Schatten versus Hwang – rozkol nad kmenovými buňkami  
Etický rámec průlomových experimentů jihokorejských vědců byl zpochybněn. Výzkumu embryonálních kmenových buněk hrozí krize.

 

Zvětšit obrázek
Schatten a Hwang v dobách, kdy to ještě byli „my hoši, co spolu chodíme“ – jak by řekl Petr Bajza.

V Soulu dokázali nemožné


V roce 2004 publikoval tým vědců z Národní soulské university vedený Woo Suk Hwangem klíčovou studii v oblasti terapeutického klonování. Poprvé dokázali vědci vytvořit lidské embryo přenosem jádra somatické buňky do ovocytu  a z tohoto embrya pak získat embryonální kmenové buňky. Zpráva o korejském úspěchu přišla jako blesk z čistého nebe. Do té doby vycházely všechny podobné pokusy naprázdno. Americký vývojový biolog Gerald Schatten z University of Pittsburgh dokonce publikoval stať, v které dokazoval, že primáti jsou pro tento postup silně handicapováni. Ke krajně pesimistickým závěrům jej vedly výsledky vlastních pokusů s klonováním makaků.

 

Zvětšit obrázek
Snuppy – první klon psa (vpravo) byl společným „dítkem“ Schattena a Hwanga. Časopis Time už vyhlásil Snuppyho za počin roku 2005. Americký Science, který vyhlašuje vědecké počiny až koncem prosince se něčeho takového určitě „nedopustí“.

Při klonování je jádro tělní buňky vpraveno do ovocytu zbaveného vlastní jaderné dědičné informace. Schatten dokázal, že při odstraňování chromozomů jsou z ovocytu primátů zároveň odňaty i některé bílkoviny důležité pro následný zdárný vývoj zárodku. Americký biolog  popsal takto vzniklá embrya makaka jako „galerii genetických hrůz“, protože ve všech buňkách docházelo k nerovnoměrnému dělení dědičné informace. Embrya  neměla ani jednu normální buňku.

Korejský tým se s touto překážkou vypořádal řadou dílčích technických inovací.  Úspěšnou tvorbou  lidských embryí dokázal, že Schattenem popsaný fenomén nepředstavuje nepřekonatelný problém. Výsledky udělaly na Schattena takový dojem, že začal s týmem v Soulu spolupracovat. Letos v květnu pak s jihokorejskými kolegy publikoval vědeckou stať, v které terapeutické klonování dosáhlo účinnosti, o jaké se vědci neodvažovali ani snít. Sám Schatten prohlásil, že v něco takového nedoufal ani za deset let.

 

 

První pochyby

Hwang a Schatten rozhodně neměli na růžích ustláno. Museli odrážet výpady odpůrců terapeutického klonování a vysvětlovat, že výzkum na tomto poli je nesporným příslibem pro léčbu mnoha závažných nemocí. Čelili však i výhradám z řad vědců.

Zvětšit obrázek
Geneticky modifikovaný skot odolný vůči BSE vyšel rovněž z Hwangovy soulské dílny.

Kvalitu práce Hwangova týmu nikdo nezpochybňoval. Jihokorejci ji dokázali i mimo obor terapeutického klonování. Významně se například podíleli na vytvoření geneticky modifikovaného skotu odolného vůči bovinní spongiformní encefalopatii. V létě 2005 ve spolupráci se Schattenem publikovali zprávu o prvním klonu psa. Otazníky se vznášely nad etickými aspekty výzkumu v laboratořích  Národní soulské university. V centru zájmu kritiků se ocitly podmínky, za jakých Hwang získával lidské ovocyty pro své experimenty.
Pro svou klíčovou práci z roku 2004 potřeboval 242 lidských ovocytů. Uvedl, že je získal od dobrovolných dárkyň, které se mu přihlásily na inzerát. Žádná z nich neposkytla ovocyty za úplatu. Ženy odmítly i finanční náhradu za cestovní výlohy. Celkem šestnáct dobrovolnic se podrobilo hormonální stimulaci a následnému odběru dozrálých ovocytů na soulské klinice MizMedi. Ovocyty pak putovaly do Hwangovy laboratoře.
Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že Hwang vděčí za své úspěchy nejen nesporným kvalitám a píli členů týmu, ale i zdroji ovocytů, jež pro experimenty použil. Většina světových laboratoří pracuje s darovanými ovocyty od pacientek, jež se podrobily oplození in vitro. U mnoha z nich nejsou nakonec pro oplození použity všechny získané ovocyty  a „nadbytečné“ pohlavní buňky mohou být po souhlasu pacientky  využity  pro výzkumné účely. Dárkyněmi jsou v drtivé většině ženy, které mají vážné reprodukční problémy. Existuje celkem reálné riziko, že jejich oocyty nejsou ve všech směrech plnohodnotné. To se samozřejmě promítne i do výsledků pokusů. Woo Suk Hwang pracuje s oocyty od zdravých žen, kde je šance na výskyt závažných defektů o poznání menší.

 

 

Podezření z obchodu s ovocyty


Pochyby kolem  „Hwangovy verze“ o postupu pro získávání lidských ovocytů  se objevily poprvé  v květnu roku 2004, kdy soulskou laboratoř navštívili kvůli rozsáhlé reportáži redaktoři prestižního vědeckého týdeníku Nature. Ti tvrdili, že se jim při rozhovoru nejméně dvě členky Hwangova týmu přiznaly k dárcovství ovocytů  pro pokusy svého šéfa. To sice není protizákonné, ale je to krajně neetické. Dobrovolnost takového dárcovství je snadno zpochybnitelná.

Zvětšit obrázek
Lidská embrya, která v roce 2004 Hwang vytvořil z „nakoupených“ ovocytů…

Obě ženy své prohlášení vzápětí dementovaly. Své údajné přiznání přičítaly na vrub své špatné angličtině. Nepochopily správně otázku redaktorů a také jejich odpověď byla mylně interpretována.   Hwang veřejně prohlásil, že nikdy nepoužil ovocyty darované členkami svého týmu. Zapravdu mu dala i vyšetřovací universitní komise, která nezjistila v jeho laboratoři žádná pochybení. Nejednou se jej zastal i Gerald Schatten.
Schatten však zcela nedávno svůj názor radikálně změnil. Ještě 10.listopadu 2005 stál na Hwangově straně. O dva dny později vydal prohlášení, v kterém oznamuje ukončení spolupráce s jihokorejským týmem.

„Bohužel, včera jsem se dozvěděl informace, které naznačují, že informace o podmínkách darování ovocytů nemusí být správné,“ uvedl Schatten. Další podrobnosti odmítl sdělit.
Odborníci jsou v šoku. Schatten a Hwang měli být klíčovými osobnostmi mezinárodního vědeckého konsorcia World Stem Cell Hub, jež si kladlo za cíl rozvoj spolupráce vědců nejrůznějších zemí při výzkumu embryonálních kmenových buněk.  V Soulu měla vzniknout banka lidských embryonálních kmenových buněk, jež by byly k dispozici všem členům konsorcia.

Hwang reagoval na Schasttenovo prohlášení a následné dotazy novinářů jen stručně. Nejdříve prý musí zjistit, oč tu vlastně běží. To je ale víceméně jasné. V Soulu je pro podezření z ilegálního obchodu s lidskými ovocyty vyšetřován policií Hwangův spolupracovník Sung Il Roh z kliniky MizMedi. Ten už přiznal, že pro první průlomový Hwangův experiment publikovaný v roce 2004 získal ovocyty za úplatu od více než deseti žen. Každé z nich vyplatil z vlastních peněz  částku odpovídající zhruba 1 400 dolarům. Zároveň však Sung Il Roh popřel, že by Hwang o této transakci věděl.

 

 

Krach mezinárodního konsorcia?

V inkriminované době nebyl v Koreji „nákup“ lidských ovocytů  nezákonný. Právní normy, jež zakazují získávat ovocyty  za úplatu, platí až od ledna 2005. Sung Il Roh nebude obžalován za získávání vajíček pro Hwangovy pokusy, protože k tomu došlo před lednem 2005. Soud hrozí Sung Il Rohovi proto, že v „nákupu“ ovocytů pro léčbu neplodnosti pacientek kliniky MizMedi pokračoval i po tomto datu. 


Zatím nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by byl Hwangův tým z Národní soulské university na tento obchod napojen nebo že by využíval ilegálně získaná lidská vajíčka.

Zvětšit obrázek
… a embryonální kmenové buňky, které se podařilo z jednoho embrya získat. Na nesporný úspěch padá stín „neetického jednání“.

Hlavním Hwangův problém tkví v tom, že neuvedl pravdivě okolnosti, za jakých získal ovocyty pro pokusy publikované v roce 2004. Příběh o ženách, které darovaly ovocyty rády a bez úplaty, se zjevně nezakládá na pravdě. Otevřena zůstává zatím otázka, zda Hwang skutečný původ ovocytů znal či nikoli. Mnozí vědci jsou ale toho názoru, že si to měl zjistit. Někteří Hwanga přímo obviňují, že „nemohl nevědět“. Není pohyb o tom, že „kausa Hwang“ otřese celým oborem výzkumu embryonálních kmenových buněk. Ztracenou důvěru budou vědci dlouho a těžce získávat zpět.


Hwang přesto nezůstal osamocen. Zastala se jej řada odborníků z celého světa.
„Zatím nemám důvod mu nevěřit,“ prohlásil německý biolog Hans Schöler, který byl připraven zapojit se do konsorcia World Stem Cell Hub.
„Počkám, až se to objasní a co na to řekne Hwang. Teď je jen zmatek,“ řekl Jose Cibelli z Michigan State University, jenž spolupracoval s Hwangem na jeho převratném objevu z roku 2004.
Cibelliho názor sdílí další přední americký vědec Kevin Eggan.
„Musíme počkat, protože momentálně neexistují žádné důkazy, které by obvinění Hwanga dokazovaly,“ zdůraznil Eggan v rozhovoru pro Nature.
„V této fázi je na Schattenovi a dalších lidech, aby předložili důkazy pro svá tvrzení,“ říká odborník na etické otázky biomedicínského výzkumu Insoo Hyun z Case Western University v americkém Clevelandu. Ten strávil léto 2005 v Hwangově laboratoři a prověřoval především etická pravidla, jimiž se Jihokorejci při výzkumu řídí.


„Etické zásady týmu na mě udělaly obrovský dojem. Jsou mnohem přísnější, než je běžné v mnoha výzkumných institucích v USA,“ řekl o  výsledcích své soulské mise Insoo Hyun.
Přesto je už teď jasné, že se start velkorysého projektu World Stem Cell Hub vážně zkomplikuje. A to je pro biomedicínský výzkum obrovská ztráta. Doplatí na to rozvoj medicíny a v konečném důsledku pacienti.


Článek doplňujeme o výsledky anket, jak jste hlasovali ve věci dárcovství pohlavních buněk. Počty hlasujících ve věci vajíček/spermií: 620/550

Ovocyty (vajíčka) bych na výzkum směrovaný na záchranu života a zdraví pacientů věnovala:
Bezplatně 34%
Za úplatu 32%
Nevím 15%
Nevěnovala 19%

Spermie bych na výzkum směrovaný na záchranu života a zdraví pacientů věnoval:
Bezplatně 56%
Za úplatu 18%
Nevím 10%
Nevěnoval 16%

 

Datum: 23.11.2005 20:20
Tisk článku


Diskuze:

kmenové buňky

Petra S,2011-04-11 13:36:59

Zajímalo by mě, proč se napřed pořádně neprozkoumají kmenové buňky ze zdrojů, které k takovým rozpakům nevedou. V prvé řadě kmenové buňky z pupečníkové krve. Tento zdroj je etický, odběr je bezrizikový, buňky jsou vitální.... Mezitím by si to odpůrci výzkumu embryonálních a zárodečných buněk nechali projít hlavou....Etika se mění s dobou...

Odpovědět

mirun

Bohouš,2005-11-26 06:01:57

Mám dojem, že byla řeč o lidských zárodcích /oplodněných vajíčkách/. Bacha, ať se u Vás neopakuje osud Onana - upadl mu vercajk mimo tělo!!

Odpovědět

Problém spočívá v něčem jiném:

J. Šimůnek,2005-11-25 23:32:05

Etika není věda. Ve vědě platí, že dva různí lidé musejí ze stejných dat stejnou metodou dostat stejný výsledek. V etice je ten výsledek závislý na "ideovém pozadí" "vědce".
Maximálně by mohla existovat nějaká "věda o etice", která by ji měla jako objekt zkoumání.
Mnozí aktivisté se nám tu snaží prosazovat jako "jedinou správnou" ortodoxní křesťanskou etiku. Která je, pochopitelně, pouze jedna z mnoha. A neexistuje jediný důvod předpokládat, že by etika schvalující genocidy páchané křesťanskými dobyvateli v koloniích, čarodějnické procesy, žehnající zbraním na obou stranách front WW1 atd. atd. byla lepší než např. etika dr. Mengeleho nebo etika Stalinova kata Beriji.

Odpovědět

splachování dětiček do mísy

gakusei,2005-11-25 19:50:07

chacha.naprosto souhlasím s Mirunovým pohledem.

Odpovědět

Já to taky myslel naopak:-)

edison,2005-11-25 00:08:35

Můj příspěvek si kladl za cíl zvýraznit absurditu podobných zákazů:-)

Odpovědět

nesouhlas

pavel houser,2005-11-24 22:11:35

ja myslim uplne naopak - alespon kdo jsme liberalove/libertariani, tak bychom mohli dojit ke shode, ze clovek ma pravo nakladat se svym telem, prodavat jeho kusy etc., i kdyby se pritom zlikvidoval. tj. naopak zakaz prodeje vajicek je zjevnym omezenim prav jejich vlastnika (vlastnice) a svobody nakladat se svym majetkem, i kdyby to melo vest k jeho zniceni.
o cem lze diskutovat, je snad otazka, kdyby vam nekdo tvrdil, ze ta procedura neni nijak riskantni. (to se ovsem netyka vajicek, ale je to pak proste podvod, asi jako kdyby vam nekdo namluvil nejaky podobny nesmysl o novem aute)

a ostatne - zdravi si clovek nici de facto pri jakemkoliv zpusobu vydelavani penez :-). (uvedomte si, ze zucastnit se pokusu, pri kterem mate 1/10 sance, ze zemrete, je vlastne stale dobre reseni, pokud dostanete odmenu odpovidajici platu za 20 let. svuj zivot prodavam, "riskuji", uz tim, ze praci venuji nejaky cas)

Odpovědět

Vajíčka z nehod?

Jirka,2005-11-24 21:24:12

Nevyřešil by nedostatek vajíček mrtvé dárkyně z nehod? Jistě by jich bylo dost. Jen by bylo potřeba, aby se vytvořil zákon, který by takovéto využití legalizoval. Těžko to může být neetické.

Odpovědět

Rovný metr:-)

edison,2005-11-24 14:58:51

Napadla mě zábavná souvislost:
1. Ženy při darování ovocytu podstupují rizika, proto by dárcovství mělo být čistě dobrovolné, bez finanční motivace.
2. Vrcholoví sportovci podstupují možná o větší rizika, proto by to také měli dělat čistě dobrovolně, tedy i bez finanční motivace (zároveň by zaručeně zmizely potíže s dopingem).
Nechť tedy slavní etikové prosazují zákon, plošně zakazující finanční úplatu ve všech podobných situacích. - To by byl oheň na střeše. Pak bychom se dozvěděli, jak je to hrozně totalitní, proti volnému trhu, ... a vůbec proti všem "svatým grálům" svobodné společnosti:-)))

Odpovědět

Pokud

Ccecil,2005-11-24 09:54:12

Pokud vědec nemá etiku v hlavě a nedokáže poznat co je a co již není přípustné jsou všechny zákony a nařízení víceméně k ničemu, protože je nakonec obejde.

V oblasti tohoto výzkumu by bylo hloupé dělat ostré dělící čáry. Spíš by se hodilo doporučení ve stylu " tohle ano a tohle už určitě ne" a to mezi by mělo být na zvážení. Nicméně právě proto, že část vědců nemá vůbec žádné zábrany a jsou schopní pracovat jako Mengele, musí být asi pravidla přesnější, ikdyž by měla být volnější, případ od případu. Silně ovšem pochybuji o životaschopnosti takového modelu. Prostě uvidíme.

Odpovědět

události nabraly spád

individuum,2005-11-24 09:16:22

Tak se zdá, že už i sám prof. Hwang obrátil:

BBC: A cloning pioneer regarded as a hero in his South Korean homeland has resigned and apologised for using human eggs from his own researchers.

Professor Hwang Woo-suk was chairman of the World Stem Cell Hub, which opened this month, based in Seoul.

"I am very sorry that I have to tell the public words that are too shameful and horrible," he announced publicly.

International medical standards warn against using eggs from researchers who may be vulnerable to pressure.

Odpovědět


neobratil

jarda petr,2005-11-24 13:37:49

Hwang neobrátil. V jiném rozhovoru pro MBC uvedl, že se jeho výzkum potýkal s nedostakem lidských vajíček a že za ním tehdy přišly dvě členky týmu s návrhem, že vajíčka darují. Hwang jim to rozmlouval, ale jak přiznal, nezkontroloval si, co ta děvčata udělala. A ona darovala vajíčka na klinice MizMedi. Bezplatně. Aby se výzkum pohnul. Ministerstvo zdravotnictví (tedy korejské, ne to naše s Dr. Rathem)věc prošetřilo a došlo k závěru, že z Hwangovy strany to nebylo neetické. Ministr zdravotnictví dokonce prohlásil, že je to v souladu z hodnotami uznávanými na Východě a že na to na Západě mohou koukat jinak. Hwang ale vzal za vše, co se stalo, plnou zodpovědnost. Podle mého ryze soukromého názoru vzal na sebe zodpovědnost za věci, které snad mohl mít pod kontrolou, ale rozhodně nebylo lehké je mít pod kontrolou. Prostě se dokonale neposichroval. Ruku na srdce, kdo z nás by v takové situaci asi promyslel vše do všech detailů. Teď po bitvě je každý generál. Ale mě je Hwanga dost líto. To, co udělal pro rozvoj vědy je neoddiskutovatelný přínos. Udělal chyby, které se v době jejich vzniku mohly zdát jako drobná přehlédnutí. Teď se mu vrátily jako bumerang. Je vyřízený. A s ním jde zřejmě pod vodu i projekt World Stem Cell Hub. A toho je vážení opravdu škoda.

Odpovědět

Co je špatného na prodeji vajíček

jarda petr,2005-11-24 03:59:16

Logika věci se má asi tak. Odběr spermatu nepředstavuje pro dárce prakticky žádné riziko. U odběru vajíček tomu tak není. Tady musí projít dárkyně hormonální kúrou a ta je nejen nepříjemná, ale v některých případech jsou s ní spojena dokonce vážná zdravotní rizika (např. roste riziko embolie). Pokud tedy nějaká žena vajíčka daruje, měli bychom si být jisti, že je daruje skutečně dobrovolně, protože chce, a jiný důvod nemá. Vyloučit bychom měli situace, kdy se žena rozhodne pro dárcovstrví z ryze ekonomických důvodů, protože pak bychom ji vlastně odměnou "nalákali" k jednání, jež pro ni může být potenciálně nebezpečné. Stejné je to v případě, že by darovala vajíčko PhD. studentka pro pokusy svého šéfa. Ona podstupuje určité riziko a my nemůžeme garantovat, že ho podstupuje zcela dobrovolně. Že na ni šéf (třeba nepřímo) nevyvinul nějaký nátlak.
Na dárcovství vajíček jistě nic špatného není. Nemá to co do činění s potratem. Narození chtěného dítěte do fungující rodiny je jistě nádherná věc. Ale narození nechtěného dítěte do nefungující rodiny už tak nádherné není. Jistě, potrat může někdo v této situaci chápat jako zločin. Ale na druhou stranu bychom asi měli postavit všechny strasti, které si takové dítě prožije. Co je větší zlo? Být zničen v raném stádiu vývoje a nebo být ničen celá léta narkomanskou matkou a zneužíván věčně opilým otcem? Tohle si musí asi každý vyříkat sám se sebou. Nejděsivější jsou ti, kteří mají jasno (až sem to není tak zlé), své "jasno" považují za obecně platné (to už je horší) a nutí je všem okolo (a to už je vyloženě zlé).

Odpovědět


Pane profesore, zcela s Vámi souhlasím

Al,2005-11-24 09:19:31

Nejsem sice odborník na etické otázky biomedicínského výzkumu jako Mr. Hyun, ale za sebe můžu říct cca:

1) Obecně se jedná o byznys (je jedno jestli s vajíčky, krví či kostní dření dárců...), který je potenciálně zneužitelný jednou ze stran (např. šéf vědecké pracovnice). Z liberálního hlediska jde tedy o svobodný obchod, kde za určité riziko či bolest obdrží jedna strana za své buňky peníze. S takovým rizikem obchodují denně miliony lidí (třeba řidič na služební cestě) a je to tedy zcela "etické".
Podstatné je to, že by etika (právo) měla "narovnávat" a řešit PRÁVĚ JEN nefér vztahy jako např. šéf týmu - vědecká pracovnice poskytující riziko!

2) Z hlediska "globálního" je asi problém, co je vlastně "etika". Je stejná etika papuánské matky nebo islámkého duchovního? Je nějaká "globální" etika nebo ani takovou nikdo nechce? Která to je? Má to být ta euroatlantická nebo ne? Má univerzální etika zahrnovat etiku člověka nebo i šimpanze či delfínů?

PS
Včera jsem poslouchal váš "rozhovor" na rádiu Leonardo. Rád bych Vám poděkoval - pořad se Vám opravdu povedl a byl velmi velmi zajímavý. Vás je na vědu opravdu škoda - měl byste se raději věnovat hlavně její popularizaci, resp. oné Brockmanově "třetí kultuře"!!!

Odpovědět

Spolecenska prospesnost vajicka

Ladislav,2005-11-24 01:27:56

Zadny eticky problem neni pouzivani poctive koupenych vajicek. Jediny eticky problem je ze Woo Suk Hwang mozna lhal o puvodu tech vajicek. A jeste neco vajicka nejsou ani embryo, takze o nejake povaze vajicka ci prinosu pro spolecnost nemuze byt ani rec.

Odpovědět

Blinky, no nevím:

Kája,2005-11-24 00:20:14

Etika není gumový metr, měla by mít své stálé hranice, bez ohledu na přání kohokoliv z nás! Podobné vědecké snahy a jejich aplikaci můžeme vidět v minulosti- kdy byla utrácena nejen embrya do stáří tří měsíců, ale i mnohem starší, bez ohledu na to, že dítě mohlo být v dospělosti přínosem nejenom třeba vědě, kdyby mu bylo umožněno žít a vystudovat. Totéž musíme brát v úvahu i při oplodněném vajíčku, ač to uráží naše nadlidské smýšlení a pýchu na naše vědecké schopnosti. Moje žena dobrovolně, bez nucení, ač prodělala krvácivé mimoděložní těhotenství, kdy vinou špatné diagnózy téměř zemřela, měla ještě dvě děti. Při posledním těhotenství doktorka automaticky vytahovala formulář k potratu, který manželka odmítla. Syn se nám odvděčil tím, že s ním nebyly nikdy žádné potíže přes veškerou volnost, vystudoval vysokou školu a má dobré zaměstnání, nikdy nepil ani nekouřil ani nedrogoval přes veškeré svody kamarádů. Myslíte, že z toho ´nic´, nad kterým ohrnujete nos a děláte si na to vlastnické právo stejně jako maminky před potratem a pak potratu zhusta litují z různých důvodů, že z něj bude npřítěž společnosti?....

Odpovědět


2Kája

Mirun,2005-11-24 00:30:06

Máte naprostou pravdu, my si ze stejného důvodu takhle s manželkou už léta schováváme sperma, protože nám je líto ty nebohé děti splachovat. Problém je, že vzhledem k tomu, že žijeme poměrně častým sexuálním životem, naplnili jsme již sedm mrazicích boxů a pořád nám to přibývá, což se projevuje zejména zvýšenými účty za elektřinu. Nemohl byste mi prosím Kájo na tu energii nějak přispět? Když jsme tak nějak názorově na stejné lodi a jde nám v principu o stejnou věc?

Odpovědět


Etika skutečně není gumový metr,

dag,2005-11-24 01:10:07

tak ji nechme takovou jakou je, a neříkejme "co kdyby" jen tak na okraj, co kyby se rodiče Hitlera, Geblse, Lenina, Stalina a podobných rozhodli pro protrat, no vážně, nebylo by to hezké?

Odpovědět


2mirun

ps,2005-11-24 10:43:46

Skvělý komentář, lepší jsem ještě nečetl.

Odpovědět

Pochybná etika

blinky,2005-11-23 22:40:15

Nějak nechápu, co je špatného na prodeji pohlavních buněk. To je jako kdybych nesměl prodávat svoje vlasy. Smutný, že lidi nedokážou pochopit, že pohlavní buňka není člověk. Jestli tohle zpomalí už tak dost pomalý výzkum kmenových buněk tak je to dost smutný.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz