Miloslav Pouzar

Dne 14.7.2023 se v Ženevě uskutečnila společná tisková konference zástupců Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) a Společného výboru expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA) na téma zdravotních rizik aspartamu. V rámci kategorizace IARC zůstává aspartam ve třídě 2B, tedy možný lidský karcinogen a jeho staronový akceptovatelný denní příjem (ADI) nastavený JECFA má hodnotu 40 mg/kg/den.

Vinohradnické plíce (angl. Vineyard Sprayer's Lung) je vzácná nemoc z povolání, jejíž výskyt byl spojen s používáním tzv. Bordeauxské jíchy či Bordeauxské směsi k ochraně vinic před plísňovými chorobami. Níže uvedeným článkem jednak plním přání paní profesorky Zdeňky Svobodové z Veterinární univerzity v Brně a také ho vkládám jako další dlaždici do mozaiky textů na téma „Naši dědové sice byli moudři, ale dělat věci přesně jako oni vždycky moudré být nemusí“.

Krabička cigaret, do kafe rum, rum, rum, do Red-Bullu dvě vodky a teď doktore čum, čum, čum…..

1. dubna 2020 se Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rozhodl po více něž třiceti letech používání stáhnout z trhu veškeré přípravky obsahující farmakologicky účinnou látku (API) ranitidin, v EU byla platnost registrace pro danou látku pozastavena 30. dubna 2020. Důvodem byla kontaminace účinné látky vysoce genotoxickou a karcinogenní nečistotou zvanou N-nitrosodimetylamin (NDMA).

Jaká zdravotní rizika pro nás představuje přítomnost poly- a perflourovaných látek v našich potravinách?

V případě akutního ohrožení života či zdraví reaguje lidský organismus aktivaci dvou systémů, které v průběhu evoluce zajišťovaly našim předkům přežití při styku s predátory. Tyto systémy mají za úkol uvolnit zásoby energie pro boj či útěk a zahrnují část autonomního nervového systému zvanou sympatikus (SNS osa), a pomaleji reagující hormonální dráhu založenou na funkci hypotalamu, hypofýzy a nadledvin (HPA osa).

Vysoké ceny energií negativně ovlivňují zdraví lidí a vedou ke ztrátám na životech, rozhodovací procesy lidí trpících energetickou chudobou mají spíše intuitivní, než racionální charakter a vedou tak k rozhodnutím která postiženým osobám dále komplikují přístup k cenově dostupné energii.

CDS rozhodně není zázračným prostředkem, který by dokázal zabránit infekci koronavirem SARS-CoV-2 či léčit onemocnění COVID 19. Pokud však někdo o jeho využití k tomuto účelu uvažuje, rozhodně nemusí patřit mezi vystrašené debily věřící na Gatesovy čipy ve vakcínách, co chlastají Savo a jiná průmyslová bělidla (omlouvám se za slovník, jde o přesnou citaci z jedné facebookové diskuse) Mnohé úvahy v této oblasti totiž mají celkem racionální jádro a ďábel bývá skryt spíše v méně zjevných detailech.

Za jedno z nejúčinnějších opatření mírnících dopady pandemie COVIDu-19 je považováno očkování. V mnoha zemích světa je zdravotnickými autoritami i politickou reprezentací řešena otázka, proč poměrně velký počet lidí vakcinaci daného typu důrazně odmítá či se k ní staví rezervovaně.

Vero nihil verius

Každý šílený sociálně inženýrský systém uvádějící do života výstupy mystického myšlení se zaklíná poznatky vědy. Vzdejme se aut se spalovacími motory a budeme spaseni. Matka příroda nám odpustí hřích ekocidy a trestající křivka klimatického modelu se začne milosrdně zplošťovat. Věřte vědcům. Mají grafy, mají čísla, hare, hare, hare….

Mnoho lidí si vytváří postoj k chemickým zdravotním rizikům s využitím heuristického způsobu řešení problémů. K nejčastěji aplikovaným heuristikám patří důvěra v autority, afektivní heuristika a postoj „přírodní je lepší než umělé“…

„Může mlíko působit jako protied? Můj děda mi vyprávěl, že když pracoval v chemičce, fasovali půllitr mlíka denně jako prevenci proti otravě. Mohlo to fungovat?“

Když vykolejí vlak, tak na místo neštěstí okamžitě vyrazí představitelé veřejné moci a snaží se identifikovat jeho příčinu. Koronavirus COVID 19 mění závratnou rychlostí svět v globální vrakoviště a pokud včas neodhalíme chyby, jež vedly k této tragédii, budou z kolejí stále sjíždět další a další soupravy, píše ve svém textu z 20. 3. 2020 prof. David Zaruk z Odisee University College v Belgii.

Genotoxické karcinogeny jsou látky, které ovlivňují procesy genové exprese tak, že zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění. V rámci celé řady regulatorních procesů je jejich účinek považován za bezprahový – tedy za takový, u něhož nelze stanovit bezpečnou hranici. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto přístupu?

Při pročítání odborné literatury se díky jevu zvanému publikační zkreslení (publication bias) mohou zdát léky účinnější a toxické látky jedovatější, než ve skutečnosti jsou.

Odpověď je nasnadě – jak pro koho. Určité skupiny se tváří, že uhlíková neutralita je trumfovým esem, které nelze v diskusi o prioritách nasměrování zdrojů a úsilí přebít žádnou jinou kartou, ale šéf think-tanku Copenhagen Consensus Center Bjorn Lomborg to vidí jinak.

- kde mé úly stojí, zas práškují, hnojí, já chemie zákaz bych chtěl….

Z pohledu marketingu je kratom "sázka na jistotu". Objem obchodu závisí na tom, v jaké fázi se nachází školní rok. Ovlivňuje kratom krátkodobou a dlouhodobou paměť?

„Běžte s tou chemií do hajzlu, tak nějak bych to shrnul“ – to je citát z diskuse pod jedním z mých dříve uveřejněných textů o glyfosátu. Ten výrok by šel ignorovat, či smazat a zapomenout. Byla by to ovšem škoda. Jde totiž o standardní projev těžké nemoci postihující čím dál větší procento populace. Jde o výrok nesoucí typické znaky chemofobie.

Pokud, tak jen minimálně...

Mezi významné české „influencery“ v oblasti toxikologie patří vystudovaný pedagog a bývalá reportérská hvězda televize Nova Jan Tuna. Jeho publicistický pořad „A DOST!“ mě již několikrát nahnal ke klávesnici, jenže když jsem pak při korektuře začal z napsaného textu mazat sarkasmy a vulgární výrazy, nezbylo nic. Doufám, že tentokrát to dopadne lépe……

Volný přepis přednášky „Block chain trust“ prof. Davida Zaruka z Odisee University College v Belgii prezentované 24. 5. na IUPAC meeting 2019 v Ghentu (s vědomím autora zpracoval Miloslav Pouzar).

o zkouškovém nebrat

Byl objeven v roce 1878. Podle pověsti náhodou, jelikož si jeho objevitel Constantin Fahlberg neumyl ruce. Před večeří se patlal v černouhelném dehtu, izoloval z něj různé látky a právě zkoušel, jaké vlastnosti má jedna z nich – toluen sulfonamid. Chleba, do kterého se pak vyhladovělý po celodenním experimentování zakousl, měl prý nezvykle sladkou příchuť.

Zpráva z tisku: Obě delegace položily věnce…. pardon…..….jiná zpráva ze stejně kvalitního tisku: U registrovaných partnerství je výrazně nižší rozvodovost než u manželství. Od uzákonění partnerství se rozvedlo 14,5 procenta z registrovaných párů. U manželství se pohybovala rozvodovost v posledních letech podle údajů Českého statistického úřadu každoročně kolem 50 procent a manželé se nejčastěji rozváděli zhruba po třech až pěti letech od svatby.

Při pohledu z okna to dnes vypadá, že zima letos možná vůbec nepřijde, ale kdyby si to náhodou přece jen rozmyslela, je dobré být připraven. Pro velkou část motoristů patří k tradičním obřadům vítání zimy i kontrola stavu nemrznoucí kapaliny. Doplňovat ji je třeba do chladiče, nikoli však do řidiče. Ona sice nemrznoucí směs obsahuje alkohol a může mít i příjemně nasládlou chuť, o likér se však v žádném případě nejedná.

Každý má téma, které ho dokáže připravit o rozvahu a rozpálit doběla. I já mám takové, je jím toxicita hliníku v očkovacích látkách. Mnohokrát jsem ho zpracoval a s ulehčením opustil, abych se k němu byl znovu a znovu nucen vracet. Takže se opět potácím v minovém poli, kde slepá víra vítězí nad zdravým rozumem, vyznavači konspiračních teorií na hlavu poráží stanoviska odborných autorit a kde nedůvěra a vzájemné nepochopení znesvářených stran prakticky znemožňují hledání funkčního kompromisu.

Michael Siegrist, psycholog zaměstnaný na ETH v Curychu, o jehož výzkumech v oblasti vnímání a komunikace rizik chemických látek jsem se zmínil v textu „Přírodní je fajn a syntetické fuj“, na mě zapůsobil natolik, že mám chuť se u jeho práce ještě chvíli zdržet. Je totiž podzim - období, kdy lze i v Polabské nížině ucítit vánek s vůní burčáku a zaslechnout jeho vemlouvavé šepotání: „Nejen pivem živ je člověk, in vino veritas….“.

Název článku jsem si bez dovolení vypůjčil od švýcarského profesora působícího na ETH v Curychu Michaela Siegrista, jehož specializací je psychologie a hlavním zájmem pak různé aspekty zákaznického chování.

Internet je plný popisů studijních technik, které Vám umožní zvládnout čínštinu či kvantovou mechaniku ve spánku za méně než deset dní. Každý, kdo takovou techniku nabízí, si však za její aplikaci nechá královsky zaplatit.

Studenti se mají učit pro život, a ne pro testy! Pro samé testování není čas na pořádnou výuku! Úspěch v testu automaticky neznamená znalost problematiky! Těch výkřiků týkajících se používání testů bych jistě ze své paměti vylovil více, ale nechci. Nadávat na testy je totiž stejné, jako nadávat na nůž. Pokud ten nástroj použijete blbě, teče krev. A tak je to se všemi nástroji. Ale dají se testy také použít k něčemu užitečnému? Na danou otázku se pokusím odpovědět z perspektivy vysokoškolského učitele.

„Většina studijních programů pro učitele neklade nijak zásadní důraz na problematiku neurověd. To je zajímavé, jelikož proces učení probíhá v mozku a úkolem učitele je podporovat a urychlovat proces učení.“ Tenhle citát jsem nalezl v textu Donny Coch s názvem „Reflections on Neuroscience in Teacher Education“ uveřejněném letos (2018) v časopise Peabody Journal of Education.

Původně to vypadalo na zajímavou práci o účinku tetrodotoxinu na lidský organismus, ale nakonec vznikl jen béčkový horor……

Jmenoval se Clark Stanley, ale říkal si Chřestýší král (Rattlesnake king). Narodil se v roce 1854 v texaském městě Abilene a mezi čtrnáctým až jednadvacátým rokem se věnoval kariéře honáka dobytka. Za mezník svého života považoval jaro roku 1879, kdy se s otcovým přítelem vydal do arizonské vesnice Walpi, aby mohl sledovat hadí tanec indiánů kmene Moki (dnes Hopi).

Prof. RNDr. Pavel Drašar, DSc. je zaměstnancem Ústavu chemie přírodních látek, což je součást Fakulty potravinářské a biochemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Podle Web of Science je (spolu)autorem 210 impaktovaných publikací a jeho Hirschův index má hodnotu 16. Bezesporu se tedy jedná o významnou vědeckou a pedagogickou autoritu.

„Nicméně, byla to, podle informací z kauzy Monsanto papers, právě vědecká obec, která tento stav nedůvěry způsobila tím, že se zapletla s touto společností a psala studie na míru. Někteří Vaši kolegové se prostě zaprodali a přišlo se na to“. (z příspěvku europoslankyně K. Konečné do diskuse pod článkem o glyfosátu)

Dne 21. 11. 2017 byly na serveru aktuálně.cz publikovány odpovědi poslankyně Evropského parlamentu zvolené za KSČM a členky Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Kateřiny Konečné na dotazy čtenářů týkající se problematiky herbicidu glyfosátu.

Resveratrol prodlužuje život. Některým živočichům tak výrazně, že se chtě nechtě vnucují úvahy o zázraku.

„I've got your name written here in a rose tattoo, in a rose tattoo, in a rose tattoo….“ vyřvávají mi v bytě potetovaní borci z Dropkick Murphys, když mám na práci něco, co vyžaduje určitou míru razance – například naklepávání řízků.

Přišlo mi to jako zajímavý dramatický příběh. Jeden z těch, které sbírám. Příběh o jedech s prvky bondovky švihnuté antickým dramatem. No posuďte sami:

Tuzemák sice není rum, protože se nevyrábí destilací zkvašené melasy z cukrové třtiny, ale podstatnou složkou používanou při jeho výrobě je rumová tresť či rumové aroma (angl. rum ether), takže určitý vztah s tradičním nápojem karibských pirátů zde přece jen najít můžeme.

Smuteční hostina, na níž se pozůstalí loučí se zesnulým novorozencem – těžko si lze představit smutnější shluk slov. I když – smuteční hostina, na níž se pozůstalí loučili se zesnulým novorozencem, si vyžádala 75 životů... Vím, zní to až bulvárně, ale bohužel i taková může být realita všedního dne.

Představte si, že jako pravidelný konzument piva narazíte při snídani v novinách na celostránkový inzerát propagující následujícím způsobem vaši oblíbenou značku:

Americký novinář hrající v příběhu ústřední roli se jmenuje Myron Farber. Narodil se v roce 1938 - takže když mu v červnu 1975 v redakci prestižního deníku The New York Times předal kolega záhadnou obálku, jejíž výbušný obsah měl tragicky zasáhnout do životů mnoha lidí, jednalo se již o zkušeného 37-letého žurnalistu. I tak ho však obsah dopisu značně zneklidnil. Ve svých pamětech si později k danému tématu poznamenal:

Papež v reklamě. Pane Bože! Papež v reklamě na drogy! Výplod choré mysli. Papež v reklamě na tvrdé drogy, propagující jejich míchání s alkoholem. Science fiction? Nikoli. Realita. Sice dávná, historická, snad by se dalo říct, že i bájná, ale přece jen realita. Potvrzená četnými hmotnými důkazy i jejich otiskem v elektronické podobě.

Ida, Ídaia či Idaea je jméno nymfy, což je mýtická bytost podobající se vílám či rusalkám obývající vysoké hory a hluboké lesy. Tedy přesněji řečeno, ve starořeckých bájích a pověstech pod tímto jménem vystupují nejméně nymfy dvě.

Jásir Arafat  celým jménem Muhammad Abd al-Rahmán Abd al-Ra'úf Arafát al-Qudwa al-Husajní. V arabském světě známý pod jménem Abu Amar. Osm let po jeho smrti jeho manželka podala žalobu pro jeho údajnou vraždu. Rok na to ruští experti vydávají prohlášení, že zemřel přirozenou smrtí. Jeho osobní lékař zase prohlásil, že měl v krvi virus HIV. Palestinci ho vnímají jako hrdinu a mučedníka, Izraelci jako nestoudného teroristu.

„Pod vlivem této látky nelze zapojit představivost. Lidé, na které působí, nejsou schopni zkonstruovat lež, protože nemohou logicky myslet“.

A bůh řekl ženě: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout" (Genesis 3:16). A žena se vzbouřila. Vzpoura proti bohu, hegemonii mužů a porodním bolestem dostala jméno feminismus a zdaleka nešlo jen o myšlenkový proud či dílo žen samotných.