Jaroslav Petr

Tandem amerických vědců představil prototyp umělé sítnice, která napodobuje základní funkce sítnice savčího oka.

Antibiotikum siomycin A navozuje buněčnou smrt u nádorových buněk, ale na zdravé buňky nijak nepůsobí.

Proti hovězímu šílenství a dalším spongiformním encefalopatiím budeme zřejmě očkovat.

Zablokování jediného enzymu zastavuje množení buněk nádoru tlustého střeva.

Kombinace dvou léků navozuje překvapivě dokonalé zhojení rány v srdečním svalu i postiženém infarktem.

„Zlobiví hoši z Clevelandu“ popírají na stránkách prestižního vědeckého časopisu jednu „nezpochybnitelnou pravdu“ o viru HIV.

Rypoš lysý by se neměl podle nejnovějších výzkumů dožívat vysokého věku. Tento ignorant to ale neví a v poklidu se dožívá třicítky.

Ve dvanácti letech byl u toho, když jeho otec ve Stockholmu přebíral Nobelovu cenu za objevy týkající se syntézy deoxyribonukleové a ribonukleové kyseliny. V šedesáti si pojede pro svou vlastní „nobelovku“. Americký strukturní biolog Roger Kornberg ze Stanford University dostal letošní Nobelovu cenu za chemii za zásadní příspěvek k poznání molekulárních základů transkripce u eukaryotních organismů.

Fenomén RNA interference se neobjevuje na Oslu poprvé. Věnujeme se mu celkem pravidelně. Tentokrát má náš příspěvek slavnostní ráz. Za objev RNA i nterference byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu za rok 2006.

Divoký tur kuprej – národní zvíře Kambodže- je potomek uprchlých domácích kříženců.

Antidepresivum Prozac je schopno vážně narušit reprodukci sladkovodních mlžů. Do vody se dostává z moči lidí léčených na duševní deprese.

Bažina uprostřed plantáží cukrové třtiny vydává svědectví o konci „blbouna nejapného“.

Během několika generací našli havajští cvrčci účinnou taktiku proti nebezpečnému vetřelci a vydali se tak na cestu do záhuby.

Tým vědců z university v Newcastlu vedený Miodragem Stojkovičem našel poněkud překvapivé řešení pro etické získávání embryonálních kmenových buněk. Použil embrya, která jsou už mrtvá.

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

Šanci na vyléčení 200 milionů pacientů s cukrovkou druhého typu přináší výzkum amerických vědců.

Mezinárodní tým vedený Pierem Purin z Burnham Institute v kalifornské La Jolla dosáhl u myšího modelu Duchenneovy svalové dystrofie překvapivého léčebného efektu pomocí inhibitorů deacetyláz. Výsledky jejich experientů přináší prestižní lékařský měsíčník Nature Medicine.

Pacienty s roztroušenou sklerózou by mohl uchránit před těžšími následky jejich onemocnění nikotinamid.

Satelitní snímky z 23. až 25. srpna 2006 poprvé odhalily dramatické uvolnění ledové masy na sever od Špicberků. Nečekaná a náhlá změna v mořském zalednění postihla plochu o rozloze Britských ostrovů a sahala až do oblasti severního zeměpisného pólu.

Nanovlákno s navázanými řetězci molekul heparinu podporuje regeneraci krevních kapilár.

Na výročním zasedání American Chemical Society konaném v San Francisku představili vědci ze Stanfordovy university nový materiál, který je příslibem pro tvorbu umělé rohovky. Hydrogel nesoucí označení Duoptix váže stejné množství vody, jaké obsahují tkáně. Vodě vděčí přibližně za 80% své hmotnosti.

Světová zdravotnická organizace upozornila počátkem září roku 2006 na narůstající problém rezistence u původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis.

Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

Jak udělat z embrya embryonální kmenové buňky a přitom embryo nezničit a nepopudit pravověrné křesťany? To je problém, který řeší někteří biologové, aby vybředli ze slepé uličky, do které biomedicíncký výzkum zavedla politika – především ta severoamerická. Japonci nabízejí řešení – vytvořit embryonální kmenové buňky bez embrya, pouhou „převýchovou“ buněk odebraných z dospělého těla.

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Studie britských lékařů zveřejněná v lékařském časopise Journal of Hospital Infection opět nastolila otázku rizika přenosu prionů chirurgickými nástroji.

Tým vědců z americké biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology vytvořil z lidských zárodků embryonální kmenové buňky postupem, při kterém embrya zůstala naživu. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature vyvolala rozporuplné reakce. Podle jedněch jde o průlom, který smíří s embryonálními kmenovými buňkami i jejich zapřísáhlé odpůrce. Na druhém pólu širokého spektra názorů stojí skeptici přesvědčení, že se toho moc nezměnilo.

Zvláště studenti, kteří trpí alergií, jsou ohrožení stresem, jenž provází zkoušky.

Stále titíž vědci zpochybňují existenci druhu Homo floresiensis stále neudržitelnějšími tvrzeními. Bohužel, otiskl jim je vědecký časopis PNAS.

Patnáct let strávila mrtvola myšího samce v mrazícím boxu a nakonec se stala otcem zdravých čilých myšek. Přičinil se o to Atsuo Ogura z výzkumného centra RIKEN v japonském Ibaraki a japonský profesor Ryuzo Yanagimachi působí už od šedesátých let na universitě v havajském Honolulu.

Němečtí vědci zjistili, že mikroflóra bachoru i střeva, dokáže velice účinně rozkládat priony přítomné v krmivu. Otevírá se tak otázka, jak se vlastně skot nakazí bovinní spongiformní encefalopatií.

Vědci objevili gen, který je zřejmě spoluzodpovědný za vznik člověka a vývoj jeho mozku.

V rozporu s dosavadními představami nás žírné buňky chrání před toxiny různých živočichů. Chřestýši počínaje a včelami konče.

Jinan dvojlaločnatý má podivuhodného podnájemníka, který mu platí činži léčebnými terpeny ze skupin gingkolidů.

Špatná pověst se získává snadno. Zbavit se jí bývá o poznání těžší. Zdaleka to neplatí jen o lidech. Těžko smazatelný cejch dostávají i chemikálie. Snad o žádné jiné látce to neplatí více než o 1,1,1-trichlor-2,2-bis (4-chlorfenyl) ethanu známějším pod smutně proslulou zkratkou DDT. Nedávno ohlásily některé země, že zákaz používání DDT odvolají. Jako první to uvedli představitelé Tanzanie, kterou následovaly další země. DDT berou na milost i mezinárodní organizace jako je Agentura pro mezinárodní rozvoj v USA nebo Světová zdravotnická organizace. Zní to jako nesmysl, ale je to tak. DDT se potichu a nenápadně vrací. Lidstvo je nuceno uznat, že se bez něj neobejde.

Anafylaktický šok ohrožuje na zdraví i životě početnou skupinu pacientů. Jeho příčinou mohou být u vnímavých osob léky, potraviny i živočišné toxiny (např. jed včel). Jednu z nejváženějších komplikací představuje prudký pokles krevního tlaku vyvolaný enormně zvýšenou produkcí oxidu dusnatého. Překvapivý zdroj této signální molekuly odhalil tým belgických vědců vedených Anje Cauwelsovou z university v Gentu. Jejich studie zveřejněná v Journal of Clinical Investigation zřejmě otevírá nové možnosti pro zvládnutí závažných komplikací spojených s anafylaktickým šokem.

Vědecký časopis Transgenic Research přinesl výsledky první studie, která hodnotí zdravotní přínos konzumace mléka geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Tým vědců z University of California v Davisu vedený Jimem Murrayem získal kozy, které díky cílenému zásahu do dědičné informace nesou ve své dědičné informaci gen pro lidský lysozym a vylučují tento enzym v mléce. Mléko s lidským lysozymem je s to ovlivnit složení střevní mikroflóry u zvířecích mláďat.

V laboratoři vytvořený hybrid lidské a ptačí chřipky odmítá vyvolat epidemii. Alespoň mezi fretkami. Jsme tedy „za vodou“?

Vznik chorob z příbuzenstva „hovězího šílenství“ připisuje většina badatelů infekčním bílkovinným částicím čili prionům. Menšina se drží virové teorie, podle které chorobu vyvolává dosud neidentifikovaný virus. Početná skupina exotů nabízí přehršli dalších, mnohdy notně exotických teorií. Francouzští vědci nyní podali přesvědčivý důkaz o spolupráci prionů a virů.

Byli dinosauři studenokrevní jako dnešní plazi a okřívali jen za teplého počasí? A nebo si naopak dokázali držet do určité míry stálou tělní teplotu?

Překvapivým závěrem skončila studie francouzských mikrobiologů vedených Jeanem-Pierrem Claverysem z university v Toulouse zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Science. Vědci prokázali, že antibiotika stimulují bakterie Streptococcus pneumoniae ke genetické transformaci.

Plemeno texel vyniká mezi ovcemi osvalením. Genetické pozadí této vlastnosti odhalil tým belgických, francouzských a amerických genetiků vedený Michelem Georgesem z university v belgickém Liége.

Nejstarší korále, zaostávání evropské vědy, laoská myš...

Pacient, který v roce 2003 zemřel v Číně s diagnózou SARS, byl ve skutečnosti nakažen ptačí chřipkou vyvolanou virem H5N1.

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

Doma se hraje s hormonem.

Sudí v kotli stadionu.

Rozhodčí ofsajd nevidí.

Kouzlo fotbalu – překvapivé výsledky

První klon domácí fretky (Mustela putorius furo) získal mezinárodní tým vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa. Otevírá se tak nová cesta pro výzkum plicních chorob včetně cystické fibrózy.