Jaroslav Petr

V keňské rezervaci Masai Mara pozorují vědci vznik společenství paviánů, které se vzdalo agresivity.

I zdánlivě neškodné léky užívané nastávajícími matkami mohou mít negativní vliv na zdraví potomků.

Nebudeme si vyprávět o spermiích, které rejdí ocáskem napřed a hlavičku táhnou za sebou – i když kdo ví, co všechno nám biologové ještě připraví za překvapení. I tak budeme svědky fantastické hobitovské cesty samčích pohlavních buněk - „cesty tam a zase zpátky“.

Embryonální kmenové buňky dokážou „opravit“ nemocné srdce, ale musí na to mít „lešení“.

Pes je nejmnohotvárnějším druhem domácích zvířat. Tajemství této úžasné škály se skrývá v genech.

Američtí genetici získali geneticky modifikovanou bakterii, která má v jedné ze svých bílkovin dvě „exotické“ aminokyseliny.

Irské studentce trvalo jen pár dní, než přečetla části dokumentů utajené cenzurou.

Nejnovější testy naznačují, že 140 lidí, kteří se už v Británii prokazatelně nakazili novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby, je jen špičkou ledovce: Celkový počet nakažených by se mohl pohybovat kolem 4000.

V Čechách pytlačí na rybnících kormoráni nebo vydry. Na širém oceánu jsou obviňování z pytlačení v rybářských revírech tuleni a velryby – je to ale obvinění falešné.

Představa, že do bílého mléka nasypou bioteroristé obligátní „bílý prášek“ děsí ze sna úředníky na americkém ministerstvu vnitra. Není divu, v bílé se bílá špatně hledá. A tak zadali vývoj senzorů, které odhalí mléce jakoukoli nežádoucí příměs.

Zatímco „pramátí“ mají dnešní plemena koní habaděj, „praotců“ mají pramálo – slovy „jeden“.

V poslední době máme na pády dogmat štěstí. Minulý týden se v Science objevila krátká stať dokazujících, že člověk může zdědit mitochondriální DNA i od otce a že matka a otec dědičnou informaci mitochondrií vzájemně kombinují..

Představa, že se ptáci na tahu orientují pomocí částeček magnetitu, jež mají uloženy v mozku a v zobáku, vzala za své.

Celkem překvapivě se ukázalo, že spermie vnáší při oplození do vajíčka i molekuly ribonukleové kyseliny. Ty mohou být klíčové pro další zdárný vývoj embrya.

Stovkám druhů bambusu hrozí, že zmizí v nejbližších letech z povrchu světa. S nimi můžeme ztratit i další jedinečné organismy, kteří jsou na bambusové porosty odkázány.

Průmysl zaměřený na věčně prosperující trh s prostředky na hubnutí má nového favorita. Je jím látka, která brání v zásobování tukové tkáně krví.

Jakési „ostrovy genetické stability“ objevili genetici v dědičné informaci savců. Vyskytují se v úsecích DNA, které jsme považovali za úplně zbytečné. Nejnovější srovnání genomů člověka, myši a potkana jich odhalilo 480. V těchto úsecích jsme s hlodavci shodní na 100%, v genech jen na 85%.

Nevíme, jak jsou na tom slavní „slavíci z Madridu“, jež opěvuje v letitém hitu Waldemar Matuška, ale berlínští slavíci zpívají tak nahlas, že překračují hygienické normy EU.

Nejtvrdším a nejrychlejším úderem se nepyšní Michael Tyson, Ruda Kraj ani žádný jiný ze světových boxerů. Ten zasazují svým obětem mořští korýši strašci.

Neandrtálci dospívali mnohem rychleji než moderní lidé druhu Homo sapiens. Totéž platilo i o starších druzích člověka Homo heidelbergensis a Homo antecessor.

Povzbudivé výsledky genové léčby Alzheimerovy choroby představil účastníkům kongresu American Academy of Neurology Mark Tuszynski z University of Kalifornia v San Diegu. Geneticky modifikovaná pokožka vnesená do mozku měla na pacienty desetkrát větší efekt než nejlepší stávající léky.

"Mozart je sluníčko," prohlásil prý Antonín Dvořák. Vzdal hold velkému skladateli. Mozartovi ale vzdávají hold i odborníci na lidský mozek. Alespoň někteří z nich tvrdí, že poslech Mozartovy hudby může výrazně zvýšit schopnosti našeho mozku. Jiní experti to s nemenší razancí popírají.

Po zklamáních a rozčarováních se blýsklo na lepší časy. Americká studie prokázala zlepšení funkce nemocného srdce po léčbě kmenovými buňkami - a to bez negativních vedlejších účinků.

Poslechem Mozartovy sonáty pro dva klavíry D dur se zvyšuje schopnost lidského mozku úspěšně řešit úlohy vyžadující prostorovou představivost. Američtí vědci nyní prokázali, že tento tzv. Mozartův efekt má na svědomí zvýšení aktivity několika genů důležitých pro přenos podnětů mezi neurony mozku.

