Tajemství Georgese de la Tour  
Fixlovali staří mistři při malování obrazů a vypomáhali si optickou projekcí reálných scén na svá plátna?

 

Zvětšit obrázek
Georges de la Tour: Kristus v tesařské dílně (1645)

Georges de la Tour (1593-1652) byl znám jako krajně nepříjemný člověk – divoký, přehnaně sebevědomý, k druhým drzý až přezíravý.
Byl to však mistrovský malíř. Nádhera jeho pláten byla sice ceněna jeho současníky, ale v následujících staletích se na něj skoro zapomnělo.
Zásluhy za znovuobjevení starého francouzského mistra má především německý historik Hermann Voss, který od roku 1915 dělal vše pro to, aby se de la Tourovi dostalo v dějinách umění místa, jež si zaslouží. Někdy bývá de la Tour považován za následovníka ještě většího bouřliváka – italského mistra Caravaggia. Většina odborníků ale uznává, že Georges de la Tour byl ve svých nevelkých plátnech malovaných zřejmě na objednávku bohaté klientely zcela jedinečný.

Zvětšit obrázek
Georges de la Tour: Kající se Magdaléna (namalováno mezi roky 1638 a 1643). Nádherná ukázka de la Tourových „nočních scén“.

Především noční scény jejichž atmosféru dotváří často velmi úsporný zdroj světla  hovoří samy za sebe.

Britský malíř David Hockeney (1937) je spolu s americkým fyzikem Charlesem Falcem z University of Arizona v Tusconu přesvědčen, že se za tajemstvím de la Tourových maleb skrývá důmyslný trik. Podle něj používal malíř jednoduché optické pomůcky (např. dutá zrcadla nebo dírkovou komoru), kterými promítal reálný obraz na plátno a ten pak už jen „vybarvil“.

Hockeney zastává názor, že tenhle trik znali už mnozí renesanční mistři a právě jemu vděčí za realismus svých obrazů. Podle něj se poměrně dokonalé optické pomůcky využívaly pro podobné účely už od roku 1420.
Obecně se však má za to, že se používání optických pomůcek mezi malíři rozmohlo až mnohem později - na počátku 18. století, kdy si jimi prokazatelně pomáhal například benátský malíř Canaletto.

Zvětšit obrázek
Georges de la Tour: Novorozenec (kolem roku 1645). Také na tomto plátně čaruje de la Tour se světlem zcela jedinečným způsobem.

Na konferenci nazvané Electronic Imaging konané v kalifornském San Jose vystoupil americký fyzik a historik umění  David Stork, který patří k předním kritikům Hockneyovy teorie, a dokázal, že obraz Georgese de la Tour „Kristus s tesařské dílně“ rozhodně s pomocí optických triků nevznikal.


Klíčové je posouzení zdroje světla.
Na obraze  je vidět jen jediný  - svíce v rukou malého Krista.
Pokud maloval de la Tour podle reálu, pak nepotřeboval jiný zdroj světla, než je svíce v rukou hocha, jenž mu stál modelem pro malého Krista. 
Pokud by chtěl de la Tour přenést na plátno obraz modelů nějakým optickým zařízením, potřeboval by nepoměrně vydatnější zdroj světla než pouhou svíci.

V době neznalé halogenových reflektorů a jiných kouzel osvětlovací techniky by nejspíše využil osvětlení slunečním svitem. 

 
David Hockney – podle něj si od renesance pomáhali malíři optickými pomůckami.


V tom případě by měly být ve stínech a lescích patrné dva zdroje světla (svíce a slunce). Jenže počítačová analýza plátna odhalila na obrazu jen jeden zdroj světla a to právě svíci v Kristově ruce. Stíny a lesky na plátně odpovídají zdroji světla, jež přichází právě ze svíce a odnikud od jinud.  Kdyby chtěl de la Tour promítnout obraz jen s pomocí této svíčky, hanebně by pohořel. 

 
Zvětšit obrázek
Portrét kardinála Niccoly Albergatiho od Jana van Eycka (1431) – přípravná kresba a vlastní portrét. Podle Hockneyho byl pro přenesení obrazu z kresby na plátno použit optický trik.

Při kvalitě tehdejších zrcadel by byl její svit po promítnutí zeslaben asi tisíckrát a to znamená, že takto získaný obraz promítnutý na plátno by byl pro vytvoření dokonalého obrazu zcela nepoužitelný.

Charles Falco ale kontroval tvrzením, že de la Tour mohl promítnout obraz modelů na plátno ve dne pomocí denního světla odraženého pomocí dutého zrcadla a stíny namalovat tak, aby to odpovídalo nočnímu osvětlení se svící.
Na Starka to neudělalo velký dojem, protože to by podle něj znamenalo, že de la Tour namaloval obraz jednou ve dne, a pak ho v noci podruhé přemaloval.
To mu připadá poněkud přitažené za vlasy.
Hockenyova teorie dostala i další zásah ranou, kterou vedl německý historik umění Thomas Ketelsen z Drážďan. Ten polemizuje z Hockeyovým tvrzením, podle kterého portrét kardinála Niccola Albergatiho od vlámského mitra Jana van Eycka vznikl po zvětšení kresby, kterou
si van Eyck rovněž promítl na plátno pomocí dutého zrcadla.
Ketelsen našel na kresbě, jež je předlohou malby, stopy po špendlících  a vyvozuje z toho, že malíř zvětšoval kresbu na obraz mechanicky a nikoli opticky.
Falco ale namítá, že dírky v kresbě mohly vzniknout prakticky kdykoli a nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že je tam udělal právě Jan van Eyck.
 

A takhle maluje sám David Hockney. Na snímku je jeho plátno nazvané Velký šplouch. Zda používá optických pomůcek se nám nepodařilo zjistit. Ale zdá se, že na tento typ obrazů jich zřejmě není třeba.

A takhle maluje sám David Hockney. Na snímku je jeho plátno nazvané Velký šplouch. Zda používá optických pomůcek se nám nepodařilo zjistit. Ale zdá se, že na tento typ obrazů jich zřejmě není třeba.

Pramen: New Scientist 

Datum: 17.01.2005 00:59
Tisk článku

Zeměpis 6, 2. díl - Přírodní obraz Země (barevný pracovní sešit) - neuveden
 
 
cena původní: 49 Kč
cena: 49 Kč
Zeměpis 6, 2. díl - Přírodní obraz Země (barevný pracovní sešit)
neuveden

Diskuze:

Ale notak! (Co camera obscura)

Evinka007,2005-01-18 00:56:17

Princip Camery Obscury popsal uz Aristoteles, znama byla i predtim. I Leonardo ji pouzival. CoO je na tom tak objevneho ze kolem 1600 si to mozna taky nekdo vyzkousel?

Napr:/>
http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&oi=defmore&q=define:camera+obscura
/>
http://brightbytes.com/cosite/what.html

Odpovědět


nevyzkousel a o to jde

jarda petr,2005-01-18 03:07:37

Když si přečtete článek opravdu pozorně, zjistíte, že v něm netvrdíme, že by Georges de la Tour nemohl ve své době použít dírkovou komoru. Tvrdíme, že maloval bez její pomoci. Ono je úžasně jednoduché říci, že takhle dobře se malovat nedalo, pokud se nepoužilo promítnutí reálného obrazu na plátno, dřevěnou desku nebo papír. Hockneyho v tomto směru štve hlavně Ingres se svými perokresbovými podobiznami. Tam není jediný chybný tah, jediná nepřesná čárka. Jsou dokonalé. Hockney je přesvědčen, že takhle se nedá malovat jen metodou "čumění" (on používá termínu "eyeballing"). A Stark podle mého názoru dokazuje, že kdo umí, ten umí. A to je podle mého názoru dobrá zpráva. Všimněte si, kolik lidí těžko stráví, že je někdo lepší a okamžitě mají tisíc vysvětlení, proč oni tak dobří nejsou a že ti machři vlastně nejsou žádní machři ale švindlují (mají štěstí, mají konexe, vydělali na nízké účasti voličů při volbách atd.). Ale možná jen těžce trávím, že vám je to úplně jasné, kdežto pro mě je to pořád ještě zajímavé - to víte, taky těžko snáším, že nejsem dokonalý.

Odpovědět


A neni to jedno?

Evinka007,2005-01-19 03:26:49

Bud jsem blba a nebo blondyna, ale clanek je podle mne o tom, ze:

David Hockeney + Charles Falco tvrdi, ze Georges de la Tour a Jan van Eyck "svindlovali" a pouzivali na svou dobu UDAJNE NEOBVYKLYCH optickych technik. David Stork na to kontruje ze Hodkeney je OSEL, ze to mozne neni, napriklad proto, ze stiny nesouhlasi... Autor clanku uzavira jizlivou poznamkou na adresu jednoho autora teorie, ze na ty jeho cmaranice zadnou specialni techniku zrejme nepotreboval....

A JA nato:
a) opticka technika je OBYVKLA, znama staleti
b) jeji pouziti neni svindlovani a nedela z malire mensiho machra (kdyz to delal Leonardo dela to z nej mene fascinujici stvoreni?)
c) klid a nohy v teple. I ja jsem svetem fascinovana a to ze je nekdo chytry a ve sve praci si pomuze vydobytkem vedy je pro mne jeste uzasnejsi, nez kdyby tvoril jen obycejne, tradicne, tak jako to dela KAZDY.
d) verejne se priznavam, ze i ja ve sve tvorbe rada svindluju - a jeste si pak pripadam chytra ;-)
e)taky tezko snasim ze nejste dokonaly ....

:-))))))))))))))))))))))
Srdecne zdravi Vase
EK

Odpovědět

Durer

Richard,2005-01-17 12:33:42

Tak, vzpomínám si na jeden Durerův dřevoryt (samozřejmě tedy přelom 15. a 16 věku), kde zobrazil umělce právě při projekci pomocí optických pomůcek. Ze souvislosti ovšem vyplývá, že šlo o studium perspektivy.
Na druhou stranu bych se divil, kdyby to umělci, alespoň někdy, nepoužívali k přesné kresbě a vystižení proporcí a detailů modelu. U stínování pochybuji....

Odpovědět


Obrázky

Richard,2005-01-17 15:15:55

http://www.newcastle.edu.au/discipline/fine-art/theory/analysis/durer-a.jpg
/>
http://www.dartmouth.edu/~matc/math5.geometry/unit11/durer.gif

Odpovědět


Ach jo

r,2005-01-17 15:17:39

nějak to nefunguje, snad tedy jen přepsat do lišty. Pardon:(

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace