Středověký rytířský králík. Kredit: Breviary of Renaud de Bar from 1303. British Library.

Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) je dnes v britské krajině úplně běžný. Žil tam v teplém klimatu dob meziledových a v dobých ledových mizel pryč. V současnosti je zase zpátky a tentokrát se jeho historie proplétá s lidmi a odráží proměny společenských poměrů ve středověké Anglii. Jak píše historik Alex Brown z Durham University na platformě The Conversation, z původně vzácného luxusního zboží, které si mohli dovolit především příslušníci aristokracie, se postupně stala dostupnější potravina i zdroj kožešin. Významnou roli v tomto příběhu sehrála černá smrt, morová pandemie let 1346 až 1353.

Nejstarší králičí kosti v Británii od konce nejmladší doby ledové pocházejí z římského období. Písemné doklady o králících jsou ale známé až z normanského období. Jeden z nejstarších záznamů je z ostrovů Scilly u pobřeží Cornwallu. V roce 1176 tam statkář Richard de Wyka přiznal, že neodváděl církevní desátek z králíků, protože se domníval, že se na ně tato povinnost nevztahuje. Ukazuje to, že králíci tehdy byli poměrně neobvyklou novinkou.

Lov králíků ve středověku. Kredit: Queen Mary Psalter (1310 to 1320).

Ještě ve 13. století byli králíci natolik vzácní, že jim věnoval pozornost i samotný panovník. Roku 1235 daroval Jindřich III. Geoffreymu Despenserovi deset živých králíků ze svého parku v Guildfordu. O několik let později poslal do téhož parku muže, aby odchytili dalších třicet až čtyřicet kusů, ale jen v případě, že králičí kolonie bude dostatečně početná.

Králíci se chovali pro maso i kožešinu. Šlo přitom o velmi ceněnou lahůdku. Králík mohl stát zhruba čtyřikrát až pětkrát více než kuře. Majitelé proto své králičí farmy pečlivě chránili před pytláky i predátory, včetně stavby strážních věží a kamenných domků.

Temní králíci středověku. Kredit: The Smithfield Decretals from the 1340s. British Library.

Králíci ale nezůstali výsadou aristokracie věčně. Vše se změnilo, když morová pandemie, která v letech 1346 až 1353 zabila třetinu až dvě třetiny evropské populace, zásadně proměnila hospodářské i společenské poměry. Přeživší lidé mohli na řadě míst využít větší dostupnost půdy a větší poptávku po pracovní síle. Dělníci a námezdní pracovníci si mohli říkat o vyšší mzdy a někteří lidé z nižších vrstev začali přejímat životní styl dosud vyhrazený bohatším. Bohatým to vadilo a v roce 1363 přijala anglická legislativa opatření, která řešila odívání. Zákonodárci si stěžovali, že lidé nosí oděvy neodpovídající svému postavení, což údajně přispívá k úpadku a ochuzování země.

Podobné změny se promítly i do jídelníčku a módy. Ve 14. a 15. století se králičí maso stávalo dostupnějším pro zámožnější rolníky a kožešiny začali nosit také řemeslníci, kteří usilovali o společenský vzestup. Králičí kožešina přitom zůstávala módní i na královském dvoře. Jindřich VII. si nechal ušít noční oděv s černou králičí kožešinou. S rostoucím počtem králíků ale také současně přibývaly stížnosti na škody, které působili.

Po selské vzpouře z roku 1381 začaly úřady v Británii vnímat pytláctví a lov zvěře jako možnou hrozbu pro společenský řád. Roku 1390 parlament přijal opatření namířená proti lovu prováděnému dělníky a řemeslníky. Zákonodárci se obávali, že by se tito lidé mohli pod záminkou lovu scházet a připravovat vzpouru proti králi. Zákaz se vztahoval na používání loveckých psů a fretek, sítí, provazů i dalších pomůcek určených k lovu králíků, zajíců a jiné zvěře. Právo lovit zůstávalo výsadou bohatých.

Středověcí králíci nezanechali stopu jen v hospodářských dějinách. Objevují se také v satirických iluminacích, které s humorem, ale také s doutnající vzpourou obracejí zavedený společenský řád vzhůru nohama. Jejich vzdáleným moderním příbuzným je třeba slavný zabijácký králík (The Killer Rabbit of Caerbannog) z filmu Monty Python a Svatý grál z roku 1975. Na první pohled roztomilé zvíře v něm skrývá smrtící povahu. Ve středověkých rukopisech bývají králíci zobrazováni při soubojích na hlemýždích, s kopími a štíty, což představuje hravou parodii rytířských ideálů. Jiné výjevy zacházejí mnohem dál. Králíci v nich útočí na lidi a mstí se těm, kteří je loví.

Video: Why are there killer rabbits in medieval manuscripts? | MEDIEVAL RABBIT DROLLERIES

The Dark Story Of Medieval Rabbits

Literatura

The Conversation 16. 10. 2026.

https://www.youtube.com/watch?v=lWrexTJYF44