Jaroslav Petr

Biotechnologický bezopiový mák přináší nadějí pro boj s malárií.

Z 55 na 33 metrů se zmenšil „nejdelší“ známý dinosaurus poté, co vědci přehodnotili svůj původní nález.

Tak už je jasno. Záhadné úseky dědičné informace, které sdílí člověk s řadou organismů, ale které leží mimo geny, rozhodují o tom, že a jak nám naroste oko, pohlavní orgány a další celkem potřebné části těla.

Skandální odhalení o okolnostech defraudace písmen genetického kódu kyselinou ribonukleovou.<br />
Na stopě krajně nespolehlivého poslíčka.

Klony prasat jsou v mládí vystaveny riziku infekcí.

Člověk má o třetinu méně genů, než se vědci domnívali. Tato drastická korekce náhledu na lidskou dědičnou informaci zaskočila nejen genetiky. Zmatena je laická veřejnost a ta se ptá: Copak už jsme lidský genom dávno celý nepřečetli? A kdy to tedy bude hotové?
Poznámka: Články v rubrice "Kabinet" Jsou určeny pro kantory a jsou doplněny presentací vppt.

Oxid dusnatý (NO) je klíčovou signální molekulou pro nejčasnější vývoj.

Vědci vypěstovali v laboratoři samčí pohlavní buňky.

Světločivné buňky lidského oka pocházejí z mozku.

Ačkoli se hmyz množí jako na běžícím pásu, vědci si dali práci s jeho klonováním.

Zatímco všem savcům stačí dva pohlavní chromozomy, ptakopysk jich má hned deset. Má tedy pohlaví určeno systémem velikosti XXXXXL.

Poslední inventura přečtené lidské dědičné informace zjistila „manko“ 10 000 genů.

Největší známý virus má genetickou výbavu, kterou se z definice viru vymyká.

Australští vědci testují lepivý sekret žab k léčbě poškozených chrupavek.

Překvapivé výsledky výzkumu amerických vědců naznačují, že embryonální kmenové buňky mohou v těle pacienta produkovat „hojivé“ molekuly, které doputují tam, kde je jich třeba, a napraví tam i vrozené dědičné problémy.

V jemných druhohorních nánosech na severovýchodě Číny byly objeveny fosilie předka tyranosaurů – s peřím.

Biologové z University of Utah objevili gen, který dovoluje kořenům rostlin zastavit růst listů v případě zhoršení životních podmínek.

Zhruba před 3 500 roky žil společný předek všech současných obyvatel Země.

Mák, který neobsahuje morfin, se stává zdrojem léků pro tišení bolesti.

Lidské tělo produkuje zcela přirozeně „výhradně rostlinný“ opiát morfin.

Nový objev kanadských vědců naznačuje, že tzv. embryonální kmenové buňky mohou mít kromě schopnosti přetvořit se v jakýkoli typ buněk lidského těla ještě jednu unikátní vlastnost – jejich přítomnost nedráždí imunitní systém příjemce k obranné reakci. Pokud se to potvrdí, znamená to revoluci v medicíně.

První dítě se mělo narodit poté, co byly matce transplantací vráceny její vlastní vaječníky uchované po nějakou dobu v zamraženém stavu. Kolem případu ale existují určité nejasnosti.

Na vzdálenost víc než 20 km může zanést vítr pyl geneticky modifikované traviny odolné vůči herbicidu a opylit tam jiné trávy.

Na severní polokouli krouží delfíni opačným směrem než na jih od rovníku.

Notoricky známí a „dokonale prozkoumaní“ skokani hnědí skrývali donedávna před generacemi vědců jednu velmi úspěšnou životní strategii.

Ne, v titulku tentokrát není překlep. Léčit nebude nějaká Irena, ale iRNA čili „ribonucleic acid interference”. Do medicíny rázně vkročila nová odnož molekulární genetiky.

