Jaroslav Petr

Drobný mravenec Linepithema humile patří ke zdatným cestovatelům. Z argentinsko-brazilské domoviny se rozšířil po celém světě. Všude jsou s ním problémy.

Šanci na vyléčení 200 milionů pacientů s cukrovkou druhého typu přináší výzkum amerických vědců.

Mezinárodní tým vedený Pierem Purin z Burnham Institute v kalifornské La Jolla dosáhl u myšího modelu Duchenneovy svalové dystrofie překvapivého léčebného efektu pomocí inhibitorů deacetyláz. Výsledky jejich experientů přináší prestižní lékařský měsíčník Nature Medicine.

Pacienty s roztroušenou sklerózou by mohl uchránit před těžšími následky jejich onemocnění nikotinamid.

Satelitní snímky z 23. až 25. srpna 2006 poprvé odhalily dramatické uvolnění ledové masy na sever od Špicberků. Nečekaná a náhlá změna v mořském zalednění postihla plochu o rozloze Britských ostrovů a sahala až do oblasti severního zeměpisného pólu.

Nanovlákno s navázanými řetězci molekul heparinu podporuje regeneraci krevních kapilár.

Na výročním zasedání American Chemical Society konaném v San Francisku představili vědci ze Stanfordovy university nový materiál, který je příslibem pro tvorbu umělé rohovky. Hydrogel nesoucí označení Duoptix váže stejné množství vody, jaké obsahují tkáně. Vodě vděčí přibližně za 80% své hmotnosti.

Světová zdravotnická organizace upozornila počátkem září roku 2006 na narůstající problém rezistence u původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis.

Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

Jak udělat z embrya embryonální kmenové buňky a přitom embryo nezničit a nepopudit pravověrné křesťany? To je problém, který řeší někteří biologové, aby vybředli ze slepé uličky, do které biomedicíncký výzkum zavedla politika – především ta severoamerická. Japonci nabízejí řešení – vytvořit embryonální kmenové buňky bez embrya, pouhou „převýchovou“ buněk odebraných z dospělého těla.

V živočišné říši nenajdeme mnoho milovníků kyselé chuti. Se svou slabostí pro nakládané okurky či tlačenku s octem a cibulí je člověk mezi savci výjimkou.

Studie britských lékařů zveřejněná v lékařském časopise Journal of Hospital Infection opět nastolila otázku rizika přenosu prionů chirurgickými nástroji.

Tým vědců z americké biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology vytvořil z lidských zárodků embryonální kmenové buňky postupem, při kterém embrya zůstala naživu. Studie zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Nature vyvolala rozporuplné reakce. Podle jedněch jde o průlom, který smíří s embryonálními kmenovými buňkami i jejich zapřísáhlé odpůrce. Na druhém pólu širokého spektra názorů stojí skeptici přesvědčení, že se toho moc nezměnilo.

Zvláště studenti, kteří trpí alergií, jsou ohrožení stresem, jenž provází zkoušky.

Stále titíž vědci zpochybňují existenci druhu Homo floresiensis stále neudržitelnějšími tvrzeními. Bohužel, otiskl jim je vědecký časopis PNAS.

Patnáct let strávila mrtvola myšího samce v mrazícím boxu a nakonec se stala otcem zdravých čilých myšek. Přičinil se o to Atsuo Ogura z výzkumného centra RIKEN v japonském Ibaraki a japonský profesor Ryuzo Yanagimachi působí už od šedesátých let na universitě v havajském Honolulu.

Němečtí vědci zjistili, že mikroflóra bachoru i střeva, dokáže velice účinně rozkládat priony přítomné v krmivu. Otevírá se tak otázka, jak se vlastně skot nakazí bovinní spongiformní encefalopatií.

Vědci objevili gen, který je zřejmě spoluzodpovědný za vznik člověka a vývoj jeho mozku.

V rozporu s dosavadními představami nás žírné buňky chrání před toxiny různých živočichů. Chřestýši počínaje a včelami konče.

Jinan dvojlaločnatý má podivuhodného podnájemníka, který mu platí činži léčebnými terpeny ze skupin gingkolidů.

Špatná pověst se získává snadno. Zbavit se jí bývá o poznání těžší. Zdaleka to neplatí jen o lidech. Těžko smazatelný cejch dostávají i chemikálie. Snad o žádné jiné látce to neplatí více než o 1,1,1-trichlor-2,2-bis (4-chlorfenyl) ethanu známějším pod smutně proslulou zkratkou DDT. Nedávno ohlásily některé země, že zákaz používání DDT odvolají. Jako první to uvedli představitelé Tanzanie, kterou následovaly další země. DDT berou na milost i mezinárodní organizace jako je Agentura pro mezinárodní rozvoj v USA nebo Světová zdravotnická organizace. Zní to jako nesmysl, ale je to tak. DDT se potichu a nenápadně vrací. Lidstvo je nuceno uznat, že se bez něj neobejde.

Anafylaktický šok ohrožuje na zdraví i životě početnou skupinu pacientů. Jeho příčinou mohou být u vnímavých osob léky, potraviny i živočišné toxiny (např. jed včel). Jednu z nejváženějších komplikací představuje prudký pokles krevního tlaku vyvolaný enormně zvýšenou produkcí oxidu dusnatého. Překvapivý zdroj této signální molekuly odhalil tým belgických vědců vedených Anje Cauwelsovou z university v Gentu. Jejich studie zveřejněná v Journal of Clinical Investigation zřejmě otevírá nové možnosti pro zvládnutí závažných komplikací spojených s anafylaktickým šokem.

Vědecký časopis Transgenic Research přinesl výsledky první studie, která hodnotí zdravotní přínos konzumace mléka geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Tým vědců z University of California v Davisu vedený Jimem Murrayem získal kozy, které díky cílenému zásahu do dědičné informace nesou ve své dědičné informaci gen pro lidský lysozym a vylučují tento enzym v mléce. Mléko s lidským lysozymem je s to ovlivnit složení střevní mikroflóry u zvířecích mláďat.

V laboratoři vytvořený hybrid lidské a ptačí chřipky odmítá vyvolat epidemii. Alespoň mezi fretkami. Jsme tedy „za vodou“?

Vznik chorob z příbuzenstva „hovězího šílenství“ připisuje většina badatelů infekčním bílkovinným částicím čili prionům. Menšina se drží virové teorie, podle které chorobu vyvolává dosud neidentifikovaný virus. Početná skupina exotů nabízí přehršli dalších, mnohdy notně exotických teorií. Francouzští vědci nyní podali přesvědčivý důkaz o spolupráci prionů a virů.

Byli dinosauři studenokrevní jako dnešní plazi a okřívali jen za teplého počasí? A nebo si naopak dokázali držet do určité míry stálou tělní teplotu?

Překvapivým závěrem skončila studie francouzských mikrobiologů vedených Jeanem-Pierrem Claverysem z university v Toulouse zveřejněné v prestižním vědeckém týdeníku Science. Vědci prokázali, že antibiotika stimulují bakterie Streptococcus pneumoniae ke genetické transformaci.

Plemeno texel vyniká mezi ovcemi osvalením. Genetické pozadí této vlastnosti odhalil tým belgických, francouzských a amerických genetiků vedený Michelem Georgesem z university v belgickém Liége.

Nejstarší korále, zaostávání evropské vědy, laoská myš...

Pacient, který v roce 2003 zemřel v Číně s diagnózou SARS, byl ve skutečnosti nakažen ptačí chřipkou vyvolanou virem H5N1.

Americký biolog Jonathan Tilly zpochybnil prastarou zásadu, podle které je matka vždycky jistá. Tým biologů vedený Amy Wegersovou zpochybnil Tillyho studii. A Tilly se chystá na revanš zpochybnit studii Amy Wegersové. Tak už to ve vědě chodí.

Doma se hraje s hormonem.

Sudí v kotli stadionu.

Rozhodčí ofsajd nevidí.

Kouzlo fotbalu – překvapivé výsledky

První klon domácí fretky (Mustela putorius furo) získal mezinárodní tým vědců vedený Johnem Engelhardtem z University of Iowa. Otevírá se tak nová cesta pro výzkum plicních chorob včetně cystické fibrózy.

Na chuligány s ozvěnou

Dodatečné testy dvou zvířat, u kterých byla v USA prokázána BSE, odhalily, že jde s vysokou pravděpodobností o nový, atypický kmen označovaný někdy jako BASE čili bovinní amyloidní spongiformní encefalopatie. Podle některých odborníků může BASE vznikat u skotu spontánně – tedy bez nákazy priony z vnějšího prostředí

Jak hodit aut.

Jak to vidí brankář.

Do služeb profesionálního fotbalu vstoupila špičková věda. Mistrovské kousky hvězd typu Backhama, Ronaldinha nebo Nedvěda převádějí fyzikové do strohé řeči čísel a rovnic. Pomáhají tak pochopit fanouškům, trenérům ale i samotným hráčům, co se vlastně na hřišti odehrává.

Genetici pomohli vyvinout nový postup pro výrobu antiséra proti hadímu uštknutí.

Vědci z Ohio State University razí teorii o tom, že se ve Wilkesově zemi nachází pod antarktickým ledovcem obří kráter po dopadu asteroidu. Většina vědců je ale k jejich závěrům skeptická.

Dva klony muly (křížence klisny a osla) se účastnily dostihů v americké Winnemuce. Jeden doběhl třetí, další pak skončil na sedmém místě. Bereme-li v úvahu, že v každém klonu běžela polovina osla, pak oslí klon skončil (v průměru) na slušném pátém místě.ˇ

Australští a indonéští vědci předložili další důkaz ve prospěch teorie, podle které byli „hobiti“ z ostrova Flores samostatným druhem člověka. Tentokrát se neargumentuje kostmi, ale kamením – tedy kamennými nástroji a způsobem jejich výroby.

V indonéské vsi se nakazilo ptačí chřipkou osm lidí. Sedm z nich zemřelo. Ve vsi není prokázán výskyt viru H5N1 u drůbeže. Epidemiologové se obávali, že tu dochází poprvé k masovému přenosu viru H5N1 z člověka na člověka. Světová zdravotnická organizace spustila poplach a vyslala do oblasti zásobu léků Tamiflu. Její akce však narazila na nečekané potíže.

Cesty prionů jsou nevyzpytatelné. Objevují se v těle savců nakažených spongifromní encefalopatií na místech, kde jsme to považovali za vyloučené, např. v mléce, mase, moči. Nejnovější výzkumy naznačují, že jich můžeme mít plná ústa – a nejen proto, že o nich v jednom kuse mluvíme.

Louisovi bylo jednatřicet a měl za sebou tři roky ve vegetativním stavu. Při autohavárii utrpěl těžké poranění mozku a už se neprobral. Usínal a opět se budil. Občas jakoby na kratičkou chvilku navázal „kontakt“ pohledem s matkou, která se o něj starala. Někdy plakal a vykřikoval jindy se naopak usmíval. Přesto si Louis neuvědomoval sebe sama ani nic ze svého okolí.

Pohlavní zdrženlivost v „plodných dnech“ sice zabrání početí, ale nezabrání „smrti embrya“.

Jedna z nejslibnějších metod léčby, která blokuje účinky genů - pacientových i genů choroboplodných zárodků – se ukázala jako potenciálně nebezpečná. Na myši účinkuje jako jed.