Jaroslav Petr

S definitivní platností byl potvrzen první případ „domácí“ BSE v Kanadě.

Nejnovější genetické analýzy zařadily šimpanze do jednoho rodu s člověkem...

O čem by asi tak psal dneska Ernest Hemingway? Býčí zápasy co nevidět ochránci zvířat úplně zakážou, pod zelenými pahorky africkými už se nerozkládají loviště ale rezervace a dokonce ani rybář Santiago ze slavné novely Stařec a moře, by se už se svým úlovkem moc nezapotil, pokud by vůbec něco vytáhl z vody. Ano, je to tak – velké dravé mořské ryby nezadržitelně vymírají.

Koho zabije SARS, toho nezastřelí

Dobrá stopa pro vývoj léku?

Staří jsou na tom nejhůře

Sérum nad zlato.

Překvapivě odolný koronavirus.

Myšice křovinná je prvním známým živočichem, který si buduje v krajině orientační majáky.

Čtyři nové kmeny viru.

Vyléčení nebo „bacilonosiči“?

Smrtelnější než jsme si mysleli?

Kanada pochybuje!

Virus mutuje zpropadeně rychle. S výrobou vakcíny budou potíže.

SARS má „sestřičku“?

Poplach v transfúzních stanicích, uzdravování je pomalé

Amoy Gardens – noční můra Hongkongu

Klonování opic nemá šanci na úspěch. Do cesty se mu staví zvláštnosti v molekulární výbavě opičích vajíček. Stávající techniky klonování nedovedou překážku zdolat. Na stejná úskalí zřejmě narazí každý, kdo by chtěl klonovat člověka. Máme se radovat nebo litovat?

Genom původce přečten, na trhu je první diagnostický test.

Původce má jméno a je hodný na děti

Prý už se ho nezbavíme.

Z buněk uhynulého divokého tura bantenga vytvořili v San Diegu klon.

Test na laktát dehydrogenázu a počet bílých krvinek ze skupiny neutrofilů...

Tyto ovce není třeba stříhat a jejich výhodou je odolnost vůči parazitům.

SARS news: Hongkongští zdravotníci přišli s novou teorií, která by vysvětlovala rychlé šíření nemoci

Nejčastěji kladené otázky. Chcete-li něco vědět o SARS, napište nám. Pokusíme se Vám najít odpověď.

Geografický přehled výskytu onemocnění SARS

Historie onemocnění Severe Acute Respiratory Syndrome

Virus je z čeledi Mimiviridae. Jeho genetický kód se skládá z 800 000 písmen a genů má více než bakterie….

Hloupý strach Evropanů zabíjí v jižní Africe

V dobách, kdy Evropané ještě nenakoukli ani do Indického oceánu a Amerika objevená Vikingy byla téměř zapomenuta, vyplouvaly z čínských přístavů flotily obřích korábů na cesty k břehům Sumatry, Cejlonu, Indie, Arábie a východní Afriky. Někteří historici jsou přesvědčeni, že Číňané vpluli i do Atlantiku a přepluli Pacifik. Spekuluje se o tom, že dopluli do Ameriky dávno před Kolumbem. Jaká byla námořní síla Říše středu?

V roce 1995 přečetli genetici kompletní dědičnou informaci (tzv. genom) bakterie Haemophilus influenzae. Byla to první bakterie, jejíž genom jsme poznali „od A po Z“. V následujících letech se genetikům podařilo „přečíst“ genomy zhruba šesti desítek bakterií a další desítky bakteriálních genomů mají vědci „rezečtené“. Co jsme se na základě této „četby“ dozvěděli?

Žádám o místo, způsobilost dokládám genetickým profilem.

Dvojitá šroubovice slaví abrahámoviny

Co se dozvíme z dědičné informace šimpanzů a makaků?

Řeč jsme získali malou změnou genu před 200 tisíci roky. Vědci objevili gen, který ...

Po přečtení lidské dědičné informace vyvstal před biology další, podstatně složitější úkol. Jestliže genetici musí odhalit tajemství zhruba 35 tisíc genů, pak biology čeká vyčerpávající práce s odhalením funkce bílkovin...

Nejnovější výzkumy dokazují, že DNA plní roli základní molekuly dědičnosti jen za cenu toho, že se neustále čile „mrská“!

Středověcí alchymisté marně hledali bájný elixír mládí. Při pohledu do genetických laboratoří se může zdát, že se dávný sen lidstva začíná naplňovat. Vědci dokážou několikanásobně prodloužit život - zatím jen muškám nebo červíkům.

Zdvojení dědičné informace – klíčový trik evoluce?
Organismus vystačí se třemi stovkami genů, člověk se 40 tisíci. Jak se geny v dědičné informaci pozemských organismů namnožily?

Ribonukleovou kyselinu (RNA) biologové dlouho považovali jen za jakéhosi prostředníka mezi geny a bílkovinami, které se podle informace genů v buňkách vytvářejí. Teprve nedávno se ukázalo, že ribonukleové kyseliny fungují jako „imunitní systém“ dědičné informace.

Ovce Dolly, která se stala symbolem klonování, byla utracena na svátek svatého Valentýna ve věku nedožitých sedmi roků.

Ačkoli v den své smrti byla Matilda - první australský ovčí klon, naprosto zdravá a čilá, záhadně uhynula. Není to první záhadné úmrtí zvířecího klonu. V loňském roce uhynul stejně záhadně klon skotu na pastvinách v americkém Texasu. Matilda byla zpopelněna. Odpůrci biotechnologií tvrdí, že vědci tím chtěli zamést stopy po zrůdných následcích klonování.

Domestikace skotu má dlouhou historii a její kořeny sahají do doby před 12 000 roky. Britští vědci zjišťovali stopy po tucích z kravského mléka na střepech pravěké keramiky.

Geneticky modifikované klony skotu mají více bílkovin v mléce. Biotechnologická firma AgReserach oznámila, že má ve svém držení devět klonů skotu, které dojí mléko s vyšším obsahem kaseinů.

Světová spotřeba dřeva stoupne do roku 2010 o plnou pětinu. Otázka nezní, „kde brát a nekrást“, ale „kde brát a nechat lesy být“

Říká se jim „bublinové děti“. Svůj život tráví většinou po nemocnicích a ve vzácných chvílích trávených doma s rodiči neopustí sterilní prostředí. Narodily se s dědičnou chorobou, poškozením genu, které jejich tělíčku nedovolí vyrábět plnohodnotné bílé krvinky. Jsou tak vystaveny napospas útoku jakéhokoli choroboplodného zárodku. Infekce, jakou miliony zdravých dětí zvládnou za týden proležený v posteli, je dokáže zabít...

„Tak se nám narodil klon,“ řekl by nejčeštější ze všech českých filosofů - Josef Švejk. V nejbližší době můžeme očekávat v celém světě „zákonodárnou smršť“, která si bude klást za cíl zavedení nových a zpřísnění stávajících zákazů klonování lidí. Bohužel, zároveň mohou zákonodárci z přehnaného strachu ze všeho, co klonování jen trochu připomíná, omezit i velice důležitý biomedicínský výzkum, který je příslibem pro boj s vážnými chorobami nebo s následky těžkých úrazů, např. výzkum embryonálních kmenových buněk. A to by byla až příliš krutá daň za švejkovinu skupinky šarlatánů ze sekty raëliánů.

V lednu 2003 vychází v nakladatelství Paseka kniha Jaroslava Petra „Klonování – hrozba nebo naděje?“. Zmíněná kniha patří do žánru populárně vědecká literatury a je určená všem, kdo se zajímají o využití biotechnologií ve výzkumu, medicíně, při záchraně ohrožených druhů živočichů nebo v zemědělství. Navzdory svému titulu není věnována jen problematice klonování, ale zabývá se zevrubně i asistovanou reprodukcí (tzv. oplozením ve zkumavce řadou dalších technik) a genovými modifikacemi u živočichů (včetně člověka). Kniha není určena profesionálním biologům, ale široké veřejnosti, která se v přívalu informací o nových objevech (často neúplných nebo notně zkreslených sdělovacími prostředky) jen s obtížemi orientuje. Petrovu knihu lze považovat za „přátelského průvodce podivuhodným světem biotechnologií“. Rozhodně se nesoustředí jen na biologickou stránku celé problematiky. Zevrubně se věnuje i problémům etickým (najdete tu například rozsáhlou pasáž o názorech jednotlivých náboženství na klonování člověka) a složitost věcí dokládá na názorných příkladech.

Stručný průvodce priony a prionovými chorobami
1. Priony
2. Hlavní spongiformní encefalopatie lidí
3. Hlavní spongiformní encefalopatie zvířat
4. Principy testů pro odhalení prionů
5. Odpovědi na nejčastější otázky, které se týkají prionů a spongiformních encefalopatií
6. Stručný výčet klíčových momentů v poznávání prionů a v boji se spongiformními encefalopatiemi Příloha: Presentace v programu PowePoint (872 kb)