Lidé začali mluvit posunky  
Počátky lidské řeči byly zřejmě tiché. Naši dávní zvířecí předci se nejdříve dorozumívali posunky a gesty.

 

 

Zvětšit obrázek
Ruce a paže přicházejí u lidoopů ke slovu mnohem častěji než grimasy tváře. (Kredit: Wasmoeth Wildlife Foundation)

Tvrdí to antropologové Amy Pollicková a Frans de Waal  z Yerkesova národního centra pro výzkum primátů v americké Atlantě. Vycházejí ze sledování komunikace mezi jednatřiceti šimpanzi učenlivými a třinácti šimpanzi bonobo, jehož výsledky přinesl na svých internetových stránkách prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

 

Zvětšit obrázek
Amy Pollicková

 

 

Pollicková a de Waal zjistili, že šimpanzí  posunky a gesta  jsou mnohem složitější, než se zdálo. Jejich význam záleží na situaci, v jaké je lidoop použije. Šimpanzí řeč posunků a gest se díky tomu ukazuje jako mnohem pružnější než komunikace hlasem.

 

 

 


Vědci pozorovali šimpanze a bonoby z atlantské kolonie a pečlivě u nich zaznamenávali jakýkoli pokus o vzájemnou komunikaci. Zjistili, že šimpanzi navzájem komunikují jednatřiceti různými gesty a posunky a osmnácti různými výrazy tváře nebo hlasovými projevy. Ruce a paže přicházely ke slovu mnohem častěji. Šimpanzi učenliví vzájemně komunikovali hlasem nebo výrazem tváře jen v pětině případů. Bonobové dokonce jen ve 14% případů. Hlasové a mimické způsoby komunikace mají přesně určený význam. V ohrožení vydávají šimpanzi typický varovný křik a když mají zájem o potravu, dají to najevo našpulenými ústy.

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Šimpanzi komunikují jednatřiceti různými gesty a posunky.

Řeč rukou a paží je mnohem flexibilnější. Různý význam gest a posunků je patrný nejen mezi šimpanzi učenlivými a bonoby, ale dokonce i mezi různými skupinami lidoopů náležejících k jednomu druhu. Jejich posunky se liší významem jako dvě různé lidské řeči.

 

Zvětšit obrázek
Frans de Waal

 

Otevřená ruka natažená k druhému šimpanzovi dlaní nahoru může znamenat prosbu o potravu. Stejné gesto ale použije šimpanz, když chce od jiného šimpanze, aby jej  podpořil. Otevřenou rukou žádá šimpanz po rvačce druhého účastníka střetu o usmíření. 

 

 

 


Především bonobové jsou v posunkové řeči skutečnými přeborníky. Mnohem častěji také provázejí posunky a gesta hlasovým projevem nebo grimasou. Takovému kombinovanému poselství připisují jeho adresáti mnohem větší váhu než samotným posunkům, zvukům a či změnám ve výrazu tváře.

 

 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Repertoár výrazů tváře je poloviční.

Vydávání zvuků je i u lidoopů řízeno evolučně starými oblastmi mozku a bývá výsledkem spontánní reakce. Při posuncích a gestech zaměstnávají šimpanzi centra v kůře čelních mozkových laloků. Tento způsob komunikace je o poznání komplikovanější a často se odehrává na úrovni symbolů.

 

Člověk by k jejich pochopení potřeboval tlumočníka. Například póza podobná protahování, kdy šimpanz stojí na zadních  s pažemi zdviženými nad hlavu a s rukama zaklesnutýma do sebe prsty, znamená v posunkové řeči bonobů výzvu k páření.   

 

 

 

Zvětšit obrázek
Bonobové komunikují hlasem jen ve 14% případů.


Šimpanzi používají k posunkům a gestům přednostně pravou ruku. To znamená, že při komunikaci posunkovou řečí zaměstnávají hlavně levou mozkovou hemisféru, kde se nacházejí i lidská řečová centra.

 

Pollicková a de Waal z toho vyvozují, že na počátku lidské řeči stála gesta a posunky podobná těm šimpanzím a nikoli hlasové projevy. Zdá se, že si naši předci dlouho povídali především posunkovou řečí a teprve když si tím dostatečně vycvičili řečové centrum, začali je využívat i pro zvukovou komunikaci. 

 

 

 

Zvětšit obrázek
Otevřená ruka po rvačce je gestem pro usmíření.

Šimpanzi a fantazie
Lidská řeč je plná symbolů. Předpoklady pro jejich vytváření a chápání se projevují už v raném dětství, kdy děti zvládají hru „na jako“. Jejím nejvyšším projevem jsou hry, při nichž děti zacházejí s neživými předměty, jako kdyby byly živé. Dvouleté dítě například mluví s panenkou, i když chápe, že ho loutka neslyší, nebo jí dává „jako“ najíst.

 

 

 


Šimpanzi dokážou chápat i abstraktní pojmy, např. tvar obrazců nebo jejich barvu. Zvládají dokonce i abstraktní hry „na jako“. Mistrem se v této disciplíně stala čtyřletá šimpanzí samička Panpanzee. Předstírala například, že čistí srst šimpanzí loutce, i když si jasně uvědomovala, že hračka není živá. Dokonce jí ze srsti vybírala pomyslné lupy a dávala je loutce „jako“ sníst. Tuto imaginární pochoutku nabízela i své ošetřovatelce. Když ošetřovatelka část daru přijala a část vrátila Panpanzee, předstírala šimpanzice, že vrácené lupy s chutí konzumuje. Schopnost předstírat se objevuje u mladých šimpanzů zcela spontánně a lidoopi se s v ní s postupem času stále zdokonalují.

 

 


 

 



 



Komentář osla

Některá gesta jsou pro všechny primáty společná. Tohle například znamená „Kalousku, jsi jednička!“



Datum: 11.05.2007 20:55
Tisk článku

Benny Blu Gorily -
 
 
cena původní: 42 Kč
cena: 35 Kč
Benny Blu Gorily


Diskuze:

Honza

JosefŽ,2007-05-16 15:29:05

Omlouvám se- spíše by se možná hodil výraz-vložení genetické informace.

Odpovědět


...

Honza,2007-05-16 23:46:24

A co "centrální dogma" ? Nebo snad podle Vás probíhá v přírodě nějaká reverzní translace? Jestli jo tak sem s referencema.

Odpovědět


Ach tak...

Honza,2007-05-17 00:14:46

jsem tu novej. Nevěděl jsem že sem lezou kreacionističtí vypatlanci. Tím se leccos vysvětluje.

Odpovědět

kdo má zájem, zkuste také toto:

Tinny,2007-05-14 07:36:32

Roger Fouts: Nejbližší příbuzní

"...Neježe se šimpanzi domlouvali v nepřítomnosti výzkumníka, posuňkovali dokonce ještě intenzivněji, než v jeho přítomnosti! Tím Fouts jasně ukázal neplatnost tvrzení kritiků. Jeho závěry podporují i zjištění, že šimpanzi si "povídají" (posuňkují) sami pro sebe, když nemají žádný kontakt s jinými šimpanzi či člověkem, navíc se mláďata učí znaky od svých rodičů, aniž by je k tomu rodiče museli nějak nutit. Lehkost, s jakou se šimpanzi v zajetí naučili znakovému jazyku, je vysvětlitelná zjištěním, že šimpanzi se domlouvají gesty i ve volné přírodě. Asi nejzajímavějším tématem knihy je vznik lidské řeči..."

http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=4521

http://www.animalrights.webz.cz/nejblizsi_pribuzni.htm

http://www.zoologie.upol.cz/osoby/Grim/Fouts_Ziva_2000.html

http://www.friendsofwashoe.org/

Odpovědět

Dobrý článek.

JosefŽ,2007-05-13 07:49:18

V komentáři trochu odbočím,promiňte. Mnozí lidé při komunikaci s jinými dodávají důraz svému mluvenému projevu gestikulací někdy i celého těla (i příliš mnoho), nebo jednostranným pejorativním posuňkem. Život v přírodě by bez komunikace neexistoval. Bez ní nepřežije a dále se nerozmnoží v přírodě nic živého. Vlastně ani nic mrtvého(pach smrti je signálem pro spotřebitele a někdy i varováním před možným nebezpečím) by se opakovaně-cyklicky- nezapojilo do potravního řetězce. Život by dávno kvůli hromadám mrtvol všeho druhu -skončil. Komunikace v přírodě je tak složitá a rozmanitá a myslím,že téměř není v silách vědců -někdy- pravdivě a smysluplně vysvětlit její samovolný postupný vznik(u všeho živého) a zároveň její zakomponování(vlastně základních instinktů) do zárodečných buněk.

Odpovědět


???

Honza,2007-05-13 21:20:05

A co to znamená "zakomponování do zárodečných buněk?

Odpovědět

Co když to bylo tak

Colombo,2007-05-12 20:40:18

že se nejdřív čile komunikovalo gesty. Poté, co byly obsazené ruce nástroji(npř. při lovu atd.) se čím dál tím víc začali používat zvukové projevy. Ruce už nebyly tak vhodné, jelikož byly zabrané jinou čiností. Co když se taky naše pověstná zručnost vyvinula právě takto? Nejrůznějšími gesty, která se stávala složitějšími a tím se vylepšila zručnost, která byla později využita právě v dokonalejších nástrojích, což opět vyústilo v rozvoj vokálního projevu?

Odpovědět


vodná opica

Martin,2007-05-13 08:56:27

Opäť pripomínam teóriu vodnej opice od Alistera Hardyho. Podľa nej sa človek vyvinul tak, že nejaká populácia našich predkov žila pri vode, lovili v nej potravu, často sa potápali a to spôsobilo stratu ochlpenia a viazanie podkožného tuku, vzpriamený postoj,ale tiež vznik potápacieho reflexu (zadržanie dychu pri potopení), ktorý opice nemajú. A práve schopnosť kontroly dýchania mohla výrazne uľahčiť vznik vokalizovanej reči.

Odpovědět

:)

Martin,2007-05-12 08:10:20

Môžeme byť hrdí na svojich najbližších príbuzných.

Ale ako sa hovorí - opica je už poľudštená, ešte zostáva poľudštiť človeka...

Odpovědět

?

milchama,2007-05-11 23:42:11

Tím se chce naznačit, že i šimpanz používá 2. signální soustavu? :))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace