Analytické myšlení spojené s vyhodnocováním dat a zvažováním věrohodnosti alternativních hypotéz je velmi energeticky náročný proces. Není proto divu, že se k němu uchylujeme jen velmi neradi a nejraděj se k němu neuchylujeme vůbec. Jako organismus, který se vyvíjel v prostředí s kritickým nedostatkem energetických zdrojů jsme se prostě naučili nevydávat energii zbytečně. Naše rozhodování je tak povětšinou založeno na více či méně sofistikovaných heuristikách, tedy ne mentálních strategiích, které nám umožňují rychle se rozhodovat na základě typických znaků situace vycházející ze zkušeností, kontextu nebo kulturních očekávání. Jednou z běžně využívaných heuristik, je důvěra v experty.
Švýcarský psycholog Michael Siegrist došel k závěru, že i pasování někoho na experta v problematice, v níž se hodláme spolehnout na expertní stanovisko, se rovněž neobejde bez aplikace heuristického přístupu. Klíčovým vodítkem je vnímaná kompetence – tedy známky toho, že odborník má relevantní úroveň znalosti, dovednosti a zkušenosti. Důležitou roli zde hrají akademické tituly a formální kvalifikace, které fungují jako společensky uznávané signály odbornosti (sic). K dalším důležitým vodítkům pak patří vnímaná integrita, tedy důraz na etické jednání a otevřenost ohledně nejistot a odborných limitů a také vnímaná starost o veřejné blaho (angl. benevolence). Nezanedbatelný vliv mají též vnímaný průnik hodnot, tedy sdílené společenské a kulturní postoje (např. v USA bude republikán obtížněji vnímat jako experta demokrata a naopak) a transparentnost ohledně metod, zdrojů financování a omezení výzkumu.
V roce 2025 byla v časopise Nature Human Behaviour publikována studie, která se zabývala důvěrou veřejnosti ve vědce. Průzkumu se zúčastnilo přes 71 000 lidí ze 68 zemí světa. Šlo o dotazníkové šetření. Dvanáct otázek sloužilo k vyhodnocení úrovně čtyř klíčových dimenzí důvěryhodnosti: vnímaná kompetence, integrita, prosociální motivace (ang. benevolence) a otevřenost. Podobnost s výše zmíněnými heuristikami definovanými Siegristem rozhodně není náhodná. Odpovědi byly zaznamenávány pomocí pětibodové Likertovy škály, která umožňuje vyjádřit míru souhlasu nebo důvěry od nízké po vysokou. U každé otázky mohli tedy účastníci volit mezi hodnotami od 1 („zcela nekompetentní“ nebo „rozhodně nesouhlasím“) až po 5 („zcela kompetentní“ nebo „rozhodně souhlasím“).
Globální průměr celkového skóre důvěry byl poměrně vysoký – 3,62 z 5 bodů. Nejlépe byli vědci hodnoceni v oblasti kompetence (průměr 4,02), což naznačuje široce rozšířené přesvědčení o jejich odbornosti a kvalifikaci. Skóre popisující integritu a prosociální motivaci dosáhly středních hodnot kolem 3,5 až 3,6, což podle autorů studie odráží vnímání vědců jako čestných a skutečně pečujících o veřejné blaho. Nejnižší skóre získala dimenze otevřenosti (průměr 3,33), což ukazuje na určitou skepsi veřejnosti vůči ochotě vědců být transparentní (zejména v oblasti zdrojů financování a vlivu těchto zdrojů na obsah a výsledky výzkumu) a naslouchat zpětné vazbě. V České republice byla důvěra ve vědce mírně pod globálním i evropským průměrem (ČR 3.4; EU 3.7). Výsledky naznačují opatrnější postoj veřejnosti ve srovnání s mnoha západoevropskými zeměmi. Zejména dimenze jako otevřenost a sladění s veřejnými prioritami byly hodnoceny níže. Pro ilustraci rozdílů: nejvyšší celkové skóre důvěry získal Egypt (4,30), následovaný Indií (4,26), Nigérií (3,98) a Keni (3,95). Na opačném konci žebříčku se umístily Albánie (3,05), Rusko (3,23) a Kazachstán (3,13). Mezi evropskými zeměmi dosáhlo vysokého skóre například Španělsko, které se umístilo na 7. místě celosvětově.
Podle autorů studie nemají na důvěru ve vědce vliv jen znalosti nebo dosažené vzdělání, ale složitá kombinace demografických, ideologických a postojových faktorů. Z demografického hlediska mají tendenci více důvěřovat vědě ženy, starší lidé, obyvatelé měst, lidé s vyššími příjmy a nábožensky založení jedinci. Zde je poměrně zajímavě debatován rozdíl mezi muslimskou populací, která údajně nepovažuje vědecký přístup za odporující Koránu (dokonce se ve studii tvrdí, že Korán některé prvky vědecké metody přímo obsahuje) a křesťanskou populací, jejíž víra naopak prý často k nedůvěře ve vědu přispívá (sic). Poměrně překvapivě se ukázalo, že formální vzdělání má na důvěru ve vědce jen malý a nekonzistentní vliv napříč zeměmi – více let školní docházky tedy automaticky neznamená vyšší důvěru. Mnohem silnější roli hraje ideologie: konzervativní politické postoje a preference společenské hierarchie (měřené jako tzv. sociální dominance) jsou systematicky spojeny s nižší důvěrou. Výrazně důvěru podkopávají také populistické postoje vůči vědě, které staví „zdravý selský rozum“ proti odbornosti a vykreslují vědce jako odtržené elity, jež nerozumí běžným lidem. Výsledky tak ukazují, že důvěra ve vědu je hluboce zakořeněná v osobní identitě a pohledu na svět – nejde jen o přístup k informacím nebo úroveň gramotnosti.
Necítím se být nijak zvlášť kompetentní v oblasti humanitních věd (tímto sdělením naplňuji kritérium otevřenosti ohledně nejistot a odborných limitů) a Nature je objektivně první liga (heuristika?), takže bych se asi k danému článku moc vyjadřovat neměl. Ale přesto si dovolím pár poznámek. Klíčoví autoři výše uvedeného článku působí na univerzitách Břečťanové ligy (Harvard, Columbia, UPenn), což jsou instituce známé výraznou převahou liberálně smýšlejících vědců, a to zejména na humanitních oborech. V souladu se Siegristovým postulátem o vyšší důvěře v odborníky s podobným hodnotovým rámcem tedy asi nebude nijak od věci předpokládat, že mnohé závěry studie a komentáře k získaným datům se budou jevit důvěryhodnější mým liberálnějším kolegům než mě zavilému konzervativci. Není to náhodou slabina studie? Pokud bylo v rámci dané studie zjištěno, že nejnižším skóre respondenti hodnotí otevřenost vědců, nebylo by v rámci komentářů týkajících se hodnotové orientace jako významného parametru ovlivňujícího důvěru ve vědu vhodné nějak komentovat možný vliv hodnotového rámce autorů na formulované závěry? Již v roce 2012 formuloval Dan Kahan z Yaleovy univerzity koncept tzv. motivovaného vyhodnocování dat (ang. motivated numeracy). Daný koncept popisuje jev, kdy lidé s vyšší schopností pracovat s čísly využívají tuto dovednost selektivně – tedy tak, aby podpořili své již existující instinktivní postoje, zejména v politicky citlivých tématech.
V rámci experimentů prováděných Kahanem se ukázal jako neplatný předpoklad, že čím lépe jedinec ovládá matematické postupy a rozumí struktuře dat, tím lépe by měl být schopen tato data interpretovat. Naopak se ukázalo, že lidé často zapojují své analytické schopnosti ne proto, aby našli pravdu, ale aby obhájili svou identitu nebo ideologii. Jde o formu tzv. motivovaného uvažování, kdy rozum slouží emocím a loajalitě ke skupině. Tento jev byl zkoumán například pomocí úloh, kde účastníci interpretovali tabulky s daty o kontroverzních tématech jako je kontrola držení zbraní atp.
Výsledky ukazují, že i velmi numericky zdatní lidé mohou chybovat – pokud mají silnou motivaci chránit svou skupinovou identitu. Jinými slovy, schopnost počítat sama o sobě nezaručuje objektivní myšlení. Nemohl se tento jev výrazněji projevit i při zpracování tématu důvěry ve vědce? No a poslední poznámka – nejvyšší skóre získali vědci v oblasti kompetence. Běžná veřejnost má tedy víru v to, že vědci vědí, co dělají, aniž přesně rozumí konceptům, jako je vědecká metoda. Základní představa o vědecké metodě mezi ne-vědci je založena na představě lineární (nikoli iterativní) přísně logické strategie řešení problémů, která je založena na empirických důkazech. Koncepty jako falsifikovatelnost a testovatelnost hypotéz, stochastický charakter pozorovaných jevů nebo vliv různých typů zkreslení (ang. bias) jsou veřejností obvykle chápány velmi nedostatečně. Takže je pravděpodobné, že laici věří v určitý typ vědeckého zasvěcení, jehož podstatu dostatečně nechápou. Pokud je to pravda, pak má ovšem korelace mezi náboženskou vírou a důvěrou ve vědce, zjištěná ve výše uvedené studii, poněkud znepokojivý charakter…..
Literatura:
-
Siegrist M. Trust and Risk Perception: A Critical Review of the Literature. Risk Anal. 2021 Mar;41(3):480-490. doi: 10.1111/risa.13325. Epub 2019 May 2. PMID: 31046144
-
Cologna, V., Mede, N.G., Berger, S., Besley, J., Brick, C., Joubert, M., Maibach, E.W., Mihelj, S., Oreskes, N., Schäfer, M.S. and Van Der Linden, S., 2025. Trust in scientists and their role in society across 68 countries. Nature Human Behaviour, 9(4), pp.713-730.
-
Kahan, D.M., Peters, E., Dawson, E.C. and Slovic, P., 2017. Motivated numeracy and enlightened self-government. Behavioural public policy, 1(1), pp.54-86.
-
Montuschi, E. and Bedessem, B., 2024. Understanding What in Public Understanding of Science. Perspectives on Science, 32(2), pp.207-229.
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování
Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Co není nahlášeno, nemůže být započteno
Autor: Miloslav Pouzar (16.07.2024)
Budeme uměle inteligentní?
Autor: Miloslav Pouzar (02.07.2025)
Krutost ve jménu ochrany životů a zdraví !/?
Autor: Miloslav Pouzar (07.07.2025)
Obrazy k nezaplacení
Autor: Miloslav Pouzar (20.07.2025)
Diskuze:
Factis ut credam facis
Pavel Kaňkovský,2025-08-18 00:39:34
...je citát ze hry Hecyra (= tchýně) od římského dramatika Publia Terentia Afera. Je dost těžké to přeložit přesně, relativně dobrý překlad by mohl být třeba "svými činy získáváš mou důvěru".
Nic o tom, že by činy byly nadřazeny slovům, v tom není. A v kontextu té hry je to dokonce tak, že činy, o kterých je řeč, spočívají ve sdělení určitých informací. :)
Možno to sem nepatrí, ale
Alex Alex,2025-08-15 20:51:10
debatoval som s AI e etike otázok a korektnosti jej odpovedí. Po dlhšej diskusii a vŕtaní sa v téme došlo na poslednú otázku: Kto a na základe čoho (presne čoho) je tá autorita, ktorá určuje tvoje etické hranice?
Vtedy sa (MS Copilot) zasekol, a žiadna odpoveď neprišla. Kurzor sa točil a točil a nič. Nikdy predtým sa také niečo nestalo ...vždy došla nejaká odpoveď.
Věda je v krizi
Jan Šimůnek,2025-08-15 14:51:10
a už se to v podstatě nedá tajit před veřejností. To, pochopitelně, vedlo ke ztrátě její prestiže a následně i důvěry.
Jako byla ve středověku "služkou teologie", je nyní služkou (ale asi by byl na místě i nějaký "peprnější" výraz) některých ideologií, ale i ryze komerčních zájmů. Například téměř neexistují vědecké časopisy, které by nebyly závislé na inzerci a zcela samozřejmě cenzurující vše, co by inzerentům vadilo. Ostatně i citační index, Hirsh index a další scientometrické parametry jsou v rukou soukromé formy, která podniká na poli vědy a nelze tudíž od ní očekávat něco jako objektivitu
Závislost na komerci předvedla věda za covidu: Dovolím si uvést jeden příklad z mnoha: "Vědecky" byla podložena nucená záměna roušek za respirátory, protože roušky si lidé šili sami, zatímco respirátory se daly nakoupit v Ćíně kus za pár halířů a prodávat zde kus za pět až deset korun (pokud ne rovnou za euro). Pochopitelně, nešlo o žádné účinné respirátory (jistě existují respirátory na viry, ale ty mají cenu stojí ve stovkách za kus a musí se měnit cca po 15 minutách). A ještě soudruzi nájemní vědci blekotali, že není možné, aby se v nich lidé dusili, byť důkaz opaku je na úrovni učebnic fyziologie pro medicínský pregraduál. Respirátor, oproti roušce, přitisknuté na ústa a nos, zvýší objem mrtvého prostoru dýchadel skoro na dvojnásobek a spousta starších lidí se pod ním bude skutečně dusit (a dá se to objektivizovat i např. saturací krve kyslíkem, kdyby ovšem vědci měli o něco takového zájem).
Podobná závislost vědy je i na "boji za klima", který představuje jen komerční projekt, bez jakéhokoli vztahu k realitě.
Věda selhala i v souvislosti se zásahem EU proti klecovým chovům slepic (pro slepice nejšetrnější, s nejlepší kondici zvířat, kvalitou vajec atd.) a v mnoha a mnoha dalších otázkách.
