Dědičnost i bez genů  
Představa, že dědičnost je „zakleta“ výhradně v DNA vzala za své. Nemusíme mít variantu určitého genu, ale naše buňky se přesto mohou chovat, jako kdyby tuto variantu genu nesly. U právě probíhajících maturitních zkoušek nebo nastupujících přijímaček na VŠ či státnic to prosím ale ve vlastním zájmu radši neříkejte.

 

Zvětšit obrázek
Samec, který nepředá variantu genu Kit potomkům, předává ve spermii RNA z tohoto genu a to stačí ke zdědění a dalšímu předávání vlohy, pro kterou už v DNA potřebná varianta genu chybí.

Francouzští vědci „odstřelili“ jedno z tradičních genetických dogmat. Vlastnosti (ty dědičné) se přenášejí z rodičů na potomky v podobě DNA. Tak jsme se to učili. Rodiče uloží polovinu své DNA do pohlavní buňky a oplozením vajíčka matky spermií otce vznikne embryo, které má svou vlastní DNA. Ta určí, jak bude potomek vypadat.

 

Zvětšit obrázek
Myši – buřičky. Variantu genu Kit pro bílý ocásek nemají. Bílým ocáskem se však nadále pyšní.




Francouzští biologové popsali v Nature myší rodinu, kde to neplatí. Tak si to představte. Táta nese variantu genu Kit, která mu zaručuje bílý ocásek a nožky. Máma ji nemá. Polovina potomků zdědí tátovu variantu a mají po něm bílé nožky a ocásky.
Potud je vše v pořádku. Jenže druhá polovina potomků zdědí od otce i od matky variantu genu Kit, která určuje hnědé tlapky a hnědé ocásky a co se nestane? Mají rovněž bílé tlapky a ocásky! Jejich potomci opět dědí bílé ocásky bez ohledu na zděděnou variantu genu.


 




Jak je to možné? Za vše může RNA.

Zvětšit obrázek
Johane Gregore, škoda, že ses toho nedožil. To bys koukal na drát. Kde je konec dominanci a recesivitě genů?

Podle „bělonohé“ varianty genu Kit se vyrábí velké množství defektní RNA a ta se hromadí ve spermii. Se spermií je tato defektní RNA přenesena do zárodku. Její přítomnost pak uspí aktivitu normální varianty genu Kit a zvířata tak mají bílé tlapky a ocásky, i když gen pro tuto vlastnost nenesou.

 

Jevu se říká paramutace a je znám už 90 roků u rostlin. U savců je jeho zjištění velkým překvapením.

 

Není jasné, kolik genů může podléhat paramutacím a jak se projevují u člověka.

 

Ve hvězdách je i to, nakolik se paramutace mohou podílet na některých dědičných chorobách nebo na sklonu k chorobám s dědičným „pozadím“.

 

 

Pramen: Nature

 

Datum: 25.05.2006 05:40
Tisk článku

Související články:

Po vypnutí jednoho genu se můžete přecpávat dle libosti     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2018)
Tatínkovy vzpomínky zapsané do spermií     Autor: Josef Pazdera (12.11.2018)
Bimaternální dcery žijí déle než jejich vrstevnice     Autor: Josef Pazdera (14.10.2018)
Páchají stresovaní otcové na potomstvu zlo v podobě poškozených mozků?     Autor: Josef Pazdera (19.02.2018)
Jak rozluštit zakódované embryo červeným vínem     Autor: Jan Nevoral (06.11.2017)



Diskuze:

fenotyp

Rozinek,2006-07-03 11:03:05

z vysvětlení mkolegy Petra mi vyplývá, že přenesená RNA mění fenotyp, ale ne genotyp.
Dále mi není jasné kde má spermie brašničku s RNA, podle mých neúplných vědomostí je jedinou RNA na spermii mitochondriální RNA.

Odpovědět

matka ničitelka

Negative creep,2006-06-27 12:14:09

co je pravdy ne tom, že vajíčko po oplození obsahuje mechanismy, které se snaží zničit veškerou cizorodou RNA, v tomto prípade samčí ?? to by potom znamenalo, že takové prípady sou jenom náhoda, nebo spíš nedokonalost vajíčka, které není schopno tuto RNA zničit....

díky za odpověď

Odpovědět

dotaz ¨:o/ moc tomu nerozumim...

Věra,2006-05-26 13:45:52

Spermii se přenáší defektení -mRNA- ? Kde se tam vzala? Vydrží narozené myšce celý život ? Přenáší ji stejným způsobem do dalších generací a nevyředí se ?
Budu vděčná za odpověď, jsem z toho trochu jelen..

Odpovědět


spermie a RNA

jarda petr,2006-05-27 03:28:19

Spermie nesou kromě DNA i RNA. To je poměrně nedávné zjištění. A nesou jí celkem široké spektrum. Neznamená to, že RNA ve spermii je jen nějaký defekt. Je to zcela normální - fyziologický stav. Ukládá se do spermie při spermiogenezi. K čemu je tam dobrá? O tom se zatím spekuluje. Ale tahle studie ukazuje, že může mít regulační úlohu. V raném zárodku může ovlivnit aktivitu genů tak, že to genům vydrží na zbytek života toho, kdo je nese. Mechanismus? Zatím se jen spekuluje. Geny s takto pozměněnou aktivitou produkují opět "jinou" RNA a ta se opět dostává do pohlavních buněk. Správně bychom asi měli říci, že gen s pozměněnou aktivitou produkuje jiné spektrum různých molekul RNA - tedy RNA s různou délkou a biologickými vlastnostmi. Podle jednoho genu se zdaleka nevyrábí jen jedna verze RNA, ale celá "smečka" molekul. Opět se ukazuje, že RNA není jen pasivní "překladatel" genetického kódu DNA do struktury proteinů, ale velice výkonná molekula, která toho má v buňkách spoustu na starost.

Odpovědět


veselé je to

CC,2006-06-01 09:56:00

ale de facto to je furt dědičnost S GENY - když existují rna viry, tak čemu se divit

Odpovědět

vysvětlení

Mr.Pedro,2006-05-25 09:39:54

je to jednoduché, genetici maj prostě guláš v tom, který gen bílý ocásek způsobuje. Je totiž možné, že ho vlastně způsobuje úplně jiný gen nebo několik genů najednou. Současná představa, že jeden gen dělá tohle a jiný zas ono mě příde hodně zjednodušená, dřív nebo později se zjistí, že to tak není, viz bílý ocásek

Odpovědět


omyl

jarda petr,2006-05-25 11:09:36

Genetici nejsou tak hloupí, jak by se možná na první pohled zdálo. O dědičnosti přenášenou prostřednictvím molekuly RNA se samozřejmě přesvědčili v kontrolních experimentech. Takže když se do zárodku myši, která by se díky genu Kit narodila s hnědým ocáskem, přenese RNA z buněk myši s bílým ocáskem, narodí se myš s bílým ocáskem. Totéž se stane i v případě, že zárodek myši s genem pro hnědý ocásek dostane RNA přepsanou jen podle varianty genu Kit pro bílý ocásek. Opět se narodí myš s bílým ocáskem a její potomci po ní bílý ocásek dědí.
Myslím, že dědičnost přenášená prostřednictvím RNA je tím celkem jasně dokázaná. Otevřená zůstává otázka, jak to ta RNA zařídí. Pokud by úplně blokovala obě kopie genu Kit, myšata by hynula ihned po narození. Takže zřejmě jen genu Kit "ubere plyn" - ale přitom zajistí masovou produkci "defektní" RNA, která se pak přenáší spermií na potomky. Ono se ukazuje, že podle jednoho a téhož genu vzniká široké spektrum molekul RNA různé délky. Význam tohoto fenoménu je nejasný.

Odpovědět


??

LV,2006-07-09 21:27:41

A co když je barva ocásku polygenní znak?? Nemělo by to opravdu vliv?? Nebo je 100% jisté že na barvu má vliv opravdu jenom ten jeden gen??

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace