Jaroslav Petr

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

Kdyby měly pravdu všechny zprávy, jež referují o úspěších moderní medicíny, byl by svět rájem na zemi. Řadu závažných onemocnění, s nimiž se lékaři stále marně potýkají, bychom dokázali bez problémů vyléčit.

„Neobvyklé výkyvy teploty povrchových vod moří a oceánů, jež vědci naměřili ve čtyřicátých letech dvacátého století, byly pro nás něco jako bolavý palec,“ přiznala přední americká klimatoložka Susan Solomonová z National Oceanic and Atmospheric Administration v coloradském Boulderu.

Na jedné straně se hořením dřeva uvolní do atmosféry oxid uhličitý, který jako skleníkový plyn přispívá ke globálnímu oteplení, na straně druhé zbude po požáru i značné množství zuhelnatělého dřeva. Takto vzniklé dřevěné uhlí je chemicky stabilní a půdní mikroorganismy jej nedokážou dále rozkládat. Mělo se zato, že se z něj stává úložiště uhlíku. Ke všeobecnému překvapení ale dřevěné uhlí svojí přítomností nezvykle podporuje rozklad humusu, čímž enormně podporuje další uvolňování uhlíku do ovzduší.

Dánští vědci vedení Jorgenem Dissingem z kodaňské university otevřeli desítku vikingských hrobů na pohřebišti poblíž Galgedilu na dánském ostrově Funen.Tisíc let leželi nebožtíci v písku. Nyní promlouvají řečí písmen genetického kódu a vyprávějí o tom, co byli Vikingové zač.

Původní populace volně žijících tygrů čítala asi 100 000 kusů. Dnes žije ve volné přírodě asi 3 000 těchto velkých kočkovitých šelem. Počty tygrů chovaných v zajetí se odhadují na 15 000 až 20 000. Význam těchto zvířat pro záchranu tygra nebyl dlouho jasný, protože jejich genetický status zůstával záhadou.

V polovině června dojde ve Spojených státech ke krajně nezvyklé dražbě. Soukromá biotechnologická společnost BioArts nabídne v aukci pět míst v pořadníku na naklonování psa.

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby mohou mít příčinu v tom, že se naši mikrobiální spojenci nechovají, jak bychom potřebovali. Buď se nám vytratí nebo se přestěhují tam, kam nepatří.

Genetici pronikají do tajů lidské dědičné informace studiem genů myší. Jak lidská tak i myší dědičná informace je kompletně přečtená a naše DNA se s DNA myší shoduje z plných 85%. Zdálo se, že se nemůžeme dopouštět velkých chyb. Nejnovější studie zveřejněná prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences však odhalila, že i naprosto totožné geny se mohou v myším a lidském organismu chovat zcela odlišně.

Vzájemná důvěra je klíčem k úspěšné spolupráci. Tým švýcarských vědců pod vedením Ernsta Fehra z university v Curychu zjistil, že důvěru mezi lidmi pomáhá udržet hormon oxytocin.

Na tisícovku mužů připadá v Indii jen 933 žen. Před patnácti lety tak chybělo v nejlidnatější zemi světa 37 milionů žen. Dnes se odhaduje „ženský deficit“ na 44 milionů.

Kolik je na světě různých organismů? Odpověď na tuto jednoduchou otázku hledají badatelé celá staletí. Švédský přírodovědec Karl Linné utřídil v 18. století do uceleného systému tisíce rostlin a živočichů. Dnes odhadují vědci počet pozemských forem života v milionech. Tyto odhady lze výrazně zpřesnit studiem tropických rostlin a druhů býložravého hmyzu, který na nich žije.

Tráva nemůže vzít před býložravými hraboši nohy na ramena. Neznamená to, že je proti nim bezbranná. Její obranný arzenál je překvapivě účinný a donutí přemnožené populace hrabošů ke kolapsu. Dokazuje to studie britských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Biology Letters.

Ostrov Mauritius byl kolonizován v 17. století a lidé tu záhy vyhubili celou řadu jedinečných živočichů. K nejznámějším patřil velký nelétavý holubovitý pták dronte mauritijský.

Genoví inženýři vytvořili genetickou modifikací opičí model pro studium Huntingtonovy choroby.

Lidstvo dramaticky změnilo koloběh dusíku v přírodě a to má negativní dopad jak na přírodu, tak i lidské zdraví. Konstatují to hned dvě velké studie mezinárodního týmu expertů zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science.

Mušky octomilky si obvykle spojujeme s rozkládajícím se ovocem. Základ potravy těchto zástupců dvoukřídlého hmyzu tvoří bakterie a některé octomilky je hledají na místech, která nemají s ovocem nic společného.

Spory o geneticky modifikované (GM) zemědělské plodiny nekončí. Mnohé otázky může zodpovědět jen výzkum prováděný v polních podmínkách. Američtí vědci takové testy provedli.

Před diabetiky se rýsuje lákavá perspektiva. Inzulín budou moci užívat v tabletách. Slibují to výsledky výzkumu amerických vědců z University of Texas vedených Nicholasem Peppasem.

Kalimantanský poddruh slona indického zřejmě z tohoto ostrova vůbec nepochází. Podle posledních výzkumů jsou tito sloni potomky zvířat dovezených z Jávy.

Lidé, kteří byli v raném dětství zneužíváni, mohou mít na celý zbytek života změněné pracovní nasazení genů v mozku. K tomuto překvapivému závěru dospěli kanadští vědci z montrealské McGill University studiem dědičné informace v mozcích sebevrahů.

Mezinárodní tým vedený Gordonem Kellerem z torontského McEwen Centre for Regenerative Medicine vypěstoval v laboratoři tepající srdeční svalovinu z embryonálních kmenových buněk.

O sklonu člověka k obezitě se rozhoduje velmi záhy. Dvouleté dítě si při nadměrném přísunu kalorií množí tukové buňky dvakrát rychleji než jeho vrstevníci. Tukové buňky hromadíme až do věku dvaceti let. Pak už s jejich počtem nic nenaděláme. Nepřibývá nám jich, ale také jich neubývá.

Zdomácnění divokého tura představuje jeden ze zlomových momentů v historii lidstva. Člověk získal zdroj masa a mléka a zároveň sílu tažných zvířat. Nádavkem dostal i dar, o který nestál – bacil tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis. Tuto zažitou představu o vzniku lidského původce tuberkulózy z bacilu skotu Mycobacterium bovis zpochybnily nejnovější genetické analýzy. Dokazují, že lidé žili s tuberkulózou dlouho předtím, než začali chovat domácí zvířata. Tuberkulóza skotu vznikla, když bacily nemocného člověka nakazily domestikovaný dobytek.

U ugandských opic gueréz červených byl zjištěn dosud neznámý virus. Patří do blízkého příbuzenstva dnes vymýceného viru, jenž u člověka vyvolával pravé neštovice. Rodina tzv. orthopoxvirů je poměrně bohatá. Vyvolávají nákazu u široké škály zvířecích druhů od drobných hlodavců, přes tuleně a domácí skot až po člověka.

Společenské postavení nemá zdaleka vliv jen na finanční situaci. Odráží se dokonce i v našem zdraví. V jedné velké britské studii se prokázalo, že níže postavení státní úředníci trpí většími zdravotními problémy než jejich nadřízení, i když se od nich neliší životním stylem. Kudy z toho ven? Ignorovat společenskou hierarchii? To není tak lehké. Nejnovější výzkum vědců vedených Caroline Zinkovou z Ústředního ústavu pro duševní zdraví prokázal, že hodnocení lidí podle jejich pozice na společenském žebříčku máme zakódováno v mozku.

V lidském těle jsou místa, kde lze zjistit drobné „částečky“, které mají v průměru kolem 50 nanometrů (miliontin milimetru). Dostaly jméno nanobakterie. Na povrchu jsou kryty vápenatou skořápkou, ale uvnitř měly ukrývat vše, co potřebují k životu, dědičnou informaci nevyjímaje. Podle některých mikrobiologů představují nanobakterie nejmenší buněčné organismy.

Homo floresiensis nebyl dobrý chodec. S dlouhými chodidly připomínal klauna.

Ve Švýcarsku mají rostliny důstojnost garantovánu ústavním zákonem. Do vědce si lze na základě tohoto zákona beztrestně kopnout.

S rostoucí nadmořskou výškou ubývá ve vzduchu kyslíku a člověku se rychle krátí dech. Horolezci šplhající na vrcholky velehorských štítů bez kyslíkového přístroje o tom vědí své. Málokterého ale asi napadne, že v procesu aklimatizace, kterým se organismus přizpůsobuje námaze v řídkému vzduchu, sehrává klíčovou roli kůže.

Celý rok není po chřipce ani vidu ani slechu a přesto se každou zimu spolehlivě dostaví epidemie vyvolaná novými variantami virů. Nestane se, že by si někdy „vybrala volno“. Kde se skrývá chřipkový virus, když nás zrovna nenutí uléhat do postelí? Kam v nástupem jara zmizí? Přežívá někde v našem okolí a mění se na novou variantu? A nebo od nás zmizí nadobro a příští zimu máme co do činění s jeho nástupcem, který přišel bůhví odkud?

Homo floresiensis prý při chůzi podivně našlapoval. Aby ne, když ho čekalo vrtání stoličky M1 vlevo dole.

Biologové s trochou nadsázky říkají, že největším pohlavním orgánem je mozek.

Už se vám stalo, že vám kolega řekl: „Dojdi si na oběd, já to tady za tebe dodělám?“
U lidí je podobná nezištnost vzácná. U afrických pěvců timálií stračích je to normální.

Smrk, kterému s přezdívá „Vánoční stromek“, se ukázal jako nejstarší strom světa.

Zachumelené krmítko s početnou návštěvou nejrůznějších opeřenců má v idylických představách o zimě své nezastupitelné místo. Přezimující ptáci dostávají od lidí obrovské množství potravy. Jen ve Spojených státech a Velké Británii se ročně prodá půl milionu tun krmiva určeného pro přikrmování volně žijících ptáků. Jak citelný je tento zásah do přírody a jaké má následky? Odpověď na tuto otázku hledá tým britských biologů vedený Gillian Robbovou z Queen´s University v severoirském Belfastu.

Ozařování nádorů nemocnému pomáhá, protože ničí rakovinné buňky. Na druhé straně mu ale i škodí, protože postihuje zdravé tkáně, především slezinu, trávicí trakt a kostní dřeň. Tým vědců z Roswell Park Center Institute a soukromé biotechnologické společnosti Cleveland BioLabs v americkém Buffalu vedených Andrejem Gudkovem vyvinul lék, který skýtá před nežádoucími účinky ozařování účinnou ochranu.

Předpovídají díry v mracích nad Iránem zemětřesení na dva měsíce dopředu?

Mozek za nás rozhoduje sám a dá nám o svém úmyslu vědět až dodatečně.

Francouzští a němečtí vědci si zahráli na Peruna a pokusili se metat na krajinu v Novém Mexiku pomocí vysoce výkonného laseru hromy a blesky.

Hloupý Honza se rozdělil s kouzelným dědečkem o uzlík buchet, ale jeho vychytralejší bratři dědečkovi nedali nic. Pohádka se příčinou rozdílu v chování bratří nezabývá. Článek izraelských vědců zveřejněný časopisem Genes, Brain and Development dokazuje, že na tom, zda se chováme nezištně nebo sobecky se podílí varianty genu AVPR1.

Původce kapavky Neisseria gonorhoeae je nejsilnějším organismem světa.

Na kongresu Společnosti pro výzkum materiálů konaném na sklonku března v San Francisku představili vědci z Massachusetts Institute of Technology zařízení, které lze s mírnou nadsázkou označit na umělou buňku. Syntetizuje si vlastní geny a vyrábí podle jejich instrukcí bílkoviny.

Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí doporučil, aby Evropská unie provedla novou vědeckou studii ekologických přínosů a dopadů biopaliv. Cíl dosáhnout do roku 2020 v zemích EU desetiprocentní podíl biopaliv na pohonných hmotách pro dopravu by měl být přehodnocen.

Jeden z největších skandálů postihl slavný cyklistický závod Tour de France v roce 2006, kdy byl vítěz Floyd Landis dodatečně diskvalifikován za doping mužským pohlavním hormonem testosteronem. Nejnovější výsledky výzkumu švédských vědců dokazují, že někteří sportovci za pozitivní dopingový test na testosteron nemohou. A naopak. Jiní sportovci mohou testosteronem dopovat a odhalení stávajícími testy jim nehrozí.

Když děvčatům nastane puberta dříve, než by měla, mívá to následky. Předčasný nástup puberty, nezůstává u děvčat bez následků na zdraví.

Americké ministerstvo obrany odtajnilo zprávu o pokrocích ve výzkumu nových typů zbraní. Nemají nepřítele zabít. Pouze jej na nějakou dobu vyřadí z boje. Nad čím bádají američtí zbrojaři?

Kdyby ji vytvořili biologové v laboratoři, byla by to zrůdnost. Když ji stvoří evoluce, je to zázrak.

Padla další „hranice nemožného“ v oboru prionových chorob.Jehňata se mohou nakazit smrtícími priony s mlékem ovce trpící skrapií.

Tuberkulóza vyvolávaná bakterií Mycoplasma tuberculosis slaví děsivý comeback. Každou minutu na ni ve světě umírají čtyři lidé. Mnozí z původců tuberkulózy už odolávají antibiotikům a lékaři proti nim obtížně hledají obranu. K šíření tuberkulózy přispívá i to, že se šíří vzduchem podobně jako obyčejná rýma.