Jaroslav Petr

Čerstvé = (často) konzervované. Platí to i o hroznech. Náhrada tradičního oxidu siřičitého za ozon by mohla snížit rizika pro alergické a astmatické konzumenty hroznů a vín.

K proniknutí z jedné buňky do druhé nutí viry nakaženou buňku stavět mezibuněčné mosty.

Látky v lidském mozku, které působí podobně jako kanabinoidy z konopí, jsou příslibem pro léčbu parkinsonismu.

Vrby nenabízejí jen aspirin. Nejnověji se ukázaly jako zdroj látek s protinádorovým účinkem.

V starověkých i novověkých mýtech najdeme dvě koncepce letu. Daidalos se nechal inspirovat opeřenou perutí ptactva. Batman kopíroval od netopýrů. Co je lepší?

Reklamy nás přesvědčují, abychom s bakteriemi rázně zatočili. Asi by to nebylo tak jednoduché, protože jsme jimi doslova obaleni. A svědčí nám to.

Taky občas dostanete „pecku“ z výboje statické elektřiny? Vězte, že to není nic proti tomu, co čeká člověka na Měsíci.

Oplození vajíčka spermií je obvykle vylíčeno jako závod jednotlivců, který má jen jednoho jediného vítěze. Přinejmenším u hlodavců je však oplození výsledkem závodu často velmi početných týmů tvořených desítkami spermií.

Člověk je tvor společenský. Mohl by být jednou „superspolečenský“? Nebo přesněji řečeno eusociální?

Řeč čísel sesazených do tabulek o X řádcích a Y sloupcích je sice exaktní, ale málo přesvědčivá. Projekt Woldmapper si klade za cíl ukázat „proporce“ globálních problémů mnohem názornějším způsobem.

Sklony k pravorukosti a levorukosti jsou dědičné. A co takhle sklony k pravicovým levicovým politickým názorům?

Berete si na rande zrcátko? A co baterku? Asijský pavouk Cosmophasis umbratica si bere obojí. Má to ale trošku pomotané. Zrcátky jsou vybaveni kluci a baterku nosí holky. Ale co se dá dělat. Bez baterky a zrcátka se žádné randění nekoná.

Kuchyňský dřez je líheň mikrobů. Mikrovlnka jejich hrob.

Co by matka dítěti nedala? Všechno! Vědci zjistili, že ještě před narozením přispívají matky dětem buňkami pro výrobu inzulínu.

Z Afriky se vydala na cestu po světě varianta rzi travní, proti které jsou současné odrůdy pšenice bezbranné.

Práva a Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná ohrožovat druhé. Tak to aspoň platí pro Jihoafričany nakažené původcem tuberkulózy, jenž odolává většině používaných antibiotik.

Po nákaze „rekonstruovaným“ virem španělské chřipky mřou makaci jako mouchy. Na vině je chaos v imunitní obraně.

Pšenice ztratila během domestikace gen pro ukládání proteinů, zinku a železa. Vědci se jej snaží pšenici vrátit.

Objev pěvce, který uhynul na nákazu virem H5N1, vyvolal obavy v buddhistickém světě.

Za kilogramy nadváhy vděčíme kromě životosprávy a dědičných sklonů i mikroskopickým obyvatelům našich útrob.

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy (GMO) podléhá velmi přísné regulaci. Hlavním motivem pro kontrolu nad jejich šířením a využíváním jsou obavy z jejich nežádoucího dopadu na životní prostředí a lidské či zvířecí zdraví. V poslední době někteří odborníci poukazují na fakt, že v případě geneticky modifikovaných vyšších rostlin spadají do pytle s označením GMO dvě odlišné kategorie – rostliny transgenní a cisgenní. Obě skupiny rostlin podléhají stejné regulaci, i když se ve své podstatě zásadně liší. Nizozemští vědci by byli rádi, kdyby byly cisgenní rostliny z přísné regulace vyňaty.

Existují zapovězené kombinace dědičné informace? Americký genetik Greg Hampikian z Boise State University je přesvědčen, že takové úseky DNA vzniknout mohou. Jsou podle něj pro organismy životně nebezpečné a v dědičné informaci proto chybějí.

Maličké korálové rybky čeká už v nejútlejším dětství dlouhá odysea. Jen se vykulí z vajíčka, uchvátí je mořské proudy a zanesou je na kilometry daleko od rodiště. Nejnovější výzkum amerických biologů ale prokázal, že rybky nejsou vydány vodnímu živlu napospas. Mnohé z nich se po několika týdnech života ve volném oceánu vydají na cestu zpátky domů. Svůj rodný korálový útes bezpečně najdou. Jak je to možné? Podle čeho se v mořských dálavách orientují?

Maso a mléko klonů hospodářských zvířat je bezpečné. Svět reaguje na tento verdikt americké FDA jako jeden velký Kocourkov.

Fosílie pravěkých embryí pravěkých živočichů nám měly prozradit tajemství vzniku prvních bezobratlých tvorů. Místo toho máme před sebou náhled do života dávných bakterií. Nebo možná ještě něco jiného.

Krtek hvězdonosý a rejsek bažinný čichají pod vodou.

Podle někoho je extrémní vytrvalost záležitostí svalů, plic a srdce. Podle jiných je to záležitost mozku.

Asiatům jedou některé geny jinou rychlostí než Evropanům.

Za padesát let v muzeu zmizí z kostí stejně DNA jako za tisícletí, jež kost strávila v zemi.

Lék proti epileptickým záchvatům pomáhá lidem s Parkinsonovou chorobou.

Kmenové buňky embryonální nebo dospělé? Diskuse na toto téma neustávají. S objevem amerických vědců se dostávají do sedla zastánci dospělých kmenových buněk.

Hnojení sírou odstraní rakovinotvornou látku z chleba.

Tipněte si. Na fotce do občanského průkazu obvykle pózujeme sami. Na fotce naplněného fotbalového stadionu může být několik desítek tisíc lidí. Na snímku družice IKONOS...?

Spojení cukru a kyseliny máselné by mohlo být základem nových léků proti rakovině.

Změny DNA, které by neměly nic dělat, mají za následek celkem nečekané kousky.

I Evropa měla své obří býložravé dinosaury.

Největší současný ještěr světa se rozmnožuje i bez tatínků.

Nižší obratlovci mají úžasnou schopnost regenerace tkání a orgánů. Notoricky známé je například dorůstání ocasu u ještěrek nebo nohou u čolka. Některé experimenty na laboratorních myších naznačují, že si savčí organismus zachoval signální dráhy regeneračních procesů, ale za obvyklých podmínek je nedokáže aktivovat. Proto je v současné době věnována velká pozornost regeneraci těla nižších obratlovců.

Výzkum imunitní obrany proti napadení cizopasnými červy přinesl překvapivý objev, který zřejmě bude možné využít k boji s astmatem.

Většina z nás to zná jen z televizních seriálů jako je Pohotovost nebo Chicago Hope. Lékaři jsou tvorové, kteří pracují dvacet pět hodin denně osm dní v týdnu a nikdy nespí. O tom, že ani lékaři nejsou žádní supermani a nevyspání jim dává zabrat, svědčí nové studie z USA.

Odhalit spolehlivě Alzheiemrovu chorobu je složitý úkol. Část mají lékaři jistotu až po smrti pacienta. Teď se ale rýsuje nový test, který slibuje spolehlivé odhalení choroby už v rané fázi.

Dědičný „rozpad kůže“ byl poprvé s úspěchem léčen genovou terapií.

Dejte si přes Vánoce šlofíka! Spojíte příjemné s užitečným.

Někteří zaměstnanci budou možná při nástupu do práce muset plivnout na testovací destičku a následná analýza slin je může poslat domů vyspat.

Podivuhodný materiál objevili biologové v kůži chobotnic.

Nejen DNA, ale voda vytváří dvojitou šroubovici.

Slunce se zrovna nachází v klidové fázi svého jedenáctiletého cyklu aktivity. Přesto má do absolutního klidu hodně daleko.

Více než stovka amerických a německých vědců strávila tři roky mapováním myšího mozku. Výsledkem jejich práce je atlas, jaký nemá ve vědě obdoby. Na 85 milionech obrázků jsou uložena data o tom, jaké geny v jednotlivých částech mozku pracují. „Měřítko“ Allenova atlasu mozku, jak je soubor dat oficiálně označen, dovoluje sledovat činnost více než jednadvacet tisíc genů v jednotlivých buňkách.

Dvě formy jednoho enzymu ovlivňují počet semen a jejich velikost. Vypadá to, že by kukuřice mohla dávat vyšší úrodu s menšími dávkami dusíkatých hnojiv.

Hlavu v pejru, srdce v kalhotách, žaludek v krku a nervy v kýblu – to známe všichni. Netopýr Anoura fistulata má něco, co nemáme a mít nebudeme. Jazyk v hrudi.