Ovlivňují léky na vysoký krevní tlak průběh infekce virem SARS-CoV-2?  
Podezírány jsou z toho některá antihypertenziva (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory angiotenzinového receptoru). Problém je, že nevíme jistě, zda jsou zmíněné léky v boji proti viru naším spojencem, či hrají do karet nepříteli.

Viry jakožto metabolicky mrtvé částice se množí tak, že podstrčí genetickou instrukci molekulárním továrnám v hostitelské buňce. Tomu předchází důležitý děj infekčního řetězce. Patogen potřebuje nejprve překonat fyzickou bariéru buněk v podobě membrány.

 

Vědci nedávno popsali, jak takový průnik provádí nový vir SARS-CoV-2. Alespoň v hrubých rysech jeho metoda kopíruje počínání jiného příbuzného koronaviru, který svět vystrašil v roce 2002-2003 a vyvolával nemoc známou pod označením SARS. Klíčovou roli hraje protein ACE-2 (angiotenzin konvertující enzym 2). Zmíněny protein je zapuštěn do buněčné membrány. Z ní vyčuhuje katalytická část a tu využívá vir jako háček (receptor), na kterém se zachytí. Zaháčkování zároveň vede ke spuštění proteolytických reakcí, jež mu nakonec umožní fúzovat s buněčnou membránou a uvolnit smrtonosný obsah dovnitř buňky. Pro zajímavost ochota ACE-2 tvořit svazek s vyčnívajícími virovými hroty je 10-20 násobně vyšší než v případě viru způsobujícího SARS. Tahle vlastnost má zřejmě co do činění s neobvyklou úspěšností šíření.

ACE. Struktura angiotenzin konvertujícího enzymu (volné dílo).
ACE. Struktura angiotenzin konvertujícího enzymu (volné dílo).

Cesta vstupu zákeřného parazita do buněk má důsledky pro hledání léku. Jestliže by byla něčím narušena tvorba molekulárního komplexu s ACE-2, vir by po buněčném povrchu mohl leda tak neškodně klouzat. Mnoho odborníků upoutal ale jiný aspekt. Bez povšimnutí totiž nelze nechat možnou interakci enzymu ACE-2 s některými léky na vysoký krevní tlak.

 

Proteinová klika od dveří do buňky ACE-2 patří ke komplexní regulační síti renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) a předmětné léky do tohoto systému zasahují, proto tu ve zkratce objasníme nejnutnější krkolomné souvislosti. RASS náleží k základním systémům udržujícím nastavenou rovnováhu v organismu. Jeho součástí je angiotenzin konvertující enzym (ACE) měnící angiotensin I (Agn I) na Agn II, který zúžením cév zvyšuje krevní tlak. Zájmová antihypertenziva ze skupiny ACE inhibitorů a blokátorů angiotensinového receptoru snižují krevní tlak buď zastavením tvorby Agn II, a nebo zamezením jeho účinku. A konečně enzym ACE-2 přeměňuje Ang II na Ang 1-7, který má protichůdný účinek k Agn II a krevní tlak snižuje.

 

Nutno zdůraznit, že léky na tlak se na ACE-2 neváží. V úvahu připadá pouze jejich nepřímý efekt. Dle některých studií užívání antihypertenziv extrémně indukuje expresi ACE-2. Jinými slovy hustota enzymu na membránách buněk zejména těch plicních naroste až několikanásobně. Jaký to ale má význam? Odborníci se dohadují nad dvěma konkurenčními hypotézami účinku antihypertenziv, které jsou bohužel zcela opačné.

 

První, čerta na zeď malující spekulace, předpovídá, že zvýšení dostupnosti vazebného místa logicky zvýší pravděpodobnost onemocnění a ulehčí replikaci viru, čímž zhorší průběh onemocnění. Druhá hypotéza říká to stejné, jen s tím rozdílem, že více receptorů infekci zpomalí. Druhá idea má určitou podporu odkazující na zkušenosti s virem HIV. U něho se v případě nahuštění vazebních míst CD4 a CCR5 spustí pojistka proti superinfekci a drzý virus zkrotne. Nicméně momentálně nikdo neví, jestli je SARS-CoV-2 pojistkou proti superinfekci vybaven.

 

Mnhohem pozvbudivěji a přesvědčivěji vyznívá projev antihypertenziv. Nevztahuje k usnadnění nebo zpomalení procesu vstupu viru do buněk nýbrž k zmírnění škod napáchaných infekcí. Záhy po epidemii SARS vyšla práce obsahující zásadní poznatky. Autoři přišli na to, že samotné proteinové výčnělky viru navodí ztrátu ACE-2, což vyústí k těžkému poškození myších plic, jež ztlumí blokáda osy renin-angiotenzin. Objevený molekulární princip se navíc ukázal jako obecný pro virové infekce. Prokázaly to pokusy na myších a zpětné zkoumání případů lidí s virovou pneumonií.

 

Vybrané léky na zvýšený krevní tlak tedy mírní zhoubný dopad nahromaděného Agn II a úbytku ACE-2 na plíce. V okamžiku, kdy o letalitě koronavirového onemocnění rozhoduje, zda plíce zajistí dostatečnou výměnu plynů mezi krví a atmosférou, se to jeví jako velmi důležitý podnět k prověření. Už v minulosti byla blokáda osy renin-angiotensin navržena pro terapii orgánového selhání podmíněného viry, ale k rozpracování problematiky chyběla motivace. Nyní vzhledem k situaci, by se to mohlo rychle změnit.

 

Z informací, které jsou aktuálně dostupné, nelze vyvodit žádné věrohodné soudy. Je pravda, že v Itálii mezi hypertoniky byl zaznamenán častěji těžší průběh a více úmrtí, ale to může souviset s tím, že v dané skupině se nacházeli spíše starší lidé. Důležité proto bude pečlivé vyhodnocení dat. V budoucnu přinese rozřešení snad i plánovaná klinická studie s losartanem u lidí s mírnými příznaky COVID-19. Šok, který rychlý postup pandemie vyvolal, zaručuje okamžité uvolnění relevantních závěrů, jakmile budou k dispozici. Do té doby nemá smysl z předběžné opatrnosti upravovat hypertonikům terapii nebo infikovaným pacientům tato farmaka ordinovat.

 

 

Literatura

The Coronavirus Conundrum: ACE2 and Hypertension Edition, NephJC,DOI:10.1002/ddr.21656 http://www.nephjc.com/news/covidace2

Datum: 23.03.2020
Tisk článku

Paralelní světy - Kaku Michio
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 419 Kč
Paralelní světy
Kaku Michio

Diskuze:

Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Lenka Svobodová,2020-03-24 12:58:39

Poslechněte si video známého gastroenterologa Dr. Bukovského. Říká, že vláda jedná iracionálně a poškozuje daňové poplatníky
https://youtu.be/ElxjRl21Oes
Koronavírus – urobme, čo treba robiť a obnovme život v krajine!

Odpovědět


Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Petr Haering,2020-03-24 14:54:08

Ano, pan Bukovský toho na videu říká hodně, ale že by třeba uvedl zdroje ze kterých vychází to už ne.
Subjektivně na mě působí jako další mluvka, který nemá o situaci dobrý přehled (viz jeho dlouhá pasáž "nerozumím proč.." atd..), ale chce k situaci také říci své.

Odpovědět


Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jan Novák9,2020-03-24 18:18:48

Pikantní je to v Indii, kde je po 10 úmrtích vyhlášena karanténa pro 1,3 bilionu lidí. A to přesto že tam zemře ročně skoro půl milionu lidí jenom na TBC.
Pravděpodobně je to proto že Covid19 je nebezpečný víc pro politiky a bohaté (vyšší věkový průměr) než pro chudé, zatímco u TBC je tomu naopak.

Odpovědět


Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Roman Sobotka,2020-03-24 20:55:21

SARS je mnohem nebezpecnejsi pro chudeho inda, nez pro bohateho, protoze ten chudy zemre (v lepsim pripade) doma na posteli, v horsim na ulici. Bohati si mohou zaplatit velmi kvalitni nemocnici (i na evropske pomery), pro chude indy naprosto nedostupne. Asi neznate indickou realitu, jinak by jste to takove duch vubec nepsal. Cisla jako umrti a pocet nakazenych nerikaji o situaci v Indii vubec nic, nakazenych bude radove vice, a na co chudy deda zemrel nikdo neresi. Nelze si snad predstavit horsi kombinaci faktoru, aby se tento virus rychle siril, nez je indicka spolecnost. Jako ilustrace, pred dvema mesici jsem byl v Indii na svatbe a hostu bylo ~1000 nacpanych hodiny na pomerne malou plochu. Lide jsou nacpani tel na telo vsude, v chramech, ulicich, domovech, riksach atd., hygiena velmi spatna. Jedina sance pro Indii je, ze tento koronavirus moc nemusi teploty >30C, jinak to muze byt hodne zle. Pokud se nakazi 30% indu tak radeji nedomyslet, umrtnost by byla vzhledem k podminam vysoka. Je to casovana bomba, Modi si musi tohle dobre uvedomovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jan Novák9,2020-03-24 21:32:58

Tento virus je nakažlivější než chřipka, není ani tak otázka jestli se nakazí jako kdy se nakazí. Účelem karantény u nás je zpomalení infekce aby nedošlo k zahlcení zdravotnictví jako v Itálii nebo Španělsku. Co je účelem karantény v Indii opravdu nevím. Můj názor je že pokud by to postihovalo jenom chudáky jako většina normálních nemocí tak nikdo nic nedělá.
Infekce jako taková neskončí dokud si ji neprodělá podstatná část populace - a to ještě jen v případě že se jí mezitím nepodaří zmutovat. Někde jsem četl že minimum je 60% populace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Roman Sobotka,2020-03-24 22:21:42

V Italii to prosvihli a zdravotnictvi kolabuje, karantenu meli vyhlasit drive. Ucelem karanteny v Indii je to udelat vcas. Ale je otazka, jestli take neni pozde, i v pripade Indie. Uvidime za 2-3 tydny. V Indii je jeden doktor na 10000 obyvatel, v Italii na 40. A Indie priznava, ze pri nakazeni 1% populace se zdravotnictvi uplne zhrouti, prakticky neexistuji oddelena luzka atd. Nevim, cemu rikate normalni nemoc, ale zadny stat se ekonomicky nezruinuje, pokud neni situace extremni.

BTW, zrovna proti TBC se dela docela hodne, pocet umrti postupne klesa, prestoze pocet obyvatel rapidne narostl. Je to boj na dlouho:

https://en.wikipedia.org/wiki/Tuberculosis#/media/File:Tuberculosis_deaths_by_region,_OWID.svg

Tak dopadne tahle pandemie nikdo nevi.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Roman Sobotka,2020-03-24 23:53:04

Pardon, jsem se upsal. V Italii je 1 doktor na zhruba 140 obyvatel, nikoli 40

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jan Novák9,2020-03-25 18:22:11

Indické zdravotnictví nemůže zkolabovat. Podle českých měřítek tam žádné není. Je to jakoby v Česku byla 1-2 nemocnice pro vládu, miliardáře a nějakého toho platícího turistu.

Ekonomický kolaps - covid 19 prakticky nenapadá mladé (lépe řečeno ani si nevšimnou že jsou infekční) a není nijak nebezpečný pro lidi do 35-45 - pokud nemají astma, obezitu, cukrovku, vysoký krevní tlak... tak se vyléčí sami.
Skutečně nebezpečný je pro staré, 70+
Ekonomický kolaps leda pokud by došlo dřevo na hranice nebo by se ucpala Ganga.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Roman Sobotka,2020-03-25 22:28:29

Asi mate o Indii predstavu jako o zemi spinavych trhanu + par miliardaru, desive povyseny a pohrdavy ton. Typicke cechackovstvi. Ta zeme se tlaci obrovsky dopredu, v technologiich, prumyslu, vzdelani, vyzkum atd. 40% nemocnic je statnich a 40% populace (nizkoprijmova cast) ma statem hrazene pojisteni, ktere zajistuje zakladni vysetreni, operace a farmaka. Indie ale nema na to zachranovat statisice starych lidi v nemocnicich, takze radite je nechat pomrit. Bezte to nejakemu indovi poradit, protoze jich je stejne moc.

BTW, porodnost v Indii je 2.2 dite na zenu, coz je demograficky tak na udrzeni rozumne struktury populace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jan Novák9,2020-03-26 10:30:19

Tak mi jako odborník řekněte jestli se množí spontánní genezí nebo padají z nebe. Já jsem si naivně myslel že se normálně rodí jako všude jinde. Indie je přelidněná a v počtu obyvatel předstihli Číňany přestože exportují miliony lidí do celého světa. Opravdu to ve mě budí důvěru v jejich statistiku. Asi jsou to takoví exoti že se nenarodili ale prostě se vyskytli :-)

Pojištění je fajn, jako normální Ind tak asi máte šanci na jednu prohlídku za život a šanci na operaci nižší než vyhrát ve sportce. Tomu neříkám péče, to je šance na zázrak. Jestli tohle je lékařská péče tak sportka je pravidelný příjem.

V Indii umírají staří na ulicích celkem běžně takže to není nic co by už sami nedělali.
Já chápu Modiho strategii - za to že chudou zemi uvrhne do ještě větší bídy dosáhne toho že staříci kteří by umřeli rychle umřou o pár dní později ale hlavně on bude moci říct že udělal všechno proto aby situaci vyřešil = opozice bude mít méně munice. Stejný důvod jako v Británii. Stejně by mě zajímalo jak vyhlásíte zákaz vycházení lidí kteří žijí na ulici? Asi jen pro bohaté.

Já jim radit nemusím, v pěstování multirezistentních kmenů bakterií je Indie světová velmoc, stejně jako ve vytváření ideálních podmínek pro šíření epidemií. Je vidět že sami vědí nejlépe co dělat.
Nebyl byste první kdo si z Indie přivezl ve střevech bakterie odolné proti úplně všemu co proti nim lze nasadit a teď je nezištně rozšiřujete v Česku v rámci Indicko-české kulturní výměny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Roman Sobotka,2020-03-26 13:22:47

Na rust populace mate odpoved tady, dramaticky pokles porodnosti souvisi s rustem zivotni urovne a vzdelani. Asi vas to prekvapi, ale naprosta vetsina lidi v Indii ma strechu nad hlavou. A na ulicich nikdo bezne neumira.

https://www.macrotrends.net/countries/IND/india/fertility-rate

Cinu predstihli hlavne diky politice jednoho ditete v Cine. Mladi indove neplanuji vice nez dve deti.

Jestli mate predstavu, ze nechate proletnout virus s mortalitou 5% miliardou lidi, ekonomika pekne poslape dal, a za par mesicu jen posbirate na ulici mrtve stariky... svata prostoto. Lombardie by taky fungovala normalne dal,ze? Karantena v Indii je mozna zoufaly pokud, nedelat nic sileny experiment. O zdravotnictvi a bakteriich jen tak placate a je to off topic, takze bych to ukoncil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jack Ketch,2020-03-25 20:49:50

Otázka je, co doopravdy prošvihli. Podle Philipa Thomase a jeho týmu z Bristolské university povede pokles HDP o více než 6,4% k větší ztrátě let života než pokud by se infekce nechala volně řádit (počítáno pro bohatou Británii). Chudší Itálie díky drakonickým opatřením zažije nevyhnutelně propad větší a je celkem klidně možné že následky karantény zabijí podstatně více lidí, než kolik jich karanténa zachrání

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Vojtěch Kocián,2020-03-25 08:22:49

Pokud pro boháče nebude mít kdo pracovat, tak to budou mít také špatné a zapadnout mezi chudáky se zvlášť v Indii nikomu nechce. TBC je věc, která je v podstatě konstantní a tak s ní umí žít stejně jako s autonehodami, infarkty, rakovinou... Skokový nárůst nemocnosti a úmrtnosti prostě není dobrý ani pro ty indické boháče.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Léčba nemá škodit víc než sama nákaza

Jan Novák9,2020-03-25 18:27:58

Pokud by v Indii zemřelo 30% obyvatel tak by to na pracovní síle nebylo nijak poznat - pořád by jich bylo příliš mnoho.
Indie se snaží otestovat pokusem jestli je pravda že kdyby pokračovala populační exploze tak by za 300 let ze země byla koule z těl sahající za dráhu Marsu a zvětšující se rychlostí světla.

Odpovědět

Jak docílit efektivní prosazení poznatků do praxe?

Mintaka Earthian,2020-03-23 23:53:53

Dobrý den

Děkuji za článek popisující užitečné detaily a vazby.

Mám však pocit, že řada důležitých poznatků se nedostává na důležitá místa a do praxe.

Např. tým Izraelských vědců ověřil postup, který umožní výrazně zefektivnit testování lidí v populaci, kde je malé zastoupení nákazy.

Jde o tzv. metodu "poolingu".
Větší množství vzorků lidí je spojeno a testováno jedním testem a teprve, pokud jsou v tomto vzorku nalezeny patogeny, pak se teprve přistoupí k testování vzorků jednotlivých lidí.

Cite:
According to the new pooling approach that we have currently tested, molecular testing can be performed on a “combined sample,” taken from 32 or 64 patients. This way we can significantly accelerate the testing rate. Only in those rare cases, where the joint sample is found to be positive, will we conduct an individual test for each of the specific samples.”

Odkaz na článek
https://www.technion.ac.il/en/2020/03/pooling-method-for-accelerated-testing-of-covid-19/

Je na to založena petice, ale asi to není vhodný kanál pro zviditelnění a prosazení této metody.
https://www.petice.com/aplikovat_techniku_kumulativniho_testovani_vzork_na_covid-19

-------------
Převládá názor, že není efektivní testovat lidi bez příznaků, nebo lidi, kteří se nesetkali s někým nakaženým.

Podle mě, s ohledem na to, že virus šíří i lidé bez příznaků, by bylo vhodné testovat co největší vzorek populace.
-------------

Domnívám se, že je obrovský nedostatek, že zde nemáme centrální místo, kde by probíhal bainstorming k řešení jednotlivých problémů se kterými se potýkáme.
Jednotlivé problémy by byly popsány a kdokoliv by mohl navrhnout prospěšná opatření. Diskuzi by moderovali odborníci, kteří by na dotazy mohli adekvátně reagovat, vyhodnocovat a případně měli možnost předat informaci dál k ověření či nasazení v praxi.
Součástí by byla samozřejmě FAQ, aby nebylo třeba řešit dokola to stejné.

Odpovědět


Re: Jak docílit efektivní prosazení poznatků do praxe?

Vojtěch Kocián,2020-03-25 08:07:53

Tady máte rozebrané, že to není vhodné řešení pro všechny případy a bohužel ani pro ten náš.

https://www.idnes.cz/technet/veda/izraelsky-napad-hromadne-testovani.A200324_121710_veda_pka

Ve zkratce:
- Snížená citlivost testů - větší riziko false negative výsledku.
- Pokud chybí nástroje nebo personál na odběry, není možné dělat dost odběrů na to, aby se tato metoda vyplatila. Vyplatí se, když je k dispozici málo testů a dost lidí a běžného materiálu na odběry.
- Pokud je mezi testovanými významné procento nakažených, je první mixovaná várka skoro vždy pozitivní a je nutné přetesovávat (ztráta času a prostředků).
- Nahnání velké části populace na centrální testování zvyšuje riziko infekce mezi těmi, co přijdou. Sedět doma, čekat na příznaky a pak teprve testovat, je bezpečnější.

Odpovědět


Re: Re: Jak docílit efektivní prosazení poznatků do praxe?

Pavel Hudecek,2020-03-25 14:42:55

Ve městech by to chtělo spíš test ve stylu Family frost: Před barák přijede odběrové auto, začne nahlas hlásit něco jako "Test domu číslo 6, připravte se, budeme na vás zvonit. Test domu .." vyleze maník, zazvoní na první zvonek, po odběrech zazvoní na další, ... Jen jde o to těch aut mít dost, aby se např. za 3 dni dala otestovat celá Praha. A odběrových sad mít tolik, aby se to celé dalo opakovat každej tejden.

Odpovědět


Re: Re: Jak docílit efektivní prosazení poznatků do praxe?

Mintaka Earthian,2020-04-02 22:46:56

Samozřejmě jsem ten článek četl, nicméně:

- snížená citlivost testů (bylo prokázáno, že je stále dostačující)
- pokud chybí personál (lidé, kteří chtěli být otestováni byly posíláni pryč od prázdných odběrových stanů, personál byl)
- odběrové sady (jde o něco jiného než o kus plastu a trochu vaty a lahvičku do které se to po odběru zavře ? asi ne)
- pokud je mezi testovanými významné procento nakažených (lze testovat maticovým způsobem, po sloupcích a po řádcích, zvyšovat/zmenšovat velikost sady dle pravděpodobnosti nákazy u jednotlivých skupin)
- sady pro samoodběr může doručovat i česká pošta, vejdou se do schránek


A i přes ty nesnáze, které se s tímto typem testování pojí to nejspíš stojí za to.
Viz článek: Němci rozjeli metodu skupinového testování na koronavirus

Díky němu by se v Německu z nynějších 40 tisíc testů za den mohla kapacita zvýšit na 200 000 až 400 000,

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/nemci-rozjeli-metodu-skupinoveho-testovani-na-koronavirus-40318885

A těch technik a možností, které by testování mohli usnadnit je dále celá řada.
Jejich nevyužití padá na vrub převážně neznalosti a špatné organizaci.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace