Notný poprask vyvolal tým čínských vědců vedený Wu-Chun Caem ze Státní laboratoře pro patogeny a biologickou bezpečnost v Pekingu. Těsně před uzávěrkou lékařského časopisu New England Journal of Medicíně (NEJM) požadovali stažení svého článku, v kterém popsali případ ptačí chřipky z roku 2003, jenž byl původně diagnostikován jako SARS. Důvod pro svou žádost neuvedli. Když se dozvěděli, že časopis je už vytištěný, přestali komunikovat se zahraničím. Doma asi komunikují poměrně čile především s vyšetřovateli, které zajímá, jak mohli tuhle zprávu pustit do světa. Světová zdravotnická organizace bude oficiální cestou žádat o vyjádření čínské ministerstvo zdravotnictví.
První oficiálně ohlášeny případ ptačí chřipky v Číně pochází z roku 2005. Byla v Číně ptačí chřipka už dříve? A věděly to čínské úřady? To jsou teď zřejmě ty nejdůležitější otázky.
Vzorky odebrané z těla čtyřiadvacetiletého muže, který zemřel v listopadu 2003 s diagnózou SARS, byly negativní na koronavirus vyvolávající toto onemocnění. Místo toho našli čínští genetici ve vzorcích dědičnou informaci viru H5N1. Zbyly z ní jen zlomky, ale ty patří hned dvěma variantám viru H5N1, z nichž jedna se dnes vyskytuje na severu Číny a druhá naopak na jihu. Více než dva roky, jež uplynuly mezi smrtí a analýzou, nejsou zarážející, protože Číňané zřejmě teprve postupně zpracovávají materiál z epidemie SARS.
Zdravotničtí experti vyvozují z dat uvedených v článku, že na pozadí epidemie SARS došlo v Číně k výskytu ptačí chřipky u lidí, která však nebyla podchycena. Virus H5N1 byl u lidí poprvé zaznamenán v roce 1997 v Hongkongu, ale tehdy se podařilo nákazu zvládnout masovým vybíjením domácí drůbeže. Virus se do Hongkongu vrátil v roce 2003 a panovalo silné podezření, že sem byl zavlečen z Číny. Chyběly pro to ale důkazy a navíc čínské oficiální zdroje výskyt viru H5N1 na svém území až do roku 2005 razantně popíraly. Publikace v NEJM staví tyto okolnosti do nového světla.
Čína vytrvale zatloukala i výskyt SARS a tento případ – zvláště ve světle podivné žádosti vědců o stažení článku – vzbuzuje podezření, že se snaží zatloukat znovu.
Podle předního světového virologa Jošihira Kawaoky by stálo za to prověřit další čínské případy SARS a podívat se, jestli to ve skutečnosti nebyly případy ptačí chřipky.
Pramen: NEJM
Jak to že dostaneme omikron, když nám v krvi kolují protilátky?
Autor: Josef Pazdera (12.03.2022)
Proč se nové varianty covidu objevují tak rychle? Virus šlape na plyn mutací
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2022)
Jaká je imunitní paměť po těžkém průběhu nemoci covid-19?
Autor: Josef Pazdera (25.12.2021)
COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá
Autor: Josef Pazdera (06.12.2021)
V Laosu objevili koronaviry nejblíže příbuzné pandemickému SARS-CoV-2
Autor: Stanislav Mihulka (29.09.2021)
Diskuze:
Jeste me napada
Jirka,2006-06-29 13:51:55
Takovychto virovych infekci muselo byt uz v historii lidstva opravdu hodne. Zajimal se nekdo o nejake zmapovani virovych epidemii a jejich nasledku v lidske DNA? Viru, ktere maji zalusk na imunitni system cloveka, muselo v historii byt asi uz mnoho. Pokud se o nich nenajdou zaznamy v nasi DNA, pak to nejspis koncivalo tak, ze nakazena populace casem vymrela a vir sam zmizel.
prežívanie nakazených
Martin,2006-06-24 08:24:12
Ak sa na to pozrieme z hľadiska šírenia sa vírusov, tak zistíme, že pre vírus HIV je oveľa výhodnejšie, keď jeho nositeľ žije čo najdlhšie. V takom prípade totiž jeden nositeľm za predpokladu promiskuity, môže umožniť šírenie vírusu vo veľkom rozsahu.
Na rozdiel od neho taká Ebolka, keď na niekoho skočí, tak ho v priebehu pár hodín/dní vyradí z procesu evolúcie a tým aj sama sebe zabraňuje v ďalšom šírení.
Z toho vyplýva, že smrť hostiteľa v podstate ani nie je cieľom, je to len vedľajší dôsledok infekcie.
Všetko to závisí od dĺžky spoločnej evolúcie.
V prípade HIV/AIDS budú na Zemi onedlho existovať 3 skupiny ľudí:
1. tí, čo ho ešte nechytili
2. tí, čo ho chytili a zomierajú
3. tí, čo ho chytili, ale sú odolní a zomierajú len preto, lebo stárnu, tak ako každý človek.
Ponechať človeka napospas vírusom kvôli "vyšľachteniu" odolných populácií je eticky neprijateľné, lebo by boli priveľké straty na životoch, ale v Afrike sa práve to v skutočnosti práve teraz deje.
Přijde mi velmi rozumný
Stanislav,2006-06-23 14:17:11
Přijde mi velmi rozumný, ale jiné věci co dějí jako například ochranná pásma kolem nálezu uhynulých infikovaných labutí mi přijdou jako totální nesmysly.
A ty novinářské titulky o smrtícím viru atd. jsou jen čirou touhou po senzaci, které chybí jakkýkoli racionální podklad.
Nikdo nevíme, zda virus skutčně zmutuje a pokud zmutuje, nikde není zajištěno, že do podoby mnohem virulentnější, naopak může zmutovat do podoby benignější, nakonec pro virus je mnohem výhodnější, když se jim nakazí velké množství osob, které ale infekci přežijí, protože tak se může úspěšně šířit a v populaci udržovat, naopak pokud svoje nositele bude zabíjet bude rychle eliminován.
Naposled
Stanislav,2006-06-23 06:46:40
Naposled zde reaguji. Neoháním se žádnými publikacemi, jen se domnívám, že každý má právo na svůj názor, nevím, proč bych kvůli tomu, že se domnívám, že téma ptačí chřipky je výrazně přeceňováno a rozdmýcháváno především senzacechtivými novináři, na rozdíl od AIDS jehož epidemie skutečně dosáhla děsivých rozměrů, měl být někým označován jako hulvát nebo jako mašinfýra. Pokud
diskuze zde by něla směřovat k tomu, aby si zde někdo léčil svoje komplexy nebo se nwdokázal vyrovnat s tím, že někdo má jiný názor, než jeho idol, ztrácí zde diskuze jakkýkoli smysl a je jen zbytečnou ztráto času.
mozna michate dohromady dve veci
Yokotashi,2006-06-23 13:37:52
Na jednu stranu mate pravdu, ze momentalne je ptaci chripka mnohem mensi nebezpeci, nez AIDS. Na druhou stranu to nic nerika o tom, ze by o ni nebylo nutne prinaset informace. AIDS uz zname, mame ho tu par desitek let a zda se (z pohledu laika), ze se jeho chovasi moc nemeni. Umira na nej hodne lidi, vymysli se nove leky, ty moc nefunguji, a tak dale ... Ptaci chripku tu mame (mezi lidmi) chvili a zatim nevime, co se od mi da cekat. Pokud by se nejak nepekne zmenila, tak mame preblem. Je tudiz zapotrebi ji sledovat nejmene stejne pozorne, jako AIDS. To je muj nazor, prijde vam nerozumny?
Nejsem si vědom
Stanislav,2006-06-22 19:04:16
Nejsem si vědom ve svém odpovědi žádného hulvátství, pokud se nemylím, pracuje pan profesor Petr ve
Výzkumného ústavu živočišné výroby. Já jako lékař, taktéž vysokoškolský učitel mohu mít na jeho články svůj názor. To že někdo píše populární články mu nedává žádný patent na pravdu. Napsal jsem několik desítek skutečných publikací a mam více jak 200 přednášek na celostátní i mezinárodní úrovni, ale ani to mi nedává žádný patent na pravdu. Domnívám se. že kampań kolem ptačí chřipky je neúměrná jejímnu současnému významu a některá opatření ( např uzavírání drůbeže nebo vojáci v ochranných oděvech na Rujaně atd.) mi připadají prostě směšná. Tím nechci tvrdit, že se někdy v budoucnosti nemůže stát z ptačí chřipky problém, ale zatím tomu nic nenasvědčuje a všechno jsou pouze spekulace rozdmýchávané senzacechtivýmni novináři a možná i skrytě farmaceutickými firmami. Ale AIDS je skutečně děsivý problém, ale novináře už tak netáhne, přesto je jeho význam v současnosti mnohonásobně, řekl bych mnohem více jak stonásobně větší, jak ptačí chřipky. Nevím pane Pazdera, co je na mých názorech hulvátského, jestli je tady nějaký hulvát, tak to budete asi vy, pokud Vám vadí běžná diskuze.
Pane doktore
Josef Pazdera,2006-06-22 20:07:39
Vážený pane doktore, pokud se podíváte na publikační činnost pana Petra v impaktovaných časopisech, tak zjistíte, že jste na tom mnohem hůř. Tituly a publikacemi se ale na Oslovi neoháníme. To jen že jste s tím začal. Nyní zpět k vaší výtce o "strašení". S odstupem času začaly zprávu, na kterou jste na Oslu reagoval, zveřejňovat i další význačné agentury. Tak třeba New Scientist, ten tak učinil se zpožděním sedmi hodin. Považuji se tak trochu za technického správce Osla a byl jsem moc hrdý na to, že se Oslovi o zprávě o které je řeč, podařilo naše čtenáře informovat dříve, než se to podařilo mnohem prestižnějším titulům ze zahraničí i z domova. Chci Vám znovu zopakovat nabídku, kterou jsem vám již tlumočil. Pokud si stojíte za svým tvrzením, dejte nás k soudu pro šíření poplašné zprávy, a nebo přispějte odborným článkem, kterým svůj odlišný názor zdůvodníte. Pokud se ale hodláte ohánět jen svými tituly a popichovat a prudit autory, díky kterým Osel „nechcípá hlady“, zapomeňte na Osla. Doufám, že Vaše profesní čest Vám ale nedovolí hozenou rukavici nezvednout a že se naši čtenáři brzo příspěvku od Vás dočkají. Pokud Vám za to ovšem stojí.
Pátým pádem oslovujeme, voláme:
Dwarf,2006-06-22 21:39:50
"Pane Pazdero!", víte pane vysokoškolský učiteli s mnoha přednáškami. :-)
Pokud vím
Stanislav,2006-06-22 14:04:13
Pokud vím, tak se ptačí chřipka také nešíří z člověka na člověka kapénkovou infekcí
Pane profesore
Stanislav,2006-06-22 12:45:00
Pane profesore, přesťante už strašit lidí ptačí chřipkou. Na AIDS denně na světě umírá více jak 15 000 lidí, ale tato děsivá smrtící epidemie už nás ani nevzrušuje...
Re: AIDS
J.,2006-06-22 13:44:56
Jestli to nebude tim, ze virus HIV na nas proste nikdo nenaprska. Chci tim rict, ze kdyz se budu "nejak" chovat, tak mi nakaza virem HIV nehrozi, coz se o viru ptaci chripky rict neda...
Panu Stanislavovi
Josef Pazdera,2006-06-22 14:32:01
Pane Stanislave. Vaše výtka dělá dojem, že jste pravidelný čtenář článků pana Petra. Uvedu fakta, která jste ve svém soudu nevzal vůbec v úvahu. Článků o ptačí chřipce je na Oslu zhruba třicet. Článků věnovaných HIV a AIDS je zhruba třikrát tolik. Ze dvou třetin je autorem všech článků pan Petr. O novinkách z výzkumu HIV a AIDS jich napsal třikrát víc než o chřipce. Není jeho vinou,že z výzkumu zrovna žádné převratnější věci o AIDS nyní "nevypadly". Škoda, že jste si nedal tu práci a do vyhledávače nezadal hesla jako je HIV, AIDS a H5N1. Jste hulvát, který nenapsal na Osla ani jeden článek a který soudí někoho, kdo má na Oslu už téměř tisíc příspěvků. Je mi líto co jste bez znalosti věci napsal a panu Petrovi se za Vás omlouvám. Vám dávám možnost se s odlišnými názory na Oslu presentovat. Slibuji, že Váš článek bez úprav otiskneme.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
