Delfíne, proč máš tak velký mozek?  
Velryby, delfíni a další kytovci udivují velikostí mozku. Mezi pozemskými živočichy drží absolutní rekord. Například vorvaň má mozek asi o 60% větší než slon. Pokud jde o poměr velikosti mozku ke zbytku těla, jsou delfíni druzí po člověku a překonávají v tomto směru šimpanze a další lidoopy. Ve složitosti v uspořádání mozkových závitů nemá delfín konkurenty dokonce ani v lidech.


Vědci obvykle dávají velikost mozku kytovců do souvislosti s jejich schopnostmi. Delfíni například dokážou  napodobovat to, co dělá jejich cvičitel a jsou v této náročné činnosti zdatnější než primáti.

 

Zvětšit obrázek
Mozek delfína. Podle Paula Mengera je velký proto, protože zhruba před třiatřiceti miliony let se ochladilo a bylo třeba jej uchovat v teple. Příroda to vyřešila zmnožením gliových buněk, které umí produkovat teplo. Mozky delfínů a velryb jsou jakýmisi kamínky.


„Delfíni se opičí lépe než opice,“ říkají zoologové, kteří tato zvířata studují. 
Kytovci se vyvinuli ze suchozemských savců zhruba před 55 miliony roků. První pravěké velryby však velikostí mozku nijak nevynikaly. Objemem mozkovny se podobaly spíše svým nejbližším příbuzným z řad sudokopytníků, k nimž patřili např. předci dnešních hrochů. Zhruba po 20 milionech roků se objevili první předci dnešních velryb a delfínů a těm se mozek výrazně zvětšil. Podle většiny vědců to byla odezva na změnu života. Pravěcí kytovci začali žít v hejnech a potřebovali se vzájemně dorozumívat. Velké nároky na funkce mozku kladl i nový systém orientace pracující na principu echolokátoru. Kytovci vysílají zvláštní zvuky a o světě kolem sebe si vytvářejí představu podle ozvěny, která se k nim vrací odrazem od okolí.

 

Zvětšit obrázek
Srovnání velikostí mozků člověka, slona, delfína, gorily, psa, makaka a myši.


Podle studie jihoafrického zoologa Paula Mengera zveřejněné v Biological Reviews nemusely být tyto vlivy pro vývoj větších mozků kytovců rozhodující. Významnou roli mohla sehrát razantní klimatická změna, jež nastala zhruba před 34 miliony roků. Teplota moří tehdy prudce klesla nejméně o 4°C. Život se studenějším vodním živlu začal být krušný. Pravěcí kytovci na to dokonce zareagovali zmenšením těla, díky kterému vystačili s mnohem menšími porcemi potravy. Zároveň však vystavili své tělo ještě většímu chladu. Zimě lépe odolávají větší živočichové s objemnějším tělem, jež si lépe udrží teplo. Nejvíce trpěl mozek, kterému hrozilo poškození v důsledku podchlazení. Proto se stal pro  kytovce výhodným větší mozek. Zdaleka nešlo jen o zmenšení ztrát tepla. V mozku pravěkých velryb a delfínů se nemnožily neurony, jež jsou náročné na přísun energie, nýbrž podpůrné gliové buňky. Kytovcům dramaticky přibylo hlavně těch gliových buněk, které produkují teplo a jsou s to mozek ohřívat.

Mengerova teorie, podle které jsou velké mozky velryb a delfínů jen jakýmisi kamínky, je zajímavá, ale pro většinu zoologů jen těžko přijatelná. Ti trvají na představě, podle které se vzájemné vztahy kytovců rozvinuly natolik, že si výkonnější a tudíž i objemnější mozek vynutily.

 

Datum: 24.05.2007 21:56
Tisk článku

Související články:

Ghostboti zemřelých by mohli škodit duševnímu zdraví     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Přenosné zařízení s inteligencí DeWave čte myšlenky     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2023)
Cvičit tělo i mozek     Autor: Redakce (01.01.2022)
Mužům ochabuje rychle     Autor: Josef Pazdera (08.02.2019)
Krvežíznivější mozky jsou chytřejší     Autor: Josef Pazdera (01.09.2016)



Diskuze:

zima a velkost zivocichv

den,2007-05-28 23:35:18

tak nejak sa neviem ztotoznit s vyrokom: "Zimě lépe odolávají větší živočichové s objemnějším tělem, jež si lépe udrží teplo."

Opravte ma ak sa mylim, ale vo vseobecnosti panuje predstava, ze dinosauri (ktori boli oproti cicavcom giganticky) mali daleko vacsie problemy prisposobit sa dobe ladovej ako mali chlpati cicavci..?
Zalezi teda naozaj (len) od velkosti tela?

Odpovědět


je to spravne

xyz,2007-05-29 14:49:45

objem tela (=zasoba tepla) roste se treti mocninou skalvaciho faktoru, zatimco povrch tela (umerny tepelnym ztratam) roste s druhou. Tj. cim vetsi, tim pomaleji chladne. Jinak u tech dinsauru, ti spis vymreli ze nemeli co zrat nez ze by zmrzli.

Odpovědět

co hypoxie,

Tomáš,2007-05-25 07:48:06

při způsobu dýchání, zvláště po narození a u mláďat. Přeci vznikají situace, kdy to jedinec s pobytem pod vodou přepískne. Kdo ví, jestli nemají některá centra zásobená krví přednostně. Nebo glie slouží jako zásobárna kyslíku pro stav nouze. Část neuronů může může být ve spacím režimu a čekat až aktivní neuron odumře. Nesouvisí i velikost mozku s hloubkou ponorů u jednotlivých druhů?

Odpovědět


ponory

jarda petr,2007-05-25 12:13:59

Pokud vím, tak rekordmany v hloubce ponorů jsou vorvaňovci. Rekordní ponor vorvaňovce zobatého trval 85 minut a velryba při něm dosáhla hloubky bezmála 2000 metrů. Ti ale relativní velikostí mozku zaostávají za delfíny a dalšími druhy, kteří zase nejsou nijak vynikající potápěči.

Odpovědět


...

Martin,2007-05-25 18:14:10

Ak si dobre spomínam na to, čo som čítal v múdrych knihách, tak vodné cicavce (delfíny, veľryby, plutvonožce) majú schopnosť, ktorá by sa dala veľmi zjednodušene opísať ako schopnosť naťahať si do svalov zásobu kyslíka. Takže ich telá v podstate fungujú ako kyslíkové bomby potápačov. Kopnite ma , ak sa mýlim...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz