Kmenové buňky léčí srdce na dálku
Překvapivé výsledky výzkumu amerických vědců naznačují, že embryonální kmenové buňky mohou v těle pacienta produkovat „hojivé“ molekuly, které doputují tam, kde je jich třeba, a napraví tam i vrozené dědičné problémy.
Nejen láska prochází žaludkem. Tuhle cestičku si může vybrat i léčba budoucích potomků kmenovými embryonálnímu buňkami. Američtí vědci ze Sloan-Kettering Cancer Center v New Yorku vedení Robertem Benezrou se rozhodli zachránit mláďata myší, kterým chybí tři geny pro tvorbu normálního srdce a umírají proto ještě před narozením. Budoucím matkám těchto myšat vstříkli vědci do stěny žaludku embryonální kmenové buňky získané ze zdravých myší a pak nechali samice zabřeznout. Mláďatům se dařilo překvapivě dobře. Mnohá dokončila vývoj v těle matky a přišla na svět se srdcem v relativně dobrém stavu.
Benezra vysvětluje výsledky experimentu tím, že embryonální kmenové buňky produkují některé biologicky aktivní molekuly, které projdou placentou do organismu plodu a zajistí tam nápravu – přispějí k správnému vývoji srdce. Některé z těchto hojivých cestujících molekul již vědci identifikovali. Patří k nim růstový faktor IGF1 a bílkovina WNT5a.
Až doposud se vsázelo na embryonální kmenové buňky jen v případě, že se samy dostaví na poškozené místo orgánu a buď se samy promění na náhradu za poškozené buňky, nebo přispějí k množení buněk z okolí narušené tkáně. Další strategii představovalo „přeškolení“ embryonálních kmenových buněk na žádaný buněčný typ v laboratorních podmínkách a následné dodání hotových buněk na poškozené místo. Teď se zdá, že embryonální kmenové buňky jsou s to léčit postižená místa i na dálku – dalo by se říci korespondenčně.
Samozřejmě se nabízí i přímé využití molekul, jež stojí v pozadí dálkového léčebného efektu embryonálních kmenových buněk, např. růstového faktoru IGF1. Vědci plánují pokusy, jež prověří účinky tohoto růstového faktoru na nápravu defektů srdce, mozku a dalších životně důležitých orgánů. Jak naznačuje pokus na myších, mohly by tak být léčeny z vážných defektů i plody vyvíjející se v těle matky. Benezra ale sám varuje před nadměrným optimismem. Od objevu publikovaného v Science ke spolehlivé léčbě je ještě hodně daleko.
Před časem přirovnala Jana Dvořáková situaci v léčbě srdce kmenovými buňkami velmi trefně k mexické telenovele, kde ze dne na den dochází k těm nejneuvěřitelnějším dějovým zvratům. Budižkničemu se mění na světce a z hrdiny se stává buď troska nebo padouch. Nyní jsme svědky situace, jaká by asi nastala v ději televizního škváru poté, co neradostnou situaci hrdinů výrazně vylepšil dopis ušlechtilého dona Pedra z daleké ciziny.
Benezra vysvětluje výsledky experimentu tím, že embryonální kmenové buňky produkují některé biologicky aktivní molekuly, které projdou placentou do organismu plodu a zajistí tam nápravu – přispějí k správnému vývoji srdce. Některé z těchto hojivých cestujících molekul již vědci identifikovali. Patří k nim růstový faktor IGF1 a bílkovina WNT5a.
Až doposud se vsázelo na embryonální kmenové buňky jen v případě, že se samy dostaví na poškozené místo orgánu a buď se samy promění na náhradu za poškozené buňky, nebo přispějí k množení buněk z okolí narušené tkáně. Další strategii představovalo „přeškolení“ embryonálních kmenových buněk na žádaný buněčný typ v laboratorních podmínkách a následné dodání hotových buněk na poškozené místo. Teď se zdá, že embryonální kmenové buňky jsou s to léčit postižená místa i na dálku – dalo by se říci korespondenčně.
Samozřejmě se nabízí i přímé využití molekul, jež stojí v pozadí dálkového léčebného efektu embryonálních kmenových buněk, např. růstového faktoru IGF1. Vědci plánují pokusy, jež prověří účinky tohoto růstového faktoru na nápravu defektů srdce, mozku a dalších životně důležitých orgánů. Jak naznačuje pokus na myších, mohly by tak být léčeny z vážných defektů i plody vyvíjející se v těle matky. Benezra ale sám varuje před nadměrným optimismem. Od objevu publikovaného v Science ke spolehlivé léčbě je ještě hodně daleko.
Před časem přirovnala Jana Dvořáková situaci v léčbě srdce kmenovými buňkami velmi trefně k mexické telenovele, kde ze dne na den dochází k těm nejneuvěřitelnějším dějovým zvratům. Budižkničemu se mění na světce a z hrdiny se stává buď troska nebo padouch. Nyní jsme svědky situace, jaká by asi nastala v ději televizního škváru poté, co neradostnou situaci hrdinů výrazně vylepšil dopis ušlechtilého dona Pedra z daleké ciziny.
Embryonální kmenové buňky vylučují do okolí léčivé molekuly.
Patří k nim i růstový faktor IGF1.
Pramen: Science
Autor: Jaroslav Petr
Datum: 08.10.2004 19:10
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
