COVID-19 a selhání managementu rizik  
Když vykolejí vlak, tak na místo neštěstí okamžitě vyrazí představitelé veřejné moci a snaží se identifikovat jeho příčinu. Koronavirus COVID 19 mění závratnou rychlostí svět v globální vrakoviště a pokud včas neodhalíme chyby, jež vedly k této tragédii, budou z kolejí stále sjíždět další a další soupravy, píše ve svém textu z 20. 3. 2020 prof. David Zaruk z Odisee University College v Belgii.
David Zaruk, Odisee University College, Belgie. Kredit: ESA Annual Meeting.
David Zaruk, Odisee University College, Belgie. Kredit: ESA Annual Meeting.

Každá krize s sebou přináší příležitost k poučení a COVID-19 dokázal za velmi krátkou dobu vytvořit velice inspirativní didaktické prostředí. Nejsem ani moc překvapen, že v daném případě je proces získávání zkušeností tak bolestný a že je doprovázen neúměrným množstvím chyb, které posouvají stav veřejného zdraví až na samu hranu katastrofy. A co hůř, jak se naše komunikace postupně mění z expertního modelu na model komunitní, stávají se pro nás místo vzdělaných autorit hlavním zdrojem informací přátelé ze sociálních sítí.

 

Západní autority zodpovědné za řízení rizik v oblasti veřejného zdraví byly o hrozbě představované novým typem koronaviru informovány počátkem ledna 2020. Většina z nich však začala skutečně konat až v polovině března a to uplatněním preventivních opatření proti přenosu viru, jako je karanténa, sociální odstup, omezení cestování atp. Byl to však jediný představitelný postup omezení rizik? Dalo se během těch dvou a půl měsíce udělat něco, co by zmírnilo tak nevídané popření sociálních výdobytků západní společnosti a pomohlo předejít té neskutečné míře stresu?

 

Předběžná opatrnost není management rizik

Pokud existuje nějaké nebezpečí (faktor, který nás potenciálně ohrožuje), racionální manažer rizik hledá takovou míru expozice, která nás bude co nejméně ohrožovat a zároveň nám v co největší možné míře umožní čerpat výhody z expozice danému faktoru. Když se stalo předmětem zájmu záření z mobilních telefonů (v těch dávných dobách kdy se dal pomocí mobilů smažit popcorn), vědci začali hledat způsoby, jak úroveň tohoto záření snížit na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, při níž ještě bude zachována možnost využívání výhod mobilních technologií (přístup ALARA). No a pak tu máme ještě přístup nazývaný management nejistot – tedy přístup, v rámci kterého je v případě nejistoty ohledně míry bezpečné expozice hlavním nástrojem rozhodování preventivní zákaz procesu, výrobku či aktivity. Pokud nejsme schopni prokázat, že jsou mobilní telefony absolutně bezpečné, zakážeme je. Preventivní opatření pak nejsou otázkou hledání správného či nesprávného způsobu provozování nějaké činnosti, jsou pouze cestou, jak se s absolutní jistotou vyhnout tomu nesprávnému způsobu.

 

V případě infekce COVIDem 19 byl masivně použit právě management nejistot. Pokud nemůžeme s jistotou zjistit, kdo je nakažen, zakažme všechny aktivity, při nichž existuje možnost mezilidského kontaktu (výhody obchodu, vzdělání, finančních a pracovních aktivit atp. jsou obětovány). V optimálně fungující společnosti by měl být management nejistot využit až jako krajní možnost řízení rizik, poté co všechny ostatní procesy selžou a předpokládané následky jsou tak děsivé, že to přesahuje běžnou lidskou zkušenost. S poklesem erudice odpovědných osob v oblasti řízení rizik, se princip předběžné opatrnosti postupně stává prakticky jediným používaným nástrojem a je tupě aplikován při jakékoli nenulové úrovni nejistot.

 

Zatímco racionální management rizik hledá taková opatření ke snížení rizik, aby byla zároveň zajištěna možnost využití přínosů dané aktivity, management nejistot (předběžná opatrnost) hledá jen taková opatření, která sníží riziko selhání (tedy taková řešení, jejichž původci nebudou moci být obviňováni).

 

Popírání není management rizik

Čínské úřady oznámily Světové zdravotnické organizaci (WHO) objevení nového typu koronaviru koncem prosince 2019 a ihned začaly studovat způsoby přenosu. Západní demokracie tedy měly minimálně dva měsíce na to, aby se připravily na nástup epidemie. První reakcí celé řady odpovědných autorit na západě však bylo popírání a zlehčování situace a dále pak kritika čínského společenského zřízení. Jinými slovy – zatímco se ve Wuhanu stavěly nemocnice ve snaze zvládnout nastalou krizi, u nás se nedělo prakticky nic, co by nám výrazněji pomohlo zvládnout nadcházející pandemii. Byly ztraceny dva měsíce času, které se ukázaly být životně důležité pro efektivní management rizik.

 

Pokud mi někdo tvrdí, že karantény vedoucí ke kolapsu ekonomiky jsou jediným způsobem, jak zamezit šíření viru, odhaluje tak svou nízkou úroveň znalostí v oblasti řízení rizik. Jde o léčbu, která doslova zabíjí pacienta. Karanténní opatření poškozující ekonomiku by měla být použita jen v případě, že sofistikovanější způsoby omezení rychlosti šíření infekce selžou, nikoli jako náhrada takových způsobů.

 

Karanténa, panika a přetížení zdravotních systémů jsou důsledkem nečinnosti odpovědných orgánů v kritickém období vzniku pandemie. Pokud jsou popírání a princip předběžné opatrnosti jedinými nástroji řízení rizik, není překvapením, že dochází k rozvratu společnosti a lidé trpí. Již v lednu měla být přijata taková opatření, která by dokázala zajistit ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel.

 

Buďme pokorní a poučme se

Je až fascinující, jak atypické vlastnosti COVID-19 vykazuje. U některých nakažených nelze pozorovat žádné symptomy, u jiných jsou projevy nemoci závažné, život ohrožující až smrtelné, velmi se liší i inkubační doba, super-přenašeči rozšiřují nákazu po celých oblastech, děti se zdají být odolnější než dospělí. Není jasné, zda infekce ustoupí s teplejším jarním počasím. Virus se nepochybně bude vyvíjet, ale co naše schopnost učit se a získat si a udržet náskok?

 

Každá asijská země se vyrovnávala s infekcí jiným způsobem. Mnozí naši manažeři rizik postrádají pokoru, nejsou schopni se poučit z netypického průběhu pandemie a lehkomyslně věští budoucnost. Tím jsou vyvolávána očekávání, která se nemohou naplnit a stávají se tak příčinou největšího z možných rizik, jímž je ztráta důvěry v odborné autority (čemuž ochotně napomáhají i zdivočelá média zajímající se jen o míru sledovanosti).

 

Aplikace technik managementu nejistot vyžaduje drastická omezení každodenních aktivit a zároveň vyvolává velká očekávání. Co by se stalo, kdyby manažeři rizik připustili, že se pohybují v nezmapovaném území a včas přiznali veřejnosti, že si nejsou jistí, která opatření jsou ta nejlepší? Mohli by pak očekávat, že to veřejnost pochopí a bude naslouchat hlasu rozumu? Abyste mohli něco takového udělat, potřebujete jednak důvěru veřejnosti a pak také absenci všeobecné paniky.

 

Soustřeďme se na vyvažování rizik

Co se stane, pokud ani po měsíci karanténních opatření nezačne počet nakažených klesat? Co když se křivka nárůstu onemocnění nezploští, ale naopak vystřelí vzhůru, jakmile lidé s příchodem jarního počasí začnou ignorovat vnucená opatření? Co když se měsíční izolace významně podepíše na kvalitě duševního a fyzického zdraví obyvatel a počet obětí sebevražd významně převýší počet obětí koronaviru? Co když globální ekonomický kolaps uvrhne do chudoby další generace? Provedl někdo komplexní analýzu rizik, nebo je COVID-19 nyní jediným rizikem, které jsou odpovědné autority ochotné zohlednit?

Lidé nemající základní kompetence v oblasti analýzy rizik mívají často tendenci uvažovat dvourozměrně (proto je pro ně zjednodušující koncept principu předběžné opatrnosti tak atraktivní). Odborníci však upozorňují na nezbytnost vyvažování rizik, protože akce vedoucí ke zmírnění jednoho rizika nutně vyvolávají rizika jiná. Pokud se například odpovědné orgány rozhodnou předejít zdravotnímu riziku představovanému nebezpečnými vedlejšími produkty chlorace vody a daný proces zakáží, velmi pravděpodobně uvrhnou populaci do vysokého rizika vzniku vodou přenášených infekcí. Bruce Ames kdysi varoval před zákazem méně nebezpečných pesticidů, v jehož důsledku by mohlo dojít ke zdražení ovoce a zeleniny, snížení jejich konzumace a následnému nárůstu počtu nádorových onemocnění.

 

Zatím neznáme způsob, jak věrohodně odhadnout dlouhodobé důsledky masivní sociální izolace tak rozsáhlé populace, k jaké došlo v rámci prevence šíření COVID-19. Pokud boj proti přenosu nemoci zcela vyčerpá dostupné výrobní a ekonomické kapacity, nezvýší to naši schopnost chránit veřejné zdraví, ale právě naopak. Důsledky hromadné úzkosti a duševní nepohody mohou být nedozírné – v případě katastrof jako bylo 11. září či havárie jaderné elektrárny v Černobylu mnozí autoři vyzdvihují zdravotní následky strachu na populační úrovni, jako ty vůbec nejzávažnější.

 

Management rizik musí být prováděn na základě analýzy dopadů a nikoli pod vlivem strachu z nich. Manažeři rizik musí být schopni zodpovědně vyvažovat rizika provedení či neprovedení jednotlivých opatření – musí myslet trojrozměrně. Management nejistot (tedy bezhlavá aplikace principu předběžné opatrnosti) se soustředí na odstranění jednoho konkrétního rizika, bez pečlivého zvažování důsledků takového počínání. Rizika bývají příliš komplexní na to, aby je bylo možno účinně řídit s využitím takto plochého a jednostranně zaměřeného způsobu uvažování.

 

Posilujme imunitu populace

Odpovědné autority měly zhruba dva a půl měsíce na to instruovat veřejnost, jak se účinně bránit šíření viru. Většina vládních webů, které jsem viděl, prezentovala tří klíčová doporučení WHO: myjte si ruce, nedotýkejte se tváře a vyhněte se lidem, kteří vykazují viditelné projevy nemoci. Jak je možné, že v roce 2020 nabádáme veřejnost, aby si myla ruce… mýdlem? Přesvědčivější důkaz selhání managementu rizik snad ani není možné nalézt.

Nechápejte mě špatně - je dobré lidi poučit o zásadách osobní hygieny, ale je to nejlepší, co dnes naši manažeři rizik dokáží udělat?

 

Proč dosud neproběhla žádná rozsáhlá informační kampaň o možných způsobech posilování imunity? Preventivní opatření by měla být především soustředěna na posilování slabých míst. Zatím nemáme lék či vakcínu proti COVID-19. Ale vyvážená strava, omezení kouření a konzumace alkoholu, dostatečný spánek a snížení stresu společně s tělesným cvičením jsou klíčové prvky životního stylu, které posilují imunitu. Informovat veřejnost o účinných způsobech posilování imunity by podle mě mělo rozhodně větší význam, než radit lidem, aby se nedotýkali tváře.

 

Normalizujme jazyk

V roce 2009 si infekce virem H1N1 vyžádala až 575 000 životů. Přestože existovaly odůvodněné obavy ze šíření nemoci (v prvním roce nebyla k dispozici účinná vakcína), nedošlo k preventivnímu umrtvení globálních ekonomických aktivit (ekonomika se právě zotavovala z finanční krize, která vypukla o rok dříve). Proč je naše současná reakce ve srovnání s reakcí na H1N1 tak extrémní? Někteří by možná řekli, že H1N1 nezasáhl tak silně bohaté západní země, ale to není pravda (v USA bylo tehdy zaznamenáno 60 milionů případů, které vedly k více než 12 000 úmrtím).

 

Komunikace ohledně viru H1N1 probíhala normalizovaným způsobem. Nemoc byla nazývána chřipkou (prasečí), takže si lidé opatření vůči ní dokázali zasadit do kontextu s odezvou na pravidelně se opakující chřipkové epidemie. O COVID-19 se hovoří jako o koronaviru. A část veřejnosti to vnímá, jako bychom hovořili o korona-moru. Smířili jsme se s tím, že existuje celá řada kmenů chřipky a že některé z nich způsobují epidemie vedoucí k zahlcení zdravotního systému. Víme, že chřipka nezmizí, že s ní musíme žít, i když je příčinou vysokého počtu úmrtí.

 

Výrobci vakcín se snaží odhadnout, které chřipkové kmeny budou dominovat v následujícím období COVID-19 nezmizí, ale pravděpodobně se stane jen dalším kmenem, který je třeba vzít v úvahu při tvorbě vakcíny. Musíme normalizovat náš jazyk tak, abychom se dokázali vyhnout masové panice vedoucí k neuvážené aplikaci drastických opatření diktovaných principem předběžné opatrnosti.

 

Akce vedoucí k redukci rizika ve veřejném prostoru

Vždycky mi přijde divné, když vidím člověka s obličejovou maskou, jehož ruce nedbale sklouzávají po zábradlí. Nechci zpochybňovat preventivní opatření, ale pokud se někdo chce opravdu snadno nakazit virózou, nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je dotýkat se rukama objektů ve veřejných prostorech.

 

Pokud by autority někdy v budoucnu skutečně začaly naslouchat odborníkům na zdravotní rizika, naše veřejné prostor by byly upraveny tak, aby se snížilo riziko expozice. Zbytečné dveře ve vnitřních prostorech by bylo účelné odstranit nebo je upravit tak, aby byl vyloučen kontakt s klikou. Tlačítka nebo knoflíky ve veřejné dopravě a výtazích, stejně tak jako vodovodní kohoutky veřejných budovách by mohly být bezdotykové či ovládané nohou. Pravidelné mytí rukou je jistě žádoucí, ale pokud po něm musí člověk stisknout tlačítko nebo otočit kohoutkem, celá akce se jaksi míjí účelem.

 

Chcete-li se pobavit, sledujte, jak se snažím ovládat obrazovku bankomatu nebo automatu na prodej jízdenek jen klouby pravé ruky. Tyto bující Petriho misky vyžadují v průběhu epidemie neustálou desinfekci. Nebylo by mnohem lepší mít možnost ovládat tyto systémy pomocí našich mobilních telefonů? O tom, že je při výskytu infekce z hygienických důvodů účelné upřednostňovat bezhotovostní styk před hotovostními platbami snad ani nemá smysl se zmiňovat.

Podobně jednoduchá opatření by mohla pomoci redukovat celou řadu zdravotních rizik a přispět ke stavu veřejného zdraví. Vyžadovala by to však proaktivní řízení rizik.

 

Ochrana zranitelných

Během epidemie slintavky a kulhavky, která vypukla v roce 2001 ve Velké Británii, musel každý, kdo navštívil prostory, kde byla chována hospodářská zvířata, projít dezinfekční lázní. Šlo o ten typ firewallu, jaký je skutečně schopen redukovat rizika – bariéra omezující šíření nákazy vybudovaná kolem nejvíce zranitelných. Proč tedy byla v době vypuknutí epidemie COVID-19 v místech s nejvíce zranitelnými osobami, jako jsou domovy pro seniory nebo nemocnice, tak nízká úroveň preventivních opatření.

Umístění zásobníku na desinfekci do recepce rozhodně není účinný firewall. Žádat zranitelné osoby, aby neopouštěly své domovy, není firewall. Uzavření škol, které nedá zaměstnaným rodičům jinou možnost, než odložit své asymptomatické děti u prarodičů, není firewall. Podrobit testování pouze ty, kteří vykazují závažné symptomy, není firewall. To je jen o naprosté selhání systémů řízení rizik!

 

V roce 2001 britští zemědělci věděli, jak chránit svá zvířata. Proč tedy o dvě desetiletí později naši rizikoví manažeři poslali naše zranitelné rodiče na porážku?

 

Upřímně o tom, co je a co není řiditelné

Spojené království připustilo, že v celé zemi je k dispozici pouze 5 000 plicních ventilátorů (v Německu 25 000). Pokud by se tedy v důsledku infekce COVIDem 19 ocitlo 100 000 starších britských občanů v krizi vyvolané selháním dýchacího nebo imunitního systému, dá se předpokládat, že 95% z nich by nepřežilo. To se možná snažil Boris Johnson naznačit, když prohlásil, že mnoho rodin předčasně ztratí své milované. Ale přesto vlastně britská veřejnost doufá, že je snad možné zachránit každého, kdo onemocní.

 

Co kdyby bylo britské veřejnosti na rovinu sděleno, že vzhledem k počtu dostupných lůžek jednotkách intenzivní péče a omezenému počtu plicních ventilátorů nezbytných pro léčbu selhání dýchacího ústrojí mají jejich zranitelní blízcí, budou-li vystaveni COVID-19, přibližně 5% naději přežití? Myslím, že pokud by naši rizikoví manažeři přestali vypouštět uklidňující fráze a připustili, co je a co není zvládnutelné, že by občané sami ve snaze chránit své blízké aktivně hledali vhodná opatření ke snížení rizik (firewally).

 

Testovat a izolovat

Učím své studenty, že úplně nejdřív musí zjistit, zda pro řešení dané krize již neexistují jinde osvědčené postupy (přednáška se jmenuje „Selský rozum“). Během deseti týdnů, kdy západní představitelé vyjadřovali obavy z propuknutí epidemie koronaviru, měli raději zjišťovat, jak ostatní země jako např. Korea dostali COVID-19 pod kontrolu.

 

Korejci neporazili koronavirus hromadnou karanténou. Nezaškrtili svou ekonomiku a nedopustili psychologická muka svých občanů. Namísto toho operativně vyvinuli testovací postup na COVID-19, začali sériově vyrábět testovací soupravy a spustili rozsáhlou kampaň, v rámci které během několika týdnů dokázali provést až 15 000 testů denně. Obratem zprovoznili celkem 43 testovacích center.

 

Pracoviště a kontakt na autora: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.
Pracoviště a kontakt na autora čánku: Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice.

Otestováním velkého počtu lidí bez viditelných projevů nemoc mohli Korejci účinně izolovat osoby v počátečním stádiu onemocnění. Korejské úřady nesáhly k paralýze veškerého společenského života se všemi negativními dopady takových kroků, ale v domácí karanténě izolovali jen skutečně nemocné pacienty, které byly schopné je sledovat s pomocí jejich mobilních telefonů. Na COVID-19 v Koreji zemřelo pouze 75 lidí.

Proč nemohly evropské země rovněž použít tuto strategii? Kdy už Evropané pochopí devastující důsledky své posedlosti principem předběžné opatrnosti?

Datum: 29.03.2020
Tisk článku

Související články:

Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti     Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
Lepší je zjistit něco, nežli nic…     Autor: Miloslav Pouzar (09.01.2020)
Ako sa dá liečiť COVID-19?     Autor: Matej Čiernik (20.03.2020)
Ovlivňují léky na vysoký krevní tlak průběh infekce virem SARS-CoV-2?     Autor: Václav Diopan (23.03.2020)
Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?     Autor: Josef Pazdera (28.03.2020)



Diskuze:

Říkat nouzovému řešení princip předběžné opatrnosti je vážně nadsázka

Michal Gebauer,2020-04-01 17:14:29

Pokud nemáte informace, protože vláda nemá orgány pro jejich získání. Pokud nemáte prostředky, protože vláda nemá továrny v záloze na jejich výrobu. Pokud nemáte krizový štáb protože prezident a premiér nerespektují principy fungování státu. Pak máte katastrofu - takzvanou sračku co se hodlá vydat na výlet větrákem.
Potom nemáte možnost B ale jen A a modlit se že každé jedno získané procento drakonického přístupu vás posune blíže ke kapacitě zdravotního systému, kterou stejně hrubě přestřelíte.

To co zlehčujete jako předběžnou opatrnost přitom je reflexní reakci kriminálně nekompetentní státní správy a ne racionální strategický tah.
O riziku pandemie jako tato se vědecká obec baví minimálně posledních 10 let. Bohužel na rozdíl od globálního oteplování, které je ještě komplexnější asymetrické riziko, se pandemiím národní vlády nevěnovali vůbec, nebo rušili kapacity kvůli ekonomice/efektivitě a jiným absurdním argumentům. Asi jako by jste si z auta postupně odebírali pásy, pak brzdy a pak se rozhodli vyhodit i střechu, když už svítí slunce a vy jste nikdy neboural (jen před 5, 7 a 10 lety, ale to je všem jedno).

Tvrdit pak že současná reakce měla možnost B je pohled generála po prohrané bitvě. Vláda neměla manažerskou kapacitu na přípravu na krizi do teď. Myslet si, že se mohla rozhodnout jinak "jen kdyby tam byl lepší manažer" je naivní.
Jde o systematické selhání populistických vlád nejen Babiše, které místo řešení existenčních rizik naší země obětovali budoucnost nás všech, aby byli znovu zvoleni.

Odpovědět


Re: Říkat nouzovému řešení princip předběžné opatrnosti je vážně nadsázka

Václav Dvořák,2020-04-05 15:59:52

Co se týká např. USA, tak Trumpova administrativa zrušila program na včasnou výstrahu před epidemiemi v září 2019. Včetně rozpuštění týmu odborníků z mnoha zemí atd. Uspora celých 200 mil. dolarů - a to se přece vyplatí !

https://news.yahoo.com/trump-administration-cut-pandemic-early-200218573.html

Odpovědět

Management rizik jako ideologie?

Martin Ondracek,2020-03-31 12:36:27

V článku se objevuje spousta jednotlivých myšlenek, které vypadají rozumně a jako laik jsem nakloněn s nimi souhlasit. Zejména požadavek na rozsáhlé testování (doteď jsem nepochopil, proč se v začátcích epidemie úřady a vlády v různých zemích, např. u nás a v USA, takovému testování v podstatě aktivně bránily, ne jen že je samy neorganizovaly), pravdivé informování veřejnosti bez uklidňujících frází, aby si lidé sami nastavili svůj osobní "firewall", využívání bezdotykového vybavení (dveře, sanitární zařízení) apod. Chválihodně vypadá i obecná zásada, která asi má být hlavní motivem článku, že je totiž při každém rozhodování třeba vážit pro a proti. Zároveň ale článek vyznívá jako ideologická filipika proti jakémusi principu předběžné opatrnosti. Přiznám se, že jsem sice pochopil, že princip předběžné opatrnosti je nepřítel, kterého třeba potírat vždy a všude, nepochopil jsem ale proč a nepochopil jsem ani, co ten princip předběžné opatrnosti v terminologii managementu rizik vlastně je. Evidentně ne totéž, co se principem opatrnosti myslí v běžném jazyce. Například pořídit si včas zásoby zdravotnického materiálu v případě, že epidemie může přijít, ale ještě nevíme jistě, zda přijde, bych podle "lidového" chápání jazyka považoval právě za příklad předběžné opatrnosti. Autor takovou přípravu na možné riziko doporučuje a kritizuje, že k ní přes známé riziko nedošlo, ale za "předběžnou opatrnost", kterou kritizuje také, takové opatření evidentně nepočítá. Nejblíže k něčemu jako definici nebo vysvětlení tohoto pojmu se mi zadají být výroky v článku, že předběžná opatrnost "hledá jen taková opatření, která sníží riziko selhání (tedy taková řešení, jejichž původci nebudou moci být obviňováni)" a že pro tento přístup je "hlavním nástrojem rozhodování preventivní zákaz procesu". Druhá z citovaných pasáží je pro problematiku pandemie evidentně nepoužitelná, neboť řešit pandemii jejím zákazem je myšlenka natolik geniální, že to nenapadlo ani odborníky ze Světové zdravotnické organizace (i když, co my víme, pandemii vyhlásili dost pozdě, tak třeba to s tím zákazem zkusili, ale nevyšlo to). Ten první z citovaných pokusů o definici je ale ve skutečnosti nepoužitelný taky. Řešení, "jehož původci nemohou být obviňováni", je pro všechny praktické účely prázdná množina. Leda by se snad podařilo vymyslet řešení vedoucí k vyhynutí celého lidstva, původci takového majstrštyku by pak už opravdu obviňováni nikým a z ničeho nebyli. Jinak autority mohou být, jsou a budou někým obviňovány při volbě jakéhokoli řešení nebo i při absenci jakéhokoli pokusu o řešení. Vláda je (někým) obviňována, že přijala taková opatření, jaká přijala, a byla by obviňována (obecně někým jiným, ale jistě existuje neprázdný průnik obsahující věčné kverulanty), kdyby přijala opatření navrhovaná panem Pouzarem, nebo kdyby neudělala nic. Který přístup je špatně proto, že je to předběžná opatrnost, a který je špatně z nějakého jiného důvodu? (Co se podle autora mělo dělat správně se z článku naštěstí docela dobře pochopit dá.)
Další případ pojmů, které na mne působí buď jako ideologicky podbarvené nebo aspoň jako líbivě jako-by vědecké (připouštím, že opět možná z neznalosti standardní terminologie managementu rizik), je zmínka o "dvourozměrném" a "trojrozměrném" uvažování. V technických nebo přírodovědných oborech, ke kterým mám blíž, by to znamenalo, že v prvním případě se berou v úvahu dva a ve druhém tři spojité parametry problému. To ale asi autor neměl na mysli, nebo ano?
Nakonec, co mě z jazykového hlediska nejvíc "praštilo" do očí, je požadovaná "normalizace jazyka" ve vztahu k šířícímu se onemocnění. Doufal jsem, že se k tomu tady na Oslovi vyjádří někdo, kdo o virologii něco ví, ale nestalo se, tak tedy zde je moje námitka z pohledu snad aspoň trochu poučeného laika: Autor se pozastavuje nad tím, že onemocnění způsobené virem H1N1 bylo označováno za chřipku, zatímco původce onemocnění COVID-19 je označován jako koronavirus. Není tomu tak ale proto, že původce COVID-19 *je* koronavirus (a není chřipkovým virem), zatímco virus H1N1 patří mezi viry influenzy a nepatři mezi koronaviry? Bez ohledu na to, jak se nám tato skutečnost hodí či nehodí k řízení rizik?

Odpovědět

Na Ischgl se valí lavina žalob

Josef Řeřicha,2020-03-31 08:05:06

Zaslal sem před několika dny do Poslanecké sněmovny 12ti poslancům, tento dopis :
Já, coby prostý občan, se dozvídám cca 20.03.2020, že „nejméně polovina italských turistů“ kteří se vraceli kolem 06.03.2020 domů z Itálie, z dovolené, a měli dle nařízení vlády nastoupit do 14ti denní karantény, že tito nedodrželi toto nařízení, dokonce které bylo pod pokutou 3 miliony, řekl do televize Babiš. Došlo k fatálnímu selhání. Pokud těchto turistů bylo v Itálii kolem 6.3.2020 cca 16 000, pak je toto tristní případ nezodpovědnosti „někoho“ zodpovědného a já budu hledat viníka, dokud nebude označen a potrestán. Proč ? Protože vyžádám si ( na rady odborníků ) takové státní informace, které zdokladují : kolik nakažených bylo u nás před datem 06.03.2020 a jak by se odvíjel scénář „českého nakažení“ od 01.03.2020 do 06.03.2020 ( do 6.3.2020 byly tu nakažené jen 4 osoby : Američanka Ekvádorka a ještě dva ), a jak by vypadal scénář vývoje kdyby „neexistovali“ ( abstraktně ) naši turisti v Itálii. Čili : kdyby všech 16 000 „italských turistů“ buď nebylo vpuštěno do ČR, na 14 dní, anebo bylo opravdu vsazeno „do vězení přísné karantény“ !!, jak to nařizovalo vládní usnesení krizového štábu. Od té chvíle vpuštění „italských turistů“, které nikdo nepohlídal jak dodržují karanténu, vlastně nastala ta pandemie v Čechách . Jsem přesvědčen, že 70% až více lidí všech v té době neturistů, co byli nakaženi „až doma v Čechách“, bylo nakaženo právě těmito „italskými turisty“. A to by měla komise zjistit – dohledat . Kdo to zavinil, že z 16 000 turistů nedodrželo karanténu 46%. A bývalo by na to stačilo 1000 policistů nebo celníků, nebo najatých hlídačů, kteří by prostě a jednoduše pohlídalo „karanténní“ turisty v dodržování jejich přísného karanténního režimu. Jen 1000 osob státních zaměstnanců, víc by to stát a vládu nestálo. Jen 1000 hlídačů. Dnes máme 50 000 hlídačů, lidí ve zbroji, ( možná víc ) státních zaměstnanců, tj. zdravotníků, hasičů, policistů a dalších, co poletuje a poskakuje kolem všech opatření a zákazů a příkazů, statistik, a hlídání celé společnosti, aby se zabránilo šíření a ..a tisíce nás všech musí být ( jsme všichni v domácí karanténě, všech 10 milionů ….a tehdy 6.3.2020 stačilo aby bylo v karanténě 16-20 000 osob ) doma, zavírají se fabriky, a to vše jen a jen a jen proto že se 6.3.2020 nepohlídalo těch 16 000 italských turistů zda p ř í s n ě dodržují tu sebekaranténu . Kod je vinen že je nepohlídal ???!
Proto budu požadovat, aby byla vládou postavena komice, která by to zjistila „proč“ se nepohlídalo těch 16 000 italských turistů v 14ti denní karanténě, kdo to nepohlídal a měl ; bylo Babišem vyhlášeno, že kdo nedodrží dostane až 3 miliony pokutu. Kolik pokud bude nyní vybráno dodatečně ? Jistě, lidé nedodržují, bývají laxní, ale…ale měl tu být někdo zodpovědný a pohlídat ty „karanténní osoby“ POHLIDAT !!! To byla ta zásadní chyba, která dnes zavinila tu pandemii….a stojí nás 100 miliard korun, letadla z Číny, 10% hospodářského poklesu, to jsou další stamiliardy. A 90% zavinila ta chyba z 6.3.2020 s „italskými turisty“.
Budu psát na všechny televize ČR, na orgány, tuto stížnost a požadavek na prošetření.

20.03.2020

Odpovědět

Odkaz:

jaroslav mácha,2020-03-30 17:04:38

původní článek: stačí dát do Googlu PMID: 32205204

Odpovědět

Úspěšná léčba

jaroslav mácha,2020-03-30 16:58:30

French Study Looks at Efficacy of Hydroxychloroquine and Azithromycin
Here’s a quote from the study abstract:
“In 80 in-patients receiving a combination of hydroxychloroquine and azithromycin we noted a clinical improvement in all but one 86 year-old patient who died, and one 74 year-old patient still in intensive care unit.
“A rapid fall of nasopharyngeal viral load tested by qPCR was noted, with 83% negative at Day7, and 93% at Day8. Virus cultures from patient respiratory samples were negative in 97.5% patients at Day5. This allowed patients to rapidly de discharge from highly contagious wards with a mean length of stay of five days. We believe other teams should urgently evaluate this cost-effective therapeutic strategy, to both avoid the spread of the disease and treat patients as soon as possible before severe respiratory irreversible complications take hold.”
https://www.mediterranee-infection.com/wp-content/uploads/2020/03/COVID-IHU-2-1.pdf

Odpovědět

Správná úvaha

Jack Ketch,2020-03-30 16:33:04

která ovšem stěží padne na úrodnou půdu. Ekonomická krize, která většinu zemí s přísnými opatřeními nevyhnutelně postihne může lehce v důsledku zabít více lidí, než by dokázal virus.
Profesor Philip Thomas z Bristolské university se to pokusil spočítat. Pro bohaté Spojené království mu vyšlo, že ekonomický propad o více než 6,5% zabije v důsledku více lidí, než volné řádění koronaviru (s odhadovaným počtem 400 000 obětí).
Kolik to může být nás?

Odpovědět


Re: Správná úvaha

Miroslav Stuchlík,2020-04-10 14:26:52

Zatím zabíjí konkrétní virus, ne nějaká budoucí ekonomická krize. Samozřejmě, nejde podceňovat rizika ekonomické krize, ale nejde rezignovat na záchranu žijících.
A předpovědi kolik ekonomická krize zabije lidí je věštění z křišťálové koule, každý dostane ten výsledek, který si předem vsugeruje.

Odpovědět

A nemají všechna opatření, která se přijímají,

Richard Vacek,2020-03-30 16:02:15

zpomalit průběh infekce? A to zpomalit ji na takovou úroveň, kterou zvládne naše zdravotnictví? A nehrozí snad v případě, že rychlost neuřídíme, více obětí nejen mezi seniory, ale i mezi ostatními, protože v prostředí pak bude vyšší koncentrace viru a lidé obdrží vyšší infekční dávku, která některým třeba nedá dostatek času, aby správně na infekci zareagovali? Vždyť obdobná opatření přijímají všude na světě (Indie, Jižní Afrika, ...). Někde dřív, jinde až pod tlakem okolností.

Odpovědět


Re: A nemají všechna opatření, která se přijímají,

Viktor Šedivý,2020-03-31 08:17:11

Ano, to je právě to uvažování v jedné rovině. Zabránit tomu, aby někdo zemřel dnes.

Ale druhá rovina je, že za to zaplatíme a ztracené prostředky nebudeme mít k dispozici v příštím období. Výsledkem nebudou jen menší čísla v nějakých bilancích. Výsledkem budou chudší rozpočty včetně těch na účely zdravotní či sociální a to bude stát nějaké zdraví a životy. Lidé budou chudší a to se nakonec projeví na jejich zdraví.

Postup předběžné opatrnosti počítá jen ten možný přínos dnes a neptá se na dlouhodobé náklady zákazů a omezení.

Odpovědět


Re: Re: A nemají všechna opatření, která se přijímají,

Richard Vacek,2020-04-04 00:29:59

Uvažováním v jedné rovině je snad statický odhad počtu mrtvých versus ekonomické náklady. Neboť počty mrtvých mohou velmi silně záviset na tom, jakým způsobem pandemie projde populací. A tím nemyslím jen extra mrtví kvůli zahlcení zdravotnictví, ale i extra mrtví kvůli tomu, že bez důsledné regulace budeme mít více těžkých případů. Průběh infekce u pacienta obvykle závisí i na tom, jakou počáteční infekční dávku obdrží. Je-li podprahová, ani se žádná infekce nerozvine. Je-li velmi vysoká, imunitní systém nemá dostatek času, aby vir identifikoval a správně imunitně zareagoval. A tehdy skončíme nejen se spoustou zbytečně mrtvých, ale i se spoustou zbytečně invalidních (dlouhodobá ekonomická ztráta).
Různá opatření u infekce, proti které nemáme léčbu a kterou nejsme schopni za rozumných nákladů zastavit, teda musí směřovat na to, aby člověk obdržel takovou dávku viru, která mu dá čas infekci porazit a vytvořit si protilátky. Itálie a další země nám ukazují, jak dopadají případy, kdy se člověk nakazí vysokou dávkou viru. U nás (možná i díky rouškám) vidíme lepší výsledky a možná po ověření promořenosti zjistíme, že se i tak už značná část obyvatel s virem v přiměřené dávce setkala a že můžeme pokračovat v postupném uvolňování karanténních opatření.
Ti imunní mohou mít už teď volný pohyb, ti nemocní v přísné karanténě a ti neimunní v přiměřeném omezení pohybu.

Odpovědět

Vlivů

Mojmir Kosco,2020-03-30 07:25:08

bude více například.
1. Věková struktura
2. Sociální zvyklosti (podání ruky , objímání ,líbaní na tvář, nebo jenom úklona)
3. Sociální postavení ( sejdeme se na petangu , trávím svůj čas v rámci rodiny , chodím do denního stacionáře , jsem v domově důchodců.
4.Snažím se zachránit každého dokud můžu versus staří tam musí (v normálním čase ne v pandemii)
5.Možná genetická příslušnost , předcházející selekce (v Asii budou zkušenosti se zoocenózami v rámci imunologické paměti prostě jiný )

A jistě najdete další a každý s těch poznámek umí s úmrtnosti zahejbat .

Domnívám se že tyto zvyklosti budou mít větší vliv než řízení.A co by asi nastalo kdyby 10.ledna vláda již vyhlásila nouzový stav.

Odpovědět

Řízení vyjímečných událostí

Jaroslav Kousal,2020-03-29 23:03:23

"Proč je naše současná reakce ve srovnání s reakcí na H1N1 tak extrémní? ... (v USA bylo tehdy zaznamenáno 60 milionů případů, které vedly k více než 12 000 úmrtím)."

A v tom to je - kombinace smrtnosti (a to i z těch optimističtějších čísel předpokládajících extra vysoký počet zcela asymptomatických nakažených) a rychlosti šíření by při podobné míře promoření populace bylo třeba přidat třeba v USA v počtu mrtvých nejméně jednu, spíš dvě nuly (uvidíme realitu). Takže proto.

Co školy řízení rizik říkají na řízení "dokonalé bouře" a to i když se dá předem namodelovat (http://www.osel.cz/9919-globalni-nakaza-jak-by-mohl-vypadat-patogen-uspesne-pandemie.html)?

Odpovědět

Kecy

Pavel K2,2020-03-29 22:49:57

Ježíš, to je snůška keců. Jen tak namátkově:
Prokázaný přenos je respirační - vyťukávat něco na klávesnici něčím jiným než prsty tedy určitě působí vtipně, ale na riziko nákazy to má (téměř) nulový vliv. Prsty nejsou sliznice. Rozhodně je efektivnější nepobývat příliš blízko jiných lidí v uzavřených prostorech.
Všichni prošvihli 2,5 měsíce - a kolik si v lednu autor koupil roušek, jednorázových rukavic (když nerad matlá na klávesnici) a dezinfekce, když je chytrý jako rádio?

Hlavní problém je, že všichni (politici) čekali, že to bude jako SARS nebo prasečí chřipka. Ale ta intenzita infekce bezpříznakovými jedinci je taková, že jen můžeme doufat, že to "karanténa" zpomalí tak, aby to zdravotnictví zvládlo.
Nebo možná zabere vyšší absolutní vlhkost vzduchu, tak jako u chřipky - nejde totiž o vyšší teplotu, ta je jen podmínkou pro to, aby vzduch mohl pojmout více vody a zvlhčoval sliznice. Proto např. v (suché) Austrálii měli koronavirus i v (jejich) létě. Ale to je jen možnost, zatím neprokázaná a neověřená, Tak si i vám držím palce.

Odpovědět


Re: Kecy

Viktor Šedivý,2020-03-31 08:34:20

Prsty nejsou sliznice. Jenže těmi prsty si na sliznice saháme. Zejména na rty, ale také kolem očí. A v tu chvíli můžeme transportovat velmi značné množství infekčního materiálu, mnohem víc, než nese za běžných podmínek aerosol.

Odpovědět

Z Taiwanu a Koreje

Čestmír Berka,2020-03-29 21:51:37

si moc příklad brát nemůžeme- mají jiné podmínky. Taiwan je ostrov ve zvláštním režimu s rezervovaným vztahem k Číně ...The situation is alarming, according to Chan Chang-chuan (詹長權), dean of National Taiwan University’s College of Public Health (CPH). He cautioned that the country’s medical system could be overwhelmed by a sudden influx of Wuhan virus patients needing special care if the number of new cases exceeds 100 a day, wrote Liberty Times... Korea je poloostrovní země, ale defakto je ostrovem také- má přísně střeženou hranici se Severem. S Japonskem má Korea napjaté vztahy, projevující se dokonce bojkotem japonských výrobků. Největší podíl nakažených byl u členů křesťanské sekty v jednom okrese- a tato sekta je v Koreji ostrakizovaná, takže se s ostatními obyvateli Koreje tito lidé méně stýkají. Navíc tato sekta k sobě přitahuje hodně mladých žen, u kterých je nižší pravděpodobnost těžšího průběhu infekce či smrti.
Imunita- to je takové kouzelné slovo... imunita může člověka zradit, když je reakce přehnaná.

Odpovědět


Re: Z Taiwanu a Koreje

Otakar Šída,2020-04-02 23:24:45

No to není úplně pravda, Taiwan se sice s Čínou politicky nebaví a naopak, ale obchodně tam vládne dost čilá výměna. Někde jsem četl (nejsem teď schopný dohledat kde, pardon), že mezi Taiwanem a pevninou vzájemně pendluje 1 milión lidí. A o Jižní Koreji se taky rozhodně nedá říct, že by nekomunikovala s okolím. Fakt je ten, že obě tyhle země to naopak měly ve velkém z první ruky, ale z minulých zkušeností se SARS, ptačí a prasečí chřipkou mají už zavedené efektivní postupy které opravdu fungují, aniž by si museli totálně zruinovat hospodářství. Ve všem tom humbuku poněkud zapadá ještě jeden stát, který to zvládá bez ztráty kytičky, a to Singapur. Ty to zvládají tak dobře, že dlouho vůbec nefigurovali ve statistikách, protože prostě nepřesáhli 100 nakažených, a to měli prvního na konci ledna. Dneska jich mají asi 900. Veřejná doprava jezdí, školy fungují, byznys jede. Akorát ve státních firmách polovina zaměstnanců pracuje z domova a té zbylé, co chodí do práce, dvakrát denně měří zdravotní hlídka teplotu. To vše samozřejmě s pečlivým trasováním všech kontaktů nakažených, důslednou karanténou a vší touhle mravenčí prací, která ale jediná funguje. Takže zjevně lze lepších výsledků, než jsou ty naše, dosáhnout i jinak než použitím tupého umrtvení veškerého chodu společnosti. To, že je naše vláda se vším tím amatérismem, který předvádí, ještě jednookým králem mezi slepými, ji rozhodně nešlechtí.

Odpovědět

Je dobre

Mojmir Kosco,2020-03-29 20:43:33

Se poučit ale pi bitvě kazdy generál a jeste ne se všemi informacemi co říkal v lednu nebopocatkem února?

Odpovědět


Re: Je dobre

František Varmuža,2020-03-30 18:12:16

Ani já jsem o tomto pánovi ani v lednu ani v únoru neslyšel.

Odpovědět

Souhlas s článkem...

Václav Dvořák,2020-03-29 19:01:24

zejména tedy s tím, že se 2 měsíce, kdy se dalo udělat včas relativně lacino spousta opatření, totálně promrhalo.
Apropos před možností takové pandemie už v roce 2015 důrazně varoval Bill Gates, v souvislostí s nadací kterou financuje, která se touto oblastí zajímá.

Odpovědět

Kedysi dávno,

Vladimír Bzdušek,2020-03-29 17:29:24

keď sa na VŠ vyučovala marxistická filozofia, tak mi tam bolo vysvetľované, že definícia: "kritériom pravdivosti je prax" je z marxistického hľadiska NEsprávna. Dodnes si pamätám, ako to lomcovalo mojim svetonázorom pri štúdiu techniky. Ale k veci. Podľa mňa bude konečným kritériom všetkých vykonaných/nevykonaných opatrení proti tejto pandémii počet obetí vztiahnutých na nejakú jednotku, povedzme štát, vek, lokalitu ... Všetky tie opatrenia sú len technikálie, nie sú to kritériá. A ešte poznámka, asi sa tiež ukáže, čo je a čo nie je dôležité.

Odpovědět


Re: Kedysi dávno,

Miroslav Pragl,2020-03-29 18:05:34

>... Podľa mňa bude konečným kritériom všetkých vykonaných/nevykonaných opatrení proti tejto pandémii počet obetí vztiahnutých na nejakú jednotku ...

Tak toto je předběžná opatrnost ad absurdum. Takze (budu argumentovat take v teto extremisticke rovine) lide, kteri zemrou proto, ze se absolutne priorizovala opatreni souvisejici s COVID19 jsou v poradku? Treba proto, ze nasledkem pulrocniho ekonomickeho vypadku nebudou penize na lecbu drahych, ale jinak relativne lecitelnych onemocneni? A nebo je zapocitame do obeti? A jak se prepocita 1 mrtvy clovek 70+ na 1 nezamestanneho 30leteho zivitele roviny (takoveto "vypocty" se samozrejme delaji, ba vyucuji i na nekterych ekonomickych skolach).


MP

Odpovědět


Re: Re: Kedysi dávno,

Vladimír Bzdušek,2020-03-29 18:39:48

Upresním. V závere je veta: ... asi sa tiež ukáže, čo je a čo nie je dôležité. K tomu som ešte zabudol dopísať, že prečo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Kedysi dávno,

Miroslav Pragl,2020-03-29 19:23:08

"Dulezite" je krasne slovo, zejmena tim, ze pro kazdeho a v kazdem okamziku znamena neco jineho. A to nejen pro kazdeho jedince, ale i skupinu lidi ci spolecnost.

Oni by se meli hezky podiskutovat do krve treba: politik, vojak, knez, filosof, lekar, technik, ekolog a ekonom. A planovat nejen na dny a tydny, ale i mesice a roky. Ne kvuli vysledku, ale aby si vsichni posluchaci uvedomili, jak je svet barevny.

MP

Odpovědět

PP

Michal Jeřábek,2020-03-29 16:08:22

No, já myslím, že my děláme tato opatření právě proto, že jsme princip předběžné optarnosti nepoužili.

Odpovědět


Re: PP

Michal Jeřábek,2020-03-29 19:18:23

Nicméně na začátku epidemie, kdy nevíme o viru víceméně nic, je zcela zbytečné něco riskovat a počítat nějaké náklady a výnosy. To bychom se mohli hodně netrefit, takže je lepší se viru zbavit. Navíc, je-li možností ukončení existence, pak při nekonečném opakování k tomu dojde, což není možné dovolit nikdy.

Odpovědět


Re: Re: PP

Miroslav Pragl,2020-03-29 20:22:13

No to prave "diky" Cine neni tak uplne pravda. MY uz o viru vime relativne hodne.

A "zbavit se viru"? Pokud bychom se soustredili na tuto strategii nyni, kdyz nemame lek natoz ockovani ... to zni jako neskutecne riskantni cesta.

MP

Odpovědět


Re: Re: Re: PP

Jan Novák9,2020-03-29 22:58:20

Díky Číně ještě na začátku ledna WHO tvrdila že coronavirus se nepřenáší přímo mezi lidmi.

Odpovědět


Re: Re: Re: PP

Michal Jeřábek,2020-03-30 16:48:32

Nevím, jestli je taková strategie teď dobrá nebo ne, ale na začátku byla.

V každém případě si myslím, že strategie má být opačná, než jak se snaží tvrdit autor. On by drastická opatření zaváděl až po té, co selžou ta slabší, takto ale budou neustále růst náklady, pokud budeme dlouho volit řešení pod tím, co je potřeba, což se vlivem nedostatku informací může snadno stát. Lepší taktika je začít extrémě a pak postupně ubírat to, co je zbytečné (tzv. řešení via negativa).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: PP

Michal Jeřábek,2020-03-30 17:11:33

Přičemž, čím dříve začneme, tím to extrémě může mít slabší význam.

Odpovědět

Nepřehánějme

ondatra a,2020-03-29 15:33:34

A nepřeháníte trochu? Máme opravdu _průkazné_ informace, že tato (velmi měkká) karanténa způsobí masivní psychické poškození? V situaci, kdy se to ani pořádně nevymáhá? V době mobilů, Skypu, internetu?
Co by asi říkali lidi před sto lety, kteří byli v izolaci kvůli španělské chřipce a zcela bez informací?
Jsou ta slova o tortuře a mukách _fakt_ podložená? Jako nepřál bych vám to zažít (zažil jsem), ale co je potom třeba dlouhodobý nemocniční pobyt, kde jsem vytržený ze svého prostředí a podrobovaný velmi nepříjemným zákrokům?
Normalizujme jazyk i ve vztahu k té karanténě.

Odpovědět


Re: Nepřehánějme

jana krejbichová,2020-03-30 22:41:16

Velmi měkká? Vydržela jsem 17 dní a teď ležím, nejím a uvažuji o sebevrždě, protože manžel by dostal vdovský a děti sirotčí důchod. Bude se jim hodit víc v apokalypse, která se díky likvidaci ekonomiky blíží. Nedokážu na to čekat.

Odpovědět


Re: Re: Nepřehánějme

jana krejbichová,2020-03-30 23:06:16

Míněno sice jako nadsázka, ale uvědomte si, co se na nás valí z médií.

Odpovědět

management rizik

Petr Petr,2020-03-29 15:00:55

To je jedno, jak se tomu říká, zda management rizik,...
Obecně to musí být vyvážené, ale každý má váhu jinde... Je to krásně vidět na různých reakcí různých států, odborníků,...
Je naivní si myslet, že před pandemií ochrání prevence jako omezení kouření, alkoholu,... Stejně to bude napadáno jako omezování svobod, prohibice,... Lidé to dobrovolně neudělají.
Evropa a USA "zaspaly". Ale to je právě ten management rizik. Přeci nebudu dělat mnohamiliardová předběžná opatření, pokud se "mě" to zatím netýká. Vždyť SARS byl spíše jen problém Asie. Opatření se také postupně přitvrzují, protože tak rostou i ty náklady. Reakce není unáhlená. Každý by to řešil trochu jinak, ale nakonec jsou opatření rozumným kompromisem.
Stejně je to i se zelenou politikou. Nejde o to ji prosadit za každou cenu a ani na ni kašlat. EU je v ní extremistická, ale co se dá dělat. Jsou tu i ty extrémy jistých odborníků o promoření populace.
Je to tak je politický názor. Bohužel se nutí všem, což budí nevoli.

Odpovědět

Maďarsko

Jiří Gutman,2020-03-29 14:49:34

V tomto kontextu je zajímavé, že od počátku slyšíme především srovnávání Itálií, ale až na wikipedii se člověk dočte: krizová komise spuštěna už na konci ledna, věznice vyrábějící 20 tisíc roušek denně už od 1. února. U nás se ještě v březnu věnují sdělovací prostředky celebritám, které šijí několik roušek za den.

Odpovědět

No jo, no

Vojta Fišer,2020-03-29 14:05:54

když ono to natřásání se před kamerou je taková manažerská politika pro masy. Dobře to vypadá a ještě to odvede pozornost od vlastních průserů…… Navíc taková razantní opatření vystraší a bez problému se schválí se schodek rozpočtu, který je více než čtyřikrát větší, než byl ten původní a nikdo při tom ani nemrkne. Místo aby se s předstihem podpořil domácí krachující oděvní průmysl s požadavkem na roušky, tak nás musí zachraňovat Ukrajina se svým An-124 Ruslan a Čína. Bože, jak hluboko jsme klesli a to se s tím premier ani nestydí chlubit, jak to dobře to všechno zorganizovali ….

Odpovědět


Re: No jo, no

František Kroupa,2020-03-29 23:50:00

Nic není černobílé. Natřásání se před kamerou je dnes zcela nezbytné, jinak byste byl pro tzv. demokratickou opozici snadným cílem. Viz osočování presidenta Zemana.
Podpořit domácí průmysl je jistě chválihodné, ale nežijeme v plánovitém hospodářství, kde byla jasná struktura průmyslu, o každé fabrice a jejích možnostech se vědělo, a ministerstvo mohlo přes systém ředitelství zavelet. Vláda řešila (a vyřešila) akutní problém chybějících roušek okamžitým dovozem, ale podle Vás měla obíhat fabriky, shánět s kým jednat, uzavírat smlouvy a doufat, že to vyjde.
Co se týče Ruslanu, nemusel by to být ukrajinský. NATO původně uzavřelo smlouvu i s ruskou společností Volga-Dnepr, která je má také, a jistě by je ráda poskytla.

Odpovědět


Re: Re: No jo, no

Vojta Fišer,2020-03-30 08:05:20

Já jen, že tady oděvní průmysl krachuje. Ta moje pro něj smluvně šije doma. Ještě minulý týden na požadavek šila pracovní rukavice. Dneska už nešije nic, zavřeno. A to je práce doma, bez kontaktu s okolím.... Krizový management možná mohl tušit, podle vývoje v Asii, co bude potřebovat a ne to honit Ruslanem NATO až když už všichni sedíme doma na prdeli. ALe když myslíte, že to tak je v pořádku, v pohodě. Nemám s tím problém. Jen mi tak přišlo líto, co ty ženský tady toho mohly za tu cenu spálenýho kerosinu našít.

Odpovědět


Re: Re: Re: No jo, no

Jiří Kocurek,2020-04-01 01:29:05

Jenže on se ministr nechal slyšet, že nemůže nakupovat od 10 dodavatelů po desetitisíci kusech.

Což je totální manažerské selhání. S takovým přístupem by nedokázal vést ani obchod s počítači. Namátkou ten první: 11 značek notebooků. Jiný nabízí 12 značek laptopů a 47 značek mobilních telefonů.

Děsí mě, že Ministr nedokáže jednat s 10 dodavateli. Mimo jiné tím přiznal, že na celém ministerstvu nedokázal za celou dobu krize zřídit tým 10 lidí, kde by si každý vzal na starost jednoho dodavatele a jednal s ním. Myslel jsem si, že takhle se tam snad pracuje běžně, vídám to ve firmách i u svého zaměstnavatele.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz