Jaroslav Petr

Objev „nahého“ dinosaura z příbuzenstva druhohorních ještěrů, kteří nesli opeření, zamotal vědcům hlavy.

Ázerbájdžán se zapsal do kroniky ptačí chřipky smutně hned dvakrát – prvním psem, kterého zabil virus H5N1, a obětí, která načala druhou stovku.

Američtí vědci vylepšili pstruhům mozky kamením. Díky kamínkům rozprostřeným po dně odchovných tanků se vyvíjejí v líhních pstruzi s větším mozečkem a lepší koordinací pohybu.

Genetici a bioinformatici nás zavalují novými a novými údaji o rozdílech mezi člověkem a našimi nejbližšími živočišnými příbuznými. Nejnovější studie zveřejněná v Nature prokazuje zásadní rozdíl v aktivitě genů, které mají za úkol „zapínat“ další geny.

Spor o pravost hrobu Kryštofa Kolumba rozřešily genetické testy. Teď pátrají genetici po rodišti slavného mořeplavce.

Řada experimentů z poslední doby končila závěry, z kterých šimpanzi vycházeli jako individualističtí sobci. Stať v prestižním časopise Science to vyvrací. Zamlada jsou šimpanzi nezištní. Skoro jako lidé.

Po latimériích a mnoha dalších „živých fosíliích“ se seznam oživlých zkamenělin rozrostl o novou položku. Vloni objevený hlodavec zařazený zoology do zbrusu nového rodu a čeledi měl na Zemi početné příbuzné už před 11 miliony roků.

Učebnice anatomie jsou zřejmě jedny z mála, které nestárnou. Aspoň ne tak rychle jako učebnice molekulární biologie či genetiky. Ale občas se i anatomům povede „majstrštyk“. Němečtí vědci objevili nový orgán myši – kapesní brzlík.

Rozbilo se vám autíčko na dálkové ovládání? Pořiďte si místo něj dálkově ovládaného žraloka!

Látka s účinky acetylcholinu vrací mozku paměť a navíc ho čistí od bílkovinného „smetí“, kterým jej zanáší Alzheimerova choroba.

Nejčastější příčinou slepoty je tzv. věkem podmíněná makulární degerace, při které je zničena žlutá skvrna. O třech čtvrtinách případů této vážné oční choroby rozhodují dva geny.

Z DNA se dá vyčíst ledacos. Nejnověji svitla kriminalistům šance vyčíst z DNA izolované ze stop na místě činu příjmení pachatele.

Obor tkáňového inženýrství si připsal na své konto další úspěch. Úspěšnými testy prošla céva vyrobená v laboratoři výhradně z lidských buněk. Jednou tak snad bude možné každému z nás vypěstovat tepny náhradou za ty, co nám beznadějně zkornatěly.

Ještě před několika lety se banky předháněly v půjčkách biotechnologickým firmám, které si vytyčily za cíl produkci lidských bílkovin pro medicínské účely pomocí geneticky modifikovaných domácích zvířat. Přesto na první lék z „živého bioreaktoru“ stále ještě čekáme. Jedna z velkých nadějí skončila odkladem.

Vypadal jako bobr, žil jako vydra a nejblíže měl k ptakopyskovi. Takový byl tvor, který otřásl představami paleontologů od druhohorních savcích.

První vyhrání z kapsy vyhání. Platí to i o případné výhře nad pandemií ptačí chřipky. Pokud utečeme hrobníkovi z lopaty jednou, nemáme nic jisté. Ptačí chřipka přijde podruhé, potřetí, počtvrté…

Gen zodpovědný za samčí pohlaví u savců hraje významnou roli ve vzniku Parkinsonovy choroby.

Úsloví , že „méně je někdy více“ platí i v evoluci a genetice. Prokázali to vědci z University of Michigan vedení evolučním biologem Jianzhi Zhangem.

Lezou vám do brambor divočáci a na zahrádku se vám chodí pást laně? Nekupujte kulovnici ale nový australský repelent!

Dnešní „čmáralství“ po zdech, vozech metra a dalších plochách má podle paleobiologa Dala Guthrieho kořeny v pravěku.

Americký biolog Gerald Schatten podepsaný pod padělaným článkem týmu korejského biologa Woo-suk Hwanga byl svou domovskou universitou v Pittsburghu shledán nevinným z vědeckého podvodu.

Virologický průzkum v Thajsku prokázal nákazu psů a koček virem H5N1. Význam tohoto faktu pro šíření „ptačí chřipky“ zůstává nejasný. Zodpovědné instituce proto zůstávají v klidu.

Zvýšení odolnosti rostlin proti plísni šedé s sebou nese zvýšené náchylnosti k bakteriálním infekcím. Přesto je objev genu rezistence k plísni vítán jako velký příslib.

Nejstaršího známého zástupce druhohorních dinosaurů z evoluční linie, jež "kulminovala" populárním tyranosaurem objevili vědci v Číně. Guanlong wucaii přichází "s kloboukem na hlavě".

Noční můra epidemiologů se naplnila. Virus H5N1 dorazil do Afriky.

Rybě druhu Nothobranchius furzeri patří primát obratlovce nejkratším životem. Pokud ovšem „nedopuje“ resveratrolem, jednou z látek obsažených v červeném víně.

I zdravá drůbež na čínských trzích nese virus H5N1. Trvá to už nejméně 10 let a není pochyb o tom, že virus šíří jak domácí ptactvo, tak volně žijící opeřenci.

Ďábel medvědovitý – dravý vačnatec obývající Tasmánii – vymírá na přenosnou formu rakoviny.

Housenky některých amerických lišajů si vybírají „kabátek“ podle počasí. Pokud se vyklubou z vajíčka na podzim nebo v severnějších chladných oblastech, naroste jim tmavá pokožka, která pohlcuje sluneční záření a housenku zahřívá. V teple nabývá na důležitosti nenápadné zbarvení chránící před nepřáteli, a proto se housenky barví zeleně. Všichni motýli mají stejnou dědičnou informaci, a přesto dovedou přehodit výhybku svého vývoje na dvě různé cesty.

Genetické testy slavného „ledového muže“, jehož tělo bylo objeveno v alpském ledovci v roce 1991, naznačují, že snad byl postižen neplodností.

Datel císařský si své jméno bezesporu zaslouží. Je to impozantní opeřenec. Celé generace milovníků přírody jej ale znaly jen z fotografií a muzejních exponátů. Šplhavec obývající bažinaté lesy na jihu USA byl déle než půl století považován za vyhynulého. Nedávno jej vědci objevili v bažinatém pekle polozatopených pralesů Arkansasu.

Sněť slezinná je mezi lidem populární jako "bílý prášek", který svého času koloval poštou po USA. U nás jej svérázní žertéři imitovali "silanizujícími" pracími prostředky na "čistkoskvoucí prádlo". Ale s antraxem není žádná legrace. Zřejmě ani nevíme, co všechno nám může přichystat. Jedno takové "antraxové překvapení" přišlo z rovníkové Afriky.

Supi na indickém subkontinentu vymírají. Může za to lék používaný ve veterinární medicíně. Konečně se za něj našla náhrada, která supům neškodí.

Jako hádka o zápis do Guinessovy knihy rekordů vypadá diskuse mezi dvěma ichtyology. Nejde totiž o nic menšího než o nejmenšího obratlovce světa.

Proč umírá více než polovina lidí nakažených ptačí chřipkou? Clayton Naeve St. Jude Children´s Research Hospital nabízí překvapivou odpověď: protože mají klíček k ovládání našich buněk. Jošihiro Kawaoka zase přistihl chřipkové viry, jak skládají ze své dědičné informace puzzle.

Američtí vědci oznámili výsledky testů nové vakcíny proti chřipkovému viru H5N1. Stoprocentní účinnost, rychlá a poměrně snadná výroba. Je to dost?

U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.

Transport rostlinných semen prostřednictvím zvířecích kurýrů je celkem běžný. Teď se ale ukázalo, že ptáci roznesli po světě i některé šneky.

Pilování zubů je ve světě celkem rozšířený zvyk. Evropě jako kdyby se vyhýbal. Nejnovější nálezy ale dokazují, že Vikingové pilování zubů praktikovali.

Šokem skončil průzkum půdních bakterií. Všechny si nesou rezistenci k antibiotikům. Některé si umějí poradit i se zcela novými preparáty. Jiné zvládají syntetická antibiotika, jejichž molekula nemá v přírodě obdobu. Rezistentní původci infekčních chorob jsou ve srovnání s půdními bakteriemi v likvidaci antibiotik vyložení nešikové. Ale zřejmě se brzy naučí od svých půdních příbuzných pár hodně ošklivých kousků.

Do výčtu morových epidemií devastujících Evropu od starověku se často řadí i „Aténský mor“, který zdevastoval dnešní metropoli Řecka v roce 426 př.n.l. Nejnovější výzkumy ale dokázaly, že u konce „zlatých časů Periklových“ stál tyfus.

Kuřice, které poslouchají v noci rádio, rychleji dospívají. Zjistili to vědci z University KwaZulu Natal v jihoafrickém Scottsville.

Poslední číslo Nature přináší astronomickou stať avizovanou světovými a bohužel i českými sdělovacími prostředky jako výsledek práce „amerického týmu“. Ze zpráv se tak vytrácí významný úspěch českých astronomů.

Virus se rozšířil do Turecka a sdělovací prostředky hlásí, že „zmutoval do nebezpečné formy“. Někteří virologové prohlašují, že „kauza H5N1“ je jen bumbuk. Nejnovější nizozemská studie, kterou sdělovací prostředky v drtivé většině ignorují, naznačuje, že to s virem H5N1 může být ještě horší, než se zdálo.

Vedle Dánska, jež spravuje Grónsko jako největší geografický ostrov, se k majitelům gigantických ostrovů přiřadila i bakterie Acinetobacter baumannii. Tomuto nebezpečnému původci tzv. nemocničních infekcí patří největší známý „ostrov“ genů pro rezistenci k antibiotikům. Grónsko zaujímá plochu 2 milionů km2. Největší známý bakteriální ostrov rezistence se rozkládá na 86 tisících písmenech genetického kódu. Acinetobacter baumannii si v něm na nás schovává 45 genů.

Australiopiteky lovil dravý pták. Tvrdí to americký paleoantropolog Lee Berger z university v jihoafrickém Johannesburgu. Pravěkému dravci padlo za oběť i tzv. taungké dítě, podle jehož lebky byl popsán první australopitek - Australopithecus africanus.

Kdo je na tom lépe. Ten kdo celou noc nespal, nebo ten, kdo právě vyskočil z postele? Jestli vsázíte na ranní ptáče, tak jste vedle. Čerstvě probuzený člověk má výkonnost těžkého opilce.

„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

Podezření, že si Woo-suk Hwang vycucal z prstu i klon psa, se nepotvrdilo.

Ještě nedávno se vědci stavěli do fronty, aby mohli navštívit laboratoř profesora Woo-suk Hwanga z Národní university v jihokorejském Soulu a bádat s ním v oblasti terapeutického klonování. Poštěstilo se to jen někomu. Dnes je situace přesně opačná. Lidé z Hwangovy laboratoře rozesílají maily do celého světa s jediným dotazem: „Neměli byste pro mě volného fleka?“. Včera jsme je vynášeli do nebes, dnes by od nich pes kůrku nevzal. Přesto nesmí tenhle karambol vážněji zbrzdit rozvoj nadějného biomedicínckého oboru.