Kdo zachrání krevety  
Lov krevet ve Středozemním moři patří k výnosným aktivitám. Labužníci jsou ochotni zaplatit za kilogram této mořské pochoutky i dvě stě eur. Je s podivem, že populace krevet toto rabování stále ještě snáší. I z těch nejlepších lovišť ale krevety často i na několik let zmizí, aby se zase objevily. Podobné výkyvy zůstávaly pro vědce i lovce krevet dlouho záhadou.

 


 

 
Populace krevet ničí sestupné proudy klesající vyšší rychlostí než tři kilometry v hodině. Takový proud smete vše co mu stojí v cestě.

Nejnovější výzkum španělských biologů vedených ekoložkou Joan Companyovou z barcelonského Institut de Ciéncies del Mar odhalil, že v pozadí ústupů a návratů krevet jsou pohyby vodních mas a sedimentů na svazích mořského dna. Čas od času se podmořskými údolími proženou mocné proudy vody, které směřují z mělčin pobřežního šelfu do hlubin pod širým mořem. S sebou strhávají vše, co jim přijde do cesty. Nejde o sesuvy hromadících se  sedimentů, jež už nevydržely na svazích vzdorovat gravitaci. Sestupné proudy vznikají v zimních měsících, kdy studené větry ochladí vodu pobřežních šelfů. Studená voda má vyšší hustotu a klesá do hlubin. Za obzvláště chladných zim může každoroční hlubinné proudění nabrat katastrofické proporce. Jakmile přesáhne rychlost klesající vody tři kilometry v hodině, začne s sebou strhávat masy bahna. S nimi jsou strženy i četné organismy žijící na dně. Příval smete a pohřbí i krevety. Během pár týdnů je bohaté loviště bez života a lovci se vracejí do přístavů s prázdnou.

 

 

Daniel Pauly: Zavádět restrikce lovu podle síly hlubinného proudění je v praxi nereálné.

Populace krevet se obnoví během následujících tří až pěti let. Comebacku krevet paradoxně napomáhá katastrofa, jež stála u jejich kolapsu. Sestupné proudy s sebou přinášejí do mořských hlubin velké množství živin. Na tomto prostřeném stolu pak hodují nejrůznější organismy a krevety mají díky tomu dostatek potravy.

 

Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise PLoS ONE poslouží k ochraně krevet. Hodlají měřit rychlost podmořských proudů a pokud zjistí v některé lokalitě „lavinu“, vyhlásí na ní v následujícím období výrazné omezení lovu. Doufají, že mladé krevety tak budou mít lepší podmínky pro život a populace se rychle obnoví.
Světová odborná veřejnost uznala význam objevu španělských vědců. Zároveň však experti  vážně pochybují o reálnosti plánů na využití nových poznatků k ochraně krevet.
„Neexistuje země, která by vzala takové upozornění v potaz při stanovení kvót na lov mořských živočichů,“ říká kanadský biolog Daniel Pauly z vancouverské University of British Columbia v rozhovoru pro týdeník Science.


Pramen: PLoS ONE

 

 

Datum: 22.01.2008 13:13
Tisk článku


Diskuze:

Jak dlouhou paměť má Kreveta?

cumel,2008-02-10 13:52:13

Kdo zná odpověď na tuhle otázku, ať mě jí prosím zašle na mail... :) díky..

Odpovědět

som 2 x rad

mikjs,2008-01-23 15:10:26

1. ze krevety su uz na katastrofy zviknute
2. ze aspon za nieco nemoze clovek

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz