Jaroslav Petr

Nejčastější příčinou slepoty je tzv. věkem podmíněná makulární degerace, při které je zničena žlutá skvrna. O třech čtvrtinách případů této vážné oční choroby rozhodují dva geny.

Z DNA se dá vyčíst ledacos. Nejnověji svitla kriminalistům šance vyčíst z DNA izolované ze stop na místě činu příjmení pachatele.

Obor tkáňového inženýrství si připsal na své konto další úspěch. Úspěšnými testy prošla céva vyrobená v laboratoři výhradně z lidských buněk. Jednou tak snad bude možné každému z nás vypěstovat tepny náhradou za ty, co nám beznadějně zkornatěly.

Ještě před několika lety se banky předháněly v půjčkách biotechnologickým firmám, které si vytyčily za cíl produkci lidských bílkovin pro medicínské účely pomocí geneticky modifikovaných domácích zvířat. Přesto na první lék z „živého bioreaktoru“ stále ještě čekáme. Jedna z velkých nadějí skončila odkladem.

Vypadal jako bobr, žil jako vydra a nejblíže měl k ptakopyskovi. Takový byl tvor, který otřásl představami paleontologů od druhohorních savcích.

První vyhrání z kapsy vyhání. Platí to i o případné výhře nad pandemií ptačí chřipky. Pokud utečeme hrobníkovi z lopaty jednou, nemáme nic jisté. Ptačí chřipka přijde podruhé, potřetí, počtvrté…

Gen zodpovědný za samčí pohlaví u savců hraje významnou roli ve vzniku Parkinsonovy choroby.

Úsloví , že „méně je někdy více“ platí i v evoluci a genetice. Prokázali to vědci z University of Michigan vedení evolučním biologem Jianzhi Zhangem.

Lezou vám do brambor divočáci a na zahrádku se vám chodí pást laně? Nekupujte kulovnici ale nový australský repelent!

Dnešní „čmáralství“ po zdech, vozech metra a dalších plochách má podle paleobiologa Dala Guthrieho kořeny v pravěku.

Americký biolog Gerald Schatten podepsaný pod padělaným článkem týmu korejského biologa Woo-suk Hwanga byl svou domovskou universitou v Pittsburghu shledán nevinným z vědeckého podvodu.

Virologický průzkum v Thajsku prokázal nákazu psů a koček virem H5N1. Význam tohoto faktu pro šíření „ptačí chřipky“ zůstává nejasný. Zodpovědné instituce proto zůstávají v klidu.

Zvýšení odolnosti rostlin proti plísni šedé s sebou nese zvýšené náchylnosti k bakteriálním infekcím. Přesto je objev genu rezistence k plísni vítán jako velký příslib.

Nejstaršího známého zástupce druhohorních dinosaurů z evoluční linie, jež "kulminovala" populárním tyranosaurem objevili vědci v Číně. Guanlong wucaii přichází "s kloboukem na hlavě".

Noční můra epidemiologů se naplnila. Virus H5N1 dorazil do Afriky.

Rybě druhu Nothobranchius furzeri patří primát obratlovce nejkratším životem. Pokud ovšem „nedopuje“ resveratrolem, jednou z látek obsažených v červeném víně.

I zdravá drůbež na čínských trzích nese virus H5N1. Trvá to už nejméně 10 let a není pochyb o tom, že virus šíří jak domácí ptactvo, tak volně žijící opeřenci.

Ďábel medvědovitý – dravý vačnatec obývající Tasmánii – vymírá na přenosnou formu rakoviny.

Housenky některých amerických lišajů si vybírají „kabátek“ podle počasí. Pokud se vyklubou z vajíčka na podzim nebo v severnějších chladných oblastech, naroste jim tmavá pokožka, která pohlcuje sluneční záření a housenku zahřívá. V teple nabývá na důležitosti nenápadné zbarvení chránící před nepřáteli, a proto se housenky barví zeleně. Všichni motýli mají stejnou dědičnou informaci, a přesto dovedou přehodit výhybku svého vývoje na dvě různé cesty.

Genetické testy slavného „ledového muže“, jehož tělo bylo objeveno v alpském ledovci v roce 1991, naznačují, že snad byl postižen neplodností.

Datel císařský si své jméno bezesporu zaslouží. Je to impozantní opeřenec. Celé generace milovníků přírody jej ale znaly jen z fotografií a muzejních exponátů. Šplhavec obývající bažinaté lesy na jihu USA byl déle než půl století považován za vyhynulého. Nedávno jej vědci objevili v bažinatém pekle polozatopených pralesů Arkansasu.

Sněť slezinná je mezi lidem populární jako "bílý prášek", který svého času koloval poštou po USA. U nás jej svérázní žertéři imitovali "silanizujícími" pracími prostředky na "čistkoskvoucí prádlo". Ale s antraxem není žádná legrace. Zřejmě ani nevíme, co všechno nám může přichystat. Jedno takové "antraxové překvapení" přišlo z rovníkové Afriky.

Supi na indickém subkontinentu vymírají. Může za to lék používaný ve veterinární medicíně. Konečně se za něj našla náhrada, která supům neškodí.

Jako hádka o zápis do Guinessovy knihy rekordů vypadá diskuse mezi dvěma ichtyology. Nejde totiž o nic menšího než o nejmenšího obratlovce světa.

Proč umírá více než polovina lidí nakažených ptačí chřipkou? Clayton Naeve St. Jude Children´s Research Hospital nabízí překvapivou odpověď: protože mají klíček k ovládání našich buněk. Jošihiro Kawaoka zase přistihl chřipkové viry, jak skládají ze své dědičné informace puzzle.

Američtí vědci oznámili výsledky testů nové vakcíny proti chřipkovému viru H5N1. Stoprocentní účinnost, rychlá a poměrně snadná výroba. Je to dost?

U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.

Transport rostlinných semen prostřednictvím zvířecích kurýrů je celkem běžný. Teď se ale ukázalo, že ptáci roznesli po světě i některé šneky.

Pilování zubů je ve světě celkem rozšířený zvyk. Evropě jako kdyby se vyhýbal. Nejnovější nálezy ale dokazují, že Vikingové pilování zubů praktikovali.

Šokem skončil průzkum půdních bakterií. Všechny si nesou rezistenci k antibiotikům. Některé si umějí poradit i se zcela novými preparáty. Jiné zvládají syntetická antibiotika, jejichž molekula nemá v přírodě obdobu. Rezistentní původci infekčních chorob jsou ve srovnání s půdními bakteriemi v likvidaci antibiotik vyložení nešikové. Ale zřejmě se brzy naučí od svých půdních příbuzných pár hodně ošklivých kousků.

Do výčtu morových epidemií devastujících Evropu od starověku se často řadí i „Aténský mor“, který zdevastoval dnešní metropoli Řecka v roce 426 př.n.l. Nejnovější výzkumy ale dokázaly, že u konce „zlatých časů Periklových“ stál tyfus.

Kuřice, které poslouchají v noci rádio, rychleji dospívají. Zjistili to vědci z University KwaZulu Natal v jihoafrickém Scottsville.

Poslední číslo Nature přináší astronomickou stať avizovanou světovými a bohužel i českými sdělovacími prostředky jako výsledek práce „amerického týmu“. Ze zpráv se tak vytrácí významný úspěch českých astronomů.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Vedle Dánska, jež spravuje Grónsko jako největší geografický ostrov, se k majitelům gigantických ostrovů přiřadila i bakterie Acinetobacter baumannii. Tomuto nebezpečnému původci tzv. nemocničních infekcí patří největší známý „ostrov“ genů pro rezistenci k antibiotikům. Grónsko zaujímá plochu 2 milionů km2. Největší známý bakteriální ostrov rezistence se rozkládá na 86 tisících písmenech genetického kódu. Acinetobacter baumannii si v něm na nás schovává 45 genů.

Australiopiteky lovil dravý pták. Tvrdí to americký paleoantropolog Lee Berger z university v jihoafrickém Johannesburgu. Pravěkému dravci padlo za oběť i tzv. taungké dítě, podle jehož lebky byl popsán první australopitek - Australopithecus africanus.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

Podezření, že si Woo-suk Hwang vycucal z prstu i klon psa, se nepotvrdilo.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.

Zdravý selský rozum je jistě dobrá věc. Někdy nás však nechá na holičkách. Například, když podle něj soudíme "logiku" dějů v přírodě. Lekci z "přírodní logiky" dostali vědci na Bahamských ostrovech. Naštěstí je tentokrát překvapení příjemné. Stav korálových útesů je lepší, než jsme si mysleli.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Mikroskopické duté kostky jsou příslibem pro léčbu i diagnózu mnoha chorob. Nejlepší je na nich, že se smontují dohromady skoro samy.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

Kdo k vám chodí? Ježíšek? Děda Mráz? A nebo snad Santa Claus. Pro vyznavače Santy máme dobrou zprávu. Podle posledního vydání vědeckého týdeníku Nature Santa Clausovi sobi nemůžou zaspat.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Americko-kanadský tým genetiků zveřejnil setinu mamutího genomu. DNA izolovali vědci z 28 000 let staré čelisti nalezené v sibiřském permafrostu.

Od roku 1996 testovali vědci z australského CSIRO Plant Industry geneticky modifikovaný hrách odolný vůči zrnokazovi hrachovému. Nedávno projekt zastavili a všechen hrách po dohodě s Office of the Gene Technology Regulator zlikvidovali. Důvod? Při testech na myších vzniklo podezření, že by hrách mohl u lidí vyvolávat alergii.

Němečtí genetici získali z kostí mamuta bezmála třetinu jeho mitochondriální DNA. Její analýzy potvrdily, že mamut měl blíže ke slonovi indickému než ke slonovi africkému.