Tým vedený Wernerem Kurzem z National Resources Canada se zabýval otázkou, jaký bude mít odumření lesa vliv na bilanci oxidu uhličitého v oblasti mezi Skalistými horami a pobřežím Pacifiku. Tamější borové lesy se rozkládají na celkové ploše 374 000 kilometrů čtverečních a podle Kurze a jeho spolupracovníků z nich v období od roku 2000 do roku 2020 zmizí 270 megatun uhlíku. Část uhlíku sice zmizí z lesa, ale bude i nadále vázána a neuvolní se do ovzduší ve formě oxidu uhličitého. Tento uhlík zůstane především ve dřevě, které bude vytěženo z poškozených porostů.
Většina uhlíku však unikne do ovzduší v podobě skleníkového plynu oxidu uhličitého při rozkladu dřevní hmoty uhynulých stromů.
Dřívější studie předpokládaly, že vzestup teplot spolu s nárůstem koncentrací oxidu uhličitého a oxidů dusíku v ovzduší může zvýšit množství oxidu uhličitého, které lesy odejmou z ovzduší, tím, že se zvýší růst stromů v lesních porostech. Kurz ale upozorňuje na to, že vzestup teplot má na bilanci oxidu uhličitého i negativní dopad.
Za normálních okolností borové lesy Britské Kolumbie vážou o něco více oxidu uhličitého, než kolik jej produkují. Výjimkou jsou roky rozsáhlých lesních požárů, kdy se velké objemy dřevní hmoty mění na oxid uhličitý. Hmyzí škůdci ale lesní požáry překonávají. Les, který zahubí, uvolňuje o polovinu více oxidu uhličitého než spálený porost. Negativní efekt hmyzích škůdců je podstatně dlouhodobější než vliv požárů. Obnova lesa nově vysazenými stromy není s to zvrátit negativní bilanci lesa zničeného škůdci v nejbližších dvaceti letech.
Ani těžba dřeva ze zničených porostů nepomáhá k vylepšení bilance oxidu uhličitého. Stromy napadené škůdci jsou často napadeny houbami. Dřevo zasažené dřevokaznými houbami se nehodí k průmyslovému zpracování a většinou se využívá jako palivo. To vede k dodatečnému uvolnění oxidu uhličitého. Těžba navíc poškozuje i bylinné patro lesů a to vyvolává další uvolňování oxidu uhličitého z uhynulé vegetace. Kurzův tým publikoval výsledky svých výzkumů v prestižním vědeckém týdeníku Nature.
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Mohly by nám medúzy pomoci čistit odpadní vody od mikroplastů?
Autor: Dagmar Gregorová (15.04.2023)
Exploze na potrubí Severních proudů rozvířily toxický sediment
Autor: Dagmar Gregorová (22.03.2023)
Diskuze:
Co shoří, neshnije !
Tomáš Krček,2008-09-15 00:31:05
Doporučuji k přečtení a hlubokému zamyšlení článek "Stav lesů západní Kanady očima českého lesníka" na adrese http://lesprace.silvarium.cz/content/view/2043/167/
Výpočtům, předvedeným v článku či jiným maistreamovým hysteriím ohledně CO2 se jen unaveně usmívám. Vzpomínám s úklonou, jak před více než čtyřiceti lety můj učitel, prof. ing. Jaroslav Dlabač, řečený Kipp, utrousil při pohledu do plamenů táboráku - Co shoří neshnije !
Až jednou dojde, polpotovskými zelenými ideology svedeným pologramotným nadšencům, že jejich idiotské tleskání nad každým šumavským smrkem, sežraným kůrovcem, připravilo jejich generaci o
krásu šumavského genia loci, aby ji nahradilo místem, kde chybí i slzy pro pláč a zatínají se pěsti, pak běda těm, kdo dnes sejí tento vítr smrti.
Šumavě moc nepomůže, když bouře, kterou sklidí dnešní rozsévači je minimálně odstaví od koryt, ke kterým se mezitím prodrali. Obávám se však, že spravedlivému trestu uniknou, protože se budou stačit rychle převléci do nových barevných šatek a opět chytat do nových sítí naivní, no nebojme se to říci - hloupé důvěřivce.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