Ještě před 30 lety jsme neměli o existenci archebakterií tušení. Jejich objev patří mezi přehlížené revoluce v biologii. Doplnil do té doby známá prokaryonta a eukaryonta o „třetí větev“ pozemského života. Teď se ukazuje, že nám tahle „větev“ nepříjemně šťourá v zubech.

Myška Kaguya vznikla spojením dvou vajíček - má dvě mámy, zato tátu ani jednoho.

Po kuřácích budou bojovat se svým zlozvykem prostřednictvím náplastí i alkoholici.

Krása není jen v tom jak vypadáme. Existuje pro to vědecký důkaz.

Za populační vzestup vděčíme babičkám.Na první pohled nelogická lidská dlouhověkost se jeví ve světle studie z Nature jako důmyslná adaptace. Rodiny s dlouhověkými geny se dostávaly po tisíciletí do významné evoluční výhody. Geny dlouhověkosti se proto předávaly z generace na generaci s daleko větší účinností než varianty týchž genů, jež nedovolovaly žít za hranice věku, kdy ještě žena může mít své vlastní děti.

Ať se šimpanzí mámy snaží, jak chtějí, jejich synové se učí pomaleji než dcery.

V jihoafrické jeskyni Blombos objevil mezinárodní tým archeologů nejstarší známý náhrdelník. Počátky symbolického myšlení našich předků lze díky tomu celkem spolehlivě datovat do doby před 75 000 roky.

Deformace se objevila poprvé počátkem 90. let u sýkor, ale dnes postihuje 27 druhů ptáků...

Orexiny – hormony podílející se na regulaci příjmu potravy – působí i na mužské pohlavní orgány.

Po jelenech ve Wyomingu, kteří se masovou otrávili lišejníkem, se dostávají do problémů i další američtí paroháči. Populaci aljašských losů ohrožuje parazit, který u nich ještě nikdy nebyl pozorován.

Od roku 1993 ležela v muzejním depozitáři kost, která ukazuje, jak se obojživelníci vydali z vody na souš.

Obezita se stává metlou lidstva a ve Spojených státech budou její následky brzy zabíjet více lidí než infarkt. Opravdu si nemůžeme pomoci a musíme se přejídat? Podle Richarda Simerlyho z Oregon Health and Science University v americkém Portlandu rozhodují o naší nezvladatelné chuti k jídlu už první dny našeho života.

Tradovaná teze o tom, že nástup krytosemenných rostlin dal kapradinám ránu do vazu, je zřejmě chybná.

Španělští archeologové nalezli první známý portrét, na němž je faraon zachycen nikoli z profilu, ale ze předu.

Geneticky modifikovaný býk Herman – první hospodářské zvíře nesoucí v dědičné informaci lidský gen – musel být utracen pro těžkou artritidu.

Zatímco na erekci má lék Viagra zcela průkazně pozitivní efekt, objevují se pochybnosti o jejím účinku na spermie.

Jako třetí v pořadí – po člověku a myši – byl zveřejněn genom potkana. Potkan se tak vrací na výsluní přízně vědců, kterou musel přepustit myši právě proto, že myš už měla přečtenu dědičnou informaci.

Na tuto bezpochyby zajímavou otázku se snaží odpovědět hned dvě špičkové genetické studie. Jedna vyšla v PLoS Biology a druhá v Nature. Jedna vidí příčinu naší „mozkovatosti“ v genu kódujícím přímo zvětšení mozku, druhá spatřuje příčinu v nárůstu lidských mozků v oslabení žvýkacích svalů.

Suchou magnetickou čistírnu pro ptáky znečištěné ropou vyvíjejí australští vědci z Victoria University v Melbourne.

Záhadná smrt jelenů ve Wyomingu je zřejmě vyřešena. Jeleni se otrávili lišejníkem terčovkou (Parmelia).

Lvi patřili k nejhojnějším pozemským savcům. Dneska jich žije v Africe asi 22 600. Oproti roku 1980 klesly jejich stavy na desetinu a dále klesají. Jejich záchrana by nebyla moc drahá.

Kdo by nechtěl mít chytré děti? Americký vědec Scott Swartzwelder z Duke University Medical Center má pro nastávající matky jednoduchý recept na budoucí školní premianty: „Zvyšte během těhotenství přísun cholinu.“

Chemikům se podařilo stanovit kyselinu tartarovou a syringovou v džbánech na víno z Tutanchamonovy hrobky uložené v káhirském Egyptologickém muzeu.

Nikdo už nepochybuje o tom, že v mozku obratlovců včetně člověka vznikají stále nové nervové buňky. K čemu jsou ale dobré?

Další dogma padlo. Ve vaječníku vznikají nové vaječné buňky i během života.

Prestižní britská lékařská organizace British Medical Association provedla dlouho avizovaný veletoč a po letech odmítání GMO a upozorňování na zdravotní rizika, která by s sebou mohla nést jejich konzumace, vydala oficiální stanovisko, v kterém prohlašuje potraviny z GMO za bezpečné.