Jak se dělá pavučina  
Pavouci vylučují bílkovinu pavučiny v rozpustném stavu a pak ji mění na vlákno podivuhodných vlastností. Tajemství spřádání pavučiny odhalili němečtí vědci.

 

 

Pavouk křižák

Pevnější než ocel, pružnější než guma, odolnější než kevlar. To jsou přívlastky obyčejné pavučiny. Samozřejmě, že by se nám takový materiál hodil, a tak se výzkumu pavouků a jejich pavučin věnuje velká pozornost. Tým vědců z mnichovské techniky vedený Thomasem Scheibelem publikoval v Angewandte Chemie zajímavé podrobnosti o tom, jak přechází bílkovina pavučiny z rozpustné fáze do pevného vlákna. Zjednodušeně řečeno – jak pavouk pavučinu ze suroviny vlastně snová.

 

Zvětšit obrázek
Thomas Scheibel

 


Vlákna bílkoviny jsou tvořena dvěma odlišnými bílkovinami. Scheibelův tým získal pomocí genového inženýrství jeden z těchto proteinů od pavouka křižáka. Při jeho čištění vědce zaskočil fakt, že protein se vyskytoval ve dvou frakcích. Jednu tvořily dimery – tedy dvojice bílkovinných molekul. Další obsahovala oligomery – tedy „kousky“ složené z více molekul. Právě oligomerace – řetězení většího počtu molekul – je základem vzniku vlákna.

 


 

 

Pavučina vytvořená v mnichovské laboratoři

Ve snovací žláze skladuje pavouk vysoce koncentrovaný roztok příslušného proteinu spolu s vysokou koncentrací chloridu sodného. Ten brání oligomerizaci proteinu. „Odsolením“ – odstraněním iontů chloridu sodného ze žlázy - je navozena oligomerizace a začne se tvořit vlákno. Svou roli hraje i kyselost prostředí. Ve snovací žláze je poměrně vysoké pH (je tam zásadité prostředí), ale v samotné snovací bradavce je prostředí mírně kyselé. Za alkalické reakce nedochází k oligomerizaci. Jakmile pH klesne, začnou se objevovat oligomery. V alkalickém prostředí jsou zbaveny protonů tyrosinové zbytky v proteinech a to dává celé molekule mírně záporný náboj. S takovým nábojem je oslabena interakce mezi hydrofobními částmi proteinové molekuly, jež je nezbytná pro oligomerizaci.


 
Pramen
: Angewandte Chemie

Datum: 06.04.2007 09:17
Tisk článku

Encyklopedie kaktusů a jiných sukulentů - Kunte Libor, Gratias Jan, Pavelka Petr
 
 
cena původní: 1590 Kč
cena: 1352 Kč
Encyklopedie kaktusů a jiných sukulentů
Kunte Libor, Gratias Jan, Pavelka Petr

Diskuze:

zbavení protonů

noname,2007-04-06 17:37:39

Mám dotaz. V článku je psáno, že: V alkalickém prostředí jsou zbaveny protonů tyrosinové zbytky v proteinech. Znamená to, že pavouk snad rozbíjí atomová jádra, a z nich odebírá protony? Děkuji

Odpovědět


vodík

Martin,2007-04-06 18:22:14

Žeby sa autori článku pokúšali nahradiť pojem "jadro atómu vodíka" nejakým synonymom?

Odpovědět


a

pavelm,2007-04-06 23:35:31

A on je snad mezi jádrem atomu vodíku a protonem nějaký rozdíl?

Odpovědět


presne

Martin,2007-04-07 08:05:35

to som mal na mysli...

Odpovědět

...me by se to...

jara cimrman,2007-04-06 15:54:46

...me by se to vsecko libilo, tento detailni vyzkum, ale kdyz je ucelem z toho vyrobit nejakou neprustrelnou vestu, tak je mi i tech pavouku lito....

Odpovědět


a nebo

pavelm,2007-04-06 16:48:12

A nebo taky třeba umělé hedvábí...

Odpovědět

adasdf

Pan Tau,2007-04-06 11:07:12

... jako za "odhalením tajemnství pavučiny" bych si představoval trochu něco víc .....

Ale zřejmě je to jen má představa ....

Odpovědět


omyl

Ludva Hanak,2007-04-06 11:41:42

Ale to jste na omylu. Toto je zasadni problem - otazka polymerace. Genetici dovedou tuto bilkovinu tvorit jiz i v mlecne zlaze skotu, po mensich kouscich v bakteriich, ale problem byl jak z toho dostat to pevne pruzne vlakno na neprustrelne vesty,... Tohle tady je zasadni poznatek, ted se teprve hnou ledy. Uvidite. Ludva

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace