Jak se slézají (robotičtí) švábi?  
Jestli se někdy někde „slézáte jako švábi na pivo“, dejte si pozor, abyste mezi sebou neměli utajeného robota. Mohl s vámi pěkně zacvičit. Bruselským švábům se to už stalo.

 

Zvětšit obrázek
Insbot rozebraný na součástky

Belgický robotik Jean-Louis Deneubourg se Svobodné university v Bruselu a jeho spolupracovníci z Belgie, Francie a Švýcarska vyvinuli robotnického švába.

Je velký jako krabička od sirek, pohybuje se na kolečkách a odporného brouka náhodnému člověčímu pozorovateli příliš nepřipomíná. Švábi jsou však zcela jiného názoru a berou robota „do party“. Nejen že ho mezi sebou strpí. Berou jej jako sobě rovného a jsou ochotní jej poslouchat.

 

Zvětšit obrázek
Jean-Louis Deneubourg


Původně se švábi svého robotnického bratrance děsili, protože to mohl být nějaký lovec toužící dát si ke svačince švába. Tohle vědci hravě vyřešili tím, že vybavili Insbota – jméno vzniklo spojením  anglického „insect“ čili „hmyz“ a čapkovského „robot“ – zásobníčkem z pachovými látkami, které kolem sebe šíří živí švábi. Signál tzv. feromonů stačil, aby švábi začali vnímat jako plnoprávného příslušníka vlastního druhu. Hranatá „karosérie“ a kolečka místo nohou na tom nemohly nic změnit.

 

Švábi milují přítmí nejrůznějších škvír. Robotický šváb pojmenovaný jako „Insbot“ je naprogramován tak, aby přeci jen trochu více tíhnul k pobytu na světle.
„Nesmí to ale se svou láskou ke světlu moc přehánět,“ říká  Jean-Louis Deneubourg. „Kdyby je to táhlo na světlo příliš silně, tak by se začali se živými šváby míjet.“

Zvětšit obrázek
A tady je vcelku se svými živými kamarády

Švábi mají vrozený pud následovat své druhy. Ten byl naprogramován i robotickým broukům.  Když Deneubourg vypustil kvartet Insbotů mezi tucet živých švábů, začaly se dít věci. Živí švábi Insboty sledovali a nechali se jimi vytáhnou na světlo. Touha po tmě se ukázala jako slabší než družný duch švábů.

 

 

Zvětšit obrázek
A tady jsou všichni „ve stínu“ a Insbot je ukecává, aby vyšli na světlo.

Program využívá toho, čemu se říká skupinová inteligence. Její podstatou je fakt, že se skupina živočichů chová jinak a dokáže „vymyslet“ úplně jiné věci než jednotliví členové zvířecího společenství. Projevy tohoto typu chování lze nalézt i u vyšších živočichů včetně savců, člověka nevyjímaje.

 

Deneubourg se zajímá přednostně o slepice a ovce. I když slepice nemá s ohledem na inteligenci tu nejlepší pověst, vědci si na nich cení to, že ve svém chování kombinuje „pudy hejna“ i samostatné rozhodování. Můžeme se jen těšit na to, až z Deneubourgovy laboratoře vypochoduje první hejno slepičích „henbotů“ či ovčích „sheepbotů“.

 

Pramen: ULB

Datum: 14.05.2006 00:04
Tisk článku


Diskuze:

Skvele,

Z.Rohlik,2006-05-14 07:54:02

jen je treba davat pozor - az cele hejno svabu vyleze zpoza kuchynske linky - aby to neodnesl i robosvab.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz