Volné potápění poškozuje mozek  
Špičkový sportovní potápěč zadrží dech na několik minut a ponoří se do úctyhodných hloubek. Švédští lékaři varují. Podobné výkony jdou za hranice lidských možností. Potápěči riskují poškození mozku.


 

 

Johan Andersson: „Freediving, nebo také volné potápění, je sportovní odvětví v němž lidé soupeří v tom, kdo pod vodou vydrží déle, doplave dál nebo se ponoří hlouběji a to vše na jediný nádech. Takové zadržování dechu narušuje mozek a následky jednotlivých ponorů se sčítají…“

Světový rekord v zadržení dechu pod vodou je od 8. června letošního roku v držení francouzského profesionálního potápěče Stéphana Mifsuda. Ten vydržel bez hnutí pod vodou neuvěřitelných 11 minut a 35 vteřin. O zátěži, které je lidský organismus při takovém výkonu vystaven, svědčí výmluvně fakt, že zhruba desetina účastníků mezinárodních závodů v potápění je diskvalifikována, protože po vynoření ztrácejí kontrolu nad svým tělem nebo upadají do bezvědomí.


Johan Andersson z university  v Lundu a jeho kolegové vyšetřili devět dobrovolníků z řad potápěčů poté, co tito sportovci zadrželi dech v průměru na pět a půl minuty. Rozbory odhalily celkem očekávaný pokles hladiny kyslíku a vzestup koncentrace oxidu uhličitého v krvi. Vedle toho však většině potápěčů v krvi citelně stoupla koncentrace i proteinu S100B. Ten se uvolňuje z nervových buněk při poškození mozku. Během deseti minut po vynoření stouply hladiny proteinu S100B v krvi potápěčů o 37%. K normálu se vrátily až po dvou hodinách. Vědci nechali zadržet dech na maximální dobu i dobrovolníky, kteří se potápění nevěnují. U těch se hladiny proteinu S100B v krvi nijak neměnily.

 

Zvětšit obrázek
Lidský S100B protein. Jeho vzestup v krvi je známkou poškození mozku.


Vzestup hladiny S100B u potápěčů byl mnohem nižší než u lidí, kteří utrpěli závažné poškození mozku. V těchto případech se koncentrace proteinu zvyšuje na několikanásobek obvyklých hodnot a zvýšení trvá mnohem déle. Vzestup hladin S100B kulminuje teprve 24 hodin po zranění mozku. Přesto nepovažují švédští lékaři zdravotní stav sportovních potápěčů za dobrý. „Zadržování dechu na delší dobu narušuje mozek a následky jednotlivých ponorů se zřejmě sčítají,“ konstatoval Johan Andersson. 
U potápěčů dochází postupně k narušení cév v mozku. Stěna těchto cév má u zdravého člověka sníženou propustnost. Vytváří tzv. krevně-mozkovou bariéru, jež nedovoluje mnoha molekulám pronikat z krve do mozkových buněk. Díky ní je mozek chráněn před škodlivými látkami, jež se nám dostávají do těla. Potápěči mají stěny mozkových cév průstupnější. To se projeví přechodem bílkoviny S100B z mozku do krve. Zároveň však mohou do mozku pronikat z těla potápěče látky, jež jsou s to poškozovat nervové buňky.
Zvýšení koncentrace bílkoviny S100B v krvi není výsadou potápěčů. Sportovní lékaři zaznamenali tento příznak poškození mozku po namáhavých výkonech i u vyznavačů vytrvalostního běhu nebo dálkového plavání.

 

 

Zvětšit obrázek
Vorvaňovec zobatý (Ziphius cavirostris) Heinrich Schatz / Earthviews @ MMS (see "linu")

Velrybí potápěčské rekordy
Američtí a španělští vědci měřili potápěčské výkony velryb vorvaňovců. Připnuli zvířatům k tělu záznamník dat s mnoha senzory a získali tak velmi překvapivé údaje. Na první pohled nejsou vorvaňovci nijak zvláštní potápěči. Po jednom hlubokém ponoru musejí dlouho odpočívat u hladiny. Ponory do hlubin prokládají delšími sériemi ponorů do menších hloubek. Teprve moderní technika ukázala, že si vorvaňovi odpočinek opravdu zaslouží, protože jejich ponory jsou i mezi velrybami výjimečné. Výborní potápěči, jako jsou vorvani, se běžně potápějí na 45 minut do hloubek od 600 do 1000 metrů. Při rekordních ponorech dosahují hloubky 1200 metrů a pod hladinou tráví hodinu.
Vorvaňovec zobatý strávil při rekordním ponoru do hloubky 1 900 metrů pod vodou plných 85 minut. To je nejhlubší a nejdelší  ponor, jaký vědci zjistili u živočicha dýchajícího plícemi. Hodinové ponory do kilometrové hloubky jsou pro vorvaňovce zobaté zcela běžné.

 

 

 

Datum: 12.08.2009 12:38
Tisk článku

Související články:

Ghostboti zemřelých by mohli škodit duševnímu zdraví     Autor: Stanislav Mihulka (18.03.2024)
Při zásahu bleskem je lepší být suchý, nebo promoklý?     Autor: Josef Pazdera (23.02.2024)
Chůze v noci je překvapivě odlišná pro muže a pro ženy     Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2024)
První 3D tištěná lidská mozková tkáň roste jako živá     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2024)
Přenosné zařízení s inteligencí DeWave čte myšlenky     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2023)



Diskuze:

Jako v Blesku

Jaroslav Petr,2009-08-14 08:58:14

Ano, samozřejmě, že je text "ořezaný". Pokud bychom upřednostňovali texty "neořezané", pak by bylo ideální uvádět jen citace originálních prací ve vědeckých časopisech. Pokud ale přistoupíme k popularizaci, nejde dát do článku všechno. Míra redukce faktů a jejich zjednodušení je různá a názory na to, kam až se smí nebo nesmí najít, se mohou různit a také se různí. V tomto případě jsem přesvědčen, že jsem udržel míru redukce a zjednodušení na únosné mezi. Kdybych mel napsat, že mozek není poškozen, ale jenom tak vypadá, připadal bych si mírně podivně. Když něco vypadá jako kachna, kváká to jako kachna, pak to většinou bývá kachna a nikoli tmavomodrá tříkolka. Výhodou Osla je, že kdokoli může napsat článek "Volné potápění nepoškozuje mozek" a poslat ho administrátorovi ke zveřejnění. Už se na něj těším.

Odpovědět

Blesk ..

Antonin Holik,2009-08-13 11:27:22

Zde je proste puvodni clanek orezan, a jeho zavery zkresleny. Puvodni studie primo nedokazuje poskozeni mozku, pouze ukazuje ze nektere projevy jsou podobne.
Blesk by si to jiste mohl dovolit (i vic) ale tento web by si to dovolovat nemel.

Odpovědět

horolezci

Jaroslav Petr,2009-08-13 09:42:53

Ano, na horolezcích byla podobná studie provedena. Výstupy na himálajské a karakoramské osmitisícovky bez kyslíku zabíjejí neurony v mozku. Hypoxie, jaké čelí člověk na vrcholku Everestu, je ještě hlubší, než se myslelo. Prokázali to nedávno Britové, kteří si odebrali pro analýzu krev kousek pod vrcholkem. Ale podle horolezeckých serverů jsou tyto studie neobjektivní a popularizační články, které o jejích výsledcích referují, trapně přehánějí. Jak by řekl jeden z diskutujících k tomuto textu, jsou dobré tak pro Blesk.

Odpovědět

je to jako sklenice

Jaroslav Petr,2009-08-13 09:38:27

Tahle diskuse mi přijde jako dohady o tom, jestli je sklenice napůl plná nebo napůl prázdná. Pozorovaný proces zcela jistě nelze považovat za fyziologický. O závažnosti následků lze vést diskuse, pokud nebude udělaná další studie. Počítám, že autor kritického příspěvku je potápěč. Když byla zveřejněna studie o poškození mozku u himálajských horolezců, byla podobně emotivní diskuse častá na horolezeckých webech. Osobně si myslím, že kuřák, který vyhulí denně 40 cigaret dá svým cévám "zahulit" mnohem více než potápěč.

Odpovědět

Já to říkám pořád.

Zdeněk Jindra,2009-08-12 19:53:56

Sport je droga a oblbuje lidi. :) No flame.

Odpovědět

horolezci

Sam Hall,2009-08-12 19:51:02

Studoval někdo tímto způsobem horolezce? Zlatý freediving, tam jsou hypoxie relativně krátké, zato horolezci, ti si nedostatku kyslíku užívají podstatně déle.

Odpovědět

Ivo Truxa,2009-08-12 19:13:50

Článek podává informace bohužel skutečně značně zkreslené a vkládá autorovi do úst slova, která podle mě nevyslovil. Podrobnější informace, diskuzi s autorem, a odkaz na plný text zmiňované vědecké studie, můžete najít zde:

http://forums.deeperblue.com/freediving-science/83773-can-apnea-cause-brain-damage.html

Autor zde zdůrazňuje, že nejde o potvrzení poškození mozku, ale jen o možnost. Lépe to vyjadřuje citace ze závěru dokumentu:

"In conclusion, it should be stated that it is not possible to establish that the observed increase in S100B levels in serum after a maximal-duration apnea reflects a serious injury to the brain, although the results raise concerns considering negative, cumulative long-term effects. At the least, the results indicate that prolonged, voluntary apnea affects the integrity of the central nervous system. A long-term follow-up study on individuals at the beginning of their careers as competitive breath-hold divers and after some years of apnea diving would be of great interest in clarifying these issues."

Bylo by tedy vhodné, pokud by autor tohoto českého článku respektoval původní formulace a závěry, a vyvaroval se nevhodného šíření paniky. V současné formě na mě působí spíše bulvárním dojmem, vhodným možná tak pro Blesk.

Odpovědět

Tak jak je to ?

Antonin Holik,2009-08-12 15:27:00

Nasli nejake poskozeni mozku ? Clanek je o tom ze je vetsi hladina nejakeho proteinu, ktery se objevuje u poskozeni mozku. Neni receno jakou v tom procesu ten protein hraje roli. Nakonec to zrovna muze pusobit jako ochrana.
Ze se zvysi prostupnot je jiste riziko, ale jeste ne skoda. A ono velmi malo freediveru bere treba drogy, nebo kouri. Ale urcite to muze mit dopad i na leky.

No nastesti ja vydrzim pod vodou tak 30 vterin .. ale rad bych se v tom zlepsil, takze me to celkem zajima.

Odpovědět

Je to

Michal Běhávka,2009-08-12 13:59:06

obdivuhodné, jakých hloubek dosahují mořští kytovci na jeden nádech !

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz