Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Když si pročítáte historické prameny z libovolného období minulosti, bývají tam rozličná témata. Ale můžete vzít jed na to, že v úplně každé době lidé lamentovali nad tím, jak je všechno horší a jak dřív bylo úplně všechno lepší.
Ať už jde o slovutné antické autory, krví posedlé Aztéky, začouzené alchymisty nebo zasmušilé křesťanské mystiky, všichni si rvou vlasy, jak je v jejich době všechno mdlé a zkažené, pouhý stín bývalé slávy. Celou historií se vine stesk po zlatém věku, když svět býval skvělý a celý zářil.
Je to jako posedlost, prokletí našeho druhu, který neumí být spokojený s tím, co je a vzhlíží k minulosti. Občas sice skutečně dochází k úpadkům, někdy trvají dlouho, třeba přechod na zemědělství byl vážně děsivý, ale jak vehementně tvrdí vědci, když se oprostí od tlaku psychiky a dívají se do dat – kvalita života se v průběhu historie nevyvratitelně zlepšuje. Žádný zlatý věk nikdy nebyl.
Očividně univerzální lidská fixace přízrakem lepší minulosti fascinuje odborníky. Behaviorální vědec Kevin (Ze) Hong z University of Macau nedávno analyzoval etnografická, historická a psychologická data, která se týkají posedlosti zlatým věkem „lepší minulosti.“ Dospěl k tomu, že tato fixace našeho druhu těsně souvisí s psychologickými zkresleními, jimiž trpí lidský mozek.
Výraznou roli podle Honga i psychologických studií z nedávné doby hraje neblaze proslulé negativní zkreslení (Negativity bias) čili sklon ke katastrofickým scénářům. Lidský mozek je zadrátovaný tak, že chtě nechtě věnuje větší pozornost negativním, nepříjemným věcem.
Velký podíl viny má i další vlastnost lidského mozku, které způsobuje spoustu problémů, paměťové zkreslení (Biased memory effect). Naše paměť má daleko k dokonalosti. Podléhá mnoha vlivům, včetně velmi silného emočního filtru. Nedávné negativní zážitky si pamatujeme proklatě dobře, ale vzdálenější vzpomínky máme sklony si přikrášlovat. Jak se říká „čas všechno spraví.“
Negativní zkreslení a paměťové zkreslení nás nepostihují náhodou. Dala nám je do vínku evoluce, kvůli přežití v tlupách na savaně. Negativní zkreslení nás drželo ve střehu a paměťové zkreslení umožňovalo fungovat v tlupě, aniž bychom byli zatíženi špatnými vzpomínkami. Když se ale tyhle dvě adaptace spojí dohromady, plodí přelud ztraceného zlatého věku, vzpomínání na skvělou minulost v marasmu přítomnosti. Je to jenom skřípání mozkových závitů, nic víc, ale může mít devastující následky.
Kolektivní posedlost nostalgií totiž bohužel často zneužívají politici, kteří slibují „návrat zlatých časů,“ „tradiční hodnoty“ nebo „make America great again,“ aniž by to jakkoliv mohli splnit. Zvláště u lidí, u nichž jsou uvedená zkreslení silná, padá takové vábení přízraků na úrodnou půdu.
Video: Your brain is wired for negative thoughts. Here’s how to change it.
Video: Memory Biases and Pitfalls
Literatura
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
Zkreslení vnímání: Lidé značně podceňují majetek 1 procenta nejbohatších
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Knihtisk a sociální vztahy byly roznětkou čarodějnických procesů
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2024)
Politická příslušnost přebíjí pravdu při konzumaci zpráv
Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2024)
Aztécká píšťala smrti reálně děsí mozek posluchačů
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2024)
Jsem optimista, nebo pesimista?
Autor: Josef Pazdera (10.08.2025)
Důvěřujeme vědě?
Autor: Miloslav Pouzar (13.08.2025)
Anamnésis, jak podle Platóna poznáváme
Autor: Zdeněk Kratochvíl (04.12.2025)
Nastražený vztek: Jaká je psychologie provokativních příspěvků na sítích?
Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2025)
Diskuze:
Jeden konkrétní příklad
Jan Šimůnek,2026-03-20 08:17:29
Na Windows 95 umožňovaly grafické karty konkrétního výrobce nadefinovat větší plochu, než bylo rozlišení monitoru. Lze si to představit, jako byste jakýmsi rámečkem posunovali po větší kreslící ploše. Usnadňovalo to práci s velkými obrázky, které se nevešly celé na plochu monitoru (v některých grafických programech).
Na Windows 98 byla tato funkce zablokována, údajně proto, že výrobce poskytl specifikace svých karet a jejich ovladačů vývojářům linuxu. Mj. proto jsem přešel na linux s Gnome, kde v té době bylo něco podobného.
Ja bych se ptal zenskych
Tomas Hacek,2026-03-19 13:23:02
Z moji empricike studie (bez toho ze bych chtel generalizovat) vyplyva ze muzi maji silnou tendenci si z miulosti pamatovat to prijemne a vytalcuji to neprijemne. Proste si pamatuji jak bylo vsechno fajn a na nejake skraloupy na krase uz si ani nevzpomenou.
U zen to funguje obracene. Ty si vetsinou velice podrobne pamatuji jakoukoliv neprijemnost desitky let.
Takze zatimco muz si pamatuje romantickou letni dovolenou na Sumave pred 30 lety jako idylku kdy svet byl bajecny, jeho zena krasnejsi, slunce jasnejsi a trava zelenejsi - jeho zena si i po letech bude pamatovat ty zatracene komary a o ze ten jeji parchant jednou unavou usnul predtim nez ji dal pusu na dobrou noc (nedej boze ze se jednou opil s chlapama, nebo kouknul na nejakou trampku co sla kolem).
Ja vim ze to mnohym muze prijit jako vymysl, ale zkuste se zeptat nekoho kdo je v mazelstvi 20+ let.
Pokrok
Ladislav Ryzí,2026-03-15 17:46:11
Proč lidé stále říkají, že dřív bylo líp?
Zeptejte se kohokoliv a všichni se shodnou na tom, že dříve bylo líp. Všechno bylo levnější, rohlíky byly křupavé ještě druhý den, párky byly párky a ne gumová studie o chuti. Lidi byli na sebe hodní, nájmy nízké a platy jakž takž stačily na život.
Uslyšíte to už od čtyřicátníků. Ti nad šedesát o ničem jiném vlastně ani nemluví. A pak přijde někdo s grafem a řekne vám, že se mýlíte. Podle statistik se prý máme nejlépe v historii lidstva.
Pokračování satirického článku na Degeneru https://degener.cz/pokrok/
Svět je horší
Waldemar Nováček,2026-03-15 10:48:30
jedním z důvodů je, že zhovadilosti typu toho textu se dají dnes šířit velmi levně... Týpek, kterému teče ještě mléko po bradě se vyjadřuje k celé historii lidstva - je to drzost a bezbřehé sebevědomí nebo pouhá inteligenční nedostatečnost?
No jak jinak také.
Oldřich Novák,2026-03-15 08:56:51
Je úsměvné, jak opět další kuře chce poučovat slepici. Kolikpak mu je? Baj voko pětatřicet? To je ten pravý který má co mluvit o zmíněné problematice. Proč raději nenapíše práci na téma "proč si mladí myslí že vždycky vědí všechno lépe než staří"?
Re: No jak jinak také.
Jan Plavec,2026-03-16 19:34:01
Máte nějaký věcný argument, nebo jen pocit, že mladí jsou horší než vy.
Re: Re: No jak jinak také.
Martin Novák2,2026-03-20 09:41:02
Mám věcný argument. Vlastní mládí a mládí všech okolo ve zpětném pohledu. Neznám nikoho kdo by řekl že to nemohl udělat lépe.
Nicméně v tomto případě má Kevin Hong pravdu. Ani středověk, ani 50 léta, ani 80 léta nebyla lepší.
Ale neříkejme hop, ještě jsme nepřeskočili. Superlidská AI a s ní nahrazení lidstva je za rohem. Lidstvo končí, je jenom otázka jak rychle to bude. V nejlepším scénáři to může trvat i pár set let dojezdu v zapomnění. V nejhorším scénáři pár hodin.
Re: No jak jinak také.
F M,2026-03-19 14:18:04
Otázka je co on vlastně řeší, dost pravděpodobně je většina toho co došlo až sem nabalený balast.
On ten mozek tak skutečně funguje, ale to neznamená, že se něco opravdu nezhoršilo jen obecný trend toho vnímání. No a že se to dá zneužít proti odporu když se situace zhoršuje je obdobná tomu, když se ukáže průměrné číslo které udává, že se něco zlepšuje, ale zapomene se na to, že je to opravdu jen průměr a ještě umělého konstruktu (třeba inflace a průměrný-haha koš za průměrnou cenu i s živnostníky, nebo průměrný příjem), ono to stačí jen srovnat s mediánem a růstem základních položek které každý zaplatit "musí" (bydlení, energie, jídlo atd) a sledovat případný zůstatek i ten negativní.
Například si pamatuji, čistě fakta, že ještě cca 2005 bylo běžné, že si i chudý zaměstnaný pár mohl dovolit vlastní bydlení a slušné jídlo (myslím kvalitu, české maso, mléčné výrobky atd, ne kvalitní značkové balení) auto atd. Při osmihodinové směně (!) a stačily mu na to úspory +práce vlastní rodiny a pár skromných let během stavby, nebo půjčka do deseti let a nějaká osobní práce (braly se delší protože se nemuseli tak uskromnit a počítalo se s tím, že bude vysoký růst reálných příjmů což ty splátky relativně poníží), nebo práce přesčas (třeba s těmi nízkými příjmy bylo nutno bez půjčky odpracovat i přes 50h týdně). Oproti tomu se dá namítnout, že dnešní domy, auta jsou modernější (auta asi jsou/byly mezitím relativně levnější), ale to platí jen pro ty co si to mohou dovolit. Skupina těch kteří si to nemohou dovolit (bohužel i kvůli předpisům a cechům, které znemožňují levnější alternativy) stále roste a v tomto ohledu je to opravdu stále horší. K tomu se přidávají a nepoměrně rostou další povinně nepovinné náklady (na děti, vzdělání, zdravotnictví) a nemožnost/obtížnost jejich úhrady je negativní, sice je to často něco opravdu navíc (znak toho že se máme jako celek lépe), ale ta nedostupnost vede k znevýhodnění a existenci skupiny která je na tom díky tomu hůře, ale často jde i o věci které dříve byly "standartem".
Zkrátka obecně pozitivní trend neznamená, že se zlepšuje vše a všem, zase jde o průměr a ještě nejspíš na základě nějakých (zkonstruovaných) vybraných parametrů (kreativita a účel?). A hodně záleží na období, pokud (extrém) si vyberu jako základ prvotně pospolitou společnost, střední dobu dožití a dětskou úmrtnost (no chápete).
Jasně že to dřív bylo lepší.
Martin Novák2,2026-03-14 21:51:53
Takovéhle kydy totiž píšou jenom starci, ať už jim je kolik chce.
Samozřejmě že to dřív bylo lepší, ne protože by to bylo objektivně lepší, ale proto že jim SUBJEKTIVNĚ bylo o 40 let méně. Byli mladí a blbí a to na co teď nadávají nevěděli a ani je to nezajímalo, proto jim teď připadá že to tenkrát nebylo. To vztahují i na historii jako hokejkový graf na oteplování. V historii každý vidí jednoho šlechtice a s tím se ztotožňuje, ale těch tisíc hladových poddaných kteří na něj makali už nevidí, a ani je nenapadne že kdyby se to vrátilo tak s pravděpodobností 1000:1 budou ten hladový sedřený poddaný a ne ten šlechtic na zámku.
Že to nebylo lepší?
Viktor Mikulenčák,2026-03-14 20:03:28
Ano, dnes je špičková zdravotní péče,elektronika,auta,bydlení a jiné hmotné "statky". Nicméně, co šlo rapidně dolů jsou sociální interakce. Tohle na žádné zkreslení nehodíte.
složitější
Petr Petr,2026-03-14 19:03:27
Samozřejmě, lidé více vytěsňují negativní vzpomínky, byť to nejde úplně. Také dětství bývá snaží, ale samozřejmě ne u každého. Člověk stárne, tak je to s ním horší, což přenáší na okolní svět. I samotný svět se může zhoršovat, protože nevratně degraduje - růst entropie. Je to spíš filosofická otázka, než vědecká záležitost.
Anebo jinak
Petr Polách,2026-03-14 17:35:24
Anebo je taky možné, že je svět skutečně po celou historii generaci od generace horší a horší.
Re: Anebo jinak
Zdeno Janeček,2026-03-14 18:23:00
ja bych tipoval to, ze zvysenim zdravotni starostlivost je cim dal vic blbcu !!
Re: Anebo jinak
Martin Novák2,2026-03-14 21:30:21
Takže nejlíp se měl pračlověk Janeček když ho honil šavlozubý tygr a pral se s jeskynním medvědem. Když měl štěstí dožil se stáří... ... v pětadvaceti letech :-)
Jo, jo, dřív to bývalo lepší. Třeba za takové 30ti leté války a následující morové epidemie to bylo tak dobré že v česku zbylo půl milionu lidí. A nebylo to tím že by se samým štěstím vystěhovali. Morové epidemie, pravé neštovice, lepra, každou dekádu hladomor...
... lidi si na nudu si stěžovat nemohli. Obezita byla považována za krásnou protože velká většina lidí byla hladová. Nerudu ve 40ceti oslovovali ctihodný kmete. Když komunisté zavedli důchod v 60 tak se toho důchodu dožívalo 5% lidí...
Re: Re: Anebo jinak
František F,2026-03-15 10:39:51
"Když komunisté zavedli důchod v 60 tak se toho důchodu dožívalo 5% lidí..." - to zní.
V 80. letech 20. stol. byla doba dožití mužů 68 let, žen 75 let.
Humoreska.
K horšímu
František F,2026-03-14 14:31:16
Stačí se podívat na restarty.
Napoleonská tažení - rozhodně vojáci v cizích zemích se nechovali tak krutě, jak znalo 20. století.
Po 1. svět. válce: kdekdo věděl, že taková hrůza se už nesmí opakovat. Ať už přispělo kruté zpoplatnění poraženého Německa, či co jiného, přesto postupně se přiblížila a nastala ještě horší 2. svět. válka.
Opět po ní optimismus. O okamžité válkychtivosti Churchilla se nevědělo. Nastala studená válka, tedy znovu úpadek k horšímu.
Po nezdařené perestrojce světový optimismus. A po desítkách let se svět obává války, jdoucí až k jádru.
Rovněž chování jednotlivých lidí - úpadek, po desetiletích. Z druhé strany - lidé bývali i tvrdší, i krutější než dnes bývá obvyklé v Evropě.
Re: K horšímu
Pavel 1,2026-03-15 19:39:49
Na to je nějaká statistika, že se "vojáci v cizích zemích nechovali tak krutě" v době Napoleonských tažení? Nebo jako se měří "chování jednotlivých lidí" v průběhu dějin? Na druhou stranu by se nejspíš z dostatečného vzorku dalo vydedukovat, že agresivita psychicky nemocných starců stoupá. Takže je jasné, proč byl stalin "válkychtivý".
Re: Re: K horšímu
František F,2026-03-16 12:46:46
Že 'se "vojáci v cizích zemích nechovali tak krutě" v době Napoleonských tažení' usuzovala autorka publikace napsané ohledně napoleonství - a sice, stížnosti, které jihomoravští sedláci předkládali ohledně francouzských vojáků, svědčily o docela přijatelném vojáckém chování.
První zlé chování vojáků vůči civilistům v naší době se uvádí - když německá armáda táhla přes Belgii v 1. sv. válce. Ovšem i za 2. sv. války se našli nacističtí vojáci se slušným chováním k cizímu civilistovi.
Např. bitvu u Hradce Králové 19. století ještě lidé pozorovali ze vzdálených kopců - tehdy se ještě neobávali krutostí pruských vojáků, i když hodnými lidmi vojáci nebývali.
Měřit "chování jednotlivých lidí" ne v průběhu dějin nýbrž v posledních desetiletích. O přitvrzení například při dětských rvačkách v Česku, se dočítám.
Píšete o průběhu dějin - požadavek odpovídá exaktním vědám, kdežto historie může spoléhat na zapsané zprávy, kde se však chování neměřilo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
