Nejstarší strom světa – švédský smrk  
Smrk, kterému s přezdívá „Vánoční stromek“, se ukázal jako nejstarší strom světa.

 

 

Zvětšit obrázek
Vánoční stromek – nestarší strom světa. Kmínek je starý jen 600 let. Kořeny jsou mnohem starší.

 

Leif Kullman, Universita Umeä, Švédsko

Smrk byl považován ve Švédsku za nedávného přistěhovalce. Měl se do této oblasti Skandinávie rozšířit zhruba před 2000 roky.

 

Nejnovější výzkum vědců z university v Umeä ukázal opak. Smrk je ve Švédsku doma už hodně dlouho. Dokonce se dá říct, že v pohoří Fulu v kraji Dalarna je to stále jeden a tentýž smrk . Žije si tu už 9 550 roků. Je to tedy nejstarší strom světa. Věkem trumfl i exemplář věhlasné kalifornské borovice Pinus longaeva zvané Prométheus. Ta byla stará nejméně 5000 let, když ji jeden student a strážci národního parku v roce 1964 usekli pro výzkumné účely. („Nevěděli jsme, že je to nejstarší strom světa,“ bránili se tito „dřevorubci“).

 

Nejnovější rekordman byl odhalen v roce 2004 Leifem Kullmanem. Není to žádný obr. Měří na výšku asi 4 metry a jeho kmen je starý asi 600 let. Ovšem kořeny má podstatně starší – 9 550 roků.  Roste ve výšce  910 metrů nad mořem a za své úctyhodné stáří vděčí schopnosti smrku množit se klonováním. Jakmile kmen podlehne nepřízni osudu, vyraší z kořenů další kmínek. Stáří kořenů nebylo stanoveno počítáním letokruhů jako u kalifornských borovic, ale radiouhlíkovou metodou.

 

Kullman objevil další staré smrky. Jejich stáří určil na 5 až 6 tisíciletí. Šanci, že by našel ještě starší exempláře, než je stávající rekordní „Vánoční stromek“, Kullman vidí bledě. Před 11 000 roky pokrýval Skandinávii souvislý ledovec a stromy tu určitě nerostly.

Zvětšit obrázek
Pinus longaeva

 

 

Zvětšit obrázek
Lagarostrobos franklinii

Podle Kullmana dokazuje velké stáří „Vánočního stromku“, že ledovec ustoupil podstatně dříve, než se myslelo. Zřejmě byl i tenčí, než se dosud předpokládalo. V současném teplém klimatu je velmi staré smrky snazší odhalit. Dlouhá staletí  přežívaly jen jako nízké keře. Teprve v posledních teplejších staletích se mohly zvednout nad terén. Zároveň se však zvyšuje i horní hranice lesa a starým smrkům přibývají noví a nové konkurenti. Hrozí, že „Vánoční stromek“  z jeho horské „poustevny“ vytlačí.

 

Poznámka: Podle některých údajů patří primát nejstaršího stromu světa tasmánskému jehličnanu Lagarostrobos franklinii starému 10 500 roků.

 


Pramen: Universita Umeä

Datum: 17.04.2008 12:45
Tisk článku

Stromy - Socha Piotr, Grajkowski Wojciech
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 319 Kč
Stromy
Socha Piotr, Grajkowski Wojciech

Diskuze:

k tasmanskemu stromu

vilda,2008-04-22 16:23:45

Ten strom v tasmanii je udajne jeste starsi. Je to podobny pripad, kdy strom jako naklonovany jedinec pokryva velkou cast ostrova.

Odpovědět

Lagarostrobos

Martin,2008-04-17 19:33:25

O tom strome sa píše na stránke http://www.conifers.org/po/la/index.htm
a vyplýva z nej to, že ten Lagarostrobos síce začal rásť pred 10 500 rokmi, ale najstaršia časť je už dávno odumretá a prežívajú v podstate len jeho zakorenené odnože, skupina geneticky identických samčích rastlín, ktorých fyzický vek je oveľa nižší, kdesi som čítal, už si nespomínam kde, že nanajvýš 3 000 rokov.

Odpovědět


.

Ccecil,2008-04-18 07:35:40

Aha, tedy pokud je to tak, že za nejstarší považují dávno odumřelé části, pak už tu radiokarbonovou metodu chápu.

Odpovědět


upresnenie

Martin,2008-04-18 08:06:06

V prípade rekordéra Lagarostrobos franklinii by to malo byť tak, že najstaršie časti sú nielen odumreté, ale aj rozložené, takže už neexistujú, veď čo iné sa dá čakať vo vlhkej tasmánskej klíme. A čas, kedy strom začal rásť, sa nejakým spôsobom odhadol.

Odpovědět

Něco mi nesedí

Ccecil,2008-04-17 15:40:35

...Stáří kořenů nebylo stanoveno počítáním letokruhů jako u kalifornských borovic, ale radiouhlíkovou metodou...
Třeba se pletu, ale nevylučuje samotný princip radiouhlíkové metody měření stáří dosud žijících organizmů?

Odpovědět


...

Martin,2008-04-17 19:28:04

Nevylučuje sa to, a to z toho dôvodu, že na bežnom strome je živá v podstate iba povrchová vrstva dreva, lyko, lístie, kvety a plody, zatiaľ čo vnútorná časť starého kmeňa je dokonale impregnovaná lignínom a v skutočnosti je už mŕtva. Preto sa do nej nemá ako dostať C14, je v nej len ten, ktorý sa do nej dostal kým ešte žila.

Odpovědět


Dík

Ccecil,2008-04-18 07:32:46

Dík za vysvětlenou. Pak by to bylo možné. Přesto se mi to jeví jako docela odvážné předpokládat nulovou interakci s živou částí. Nejsem biolog, tak mi nezbývá, než jim věřit.

Odpovědět


uhlík

Martin,2008-04-18 08:09:15

Uhlík je predsa chemicky viazaný v celulóze a v ligníne, a tie sa vo vode nerozpúšťajú, okrem toho ak je vnútro kmeňa odumreté a vzhľadom na extrémne podmienky má extrémnu hustotu dreva, bol by asi problém aj s presiaknutím vody nasýtenej súčasným C14 do jeho vnútra. Aspoň si myslím.

Odpovědět


Ccecil:

ZW,2008-04-23 21:41:59

Kdybychom připustli, že k nějaké interakci mezi vnitřkem kmenu a živými pletivy dochází, tj. že se uvnitř množství radionuklidu C 14 neustále nějak "doplňuje", pak by strom musel být ještě mnohem starší.

Odpovědět

korekce

Pol,2008-04-17 15:20:08

V současném teplém klimatu je velmi staré smrky snazší odhalit.

(„Nevěděli jsem, že je to nejstarší strom světa,“ bránili se tito „dřevorubci“).

.. je to nádhernej článek ale mrkni na něj ještě jednou. ;)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace