Geofyzikové Guagmeng Guo a Bin Wang si myslí, že „díry“ v mracích vypovídají o tlaku v horninách...

Čínští vědci si při studiu satelitních snímků všimli, zajímavého fenoménu. V prosinci roku 2004 se v jinak souvislé oblačnosti nad jižním Iránem vytvořila jasná mezera dlouhá několik stovek kilometrů. Prázdné místo zůstávalo na jednom místě, i když okolní mraky neustávaly v pohybu. Díra v mracích se nacházela přesně nad jedním z hlavních geologických zlomů v této oblasti. Měření povrchové teploty zároveň zaznamenalo vzestup teploty hornin na zlomu. O šedesát devět dní později zasáhlo tu samou oblast  zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy škály. Zahynulo více než šest stovek lidí. Byla to náhoda? Čínští vědci o tom silně pochybují. V prosinci roku 2005 se situace opakovala. V oblačnosti nad zlomem se na několik hodin otevřela „díra“ a o čtyřiašedesát dní později tu došlo k zemětřesení o síle 6 stupňů.

Zvětšit obrázek

...a že mohou být předzvěstí katastrof.

Geofyzikové Guagmeng Guo a Bin Wang jsou přesvědčeni, že ze zlomu unikají do atmosféry  horké plyny, které vyvolají odpaření kondenzovaných vodních kapek v mracích. Nevylučují, že se na vytvoření „díry“ v oblačnosti podílí i tvorba iontů. Výzkum v USA prokázal, že se nad silně stlačenými horninami  tvoří v atmosféře částice s kladným elektrickým nábojem. Ty však ve většině případů vzniku oblačnosti napomáhají.

Čínští vědci doufají, že by mohli využít tvorbu děr v mracích k předpovědím velkých zemětřesení. Většina odborníků je ale k jejich teoriím značně skeptická.
„Neexistuje rozumné vysvětlení, proč by se mělo něco stát plné dva měsíce před zemětřesením a pak by to zase zmizelo a už se to neukázalo,“ říká například americký geolog Mike Blanpied.

Pramen: International Journal of Remote Sensing