Objížďky mozkem  
O tom, že mozkovou kůru protkává hustá síť tepének, se ví už dlouho. Jak ale tohle spletité řečiště vlastně funguje a co vydrží, to byla donedávna záhada. Teď američtí vědci poprvé sledovali průtoky krve mozkovými tepénkami a zkoušeli, co se stane, když se některé z nich ucpou. A ejhle! Máme mozky vskutku nerozbitné.

 

Zvětšit obrázek
Systém vzájemně propojených tepen objevený Thomasem Willisem v 17. století

Kdybychom měli vodovodní potrubí budované  se stejnou důkladností, s jakou nám máti příroda protkala mozkovou kůru sítí tepének, asi bychom se výpadků v dodávce vody nemuseli bát. Ale zase bychom měli vodovodní roury všude, kam bychom kopli. Tak nějak bychom mohli shrnout výsledky bádání týmu amerických biologů vedených Davidem Kleinfeldem z University of California v San Diegu.
Záložní vedení krve do mozku je známo už dlouho. Jako jeden z prvních jej objevil Sir Thomas Willis v 17. století.

 

Zvětšit obrázek
Spleť tepének v mozkové kůře potkana.

V knize Anatomie mozku se tento lékař podělil s čtenáři o šok, který utrpěl při pitvě pacienta zemřelého na nádor tlustého střeva. Ten člověk měl zcela neprůchodnou pravou krkavici a půlka jeho mozku tak měla být bez krve. Podle tehdejších představ měla muže zabít mozková mrtvice mnohem dříve než rakovina. Jenže mozek je i na toto připraven. Má důmyslně propojeny tepny zásobující krví mozek do systému, který nese dodnes Willisovo jméno.


 

Zvětšit obrázek
David Kleinfeld

Stejně účinné pojistky pro zásobení krví má mozek i v kůře. Kleinfeld a jeho tým sledovali pomocí nejmodernějších zobrazovacích technik proudění krve mozkovou kůrou pokusných laboratorních potkanů a sem tam někde laserem nějakou tu tepénku ucpali. Nestačili se divit, jak rychle si krev našla „objížďku“ kolem ucpaného místa. U 37 potkanů ucpali celkem 47 cév. Pokaždé se stejným výsledkem. Za chvíli byla „dodávka“ obnovena v plném rozsahu.
Pak se Kleinfeldt rozhodl pro ještě drastičtější zásah pomocí tradičních prostředků. Krkavicí protlačil potkanům do mozkových tepen sondu a s její pomocí ucpával větší tepénky v mozkové kůře (cosi jako tamější hlavní krvovodní řad). V těchto případech bylo patrné nedokrvení mozku v oblasti, kterou měla ucpaná tepénka na starosti. Přesto i pak došlo k obnově „nouzového“ zásobování krví. Náhradní zásobování krví je tedy obecným rysem celé mozkové kůry. U člověka je anatomie sítě tepének v mozkové kůře obdobná jako u potkana a můžeme proto předpokládat, že nám „náhradní zásobování“ příroda dopřála také. Inu, než se propracujeme k pořádné mrtvici, musíme dát svým mozkovým tepnám pořádně zahulit. Ale zvládneme to. Díky životnímu stylu lidí 21. století nám to jde dokonce čím dál, tím lépe.

 

Pramen: PLoS Biology

Datum: 07.01.2006 19:06
Tisk článku


Diskuze:

ale

machr,2006-01-08 09:45:28

ale na druhou stranu, cim je delsi vodovodni potrubi, tim je vetsi pravdepodobnost, ze se nekde prerusi a voda zacne vytykat kam nema....

Odpovědět

Kolik cév mám ucpaných?

xb,2006-01-08 01:51:19

To ovšem znamená, že bychom mohli mozkovou mrtvici prakticky vymýtit. Existuje-li možnost, jak ucpané cévě pomoci, stačí pouze pravidelné preventivní prohlídky zdravých lidí.

Odpovědět


Hlavu na suchý zip

jarda petr,2006-01-08 04:38:17

Ano, to by určitě šlo. Ale chtělo by to otevírací hlavu na suchý zip, aby nám pokaždé nemuseli otevírat lebku. Moderní zobrazovací technika zatím umí sledovat běh krvinek tepénkami jen na "holém" mozku. Lepší asi ještě nějakou dobu bude dodržovat životosprávu a spoléhat na to, že jestli nás "pepka" přeci jen skolí, tak to vezme pořádně a nenechá nás nas jen tak přežívat.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz