Slovenští vědci vyvinuli slibnou vakcínu proti klíšťatům  
Klíšťata už si na nás určitě někde brousí sosáky a mikroskopické brebery v jejich útrobách se nemohou dočkat, jak nás proženou po doktorech. Klíšťata toho přenášejí tolik, že se proti všemu vlastně ani očkovat nemůžeme. Už proto, že proti některým chorobám vakcíny zatím ani nejsou . Proto se vyvíjejí i vakcíny proti klíšťatům. Ty sice sníží riziko napadení klíšťaty, jenže zase nechrání před přenášenými původci chorob. Slovenští vědci ve spolupráci s Brity nyní představili vakcínu založenou na účincích proteinu 64TRP a ta dělá obojí. Ničí klíšťata a chrání před infekcí, kterou klíšťata přenášejí. Gratulace na Slovensko!

 

Patricia Nuttalová

Významného úspěchu dosáhli slovenští vědci Milan Labuda, Martina Ličková a Mária Kazimírová. Ve spolupráci s britským týmem oxfordské profesorky Patricie Nuttalové vyvinuli vakcínu proti klíšťatům přenášejícím infekční choroby.

 

Zvětšit obrázek
Klíště obecné (Ixodes ricinus)


Klíšťata jsou hostiteli mnoha nebezpečných mikroorganismů. I úplně obyčejné klíště obecné může nakazit člověka i zvířata pestrou paletou chorob. Hostí virové původce klíšťové encefalitidy, přenáší bakterie lymské boreliózy. Může do krve svých obětí zanést i prvoky vyvolávající babesiózu, která se projevuje se rozpadem krve. Ochrana proti rozsáhlé kolekci chorob přenášených klíšťaty je problematická. Proto se vědci rozhodli zacílit nově vyvíjené očkovací látky přímo na přenašeče. Zdá se, že je to schůdná cesta.
Klíšťata vylučují při sání do krve oběti řadu látek a lidský imunitní systém na ně dokáže reagovat. Protilátky vytvořené proti molekulám ze slin klíštěte skýtají částečnou ochranu proti nákaze lymskou boreliózou.

 

Zvětšit obrázek
Africké klíště Rhipicephalus appendiculatus posloužilo jako zdroj proteinu pro výrobu vakcíny.

Tým Patricie Nuttallové objevil ve slinách afrického klíštěte Rhipicephalus appendiculatus zajímavý protein, kterým se klíště „přilepí“ do rány v kůži, a využil jej k výrobě očkovací látky. První testy, jejichž výsledky Britové zveřejnili už v roce 2002, dopadly nad očekávání slibně.
Vše nasvědčovalo tomu, že by protilátky vytvořené po vakcinaci mohly působit hned na několika místech. V kůži očkované osoby by se mohly protilátky vázat na proteinové „lepidlo“ ze slin klíštěte. Díky tomu má klíště jen malou šanci se na svého nedobrovolného hostitele přisát. Klíště nemá vyhráno ani když uspěje, zakousne se do kůže a nasaje se krve očkované osoby. Spolyká krev i s protilátkami a ty mu pak napáchají  rozsáhlé škody ve střevě. Klíště hyne na těžké poškození trávícího traktu. Fatální problémy čekají i na původce choroby, kterého by klíště zavleklo do krve očkované osoby. Protilátky jej zbaví důležité podpory proteinů ze slin klíštěte. Díky tomu s ním má imunitní obrana podstatně lehčí práci a nedovolí mu

Ve spolupráci se slovenskými vědci z Ústavu zoologie a Ústavu virologie Slovenské akademie věd potvrdili Britové, že očkovací látka nepůsobí jen proti africkému klíštěti. Její účinky jsou patrné i u jeho četných příbuzných z různých koutů světa včetně i u nás rozšířeného klíštěte obecného. Výsledky těchto velice slibných pokusů přinesl přední vědecký časopis PLoS Pathogen. 

 

Zvětšit obrázek
Jeden z častých klíštěcích „pasažérů“. Borrelie, původce lymské boreliózy. Proti té se zatím očkováním chránit nemůžeme. Americká vakcína LYMErix byla stažena z výroby. Nově vyvíjená vakcína firmy Baxter se má testovat letos v létě.

Vědci očkovali laboratorní myši vakcínou proti bílkovině ze slin afrického klíštěte a pak na ně pouštěli klíšťata obecná nakažená virem klíšťové encefalitidy.

Zvětšit obrázek
A tady je už Rhipicephalus appendiculatus v akci na ušním boltci africké krávy.

Vakcína osvědčila své kvality na všech frontách. Chránila myši před smrtící klíšťovou encefalitidou podobně jako vakcína cílená přímo proti virovému původci této choroby. Na rozdíl od tradiční protivirové očkovací látky ale navíc ničila i klíšťata.

Vakcína  navíc bránila šíření viru. Když byla očkované myši napadeny jak klíšťaty nakaženými virem encefalitidy,  tak i klíšťaty, která virus v těle nenesla, pozorovali vědci výrazně menší podíl přenosu viru z nakažených na „zdravá“ klíšťata. 
Vakcíny proti přenašečům by se mohly uplatnit v boji proti řadě nebezpečných chorob přenášených nejen klíšťaty, ale i komáry, mouchami či blechami. 

 


Pramen: PLoS Pathogen

Datum: 08.04.2006 12:52
Tisk článku


Diskuze:

kidanu

berihu,2008-05-17 19:53:01

i love you

Odpovědět

this is another tick

EA.P. Bouman,2006-04-14 22:50:11

Hi, nice article but this is not a Rhipicephalus appendiculatus picture but an Amblyomma hebraeum (see also the link: http://www.afpmb.org/netpub/server.np?find&catalog=catalog&template=detail.np&field=itemid&op=matches&value=443&site=Bravado

Odpovědět

nedokoncena veta

ArthurPhD,2006-04-10 12:18:19

na konci odstavca (zhruba pri obrazku "Rhipicephalus appendiculatus" je nedokoncena veta:
"... Díky tomu s ním má imunitní obrana podstatně lehčí práci a nedovolí mu

Ve spolupráci se slovenskými vědci z Ústavu zoologie a Ústavu ..."

Odpovědět

Klistata

Arccos,2006-04-10 12:07:20

Vysvetlete mi nekdo, k cemu jsou v prirode uzitecna klistata. U vetsiny zivocichu si muzeme jejich uzitecnost zduvodnit - ale u klistat neshledavam jedinou pozitivni roli!
Taky by me zajimalo, jestli nejsou klistata nejak globalne premnozena (a proc). Vzpominam si, jak jsem jako kluk denne chodil do prirody a za cele detstvi jsem mel 4 klistata. Tolik jsem loni setrepal z nohou po pulhodinove prochazce...

Odpovědět


užitočnosť

ArthurPhD,2006-04-10 12:15:48

Každý živočích je užitočný. Sám pre seba a pre svoje gény :-) Neexistuje žiadny dôvod aby bol nejký organizmus užitočný pre niekoho iného, ibaže by sám mal z toho úžitok ( alebo jeho gén(y) ).

Odpovědět


uzitecnost

robert,2006-04-10 13:42:05

otazka nedava smysl. Musime si uvedomit, ze vsechno bereme jaksi automaticky z naseho sobecky antropogenniho hlediska. V prirode neni zadny organismus ze sve vule uzitecny nicemu dalsimu. Pokud ano, bud z toho ma neco on sam, nebo ho nekdo vyuziva.
Uplne stejne by se nekdo mohl ptat, k cemu je v prirode uzitecny clovek. Nic me nenapada...;-)

Odpovědět


Re

Arccos,2006-04-10 14:36:55

Ta otazka tak ani nemela vyznit. Spis me kacirsky antiekologicky napadlo, zda by prirode vubec nejak uskodilo, kdybysme klistata proste vyhubili az na par exemplaru nekde v terariu.

Odpovědět


paraziti a evoluce

robert,2006-04-12 22:43:03

Souboj parazitxhostitel je dnes zvažován jakožto jeden z důležitých motorů evoluce, v některých pramenech dokonce jako jeden z hlavních. Doporučuju přečíst knihu Vládce parazit...
Uškodilo by nějak přírodě, kdybychom vyhubili Homo sapiens?;-)

Odpovědět

Konečne niečo pre svet aj zo Slovenska

Peter,2006-04-08 23:05:16

Mám radosť

Odpovědět

Jupí...

PM,2006-04-08 20:18:42

To by som chcel pre naše psy!

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace