Jaroslav Petr

Zdravý selský rozum je jistě dobrá věc. Někdy nás však nechá na holičkách. Například, když podle něj soudíme "logiku" dějů v přírodě. Lekci z "přírodní logiky" dostali vědci na Bahamských ostrovech. Naštěstí je tentokrát překvapení příjemné. Stav korálových útesů je lepší, než jsme si mysleli.

O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

Mikroskopické duté kostky jsou příslibem pro léčbu i diagnózu mnoha chorob. Nejlepší je na nich, že se smontují dohromady skoro samy.

Cvičené opice, které využívají k pouličním produkcím kejklíři v mnoha oblastech Indonésie, přenášejí nebezpečné viry. Zjistil to mezinárodní tým virologů vedený Lisou Jones-Engelovou z University of Washington.

Velkým překvapením skončila inventura virů v lidském trávicím traktu - tedy v tom, co jej opouští.

Kdo k vám chodí? Ježíšek? Děda Mráz? A nebo snad Santa Claus. Pro vyznavače Santy máme dobrou zprávu. Podle posledního vydání vědeckého týdeníku Nature Santa Clausovi sobi nemůžou zaspat.

Znepokojivou zprávu přináší vědecký časopis Human Reproduction. Výzkum několika španělských šťouralů naznačuje, že některé metody asistované reprodukce mohou vyústit v nechtěný přenos mikrobiální DNA do dědičné informace vznikajícího zárodku.

Americko-kanadský tým genetiků zveřejnil setinu mamutího genomu. DNA izolovali vědci z 28 000 let staré čelisti nalezené v sibiřském permafrostu.

Od roku 1996 testovali vědci z australského CSIRO Plant Industry geneticky modifikovaný hrách odolný vůči zrnokazovi hrachovému. Nedávno projekt zastavili a všechen hrách po dohodě s Office of the Gene Technology Regulator zlikvidovali. Důvod? Při testech na myších vzniklo podezření, že by hrách mohl u lidí vyvolávat alergii.

Němečtí genetici získali z kostí mamuta bezmála třetinu jeho mitochondriální DNA. Její analýzy potvrdily, že mamut měl blíže ke slonovi indickému než ke slonovi africkému.

Člověk postiženy na jednotce intenzivní péče otravou krve musí spoléhat na lékaře a vlastní mitochodnriální DNA. Jedna z jejích variant skýtá vyšší šanci na přežití těžkých infekcí.

Gen „bledých tváří“ se jmenuje SLC24A5. Sdílíme jej s nižšími obratlovci, konkrétně rybkou daniem pruhovaným. U ryb vyvolává mutace tohoto genu změnu zbarvení kůže. U člověka vyvolává záměna jediné aminokyseliny ve výsledném bílkovinném produktu výrazně světlejší barvu pleti.

Genetici mají změnit jméno genu, aby nepoškodili dobré jméno počítačové hry.

S příkladnou péčí se stará o své potomky sépie druhu Gonatus onyx. Péče o potomstvo tak rozšířila seznam pozoruhodných vlastností a dovedností těchto podivuhodných mořských tvorů.

Americko-japonský tým vědců vytvořil v laboratoři myš s lidskými nervovými buňkami v mozku.

Jako jednání „v krajní nouzi“ ohodnotil soudce zničení porostů geneticky modifikované kukuřice a osvobodil 49 aktivistů.

Čínští vědci ohlásili narození klonu dalšího volně žijícího savce – antilopy dzeren.

V mnoha knihách se traduje, že se sloni afričtí s oblibou opíjejí zkvašeným ovocem. Britští biologové tvrdí, že je to nesmysl.

Nová fosílie nutí vědce poopravit si názor na něco tak „jasného“ jako je „prapták archeopteryx“.

Automatická kamera zachytila na Borneu dosud neznámý druh savce. Jeho bližší identifikace činí vědcům potíže.

Oblíbená pochoutka Afričanů – kaloni hned tří druhů – se ukázala jako rezervoár smrtícího viru.

Překvapením skončila prověrka údajně nejstarších lidských šlápot na americkém kontinentu. Vědcům se zdálo přehnané stáří 40 tisíc let. Teď určili jejich stáří na 1,3 milionu roků.

Svět odsoudil Woo Suk Hwanga za neetické chování. Doma zůstal národním hrdinou.

Přední japonský virolog s odvoláním na nejmenované, důvěryhodné zdroje uvedl, že v Číně zemřelo na nákazu virem H5N1 už 300 lidí.

Etický rámec průlomových experimentů jihokorejských vědců byl zpochybněn. Výzkumu embryonálních kmenových buněk hrozí krize.

Vietnamská „zoo chřipkových virů“ hlásí nové přírůstky. Naštěstí nejde o tak nebezpečné potvůrky, jako je H5N1.

Čtyřiadvacetiletá farmářka se nakazila 1. listopadu a za deset dní zemřela. Její bratr přežil.

Čína se rozhodla bojovat proti ptačí chřipce očkováním drůbeže. Mutace viru H5N1 ve Vietnamu vzbuzuje obavy.

Hongkongští vědci odhalili další "zvláštnůstku" viru H5N1. U nakažených lidí dochází k bouřlivé imunitní reakci v plicích.

Čínské úřady přiznávají, že šíření viru H5N1 chovy drůbeže nemají pod kontrolou. V severovýchodní provincii Liaoning propukla „ptačí chřipka“ jen za posledních 24 hodin ve třech chovech. Objevil se tam i další případ nákazy člověka.

Jako ying a yang nebo panna a hlava – tak bychom mohli vedle sebe postavit hormony ghrelin a obestatin. Oba jsou původně součástí jedné molekuly, ale nakonec má každý úplně jinou „tvář“.

Jmenování 9 nových členů patnáctihlavé Evropské skupiny pro etiku vzbuzuje obavy. Starý kontinent nepatří v otázkách hodnocení vědy a technologií k nejosvícenějším. Noví členové skýtají celkem solidní záruku, že evropská věda se vydá ve stopách prošlápnutých Georgem Bushem a jeho zavilými evangelikály.

Dlouho deklarovaná bezpečnost produktů z vysoké zvěře nakažené „nemocí šílených jelenů“ se otřásla v základech. Američtí vědci prokázali, že jelení priony jsou přenosné na primáty.

Čínu a Vietnam zasáhla další vlna ptačí chřipky. S nástupem zimy na severní polokouli se to dalo čekat. Veterináři i humánní lékaři by však byli mnohem raději, kdyby se toto očekávání nenaplnilo.

Priony všude, kam se podíváme. Tak bychom mohli glosovat vývoj posledních týdnů. Ve spojení se zánětem se priony dostávají do nejrůznějších orgánů. Mléčná žláza není výjimkou.

Nebaví vás VyVolení? Nudí vás Big Brother? Od 7. listopadu se vám nabízí "trochu jiná reality show" pořádaná Českou televizí a internetovým populárně-vědeckým radiem Leonardo. Půjde v ní o 12 melounů!

Myši si zdaleka nevyznávají lásku jen prostřednictvím pachového poselství feromonů. Nejnovější výzkumy dokazují, že po vzoru středověkých trubadúrů svým vyvoleným pějí z plna hrdla – i když pod prahem vnímavosti lidského ucha. Ostatně, co je nám do toho, co si myši na dostaveníčku broukají do ouška, že?

Chřipková schizofrenie pokračuje. V Chorvatsku vyhlásili poplach poté, co uhynulo kuře. Brity děsí papoušek importovaný do karanténní stanice ze Surinamu. Slyšíme, že volně žijící tažní ptáci nemohou virus přenášet, protože na něj chcípnou. Zároveň ale státy prohlašují, že mají tažné ptáky „plně pod kontrolou“. Mohou tažní ptáci přenášet virus ptačí chřipky H5N1?

Nejen cesty Páně, ale i cesty prionů jsou nevyzpytatelné. Zvířata či lidé nakažení spongiformními encefalopatiemi je mohou za určitých okolností vylučovat močí.

Poněkud paradoxním výsledkem skončila studie zkoumající vliv kanabinoidů na mozek. Syntetický analog aktivní složky marihuany neurony nezabíjel, ale naopak povzbuzoval jejich růst v části mozku zvané hipokampus.

Sdělovacími prostředky se přehnala ptačí chřipka. Člověk neví, co má dělat. Shánět Tamiflu a nechat se očkovat? Tak velí současná evropská móda.

Aneb o tom, jak chlapům přeskočilo.

Sdělovací prostředky nás straší „ptačí chřipkou“. Vědcům to nestačí a oživili chřipkový virus, který v letech 1918 a 1919 zabil asi 50 milionů lidí.

I ve spánku nám centra v mozkové kůře „jedou na plné pecky“. Tak proč nevíme nic o světě kolem?

Naše představy o tom, které druhy se mohou nakazit priony a které nikoli, se opět ukázaly jako naivní.

Vědci poprvé zdokumentovali používání nástrojů u goril ve volné přírodě.

Reprodukční biologové zřejmě vymřou - nikoli na neplodnost, ale na infarkty. Valí se na ně jedna "pecka" za druhou. Nedávno jsme informovali o objevu Jonathana Tillyho, že vajíčka mohou vznikat v těle myší z buněk kostní dřeně. Další "rána" přichází z University of Guelph, kde bioložka Julang Liová vypěstovala vajíčka z kůže.

Dědičnou informaci některých zemských organismů nikdy nepřečteme celou.

Nádory mají tužší konzistenci než zdravé tkáně. Není to náhoda. S tuhostí "lešení", na němž buňky rostou, stoupá i riziko že zvlčí ve zhoubný nádor.

Neloupané brambory by jedl málokdo. "Neloupané" spermie se používají v asistované reprodukci běžně a nikomu to nepřijde divné. Nestor reprodukční biologie Ryuzo Yanagimachi doporučuje: "Loupat! Loupat! Loupat!"