Bezpečnostní klonování  
Když je larva ostnokožce Dendraster excentricus v nebezpečí, tak se naklonuje.

 

 
Dendraster excentricus

 

Dawn Vaughnová, University of Washington

Podivuhodný způsob obrany se vyvinul u ostnokožců. Američtí biologové Dawn Vaughnová a Richard Strathmann z University of Washington přistihli larvu  Dendraster excentricus při dělní podobným způsobem, jakým se dělí embrya při vzniku jednovaječných dvojčat. Signálem pro tohle dělení a vytvoření dvou geneticky totožných larev – a tedy klonů – byl sliz z těla ryb.

 

Při určité koncentraci slizu ve vodě se klonuje 40% všech larev. Při nízkých koncentracích se larvy s klonováním nenamáhají a při vysoké koncentraci výrazně polevují v intenzitě. Podíl klonujících se larev klesá na 10%.

 


Larva pluje pomalu a nemá šanci rybě uniknout. Rozdělení je dobrá taktika, protože vznikající larvy jsou menší a ryba je snáze přehlédne.Zároveň je menší larva i slabším zdrojem signálu pro jiné predátory, kteří se neřídí zrakem. Klony jsou tudíž pro nepřátele ve všech ohledech „neviditelnější“.

 

 

Richard Strathmann, University of Washington


Klonování larev je mezi ostnokožci široce rozšířené. Zatím ale vědci považovali za jeho hlavní motiv využití příhodných podmínek. Larvy se tak mohou namnožit a využít například vyšších teplot nebo dostatku potravy.

 


Klonování jako reakce na přítomnost nepřátel je naprostou novinkou. Alespoň pro biology. Ostnokožci jej zřejmě už nějaký ten milion let praktikují.


Studii zveřejnil Science.http://www.sciencemag.org/archive/



 

larva 

Larva vyděluje budoucího „sourozence“

 

 

klon larvy


Vyvíjející se klon larvy. Vlevo je pro srovnání vajíčko tohoto druhu o průměru zhruba 125 mikrometrů

 

 

Klonovaná larva je menší


Vlevo normální larva, která se neklonovala, vpravo larva vzniklá rozdělením zárodku. Je menší a tudíž nenápadnější.

Pramen: Science   , University of Washington 

Datum: 14.03.2008 07:23
Tisk článku

Související články:

Zařídí nám digitální nesmrtelnost superinteligentní AI v Dysonově sféře?     Autor: Stanislav Mihulka (15.03.2021)
(Eko)logické zemědělství I     Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Oživíme mamuta přepsáním genomu slona?     Autor: Stanislav Mihulka (27.03.2015)
Mračna nad Haruko Obokataovou     Autor: Josef Pazdera (19.02.2014)
Buňky STAP     Autor: Redakce (11.02.2014)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz