Jak vědomí vnímá realitu? Kredit: Pixabay, CC0.

Stále do detailu nevíme, jak vlastně náš mozek funguje, a stále nás dovede překvapit. I když někdo právě zírá na obrazovku a tohle čte, jeho mozek zřejmě střídavě zpracovává to, co si uvědomujeme, a pak další vizuální informace, které se do našeho vědomí nikdy úplně nedostanou.

Přichází s tím nová, doposud nerecenzovaná studie, na níž se podíleli lidé a makakové. Doris Tsaová z University of California, Berkeley a její kolegové dospěli k tomu, že mozek může přepínat mezi vědomě a nevědomě zpracovávanými informacemi přibližně patnáctkrát za sekundu. To otevírá pozoruhodnou možnost, že naše vědomé prožívání světa neřídí pouze to, jaké vizuální informace máme právě k dispozici.

Doris Tsao. Kredit: UC Berkeley.

Už dlouho víme, že v každém okamžiku dosáhne vědomého uvědomění pouze část mozkové aktivity, zatímco zbytek se zpracovává v mozku, aniž bychom jej vůbec prožívali. Otázka, jak toto rozdělení vzniká, patří podle nich k nejzákladnějším dosud nevyřešeným problémům neurovědy a byla také motivací jejich výzkumu.

Naše tělo provádí spoustu věcí automaticky a smyslové vnímání není výjimkou. Svět nás neustále bombarduje smyslovými podněty, jejichž příjem nedokážeme jednoduše vypnout. Mozek ale umí některé informace šikovně odsunout do pozadí. Typickým příkladem je náš vlastní nos. Neustále jej máme přímo v zorném poli, ale mozek jeho přítomnost většinou ignoruje. Otázkou ale je, jak mozek rozhoduje, které informace budeme vědomě vnímat a které zůstanou skryté.

Neurovědci po desetiletí zkoumají, které oblasti mozku se aktivují při vědomém vnímání podnětů. Tsaová a spol. si ale položili jinou otázku. Co když se dosavadní výzkum zaměřoval na nesprávnou dimenzi? Co když odpověď nespočívá v prostoru, ale v čase? Rozhodli se prozkoumat, zda by vodítka k pochopení vědomého a nevědomého zpracování vizuálních informací mohla nabídnout proměnlivá aktivita mozku v čase.

Výzkum se zaměřil na makaky, kteří měli nasazené anaglyfické brýle. Jde o brýle s jedním červeným a druhým azurovým filtrem, jaké se používají k vytvoření iluze trojrozměrného obrazu. Stejný princip ale také umožňuje předložit každému oku jiný obraz. Oko s azurovým filtrem může vidět červený obraz, ale nikoli azurový, zatímco oko s červeným filtrem vidí azurový obraz, nikoli však červený.

Experiment s makaky. Kredit: Hesse et al. (2026), bioRxiv.

Vědci brýle využili k tomu, aby makakům ukázali dvě různé tváře. Nejprve předložili jeden obličej jednomu oku. Zatímco tento obraz zůstával na místě, náhle přidali druhý obličej do zorného pole druhého oka. Mozek obvykle nezobrazí oba obličeje současně, ale upřednostní nově předložený obličej a první potlačí mimo vědomé vnímání. První obličej přitom nikam nezmizel. Oko jej stále přijímá, ale mozek jej již nepřenáší do vědomého vnímání.

Jde o potlačení obrazu při binokulární prezentaci (binocular flash suppression). Neurovědci jej již desítky let využívají ke studiu vědomého a nevědomého zpracování vizuálních informací. Sledování mozkové aktivity makaků odhalilo dva odlišné vzorce mozkové aktivity: jeden spojený s prvním obličejem a druhý s obličejem druhým. Ještě zajímavější ale byl časový průběh aktivity.

Přestože měl druhý obličej zůstávat ve vědomém vnímání dominantní, neurony makaků ho nereprezentovaly nepřetržitě. Jejich aktivita se naopak rychle střídala mezi vědomě vnímaným obličejem a tím, který byl z vědomí potlačen. Toto přepínání probíhalo přibližně patnáctkrát za sekundu. Ačkoli měl druhý obličej dominovat vnímání makaků, první obličej se v jejich mozkové aktivitě stále znovu objevoval. Výsledky také naznačují, že mozek může mezi oběma typy informací určitým způsobem rozlišovat, přestože se jejich nervové reprezentace střídají.

Výzkum je zatím v počátcích, na definitivní vysvětlení toho, jak mozek rozhoduje, které informace se dostanou do vědomí a které nikoli, si ještě budeme muset počkat. Přesto výsledky už teď otevírají fascinující možnost: naše zdánlivě plynulé prožívání světa může být výsledkem mimořádně intenzivní a složité nervové aktivity, která probíhá za zavřenými dveřmi vědomí.

Video: CCN 2026 | Keynote: Doris Tsao

Literatura

Science Alert 24. 10. 2026.

bioRxiv 2026.10.15.759299.