Skromná živorodka křížená (vpravo), očividně se samcem jiného druhu. Kredit: Manfred Schartl.

Vzhledem k tomu, že Česko je monumentální akvaristickou velmocí, potěší, když to jsou právě akvarijní rybičky, které předvádějí neuvěřitelné evoluční kejkle. Řeč je o živorodce křížené (Poecilia formosa), s níž se sice lze setkat v akváriích vzácněji, ale má to svůj pozoruhodný důvod, který z ní dělá fascinující záležitost, i když zrovna nehýří pestrými barvami.

Edward Ricemeyer. Kredit: E. Ricemeyer.

Tahle živorodka se anglicky jmenuje Amazon Molly, i když žije v teplých sladkých vodách severovýchodního Mexika a jihu Texasu. Je to podle Amazonek, mýtických bojovnic, který jaksi, kulantně řečeno, nepotřebovaly muže. Dotyčné živorodky v duchu ve středoevropském prostoru populární Sexmise vyznávají gynogenezi, hodně odvázaný styl rozmnožování bez samců, který se tu a tam vyskytuje právě u ryb a také třeba obojživelníků.

Existují pouze jako klonované samice. Lze říct, že celý druh je vlastně jedna jediná samice v mnoha kopiích. Přesto mají sex, ale potřebují k tomu samce příbuzného druhu živorodky, typicky živorodky širokoploutvé (Poecilia latipinna), ale možností je víc. Což znamená, že je nutné je chovat s takovým příbuzným druhem současně. Spermie cizího samce spustí proces množení, ale cizí DNA během toho zmizí. Výsledkem sexu s cizím samcem jsou diploidní zárodky, které jsou kopie matky.

Vypadá to, jako evoluční šílenost. Jak to, že jim to funguje? Základní představy o biologii naznačují, že by v klonálních liniích, jako jsou právě tyhle rybí amazonky, mělo docházet ke genetickému hnití, rozkladu (genetic decay). Mutace se totiž objevují samy od sebe neustále a v klonální linii by se měly postupně hromadit, až to nebude k přežití.

Logo. Kredit: LMU.

Živorodky křížené to ovšem okázale ignorují a fungují jako samičí klony nespočet generací. Podle všeho vznikly hybridizací asi před 100 tisíci let, když se v Mexiku zkřížila samice druhu Poecilia mexicana se samcem Poecilia latipinna.

Jak se zdá, Edward Ricemeyer z německé Ludwig-Maximilians-Universität München (LMU) a jeho kolegové nedávno tajemství rybích amazonek prolomili. Škodlivé mutace u nich samozřejmě vznikají, ale současně v jejich genomu pracuje genová konverze (gene conversion), která ve spolupráci s přírodním výběrem odstraňuje škodlivé mutace i bez plnohodnotného sexuálního rozmnožování, na které spoléhá většina druhů živočichů.

Genová konverze je vlastně docela jednoduchá, i když za ní stojí poměrně komplikované molekulární mechanismy. Je to takové „copy-and-paste“ na úrovni genomu, kdy se sekvence z jedné kopie DNA (živorodky křížené jsou diploidní, tj. mají dvě kopie DNA), prostě překopíruje do druhé z kopií DNA a přepíše sekvenci co tam původně byla. Tento mechanismus vlastně umožňuje, aby se fixovaly příznivé mutace, a naopak aby mizely ty škodlivé.

Video: Amazon molly (Poecilia formosa)

Literatura

LMU 11. 3. 2026.

Nature online 11. 3. 2026.