Rostliny neprodukují metan  
Nedávný objev masové produkce metanu rostlinami nebyl potvrzen nezávislými experimenty.

 

 

Zvětšit obrázek
Bazalka (Ocimum basilicum) byla jedním ze čtyř rostlinných druhů, které se nizozemští vědci marně snažili usvědčit z produkce metanu.

Počátkem roku 2006 vzrušila laiky i odborníky studie německých vědců vedených Frankem Kepplerem z Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu publikovaná prestižním vědeckým týdeníkem Nature.

Tom Dueck z Plant Research International v nizozemském Wageningen

Kepplerův tým v ní dokazoval, že rostliny uvolňují do ovzduší významná množství metanu.

 

 

 

Metan patří ke zdatným skleníkovým plynům. Je v tomto ohledu čtyřikrát výkonnější než oxid uhličitý. Na vrub vegetace tak mohla na Zemi připadat až třetina celkové produkce metanu. Řada skeptiků ale Kepplerovy výsledky zpochybňovala. To je celkem normální postup pro skutečně zásadní objevy.

 

 

 Jak říkal německý filosof Arthur Schopenhauer: „Významné vědecké objevy procházejí třemi fázemi. Nejprve jsou všeobecně zesměšňovány, poté jsou zatvrzele vyvraceny  a nakonec jsou přijímány jako samozřejmost.“ Studie nizozemských vědců posunula Kepplerův objev produkce metanu rostlinami do druhé fáze.

Zvětšit obrázek
Další proklepávanou bylinou byla šalvěj lékařská (Salvia officinalis).

 



V časopise New Phytologist jej zpochybnilo nizozemské vědecké konsorcium vedené Tomem Dueckem z Plant Research International v nizozemském Wageningen.

 

Zvětšit obrázek
Frank Keppler, Ústav Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. Jeho teorie o rostlinách dštících metan dostala pořádnou ránu do vazu.


Nizozemští badatelé pěstovali rostliny (bazalku, šalvěj, pšenici a kukuřici) v umělé atmosféře, kde byl uhlík v oxidu uhličitém tvořen výhradně izotopem uhlíku 13C. Následně pak vědci pátrali v ovzduší kolem rostlin po metanu, který by obsahoval tento izotop.
Došli k závěru, že pokud se vůbec nějaký metan tvoří, je ho nanejvýše 0,3%  hodnot udávaných Kepplerovým týmem. Nizozemci proto považují produkci metanu zemskou vegetací za zanedbatelnou.

 

 

 

Metan je po oxidu uhličitém považován za nejdůležitější skleníkový plyn. Udává se, že za poslední dvě staletí se jeho obsah v zemské atmosféře zdvojnásobil. Na vině by mělo být zemědělství. Vydatným zdrojem jsou například rýžoviště zaplavovaná vodou.
Podle Kepplerovy studie měla pozemská flóra uvolňovat až 240 milionů tun metanu ročně. To by významně zužovalo prostor pro snižování produkce skleníkových plynů člověkem. V tomto ohledu je tedy nizozemskou studii možné hodnotit jako optimistickou.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Artur Schopenhauer (1788-1860): „Významné vědecké objevy procházejí třemi fázemi. Nejprve jsou všeobecně zesměšňovány, poté jsou zatvrzele vyvraceny a nakonec jsou přijímány jako samozřejmost.“

 

Problém je, že tu teď máme dvě stejně hodnověrně provedené studie a každá skončila s úplně jiným výsledkem. Které z nich věřit? Zřejmě se teď bude nějakou dobu hrát „metanovou kartou“, jak se to komu hodí. Jedni budou argumentovat Kepplerem (tedy Frankem, nikoli Johannem), druzí naopak Tomem Dueckem. Až do doby, kdy další nezávislé experimenty vychýlí jazýček vah ve prospěch jednoho či druhého týmu.

 

Zvětšit obrázek
Severoamerická prérie je souvisle porostlá travinami. Chrlí metan nebo ne? Měření namístě je prakticky nemožné. Laboratorní pokusy nám dávají na vybranou.

 

Ani to ale neznamená, že se menšina mýlí. Už několikrát jsme byli svědky toho, jak se většina vědců na něčem shodla, aby se nakonec ukázalo, že pravdu měla hrstka rebelů.

 


 

 

 

 

 

 

rýžoviště

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 








Na rýžovištích zatopených vodou vzniká zcela jistě velké množství metanu. To však mají na svědomí bakterie a nikoli samotné rostliny rýže.

 



Prameny: ’No evidence for substantial aerobic methane emission by terrestrial plants: A 13C-labelling approach’ Tom A. Dueck, Ries de Visser, Hendrik Poorter, Stefan Persijn, Antonie Gorissen, Willem de Visser, Ad Schapendonk, Jan Verhagen, Jan Snel, Frans J. M. Harren, Anthony K. Y. Ngai, Francel Verstappen, Harro Bouwmeester, Laurentius A. C. J. Voesenek and Adrie van der Werf. New Phytologist.  published online: 27-April-2007.
 

Datum: 29.04.2007 08:34
Tisk článku


Diskuze:

dobytek

repulsive,2007-05-09 16:15:12

methan v souvislosti se zemědělstvím ale skutečně vzniká. doporučoval bych experiment opakovat s malou modifikací, k rostlině pustíme kravičku, necháme ji rostlinku sežrat a poté ji necháme si upšouknout.

Odpovědět

Transmutace prvků v rostlinách

Pepa z depa,2007-05-02 12:31:56

Tento nadpis ve vyhledávači Google mne přivedl k seznamu článků,jejichž obsah se mi zdá trochu "přitažený za vlasy". Totiž,píše se zde o samozřejmé schopnosti živých organismů výroby potřebných prvků z některých jiných,které jsou právě k dispozici! Např rybí jikry prý neobsahují vápník,ale rodí se s páteří i s příslušnými kostičkami. Je v přirozené transmutaci alespoň zrnko pravdy, nebo je to pavěda či sci-fi? Nemíním pěstovat alchymii,ani vyrábět zlato,ani nápoj na prodloužení života(stálo by to v dnešní době za to?). Připustit přirozenou transmutaci by znamenalo některé změny učiva třeba chemie a fyziky.

Odpovědět


Vápník

Xavier,2007-05-02 15:23:18

To že v jikrách nebyl objeven vápník, neznamená že tam není. :)

Odpovědět

kantorka

Jana Konopásková,2007-04-30 01:37:04

Velmi zajímavý článek, i když nenabízí jednoznačné rozuzlení situace. Jen prosím sledujte problém dál, abyste nám mohli podat informaci, jakmile v tom bude jasno. Ať víme, co máme žáky učit. Děkuji. J.K.

Odpovědět

C 13?

Pepa z depa,2007-04-29 11:19:20

Uhlík má ,pokud vím,dvě přírodní "modifikace" a to C12 (98,9%) a C13(1,1%).Dá se tomu rozumět tak,že metan CH4 je přednostně tvořen C13 a proč? C14 "uměle" vzniká z dusíku vlivem kosmického záření,což samozřejmě víte.Rostliny tedy nepoužívají C12 a metan z C12 neprodukují?

Odpovědět


C13

l4m4,2007-04-29 11:23:26

[cite]
Nizozemští badatelé pěstovali rostliny (bazalku, šalvěj, pšenici a kukuřici) v umělé atmosféře, kde byl uhlík v oxidu uhličitém tvořen výhradně izotopem uhlíku 13C.
[/cite]

Odpovědět


Ale ne!

Zdenek,2007-04-29 22:06:26

Oni použili C13 v CO2 proto, aby odlišili metan od bakterií a nový od rostlin (pokud se vytvoří). Když byl na konci pokusu ve vzduchu samý metan z C12, věděli, že to neudělaly ty rostliny.

Odpovědět


ale ano.

josef pazdera,2007-04-29 22:35:23

Tyto pokusy se provádějí v systému, kde živné medium je sterilní. Je v něm vše co rostliny k růstu potřebují. Baktérie tam ale nejsou. Produkované látky jdou pouze na vrub rostlin.

Odpovědět


proc C13

Miroslav Rubes,2007-05-04 17:10:19

Rostliny jsou pěstovány v umělé atmosféře a živné medium je sterilní, tak proč potom používat C13?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz