Delfíni mají toxoplasmózu  
Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

 

  

Zvětšit obrázek
„Nevíme, jestli to tak bylo vždycky,“ přiznal americký parazitolog Michael Grigg z National Institute of Health na nedávné konferenci pořádané Americkou mikrobiologickou společností. „Je to záhada, jak se tato zvířata nakazí.“

Klíčovým hostitelem toxoplasmy jsou kočkovité šelmy. V jejich těle se toxoplasmy pohlavně rozmnožují. S trusem koček se zárodky označované jako oocysty  šíří dál. Ostatní tvorové se oocystami prvoka nakazí od koček. Obvykle je zdrojem infekce znečištěná potrava.

 


Lidská populace je toxoplasmou promořená. V některých velkých  městech vykazují stopy po nákaze skoro všichni obyvatelé. Většinou projde nákaza toxoplasmou, tzv. toxoplasmóza, bez povšimnutí. V některých případech však může vyvolat závažné záněty mozku. Zvláště nebezpečná je u těhotných žen, kde může cizopasník vážně poškodit plod.

 


V poslední době přibývá důkazů o tom, že před toxoplasmou nejsou v bezpečí ani mořští živočichové. Z celého světa přicházejí zprávy o nakažených mořských vydrách, lachtanech, tuleních či mrožích. Toxoplasmóze neunikli ani kytovci, kteří nikdy nevylézají na souš a život tráví na otevřeném moři. Chorobou trpí delfíni i velryby.

 


 

Zvětšit obrázek
Možným zdrojem nákazy delfínů jsou zřejmě odpadní vody vypouštěné do moře.

Vysvětlení nákazy delfínů a velryb toxoplasmou nabídla na konferenci Gloeta Massieová spolu s  Michaelem Blackem z California Polytechnic State University. Podle nich se dostávají zárodky toxoplasmy do moře s odpadními vodami. V ústích řek, jež protékají velkými městy,  už byla nákaza toxoplasmou zaznamenána u nejrůznějších organismů, dokonce i u ústřic a dalších mlžů.


 

 
Toxoplasma gondii, cysta

„Výzkum na mlžích je nesmírně důležitý, ale nákazu kytovců ve všech světových mořích a oceánech nevysvětluje,“ namítá Gloeta Massiová. „Většina mořských savců se mlži neživí a navíc se vyhýbají oblastem u ústí řek, kam přitékají odpadní vody se zárodky toxoplasmy.“

 


Massiová a Black jsou přesvědčeni, že v roli přenašečů toxoplasmy působí v mořské ryby ančovičky. Ty migrují na velké vzdálenosti. Jejich hejna navštěvují ústí řek, kde se mohou nakazit toxoplasmou z odpadních vod. Pohybují se i daleko na otevřeném moři. Plují po hladině, ale potápějí se až do hloubek, kde už prakticky vládne tma. Ančovičky se živí drobnými mořskými organismy a spolu s nimi mohou polykat i oocysty toxoplasmy, které mají podobnou velikost jako plankton. Pro mnoho mořských savců včetně delfínů a  velryb jsou ančovičky běžnou potravou.

 

Zvětšit obrázek
S toxoplasmou se můžete setkat už i u ústřic...


O tom, že ančovičky roli přenašeče zvládnou, se Massiová a Black přesvědčili laboratorním pokusem. Chovali ančovičky ve vodě s oocystami toxoplasmy a po nějaké době prověřili útroby ryb na přítomnost cizopasného prvoka.

 

Ukázalo se, že ryby oocysty skutečně polykaly. Navíc si je udržely v těle i poté, co byly vyjmuty z promořené nádrže a přeneseny do čisté vody. Znamená to, že ančovičky mohou na svých toulkách oceánem u pobřeží nabírat toxoplasmu a roznášet ji do míst, kam by cizopasník sám nikdy nepronikl.



 

 

 

 

 

 

Datum: 11.06.2008 10:14
Tisk článku


Diskuze:

ďalší súvisiaci článok

Martin,2008-06-13 07:56:34

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=2077

Ktovie, aké sú vplyvy toxoplamózy na psychiku delfínov...

Odpovědět

prvoky

palo_,2008-06-11 16:16:48

preco su prvoky take odolne? kde sa da o tom precitat viac?

Odpovědět


...

Martin,2008-06-11 19:22:07

Možné vysvetlenie je také, že prvoky sú eukaryotické organizmy ako aj my, a lieky, ktoré by zabrali na eukaryotické bunky prvokov, by nám tiež mohli uškodiť. Oproti tomu baktérie sú prokaryotické organizmy a dajú sa zlikvidovať liekmi, ktoré nám neškodia alebo škodia len málo, prípadne škodia akurát našej bakteriálnej mikroflóre (a mitochondriám - organelám bakteriálneho pôvodu).
Ale toto je len taká moja špekulácia, narýchlo vycucaná z prsta, bez nejakých podkladov a dôkazov.

Odpovědět


přesně

jarda petr,2008-06-12 04:50:52

Ano, přesně. Buňky prvoků sdílejí mnohé s našimi vklastními buňkami a je těžké v nich něco pochroumat a sám pochroumání odolat. U toxoplasmy se připojuje fakt, že je to intracelulární parazit žijící uvnitř buněk hostitelova těla. Ale příklady léků proti malárii dokazují, že zase až tak bezbranní proti cizopasným prvokům nejsme.

Odpovědět

silene

pavol,2008-06-11 15:01:08

To aby se bla clovek uz jist aj konzervi s rybama :-(

Odpovědět


Tepelny opracovani prvoky zahubi.

J.,2008-06-11 21:26:22

Takze konzerv bych se nebal.

Odpovědět

Da sa to vobec liecit?

AlYoSHA,2008-06-11 13:37:26

alebo ockovat proti tomu?

Odpovědět


nedá

jarda petr,2008-06-11 16:06:58

Nedá. Je to prvok a s těmi je potíž s léčbou, natož pak s vakcinací.

Odpovědět


buďte v klidu....

PetrD,2008-06-11 17:19:44

očkovat se proti tomu nedá, ale pokud jste někdy přišla do styku s kočkou, která nebyla od kotěte zavřená v bytě, tak je víc než pravděpodobné, že už jste toxoplasmózu prodělala a už je ta malá mrška ve vás ;-)

Odpovědět


PetrD

Rozumný Občan,2008-06-12 00:42:41

A odpověď na otázku?

Odpovědět


pro (ne tak úplně)rozumného občana

jarda petr,2008-06-12 04:48:00

A jakou otázku máte na mysli? To se pak těžko odpovídá.

Odpovědět


Speciálně pro Rozumného Občana

Bikkhu,2008-06-12 13:16:06

Na otázku bylo odpovězeno, a to tak, že jediný známý způsob očkování je nakažení toxoplazmózou, podruhé už se nenakazíte (nebo je to jedno) :-)))

Odpovědět


Otázka

Rozumný Občan,2008-06-13 14:05:27

Otázka zněla jestli se jich dá zbavit.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz