problémy s prostatou. Aby se nestal obětí nádoru prostaty, měl by si dávat papričky a to ty nejpálivější.

Na dalších tělesech sluneční soustavy může být život. Mohly jej tam zavléct meteority vzniklé kolizí země s cizím tělesem.

K uživatelům ultrazvuku jsme mezi obratlovci řadili především zástupce savců z řad letounů a kytovců. Nyní musíme dát na seznam ultrazvukových obratlovců i obojživelníky.

Nanomateriály pronikají do lékařství. Nejnovějším šlágrem se stala bílkovinná nanosíť, která vytváří podmínky pro regeneraci poškozeného očního nervu.

Tvorba shluků z dvanácti bílkovinných molekul vně nervových buněk vyvolává poruchy paměti a je předzvěstí Alzheimerovy choroby.