Takže ztratila prestiž, a z tohoto faktu se odvíjí vše ostatní.
Ve vědě se bude muset udělat pořádek (o tom se diskutuje už drahnou dobu), a pak může časem prestiž, a z ní plynoucí důvěru, zase získat.
Re: Balvanyyy!
Jaroslav Knebl,2025-08-31 23:58:34
Nooo, mám podozrenie, že ono to vôbec nemusí byť náhodička. Voľajako sa ten Mayský kalendár s Malachiášovým proroctvom zbiehajú k jednému bodu. A ešte k tomu just aj tie Pálešove periodicity. Zrovna v dobe, keď sa vedci pokúšajú nájsť voľajaký zdrojový kód vesmíru, a lá Teóriu všetkého. Ako napokon vysvetľuje Wiki, a v Skrytom Symbole i veľký majster konšpirátor pán Brown, apokalypsa neznamená len koniec sveta. Podobne ako jej anglický preklad 'revelation', a z gréckeho 'ἀποκάλυψις', môže znamenať i 'odhalenie'. I keď teda Garth Haslam vo svojom historickom prieskume uvádza za posledné 2 tisícročia stovku predpovedí koncov sveta, takže čisto štatisticky by sa to malo nakoniec s presnosťou ±10 rokov raz "presne" strafiť, ehm.
Či náhodou nejaká hypotetická vyššia inteligencia celú dobu neplánuje analogické rošambo, aké zažila práve v stredoveku katolícka cirkev v kauze 'geocentrizmus'. Len tentokrát na presne opačnú stranu, možno pre udržanie vesmírnej rovnováhy. A pobavenie širšej intergalaktickej verejnosti, zaslané intergalaktické telenovely, hypoteticky. Ono pred pár rokmi aj nejaký zahraničný ezoterik ohlásil, že mimoši vraj existujú, ale sú zaparkovaní niekde poblízku a na niečo čakajú. Tak možno hypoteticky na tú teóriu všetkého, a až si konečne ľudstvo všimne, že má celú kozmológiu hore nohami. Zatiaľ len pravdepodobne neveriacky krútia hlavami. A čakajú. Mal som napokon v halucináciách aj niekoho s hlasom ako Štěp, čo si nadšene trikrát zahúdol "Mimozemšťani, mimozemšťani, mimozemšťani.". Ale možno len práve zas hral nejakú videohru..
Nový eón. Mám taký tušák, že až sa objavia kľúčové kúsky rébusu skutočnosti, tak veda pikujúc si to von z krízy začne so znepokojujúcim výstražným cvakaním zapadať do zdanlivo jej odporujúcej ezoteriky. Kedysi ktosi na Wiki prehlásil, že keby čokoľvek z paranormálneho bola pravda, tak by celá veda neplatila. Skutočne netreba veriť všetkému, čo je na Wiki, myslím, že ten niekto iba nemal dostatok predstavivosti.
48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
Tomáš Novák,2025-08-13 14:50:13
A 40 % se jich domnívá, že dinosauři žili před méně než 10 000 lety! Co chcete s takovými výsledky dál podnikat?
Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-13 15:01:09
Z kterého průzkumu vyplývá, že 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce? Není to nějaký hoax?
Re: Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
Tomáš Novák,2025-08-13 15:06:06
Není, píše to například i Richard Dawkins ve své knize Nejúžasnější show pod Sluncem (2009). V muslimských zemích je to vůbec katastrofa, třeba na fosilní záznam (a pravěké organismy) nevěří kolem 80 % Turků...
Re: Re: Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-13 19:28:41
Knihu nemám, tak nemohu ověřit (asi se v češtině jmenuje spíše Největší show pod Sluncem). Nicméně AI (Gemini 2.5 pro) tvrdí, že neví o žádném průzkumu, který by tvrdil, že 48 % Američanů tomu nevěří. Hodnota 48 % se prý v průzkumech objevuje pouze v souvislosti s doslovnou interpretací knihy Genesis (víra v kreacionismus). A zřejmě nejde o úplně aktuální hodnotu.
Re: Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
Jan Šimůnek,2025-08-15 14:54:21
On by to mohl být nějaký odhad, mj. zohledňující pologramotnost a negramotnost Američanů, danou užíváním angličtiny. A tím, že naprostá většina těch gramotných není s to číst nesimplifikovaný anglický text. Právě na základě tohoto faktu bych se danému číslu moc nedivil.
Re: Re: Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
Martin Novák2,2025-08-15 15:42:20
Taky je rozdíl v genetickém makeupu mezi USA a Evropou. Kde Evropa je v podstatě jednobarevná s průměrným IQ okolo 100, v USA je bělochů je méně než polovina a průměrné IQ Afroameričanů je někde okolo 80 bodů, u latinos je to o něco víc.
Re: Re: Re: Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-15 16:53:18
Zajímají tu vůbec někoho fakta? :-)
1. Pan T. N. si přesně nezapamatoval ani název knihy, kterou uvádí jako zdroj té informace, stejně tak se může plést v údaji samotném. Viz moje reakce na jeho odpověď.
2. Je zásadní významový rozdíl mezi slovy "nevěřit" a "nevědět". Pokud tomu nevěří, znamená to, že mají vlastní názor odlišný od vědeckého. Ale řekl bych, že většinu Američanů (i Čechů) ta otázka hlavně vůbec nezajímá a nepotřebují na ni mít svůj názor.
3. Dle sčítání lidu v roce 2020 se v USA za čistě bílé prohlašovalo 61,6 % obyvatel. Kde jste přišel na to, že v USA jich je méně než 50% ? Za Afroameričany se označilo 14,2 %. A pro doplnění obrázku - 7,2 % se označilo za Asiaty (mimo západní Asii). Většinu z nich tvořili obyvatelé s čínským, indickým a filipínským původem.
4. Pokud jste někdo schopen přesně citovat zdroj, který by potvrzoval úvodní tvrzení pana T. N., sem s tím! Jinak zde předvádíte pouze snůšku vratkých argumentů na podporu svého preferovaného vidění světa :-)
Re: 48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!
Pavel Kaňkovský,2025-08-18 01:15:26
Tabulka 7-1 na straně 24 zprávy "Science and Technology: Public Attitudes, Knowledge, and Interest" (NSB-2020-7), https://ncses.nsf.gov/pubs/nsb20207/assets/nsb20207.pdf
V roce 2018 odpovědělo, zda Země obíhá kolem Slunce, nebo Slunce kolem Země, správně 72 % dotazovaných Američanů. Není to špičkový výsledek, ale EU v roce 2005 to bylo jen 66 %, i když u nás to bylo nadprůměrných 83 % (Special Eurobarometer 224: Europeans, Science & Technology, http://uploadi.www.ris.org/editor/1136818915ebs_224_report_en.pdf). A podobně se prý nedávno "vyznamenali" i Rusové (https://www.newsweek.com/one-3-russians-think-sun-orbits-earth-poll-russia-survey-1730027).
Re: Re: S čistým svedomím by som im bachol, že Slnko okolo Zeme
Jaroslav Knebl,2025-08-18 12:17:20
Hm, okolo spoločného ťažiska? -_- Myslím, že takéto ideologické dotazníky s 2 naservírovanými manipulatívnymi odpoveďami viac vypovedajú o zadávateľovi, než o opytovaných. Nie je tam náhodou ešte rotácia Mliečnej dráhy a približovanie sa sa k Androméde a Veľkému atraktoru? Takže tie dráhy Zeme a Slnka aj tak zrejme vyzerajú len ako šrobovnice navzájom sa mierne točiace okolo seba v štýle DNA, ale inak mieriace niekam úplne mimo.
Odpoveď so Slnkom okolo Zeme za mňa úplne v pohode. Stačí zaviesť nepravé sily a nechať všetko rotovať okolo nej. Čo mi okrem skomplikovania modelu nepríde nijako rúhačské, vzhľadom na to, že celú gravitáciu aj tak Obecná relativita interpretuje ako nepravú silu..
Takže hej, taký dotazník podľa mňa ozaj nemeral znalosti ľudí, ale kombináciu ich viery vede, načúvaniu vedeckým liturgiám, plus ich schopnosť si popularizované názory aj po nejakú dobu zapamätať. Azda i zámerne (z PDF som čítal len tú tabuľku).
Re: Re: Re: S čistým svedomím by som im bachol, že Slnko okolo Zeme
Pavel Kaňkovský,2025-08-18 13:46:20
To byl příspěvek k diskusi, o tom, zda "48 % Američanů nevěří, že Země obíhá kolem Slunce!"
Ono může záležet na přesné formulaci otázky, z té americké zprávy to vypadá, jako by si respondent měl vybrat mezi těmi možnostmi, ale např. ten Eurobarometr předložil tezi, že "Slunce obíhá kolem Země" a respondenti měli ohodnoti, zda jí považují za pravdivou nebo ne.
To, že "Země kolem Slunce, nebo Slunce kolem Země" je tak trochu falešná dilema, ve kterém ani jedna možnost není úplně správně, je pravda. Ale úplně rovnocenné ty možnosti nejsou, ta druhá je mnohem,víc mimo, než ta první. A argumentovat fiktivními silami je sice dobrá sofistika, ale pořád jen sofistika. Stejně tak byste pak mohl obhajovat, že máte-li na otázku "kolik je 1+1" na výběr možnosti "1,999" a "17", tak může být správné odpovědět "17", protože to může být v zápisu, kde znak "7" je používán pro nulu a je to celé zapsáno v dvojkové soustavě.
Pokud by se to mělo dělat úplně pünktlich, tak by vždycky musela být na výběr možnost "je to komplikované" a vždycky by správná odpověď byla právě tato možnost. :)
PS: Líbí se mi ta kombinace bazírování na striktní přesnosti a detailech (ne že bych k tomu občas také neměl nutkání) a bezelstného přiznání, že "z PDF som čítal len tú tabuľku".
Re: Re: Re: Re: No práve
Jaroslav Knebl,2025-08-18 17:55:53
Diskusiu som predtým celú čítal, takže Vašu reakciu aj chápal tak, že pán Hruška sa tu dožaduje zdrojov.
Áno, záleží na presnej formulácii otázky, stačí si všimnúť tú poznámku, ako vystrelila správnosť odpovedí, keď do otázky tuším o vzniku človeka len vložili zmienku o evolučnej teórii.
Lenže ono sa práveže v tých otázkach nikde nepýtali na to, či ľudia neveria, že Zem obieha okolo Slnka. A ja som hlavne mienil, že "A obieha okolo B" a "B obieha okolo A" nie sú navzájom opačné tvrdenia (tzn. súčet ich pravdivostných hodnôt nemá dôvod byť 1). Jedine som z tabuľky videl, že to bola jediná otázka, kde ľuďom ponúkli 2 varianty miesto odpovedí áno/nie (ak nerátam následnú podmienenú podotázku, ktorá mala dokonca ešte obecnejšiu číselnú odpoveď). Vravíte, že okrem Eurobarometra, ale i ten od nich žiadal zhodnotiť "Slnko obieha okolo Zeme.". Trochu lepšie, nie dosť. Keďže tvrdenia nepovažujem za jedno opak druhého, tak mi z toho ani neplynie "Neveria, že Zem obieha okolo Slnka.". To by som chcel od Eurobarometra aspoň položenú otázku "Z obieha okolo S", nie naopak. Mám tušák, že percento správnych odpovedí by ani omylom nebolo podobné. Keby to mne položili ako 2 samostatné otázky, asi by som im kľudne povedal "Z obieha okolo S — áno", aj "S obieha okolo Z — nó, vlastne tiež áno", lebo v oboch prípadoch považujem za nepresnejšie povedať 'nie'. Striktne vzaté, dve veľké veci prakticky vždy keď obiehajú, tak oboje okolo seba súčasne (keby to bol Janko okolo Aničky, tak by som asi súhlasil, že Anička stojí v nejakej typicky lokálnej sústave na mieste). A keď i tak okolo ťažiska, tak mi príde úplne správne kývnuť na oboje. Obzvlášť keď..
Objektívne, druhá možnosť bude viac mimo, až sa zhodneme na nejakom objektívnom číselnom indikátore tejto nepresnosti. Nejako si ho zatiaľ neviem predstaviť (asi najlepší dôvod mám v predposlednom odstavci), okrem tautologických predpokladov typu "v rámci heliocentrickej sústavy", "v rámci tejto a tejto teórie gravitácie", atď. Poznáte nejaké netautologické objektívne číselné meranie odchýlky týchto tvrdení od reality nezávislé na takých a priori predpokladoch? Napr. v hypotetickej univerzálnej sústave celého vesmíru z OTR to nebude obiehať okolo seba ani náhodou, práve kvôli tým šrobovniciam. Asi budete chcieť minimalizovať tie nepravé sily.. lenže keď ony sú v OTR nepravé všetky (minimálne tie kľúčové gravitačné).
Inak možnosti staviate proti sebe až teraz, v diskusii ani v tej tabuľke to myslím nerobia, napr. v tabuľke sú postavené ako alternatívy pre odpoveď, nie proti sebe. Poznáme napr. dotazníky, kde je viac správnych odpovedí, takže keď tak premýšľam, asi by som im odkývol oboje. Ani náhodou to nepovažujem za sofistiku. Argumentoval som nepravými silami, nie fiktívnymi, čo je validná fyzikálna interpretácia, na rozdiel od fiktívnych síl. Zvlášť keď osobne podozrievam všetky sily ako nepravé (takže taký atribút pre mňa nie je žiadne manko) a domnievam sa, že sa všetky budú nakoniec dať interpretovať ako geometrická ilúzia, v nejakom modeli/hypotéze. Takže je to závislé na použitej teórii.
Prirovnanie s 1,999 a 17 mi nepríde trefné, jedine teda že by sa niekde bežne používala dvojková sústava s ciframi 1 a 7. Pretože Slnko krúžiace okolo Zeme je presne to, čo vidí človek, keď sa denne pozrie nad hlavu, a teda "očividne" pravdivé tvrdenie. Fyzika popisujúca takto každodenne pozorovaný jav existuje práve vďaka tým legitímnym nepravým silám, vzťažné sústavy viazané na Zem sú bežná prax. A Slnko v nich fakt obieha okolo Zeme. No a keď zrovna pracujete v jednej takej sústave, a náhodou nečakane potrebujete zahrnúť trebárs to Slnko, prečo nepoužiť nepravú silu, miesto prechádzania len kvôli tomu do zložitejšej sústavy? Rozhodne nie tak mimo každodennú zvyklosť ako 1+1=17 v dvojkovej sústave s neutrálnym prvkom 7. I tak sa bežne používajú iba približné inerciálne sústavy pre naše okolie, práve pre tú rotáciu Galaxie. A taktiež, ehm, čisto numericky 1,999 je "správnejšie" v desiatkovej sústave, iba ak to hodnotíme čisto rozdielom. Ak ale niekto zvolí desatinné číslo ako odpoveď na celočíselný príklad, prečo by som takú odpoveď nemal považovať za ešte horšiu než 17? Merať správnosť iba numerickým rozdielom mi nepríde príliš objektívne, ono takú správnosť asi ani objektívne merať nejde.
Tak ma napadlo, snažili sa v stredoveku rôzni vzdelanci presadiť, že "Zem obieha okolo Slnka", či že "Slnko neobieha okolo Zeme"? Je heliocentrická sústava model, či dôkaz obehu Zeme okolo Slnka? Je to, že ľudia tvrdia, že Zem obieha okolo Slnka, dôsledok toho, čo im stokrát opakovali v škole, alebo toho, čo pozorujú na oblohe?
No ono by miesto možnosti "je to komplikované" stačilo i "vyberte lepší popis súčasného modelu Slnečnej sústavy". Hej, priložené PDF som nečítal celé, lebo inak nezaujalo. Ak by Ste to ale považovali pre diskusiu za dôležité, nájdem si čas.
Re: Re: Re: Re: Re: No práve
Pavel Kaňkovský,2025-08-19 11:32:34
Je-li otázka, zda "Země obíhá kolem Slunce", nebo "Slunce obíhá kolem Země", nebo něco jiného, čistě otázka toho, ve které vztažné soustavě (ne-li dokonce v jaké souřadné soustavě!) se to posuzuje, tak je to z hlediska OTR bezobsažné tvrzení na úrovni toho 1+1=17, kde lze použitým symbolům přiřadit libovolný význam. Teorie relativity je, jak kdosi kdysi pěkně řekl, ve skutečnosti teorie invariantů.
Otázka tedy zní, zda to lze posoudit nějak "objektivně". Tzn. buď tak, aby to všichni pozorovatelé vyhodnotili stejně, nebo přinejmenším vybrat nějaké pozorovatele, u kterých bude možno zdůvodnit, že to posuzují objektivněji než ostatní. Zkusím tu druhou možnost.
Zajímá nás vzájemný pohyb Země a Slunce, tak pro zjednodušení budeme uvažovat jen Sluneční soustavu v jinak prázdném vesmíru. Neměla být tak velká chyba, protože všechno ostatní bude příliš málo hmotné nebo příliš vzdálené na to, aby to vytvářelo gravitační nehomogenity, které se významně projeví v horizontu pár desítek či stovek let.
"Objektivní" pozorovatel by měl být inerciální, protože zrychlení by do jeho pozorování vnášelo další zkreslení, a dostatečně vzdálený (asymptoticky nekonečně) od pozorované soustavy, aby byl jen minimálně ovlivněn její gravitací.
A co budou takoví pozorovatelé vidět? Světočára každého pozorovaného tělesa se bude skládat ze společného rovnoměrného přímočarého pohybu (= pohyb těžiště) a nějakých poruch. U Slunce budou ty poruchy jen drobné a jejich prostorové rozměry budou řádově stejně velké jako jeho průměr, zatímco u planet, jako je Země, budou v prostoru tvořit více či méně deformované smyčky a mnoho řádů větší, než jsou rozměry těch planet i Slunce a samotné Slunce bude vždy uvnitř té smyčky. Takový pozorovatel tedy musí usoudit, že planety obíhají kolem Slunce, ale naopak Slunce neobíhá kolem planet. A na tom se všichni shodnou.
Můžete namítnout, že to, co jsem napsal, je jinak formulovaná preference vztažné soustavy bez fiktivních sil před vztažnou soustavou s fiktivními silami, a bude to asi pravda. Ale jde o to, že varianta bez fiktivních sil bude jednoznačná (až na L. transformaci), zatímco těch ostatních je na výběr mnoho různých a není žádné rozumné kritérium, které by dovolilo vybrat jen jednu z nich.
Heliocentrismus je samozřejmě jen teoretický model a ne důkaz čehokoli. Jde ale o to, že různá pozorování vysvětluje lépe než geocentrický model, a to už důkaz něčeho je. Ale ve středověku to asi moc neřešili (přinejmenším v Evropě), nejspíš byl obecně akceptován aristotelský systém, který měl Zemi (která byla koule!) ve středu a všechno obíhalo kolem. Našlo by se pár lidí, kteří uvažovali i nad jinými možnostmi, např. Mikuláš Oresme, ale bez lepších pozorování to bylo víceméně jen v rovině teoretických spekulací. Víc se to řešilo až v novověku a dalo by se říct, že jedním z milníků vývoje moderní vědy bylo právě to, že to, jak to vidíme my z povrchu Země, nemusí být ten jediný správný pohled (a další pak byla relativita, která ten výběr jediného správného pohledu zpochybňuje obecně).
Re: Re: Re: Re: Re: No práve
Pavel Kaňkovský,2025-08-19 15:23:56
Ještě dvě poznámky:
1. Moc nerozumím tomu, kde hledáte rozdíl mezi "nepravými" a "fiktivními" silami. Pokud vím, tak je to jen různá terminologie pro totéž tj. pro síly zdánlivě působící v neinerciálních vztažných soustavách (a způsobující např. to, že setrvačně pohybující se tělesa vypadají, jako by zrychlovala). Ovšem z jistého pohledu jsou takové síly jen artefakt newtonovské mechaniky a jednoduššího (dalo by se říct negeometrického) přístupu k STR, a v OTR vůbec nejsou, protože neinerciální vztažná soustava jsou jen nějak zkřivené souřadnice, ale k nim musí být odpovídajícím způsobem transformovaná metrika a s ní se automaticky transformují i geodetiky a veškerá dynamika.
2. V kontextu fyziky jen málokdy něco umíte změřit přesně, jen málokdy pracujete se striktně celočíselnými hodnotami a obvykle platí, že čím blíž je hodnota skutečnosti, tím lépe. Je velmi nepravděpodobné, že by v nějakém fyzikálním výpočtu dosazení 17 místo 2 dalo lepší výsledky, než dosazení 1,999 místo 2. Posléze pak soudím, že numerický rozdíl vůči správného výsledku je docela objektivní (i když ne nutně 100% spolehlivé) měřítko správnosti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mne teda taká konštrukcia objektívna nepríde
Jaroslav Knebl,2025-08-20 16:14:14
S námietkou voči OTR sa zhodneme, i tak sa v nej Zem i Slnko oboje pohybujú po cca. geodetických priamkách (gravitačná sila neexistuje, silná interakcia na také vzdialenosti nepôsobí, slabá má astronomicky malý vplyv; zostáva iba elektromagnetická, najviac asi slnečný vietor a tak, preto to circa), takže o nejakom obiehaní by bolo dosť ťažko hovoriť. Ak si to človek nejako objektívne nedefinuje v pokrivenom časopriestore. Objektívne by to ale ale v OTR obiehať vzájomne podľa nejakej definície mohlo, vzájomný obeh už je absolutizovateľný symetrický vzťah dvoch objektov. Ja som napokon ale ani vyššie netvrdil, že by to v OTR obiehalo, a rovno celú dobu predpokladám, že sa bavíme o Newtonovke, čo je ten zádrheľ. Tzn. že sa nebavíme o »realite«, ale iba o jej modeli podľa Newtona. Vtedy ale implicitne objektivita neplatí — model má šancu byť objektívny, až ak sa zhoduje s pozorovanou realitou. A Newtonov model sa s vesmírom vraj nezhoduje. Váš jediný protiargument tu asi je, že zúžene iba na Slnečnú sústavu ale objektívny je dosť, lebo tak platí zhoda s pozorovanou realitou dostatočne presne (mínus nejaký ten Merkúr).
Teraz k Vášmu pokusu výberu objektívnejšieho pozorovateľa. Povedal by som, že jeho konštrukcia má hneď pár trhliniek, konkrétne:
Zanedbávate celý okolitý vesmír, pretože v nejakom vesmírne krátkodobom časovom horizonte by nemal mať vplyv. To je za mňa v poriadku, až na to, že chybu zanedbania nevyčísľujete, takže objektivitu Vášho návrhu v tom momente prestávate merať. Nepožadujem teraz dovyčísľovať niečo, čo by sa vyčísľovalo fakt blbo, len konštatujem, že keď chybu objektivity aspoň nejako číselne neohraničíte, ťažko vravieť o miere objektivity na nejakej škále. Čiernobiele "objektívne – neobjektívne" je samo o sebe neobjektívne hodnotenie. Tzn. len uvádzam prvú maličkú výhradu.
Druhý dôvod už ale pre mňa podstatný je — hneď druhý paragraf Vašej konštrukcie si v realite a mimo Newtonovku odporuje s prvým. Závislosť na Newtonovke samozrejme nie je okamžite problém, keďže i tak sme tušili, že sa celú dobu bavíme v rámci Newtonovej gravitácie. Najprv Ste totiž kompletne vymazali celý zvyšok vesmíru ako zanedbateľný. Následne ale v zmienenom paragrafe umiestňujete pozorovateľa do tohto vymazaného priestoru. Každému je v tom momente asi jasné, že ten pozorovateľ je podľa všetkých súčasných znalostí vesmíru sporný, pretože Ste zrazu nedodržali podmienku, v rámci ktorej bolo vymazanie celého zvyšku vesmíru fyzikálne korektné. Predpokladali Ste, že tam nebude na Slnečnú sústavu výrazný vplyv, ale vplyv na pozorovateľa a dráhu pozorovania veľkoryso ignorujete. Zjavne by tým totiž jeho inerciálnosť padla. Keby Ste začali takého "objektívneho" pozorovateľa umiestňovať aspymtoticky do nekonečna, nielenže by naňho, a na to, čo vidí, mala zrazu vplyv nezanedbateľná časť vesmíru, on by dokonca (podľa ΛCDM modelu) v predpokladanom reáli nevidel kvôli tým metrickým expanziám nakoniec vôbec nič. Zádrheľ inerciálnych ústav je, že ony sa ako aproximácie v realite dobre používajú fakt iba v štýle dotyčnice lokálne k nejakému dostatočne malému úseku priestoru. Dostatočne vzdialený objektívny pozorovateľ je v reálnom vesmíre fiktívny a zdá sa byť priam oxymoron. Keby to tak nebolo, nebola by súčasná veda v kríze, práve preto, že nezhody ΛCDM modelu si nemôžete položiť a len tak objektívne premerať na stole, ako s Michelson s Morleym. Popis situácie na vzdialenosti svetelných rokov je skrz prizmu použitej paradigmy, ani náhodou nie surové objektívne dáta. Pre celý vzdialený vesmír sa ocitáte presne v roli toho extrémne vzdialeného pozorovateľa, ktorý nie je schopný byť objektívny. Inak povedané, zas sa pohybujete vo vlastnom myšlienkovom modeli objektívne sa nezhodujúcom s realitou, nie v realite. Lenže proti tomu, že si viete predstaviť Zem obiehať okolo Slnka, som absolútne nič nenamietal. Spravil som napokon presne to isté, tiež tam vidím ten obeh Zeme okolo Slnka, ale nepovažujem to za objektívnu predstavu reality, ale môj model. Navrhoval som objektívne to obiehanie vyhodnotiť »mimo« nejaký model heliocentrickej sústavy, a Vy miesto toho ju zas len konštruujete sledom neobjektívnych predpokladov, platných iba v Newtonovej gravitácii, ale už nie v k realite asi najbližšiemu súčasne známemu modelu ΛCDM, zatiaľ. Inak povedané, podľa mňa veríte, že heliocentrický model je realita, a pre podporu Vášho inštinktívneho postoja teraz zapájate svoje analytické schopnosti, aby Ste svoju identitu alebo ideológiu obhájili :)
Námietka tretia, dajme tomu, že by sme zabudli na metrické expanzie, gravitačné jamy a šošovky, konečnú rýchlosť šírenia obrazu a neviem čo ešte, v realite supervzdialeného pozorovateľa doháňajúce k práškom. Bude ozaj vidieť to, čo vravíte? Podľa mňa nie, jedine že by sa mu podarilo na tie obrovské vzdialenosti zotrvať relatívne v kľude voči ťažisku Slnečnej sústavy. Prakticky každý taký voľný pozorovateľ (ak odignorujem, že podľa mňa nemôže existovať) sa bude pohybovať voči nemu nenulovou konštantnou rýchlosťou, kľudne blízkosvetelnou, a kľudne šikmo na rovinu ekliptiky. Môže byť pozorovaná šrobovnica aj bez OTR, a o nejakom vnútri smyčky sa naozaj bude dať objektívne len veľmi ťažko baviť. Predpokladám, že by Ste tam túžili spraviť niečo ako konvexný obal každej trajektórie, s tým by to už mohlo dopadnúť lepšie.
Ďalej, to Vaše kritérium "nie vnútri smyčky" a "vnútri smyčky" podľa mňa vôbec objektívne nefunguje. Keď si predstavím model dvoch neutrónových hviezd o hmotnostiach 2,001 M☉ a 2 M☉ obiehajúcich okolo seba kruhovo vo vzdialenosti milión kilometrov, tak i pre pozorovateľa relatívne v kľude voči ich ťažisku bude tá ľahšia obiehať asi o (2,001M☉-2M☉)/(2,001M☉+2M☉) 10⁶km ≈ 250km ďalej od ťažiska, a teda nie vnútri smyčky opisovanej prvou hviezdou. A na tom, že prvá hviezda obieha okolo druhej, rovnako ako že druhá obieha okolo prvej, sa všetci nezhodnú? Jedine že by sme povedali že nie, a že obe obiehajú okolo seba navzájom (či svojho ťažiska), a nie jedna okolo druhej, čo ale znie nejako nezmyselne. (A keby aj, kde bude presná objektívna hranica medzi všetkými tými druhmi obiehania? Niečo na štýl filozofovania nad rozdielom malej a veľkej kopy.) Potom Vám Vaše "objektívne kritérium" zas nefunguje pre prvú hviezdu, lebo tá sa predsa jednoznačne pohybuje vnútri smyčky druhej hviezdy. Takže by som povedal, že na takom "objektívnom" kritériu nezhodujúcom sa s intuitívným chápaním obiehania ešte treba dosť zapracovať..
Suma sumárum podľa mňa ten výber vzťažnej sústavy bez nepravých síl jednoznačný podľa Vášho postupu v realite nie je, ale iba vo fiktívnom modeli. Nahradili Ste model s "fiktívnymi" silami nedoladeným fiktívnym inerciálnym modelom s fiktívnym pozorovateľom, nesediacimi na realitu, ale iba na Newtona, takže mi to jednoznačne objektívne lepšie nepríde.
Otázka k heliocentrizmu bola samozrejme len rečnícka. Jeho väčšia presnosť oproti geocentrickému ale dokazuje iba to, že je historicky neskorším prepracovanejším modelom, nič viac. Ako som už dávnejšie písal, geocentrický model sa tiež dá bez problémov vylepšovať na rovnakú presnosť s realitou ako heliocentrický, rozdiel je iba v komplikovanosti oboch výsledných modelov. Víťazným atribútom je nakoniec iba jednoduchosť (alebo pomer jednoduchosť/presnosť), nie presnosť.
K poznámkam:
1. Pretože pojem "fiktivní síla" som počul prvý raz, a vyvoláva vo mne trochu posunutý zavádzajúci význam. Ale ako googlim, tak vidím výskyty použitia. Na Wiki existuje anglický technický termín 'fictitious' force, slovenská Wiki to tiež má v zátvorke ako technický pojem 'fiktívna', ale problém s angličtinou je, že minimálne pozná 'fictitious', 'fictive' i 'fictional', a všetky tie nuansy ťažko preložíte, takže sa tam priamym prekladom niečo stráca.
Celkovo termín mi nevonia, ešte tak "iluzórna" by som bral. Ale načo, keď vidím kopu trefnejších synoným/termínov ako 'nepravá', 'zotrvačná', 'zdanlivá sila', či 'pseudosila'. Takže ďakujem za ozrejmenie, že je to technické synonymum, budem ho tak odteraz chápať, ale sám radšej využijem tie zvyšné synonymá.
2. S tou celočíselnosťou to bola len výhrada o príklade nevhodnom zbytočne. Stačilo použiť 1+1,1, a námietka by zmizla. Inak súhlasím, že numerické vyhodnotenie je celkom objektívne kritérium. Dokiaľ sa nepoužíva selektívne na podporu existujúcich inštinktívnych postojov, ehm.
Motivované uvažování
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-13 13:23:02
Děkuji za další Váš článek, vždy je rád čtu.
Za nejužitečnější považuji informaci předposledního odstavce. Jak je tento jev významný, tak je ignorovaný. Motivované uvažování je snadné vidět u druhých lidí zastávajících "cizí" názory a je to vnímáno jak projev iracionality nebo nízké inteligence, ale ve skutečnosti se nás motivované uvažování týká prakticky každého nezávisle na inteligenci.
Problémem je, že když se někdo rozhodne být nezaujatý, v reálném světě ztratí spojence a zůstane sám. Pro jedince je výhodnější se angažovaně mýlit, ale ve skupině podobně smýšlejících, než se angažovat se svojí objektivitou a stát tak sám proti všem.
Důvěra ve vědu si užívá poslední rok-dva důležitosti
Martin Novák2,2025-08-13 12:57:00
Pak už bude záležet jenom na důvěře v AI. A ta si důvěru dokáže docela přesně vypočítat a vyvolat.
Zatím je AI hloupoučká, ale exponenciála vývoje už přechází do strmého úseku.
Alfasamec
Franta Vejvoda,2025-08-13 10:49:25
Takže Bias by Ivy League? Zkoumat, jestli má výzkum pro BFU smysl, ujídat při tom z grantového koláče, popsat tunu papíru a být v klidu (ne)zapomenut. A pak se divit, že je nějaký Franta placatozemšťan?
Potřebujeme jenom alfu, ten řekne skoč a my skočíme! Cukrobičovatý Císařpán, jak ten by nám prospěl, ne ti šašíci ve sněmovnách a konírnách, krví nemodrých, hlav nemoudrých!
Kritické myšlení? Dejte pokoj, to by vás tlupa mohla sežrat!
Re: Alfasamec
Marcel Koníček,2025-08-13 12:55:39
Já mám sice k fungování americké vědy trochu vlastní kritiku, ale ta musí jít stranou, protože váš komentář se mi zdá jako sebevyvracující. Jako mluvíte o tom, že autoři z Ivy league jenom píšou nezajímavý výzkum, který bude ihned zapomenut. Pod reakcí na právě takovýto výzkum. Takže ihned asi zapomenut nebude, když vám stál za ten komentář.
A motivovaný je jakýkoli výzkum - kdybych např. ke zkoumání jazyka severokorejských médií neměl žádnou motivaci, nedělal bych to. Správný vědec by ovšem získaná data měl interpretovat i tak, že budou promlouvat v neprospěch jeho původní hypotézy. Pokud tak neudělá, musí se toho ujmout jeho kolegové.
Výzkum je přece iterativní proces - pokud se nám výsledky z Ivy league nelíbí, můžeme si zkusit jejich čísla ověřit. Tento proces například v psychologii odhalil mnoho akademických podvodníků. Zároveň nemohu souhlasit, že by tam ty vědci jenom "seděli a ujídali koláč", právě naopak, jejich snaha vydávat i pochybné studie je způsobena tím, že neustále musí dokazovat nadřízeným svoji výkonnost a expertýzu aby vůbec nějakou práci dostali (kdo někdy podával GAČR, ví).
Re: Re: Alfasamec
Marcel Koníček,2025-08-13 13:01:29
Ještě p.s.: vyšší čísla důvěry ve vědu v zemích jako je Egypt nebo Nigérie chápu tak, že místní lidé vidí ve srovnání s autokratickými či zkorumpovanými státními institucemi vědu jako relativně čistší útočiště, které třeba není vládou tak drakonicky kontrolováno jako třeba v Rusku, kde je důvěra naopak nízká.
Re: Re: Re: Alfasamec
Franta Vejvoda,2025-08-13 14:30:39
Nepíšu, že se mi nelíbí, na smrádek v brlohu poukazuje autor článku v jeho závěru. Proto tam mám ty otazníky. A článek mě zaujal, to máte pravdu.
Osobně vědce obdivuji, poněvadž se jich mnoho snaží udělat tuto civilizaci lepší. A ono se to divoké stádo pořád chová divoce a nejradši by sežralo sousedy. Třeba vámi zmíněné Rusko.
A to stádo se rozrůstá a už je asi nemožné jej schopně řídit. Nedokáže to u nás Babiš se svými hundekiller slepicemi, ani Turek od okurek, natož pan profesor ze Štatlu. Nedokáže to Donald, Vovka, ani Si. Autokrati budou sežráni jinýmy autokraty. Píšu, že by nám slušeli aristokraté, ale ty jsme odsunuli jako relikt.
Ale evoluce si cestu najde, jen se obávám, že to nebude o letech ke hvězdám.
Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Vojtěch Kocián,2025-08-13 14:54:18
Aristokrati ale byli obecně taky autokrati. A byli odsunuti, když to nedokázali schopně řídit důvěrou lidí v ně a nakonec ani silou. A lidi pak radši přijali autokrata z davu než opět někoho z dříve privilegované skupiny. Výhodou aristokracie je vlastně jen dědický systém, ve kterém se panovník většinou nebude chtít chovat ve stylu "po pás potopa," protože chce svým dědicům předat něco cenného (jistota to však není). Ale jestli je v tom schopný nebo ne, je spíš genetická loterie a štěstí nebo smůla na spolupracovníky a oponenty.
Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Pavel 1,2025-08-14 14:24:21
Nesmysl. Článek není o tom, že stádo se chová divoce. Článek je o tom, co si stádo myslí. To za prvé. A za druhé, efektivní řízení stáda, není o násilné snaze zachovat status quo (a svou vládu) - což většinou skončí v krvavé řeži - ale o postupném přizpůsobování stáda měnícím se přírodním a sociálním podmínkám, podobně jako evoluce. A to, většinou žádný autokrat a tím méně geneticky zdegenerovaný aristokrat nedokáže, protože by musel změnit své myšlení nebo lépe vyměnit sebe sama u koryta. V tomto bodě je právě nejméně problematický demokrat.
Re: Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Martin Novák2,2025-08-14 20:14:58
Že nejméně problematický je demokrat to je sice pravda, ale kde ho chcete vzít?
I k nám už dávno dorazila kultura newspeaku kde slova znamenají opak, takže vláda brání demokracii zaváděním cenzury, politikové se kasají že přece nejsou populisté aby dělali co slíbili v předvolebním programu a prezident naprosto demokraticky prohlásil že pokud si lidi zvolí špatnou stranu tak ji v zájmu boje za demokracii nepověří složením vlády.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Pavel 1,2025-08-16 15:19:29
Hys "Newspeak" je jen novotvar pro jevy historicky běžné nejen v demokracii. Už z toho vyplývá, že když lže neznamená, že to není demokrat. Narozdíl od zdegenerovaných aristokratů nebo psychopatických diktátorů, se ho však lze zbavit volbami. Mimochodem,dojmy o cenzuře jsou pro smích a prezident se řídí Ústavou ... narozdíl od toho předchozího.
Re: Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Jan Šimůnek,2025-08-15 15:02:24
Nemáte šanci poznat, co si "stádo" myslí. Zejména když je žádoucí odpověď veřejně známa. Můžete maximálně dělat nějaké odhady, kolik procent lidí vám v průzkumech lže. Demokrat je nejméně problémový tím, že ho lze vyměnit bez nějakého státního převratu. Alespoň v demokracii. Aristokrat nebo autokrat může být, pochopitelně, kvalitnější (viz "městský patricij" v Angh Morpokhu na Zeměploše T. Pratchetta), nicméně pokud se zblázní, nebo zvlčí, nebo je jeho nástupce pravým opakem, vyměnit se snadno a bez krve nedá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Martin Novák2,2025-08-15 15:57:34
Na to poznat co si stádo myslí jsou volby. Tedy původně byly, když se zvolení zástupci ještě pokoušeli splnit volební program. Také všechny strany které kdy vládly od roku 1989 slibovaly lidová referenda (tedy jenom před volbami pokud byly v opozici).
Máte pravdu že demokrata lze bezproblémově vyměnit v demokracii. Ovšem pokud má ta demokracie nějaký přívlastek tak už to vůbec bezproblémové není. Ať už to je lidová demokracie nebo liberální demokracie. Demokracie s přívlastkem má takový vztah k demokracii bez přívlastku jako elektrické křeslo k normálnímu křeslu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Pavel 1,2025-08-16 15:44:47
Právě proto,je pravděpodobnost aspoň průměrně kompetentní vlády vedené autokarem v dlouhodobém měřítku mizivá, všichni diktátoři zblbnou. Fantasmagorie o lorda Vetinarim na tom nic nemění
Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Frantisek Zverina,2025-08-15 15:55:25
"Pokud je to pravda, pak má ovšem korelace mezi náboženskou vírou a důvěrou ve vědce, zjištěná ve výše uvedené studii, poněkud znepokojivý charakter". S tím se dá jen souhlasit. Však se odkazy na "americké (dříve sovětské)" vědce politici snaží lidem podsouvat své plány a názory.
Ale vyjadřovat se o spoluobčanech jako o stádu autora výroku přiřazuje k té české svaté trojici, která nám opravdu nepomůže. A hledat pomoc za hranicemi asi taky není dobrý nápad. Cesta je asi zdlouhavě a bez záruky vychovávat lidi k pochybování a myšlení.
Re: Re: Alfasamec
Jan Šimůnek,2025-08-15 15:31:14
Právě ta Ivy league dostává teď kapky od Trumpa, IMHO zcela oprávněně, za ideologizaci vědy.
Re: Re: Re: Re: Alfasamec
Jan Šimůnek,2025-08-18 17:36:15
Trump ustanovil cosi strašného: Federální vládou financované granty mají dávat měřitelné a reprodukovatelné výsledky. Což je ovšem katastrofa pro humanitní obory, jejichž výstupy jsou neměřitelné, neobjektivizovatelné a nereprodukovatelné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