Spermie musí projít na cestě do nitra vajíčky hned několika „dvířky“. Pokud jsou jedna dvířka přibouchnuta, je zle. Vědci teď objevili na vajíčku ježovek nová „cukrová dvířka“.

Ušaté mouchy sice nikde nelétají, ale mohly by. Gen pro vývoj ucha mají.

Magnetické částice produkované některými bakteriemi by mohly posloužit k dopravě léků na potřebné místo v těle pacienta.

Případ ženy, kterou mozková mrtvice připravila o sny, rozšířil naše znalosti o fungování lidského mozku.

Více než 100 000 sekvencí s geny stromů zveřejnili švédští a američtí genetici. Díky tomu se otevírá prostor pro genetický výzkum prováděný donedávna jen na modelových bylinách.

Podobně jako člověk dokážou i papoušci modulovat zvuky pomocí vysoce pohyblivého jazyka.

Bruselští úředníci se dohodli - geneticky modifikovaná kukuřice MON810 odolná proti hmyzím škůdcům se smí pěstovat ve všech zemích Evropské unie.

Coxsakievirus A21 vyvolává u myší místo rýmy ochrnutí. Podobný efekt mohou mít tyto viry i na člověka.

Testosteron vyráběný pohlavními žlázami samců dokáže aktivovat gen Bax v centru AVPV a zajistí jeho zmenšení masovým vyvražděním neuronů...

Jako blázni se chovají někteří tvorové. Na vině je znečištění prostředí.

Neandrtálci patří k nejzáhadnějším zástupcům rodu Homo. Dlouho jsme si je představovali jako chudinky živořící na pokraji zániku. Tento názor se zdá ve světle nových objevů neudržitelný.

Do dlouhé řady živočichů s přečteným genomem se zařadí americké klíště Ixodes scapularis.

S psinkou to přestává být psina. Virus dnes dokáže nakazit i původně odolné kočkovité šelmy. V jejich populaci pak řádí jako černá ruka.

Nejnovější výzkum stehenní kosti tvora označovaného jako Orrorin tungenensis dokazuje, že chůze po dvou je u našich předků stará 6 milionů let.

Ještě ze školních lavic máme v hlavách pevně usazenou představu, že ve středověku běhali po Evropě jen samí zakrslíci. Výzkum ale ukazuje, že v raném středověku nebyli obyvatelé severní Evropy o moc menší než dnes.

Ženy, které mají problémy s neplodností vyvolané nízkou tělesnou hmotností, mohou doufat v uzdravení pomocí „tukového hormonu“ leptinu.

Ne, nemusíme se bát nového učebního oboru, pro který by platil náš titulek. Trus jako nástroj využívají americké sovy.

Látky podobné aktivním složkám marihuany a hašiše tlumí schizofrenii. Přesto se marihuana a hašiš schizofrenikům nedoporučují.

O tom, že smysl pro humor a věda se nevylučují, svědčí celonárodní akce pořádaná British Association for the Advancement of Science v rámci každoročního Festivalu vědy.

Některé druhy ryb jsou ohroženy „amatérskými“ rybáři.

Co dělá z celkem nevinných streptokoků „masožravou bestii“?

Zatímco člověk své bližní vždycky rád nevidí - viz rčení o hostu rybě, kteří už třetí den smrdí, a zápavu vtipů o tchýních – ovce vidí své bližní opravdu rády. Chovatelé ovcí by měly ovčíny vyzdobit fotkami ovčích „superstar“, jinak jim do budoucna možná hrozí obvinění z týrání zvířat.

Hned dva typy myší s citelně zvýšenou fyzickou vytrvalostí vytvořili američtí vědci pomocí genetických modifikací.

Octomilky, které se v raných fázích života potkají s bakteriemi, žijí o třetinu déle než mušky odchované ve sterilním prostředí. Naopak, v pokročilém věku má odstranění bakterií na délku života pozitivní vliv.