Resveratrol – elixír mládí  
Rybě druhu Nothobranchius furzeri patří primát obratlovce nejkratším životem. Pokud ovšem „nedopuje“ resveratrolem, jednou z látek obsažených v červeném víně.

 

Zvětšit obrázek
Rybky Nothobranchius furzeri se pyšní pochybným rekordem nejkratšího života mezi obratlovci.

Sirtuiny jsou považovány za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, jež v našich buňkách s postupujícím věkem páchají například volné radikály. Sirtuiny  fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic Caenorhabditis elegans a podobné havěti.

 

Zvětšit obrázek
Molekuly resveratrolu jsou pro krátkověké ryby elixírem mládí.

Nedávno vzbudil velkou pozornost objev amerických vědců, kteří zjistili, že hladiny sirtuinů v těle zvyšuje resveratrol – látka obsažená například v červeném víně. Zvláště bohatá jsou na něj vína z odrůdy pinot noir. Mnozí dietologové vysvětlují efektem resveratrolu z červeného vína a jiných zdrojů příznivé účinky tzv. středomořské diety, která tuky (byť ve formě olejů) dvakrát nešetří a přesto přispívá k delšímu a zdravějšímu životu svých konzumentů.

 

Resveratrol zřejmě působí zvýšením hladin sirtuinů.

Tým italských vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise nyní otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu zvláštní tropickou rybu Nothobranchius furzeri, která je považována za obratlovce s nejkratším životem.Obvykle umírá na sešlost stářím ve věku pouhých 3 měsíců. Cellerino popsal jepičí život této ryby v roce 2003 a už tehdy ji navrhoval jako vynikající laboratorní model pro výzkum stárnutí. Například myš se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let a  výzkum jejich dlouhověkosti je během na dlouhou trať.

 


 

Zvětšit obrázek
Na resveratrol jsou bohaté například hrozny odrůdy pinot noir.

Teď jde Cellerino výzkumníkům dlouhověkosti sám příkladem. Celkem 150 ryb krmil potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Vysoké dávky resveratrolu prodlužovaly rybám  život až o 50%. Ryby nebyly tak sklerotické, více si pamatovaly. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů.

Jde o první studii, která prokazuje příznivý efekt resveratrolu u obratlovců. Zveřejnil ji časopis Current Biology.







 
Resveratriol

Resveratriol ve versi „user-friendly“ čili „přátelské k uživateli“. 

 

 

Resveratriol

 

Zatím nepublikované experimenty zkoumající efekt „user-friendly“ resveratrolu na výkonnost lidského mozku odhalily nečekaný paradox. Na rozdíl od studie na rybách publikované v Current Biology nepociťují přímí účastníci experimentu zlepšení paměti. Naopak, mnozí se přiznali, že vysoké dávky u nich vyvolaly stav amnézie většinou popisovaný jako „vokno“.


Pramen: Current Biology

Datum: 08.02.2006 08:30
Tisk článku

Související články:

Původ všeho: Kdy žila tajuplná LUCA, nejmladší společný předek organismů?     Autor: Stanislav Mihulka (23.11.2023)
Darwinova evoluční teorie     Autor: Vladimír Socha (03.11.2023)
Konkurence o mršiny: Kolik pralidí bylo třeba k přemožení gigantické hyeny?     Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2023)
Vyhynutí velké kořisti přivedlo lidi k lepším zbraním a výkonnějším mozkům     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2023)
Dlouhý život bez nemocí podle rypošů     Autor: Dagmar Gregorová (29.08.2023)



Diskuze:

Pinot noir

mag,2006-02-09 12:15:36

...se do češtiny překládá také jako rulandské modré, to jen, aby se rozšířil sortiment přátelských resveratrolů.

Odpovědět

Každy metuzalém ví

Metuzalemix,2006-02-08 19:01:28

že výzkumem krátkožijících organismů se sotva dovíme, ajk prodloužit život u člověka - druhu celkem dlouhého života; viz kniha "Proč stárneme" od S.N.Austada

Odpovědět


nikdy neříkej nikdy

jarda petr,2006-02-09 13:54:17

Právě sirtuiny by mohly být důakzem toho, že žádná pravda není definitivní. Fungují u organismů s velice různorodou délkou života - od kvasinky přes octomilku až po myš. Jistě by bylo zajímavé dělat podobný výzkum přeba na dlouhověkých slonech nebo galapážských želvách, ale technické provedení takových experimentů mi není jasné. Zřejmě by je musela zahájit jedna generace vědců a další generace by je dědily a udržovaly. Nakonec by možná jednou někdo přišel na to, že to nefunguje. Trochu kocourkovaská představa.

Odpovědět

úplně mimo téma - za to se omlouvám

Marie,2006-02-08 14:01:34

Gen BOULE - ten název vymyslel SM nebo o něm jen psal ve Vesmíru? (nalezeno v archivu článků). Ten název mi připadá jako typická mihulkovština :-)))

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz