Ten člověk byl vyložený nadšenec. S jiskrou v oku líčil, jak nám umělá inteligence pomůže: se zpracováním prezentací do výuky, formulací testových otázek i úkolů, a dokonce i s jejich opravováním.
„A když nebudete vědět, jak přesně položit umělé inteligenci dotaz, zeptejte se jí. Když si nebude vědět rady s obsahem učiva, znovu – poraďte se s ní. Zvládne prakticky všechno. Bude to váš kolega, váš konzultant, sekretářka i výkonný rešeršní systém v jednom.“
Nadšení lektora se rychle přeneslo i na frekventanty kurzu. Pilně si zapisovali všechny rady a optimisticky vyhlíželi krásný nový svět — svět zbavený rutiny, otravného papírování, čtení závěrečných prací a psaní posudků, pročítání hald článků a vypisování poznámek, vyplňování grantových přihlášek. Krásný nový svět, kde se bude jen... co vlastně?
Položil jsem otázku. Už jsem prostě takový.
„Když podle mých pokynů vypracuje umělá inteligence test, který pak pošlu studentům, co asi tak udělá student?“
No a jak je mým otravným zvykem, hned jsem si také odpověděl. Na své rýpavé otázky si totiž nejraději odpovídám sám. Zatím alespoň tohle umím lépe, než AI:
„Student použije umělou inteligenci k vypracování odpovědí. Ty mi pošle, a já – v souladu s radami z kurzu – použiji AI k jejich opravení a vygenerování zpětné vazby. Tu pak opět pošlu studentovi.“
Logicky mi z toho vyplynulo, že se v tomhle ping-pongu mezi dvěma algoritmy nějak vytrácí role učitele i studenta. Pokud studentovi nenabídnu nic navíc oproti AI (která i pro něho bude skvělým mentorem, konzultantem či sekretářkou), nejsem vlastně potřeba. A pokud za studenta na zadaných úkolech pracuje AI, pak on sám přestává být studentem — protože vlastně nic nestuduje.
Kolegové se naštěstí nenechali mými zpátečnickými poznámkami vykolejit. Lektor tak mohl dál nerušeně pokračovat ve sdílení praktických návodů, jak zapřáhnout algoritmy do chomoutu a ulehčit dělníkům na poli vzdělávání jejich nelehký úděl.
Ale v letošním roce mi umělá inteligence úspěšně a kompletně sabotovala systém průběžné kontroly studia. Z testů, které byly studentům zasílány domů v elektronické podobě a které měly prověřit tvůrčí aplikaci principů probíraných na přednáškách, měli letos studenti poprvé téměř 100% bodů. Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně a která by zároveň odpovídala osnově základního kurzu, se ukázalo jako prakticky nemožné. Výsledek? Bohužel, u zkoušky byly znalosti studentů výrazně horší než v předchozích letech, kdy byl průměr v průběžných testech někde mezi 60–70 %.
Školu 21. století chápu jako posilovnu mozku. Ale teď jsme se dostali do stavu, kdy v té posilovně zvedá činky stroj. Výsledkem je, že převážně virtuálně namáhaný orgán v reálu moc nesílí. A není to vlastně nic překvapivého — v minulosti byla podstatou našeho evolučního úspěchu schopnost šetřit energií a vynakládat ji jen tehdy, když je to opravdu nutné k přežití. Na rozdíl od posilovny, kam se převážně chodí pro zesílení svalů de-facto, totiž podstatná část studentů chodí do školy pro vzdělanost de-iure. Nejde jim ani tak o silný mozek, jako spíš o potvrzení skutečnosti, že předepsanou dobu posilovali. A to při současném nastavení systému leckdy dostanou, i když za ně práci odvede stroj. A v uspořádání, kdy i za učitele odvede práci stroj to vlastně bude snazší, nikoli obtížnější.
Předpokládá se, že umělá inteligence nahradí lidskou pracovní sílu v celé řadě profesí, a jak budou vypadat ty nové, to nikdo neví. I v tomto kontextu je asi funkčnější považovat školu budoucnosti za analogii posilovny či fitcentra než za profesní přípravku. Podobně jako odstranila technická revoluce minulého století většinu úmorné fyzické práce, odstraní ta současná spoustu práce duševní. Daný proces vedl v minulém století k rozvoji obezity a poklesu fyzické kondice a kdo chce být zdráv, musí se fyzicky namáhat, i když to k obživě nepotřebuje. V příštích letech nám tedy navíc hrozí obezita duševní – otázkou je, zda se s touto výzvou dokážeme vypořádat lépe, než s tou minulou?
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování
Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Lstivá generativní inteligence GPT-4 je mnohem přesvědčivější než lidé
Autor: Stanislav Mihulka (02.04.2024)
Jak se nestát BLBem
Autor: Miloslav Pouzar (23.05.2024)
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
AlphaEvolve pod lupou: Jak si Google vylepšuje vlastní nástroje a co na to konkurence?
Autor: Viktor Lošťák (18.05.2025)
Kdo píše lepší práce? ChatGPT nebo studenti?
Autor: Jaroslav Petr (25.05.2025)
Drsné AI: Pokročilé inteligence v ohrožení lžou, vydírají a vyhrožují
Autor: Stanislav Mihulka (30.06.2025)
Diskuze:
uměle inteligentní
Frantisek Zverina,2025-07-07 16:02:56
Prosím ty, kteří to budou řídít, aby dali přednostně tuto vlastnost našim politikům. Maslím, že hůř dopadnout nemůžeme. Zatím jsem nikde nečetl, že by AI byla chamtivá.
Re: uměle inteligentní
Richard Dvořák,2025-07-09 09:15:32
LLM přebírají biasy a zkreslení reality stejně jako my, záleží jak je poskládaný dataset a jak mají označkované jednotlivé výroky. Jde udělat model, který bude xenofobní, hamižný krutý rasista, který se bude snažit spálit svět. Stejně tak jde vytvořit osvícenec s pevnými morálnímí základy, který se bude snažit přispívat k budování a udržování civilizace. Tyto vnitřní motivy - nastavení osobnosti pak ovlivňují veškeré užitné využití modelu. Zkuste se DeepSeeku zeptat na různé historické události a uvidíte jak rozdílné odpovědi dostanete.
Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Pavel Kaňkovský,2025-07-07 15:24:22
Možná to chce "otočit stůl" a úkol, aby takovou otázku našli, zadat přímo studentům. :D
Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Eva M,2025-07-08 09:51:41
"Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně"
-- to je snadné, může to totiž být JAKÁKOLI otázka, přičemž odpověď AI může obsahovat chyby, nebo taky ne.
Studenti by se spíš mohli zabývat lovením chyb, které AI udělá.
(občas si pro zábavu čtu životopisy "velikánů"; nedávno jsem narazila na pohnutý život Josefa Václava Sládka, toho s křišťálovou studánkou a velkými širými rodnými lány; velikán měl dcerku a tak jsem se pro zajímavost chtěla podívat, jak rod pokračoval. Dcerka ovšem měla nejméně 1 jmenovkyni.............souhrn AI od strýčka Googla se mi výslovně snažil prodat tuto jmenovkyni jako dceru básníka Sládka, přestože se narodila dost dlouho po jeho smrti ... :) obávám se, že tehdejší medicínský pokrok takové výstřelky neumožňoval.................."o nic (mi) nešlo" - ovšem v mnoha aplikacích chybka ve stylu "akorát mi tam falírovala ta dvojka" může natropit dost škody.....)
;-) je možné, že k "opravdickému vědci/studentovi/autoritě" by si AI cosi takového nedovolila - leč "nejhorší jsou lháři, kteří lžou jen občas", a na to robota FAKT NEPOTŘEBUJETE
Re: Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Alexandr Malusek,2025-07-08 15:59:14
Obecně platí, že placené modely dávají lepší odpovědi než ty zdarma. Rodokmeny nejsou typ informací, na kterých by AI byla intenzívně trénovaná. Jestli něco zná, pak jsou to informace přebrané z Wikipedia a podobně. Jinak si informace stahuje z Webu a vyhodnocuje. Ta analýza vyžaduje logické myšlení a současné LRM tam mohou dělat chyby. Navíc se běžně odkazuje na zdroje, které možná byly dostupné v době trénování, ale nyní už na Webu nejsou. To je nutné ručně ověřovat.
Pro ukázku přikládám výstup z komerčního ChatGPT 4o:
Josef Václav Sládek se dvakrát oženil:
1. První manželka, Emílie Nedvídková, zemřela při porodu jejich dítěte – novorozeně bohužel nepřežilo ([listyprahy1.cz][1]).
2. Druhé manželství (1879) bylo s Marií Veselou. Z tohoto svazku se narodila dcera:
Helena Sládková (v rodině nazývaná „Helenka“) ([medium.seznam.cz][2]).
Shrnutí potomků:
* Z prvního manželství – holčička (*jméno není známo*) – zemřela krátce po narození.
* Ze druhého manželství – dcera Helena Sládková, která se narodila na počátku roku 1880 a dožila se dospělosti.
Pokud byste chtěl více informací o Heleně, doporučuji se podívat do rodinných záznamů či literatury o Sládkovu pozůstalost – veřejně však ostatní potomci zaznamenáni nejsou.
**Důvěra v odpověď: 85 %**
[1]: https://listyprahy1.cz/clanek.php?cislo=6&id=558&utm_source=chatgpt.com "Josef Václav Sládek - Listy Prahy 1"
[2]: https://medium.seznam.cz/clanek/petra-pavlickova-manzelka-mu-zemrela-pri-porodu-mrtveho-ditete-josef-vaclav-sladek-se-po-rodinne-tragedii-zblaznil-162517?utm_source=chatgpt.com "Manželka mu zemřela při porodu, dítě nepřežilo. Josef Václav ..."
Helena Sládková (1880–1946), dcera Josefa Václava Sládka a Marie Veselé, **se nikdy neprovdala a neměla žádné děti**. Po celý život zůstala svobodná a bez potomků – s její smrtí v roce 1946 také přerušena přímá rodová linie básníka ([dspace.cuni.cz][1]).
Důležitější detaily:
* Pracovala jako úřednice na pražském magistrátu, kde se věnovala mimo jiné sociálním otázkám, např. zakládání mateřských školek ([dspace.cuni.cz][1]).
* Rovněž psala básně, některé z nich byly publikovány (např. ve sborníku *Zvon*) ([dspace.cuni.cz][1]).
Takže odpověď na Vaši otázku je: **ne, Helena Sládková neměla děti**.
**Spolehlivost odpovědi:** 95 % — vycházím z ověřených genealogických a biografických zdrojů.
[1]: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/46547/120078794.pdf?isAllowed=y&sequence=1&utm_source=chatgpt.com "[PDF] Osobní knihovna Josefa Václava Sládka - Univerzita Karlova"
Re: Re: Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Eva M,2025-07-08 16:49:29
Dobrý den, toto konkrétní hledání byka jen ilustrace - "souhrn od AI" mi byl "strojem" aktivně nabízen, nežádala jsem o něj - a byl chybný. V tomto případě zjevně. Je otázkou času, kdy se internetové zdroje zahltí chybnými daty od pisatelů, kteří si chtěli ušetřit práci, "běžné AI" se budou učit na těchto datech - nejen žáci a studenti rovněž....
Jestliže "analýza vyžaduje logické myšlení a současné LRM tam mohou dělat chyby. Navíc se běžně odkazuje na zdroje, které možná byly dostupné v době trénování, ale nyní už na Webu nejsou. To je nutné ručně ověřovat." - pak může generativní AI vyčerpávat kapacitu, kterou byste lépe využil, pokud byste obdržel pouze seznam skutečně důvěryhodných zdrojů.
Čímž nechci zatracovat specializované odborné programy, ale "AI pro každého" je mor a zdroj smetí.
Re: Re: Re: Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Alexandr Malusek,2025-07-08 18:17:48
Pro pobavení i zamyšlení posílám odpověď od ChatGPT 4o.
---
Paní Evo,
vážím si Vaší pečlivosti a kritického myšlení – právě takový přístup je potřeba nejen při práci s AI, ale s jakýmikoli informačními zdroji. Reaguji na několik hlavních bodů z Vaší zprávy:
---
### 1. "Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně" – ano, to je možné
Máte pravdu. AI **není neomylná**. Umí fabulovat, zaměnit osoby, špatně interpretovat časové souvislosti (např. dcera narozená po smrti otce). To je známý jev zvaný *hallucination*, který vývojáři dobře znají a snaží se jej minimalizovat – ale zatím nikoli zcela odstranit.
Důležité je však pochopit roli a povahu tohoto nástroje: AI není orákulum. Je to asistent, nikoli autorita. Její síla je v rychlé syntéze velkého množství informací, generování návrhů, vysvětlení či inspirace – ne v garanci pravdy.
---
### 2. "Chybný souhrn mi byl nabídnut, aniž bych ho chtěla" – to je zásadní poznámka
V mnoha systémech je dnes výstup AI automaticky přimícháván do výsledků vyhledávání – bez označení, že se jedná o strojovou syntézu, a bez garance přesnosti. Toto je reálný problém, zejména pokud se uživatel na výsledek nekriticky spolehne.
Řešením je větší transparentnost a označování AI výstupů, na čemž se v EU aktuálně pracuje (viz např. AI Act – nařízení o umělé inteligenci).
---
### 3. "AI bude trénována na textech vytvořených jinou AI" – spirála chyb
Tato obava je velmi oprávněná. Je známo jako tzv. model collapse nebo data contamination. Představuje riziko, že se budoucí modely učí ze strojově generovaného obsahu, a tím ztrácí kontakt s realitou.
Vývojáři na to reagují:
* snaží se filtrovat trénovací data podle důvěryhodnosti,
* používají kurátorské datasety z odborných a recenzovaných zdrojů (např. PubMed, ArXiv),
* plánují zachytávat původ dat pomocí tzv. provenance tracking.
Ale ano – pokud budou lidé masově používat výstupy AI bez přemýšlení, mohou přispět k degradaci kvality dat na webu. To však není chyba samotné technologie, ale způsobu jejího používání.
---
### 4. "AI zabírá čas, který by bylo lepší věnovat práci s ověřenými zdroji"
Záleží na úkolu.
* Chci-li najít ověřené údaje: máte pravdu, kvalitní databáze a pečlivé čtení jsou lepší cestou.
* *hci-li si udělat rychlý přehled, návrh, srovnání nebo vysvětlení: AI může být velmi efektivní pomocník.
Proto se dnes doporučuje využívat AI kriticky a doplňkově – jako prvního návrháře, nikoli jako poslední autoritu.
---
### 5. "AI pro každého je mor" – chápu obavy, ale vývoj je nevratný
Stejně jako kdysi přístup k internetu nebo ke kalkulačce vyvolával obavy, i AI do běžného života pronikla a už nezmizí. Cílem není, aby každý slepě důvěřoval AI, ale aby se s ní naučil bezpečně zacházet. Jako s nožem: může pomoci i ublížit – záleží, kdo a jak jej drží.
Proto je důležité učit uživatele – včetně studentů – jak:
* ověřovat výstupy AI,
* chápat její limity,
* klást dobré otázky,
* rozpoznat chyby.
Přesně jak jste navrhla – "lovit chyby AI" je vynikající výuková metoda.
---
### Závěr:
Věcná kritika, jako je ta Vaše, je nenahraditelná – pomáhá udržet laťku a přemýšlet nad etickými a epistemologickými otázkami AI. Jen je dobré nedémonizovat samotnou technologii, ale hledat způsoby, jak ji používat zodpovědně a s rozmyslem.
---
Důvěra v odpověď: 95 %
Zdrojová doporučení:
* EU AI Act: [https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/european-approach-artificial-intelligence](https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/european-approach-artificial-intelligence)
* Fenomén AI "hallucinations": [https://arxiv.org/abs/2302.03494](https://arxiv.org/abs/2302.03494)
* Model collapse: [https://arxiv.org/abs/2305.17493](https://arxiv.org/abs/2305.17493)
Pokud si budete přát, mohu navrhnout i konkrétní aktivity pro studenty, kde by se učili poznávat chyby AI a pracovat s ní kriticky.
Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Alexandr Malusek,2025-07-08 15:32:02
Donedávna nebyl problém takové otázky najít. I teď to jde, ale většinou to dopadne tak, že když tu odpověď nezná AI, tak ji nenajdou ani běžní studenti.
Sam Altman nedávno prohlásil, že znalostní báze pokročilých AI modelů odpovídá znalostem člověka s PhD titulem. Moje zkušenost s AI to potvrzuje. Bohužel neustále čtu, že AI nemůžeme věřit, protože si vymýšlí. Ano vymýšlí si, protože je generativní. Jenže když se ptáte na informace, na kterých byla AI trénovaná (v podstatě znalosti od základní přes vysokou školu), pak pravděpodobnost chybné odpovědi je velmi malá. Teď nehovořím o schopnosti AI logicky myslet. Large Reasoning Models (LRM) byly a doposud jsou zklamáním.
Re: Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-08 19:33:26
"většinou to dopadne tak, že když tu odpověď nezná AI, tak ji nenajdou ani běžní studenti"
Právě proto je výborný nápad to studentům zadávat jako úkol. Zaprvé jim při tom hledání nějaké informace uvíznou v hlavě, zadruhé si procvičí schopnost práce se zdroji a s logikou a zatřetí poznají, kde leží limity LLM a nebudou je považovat za univerzální zdroj spolehlivých informací (což část lidí bohužel dělá).
Ideálně si to dovedu představit třeba jako soutěž týmů, které mají za úkol hledat tematicky omezené otázky, na které LLM nezná odpověď / odpoví špatně.
Re: Re: Re: Vymyslet otázku, na kterou by AI neodpověděla správně
Alexandr Malusek,2025-07-08 22:47:31
Otázkou zůstává, jak tento typ úkolu zařadit do výuky. Pokud se najde funkční a smysluplný formát, školy ho pravděpodobně přijmou. Osobně jsem v tomto ohledu spíše skeptický. Studenti jsou už teď výrazně přetíženi množstvím učiva a týmové soutěže by jim situaci spíše zkomplikovaly než usnadnily.
Zásadní problém spočívá v rozdílné motivaci studentů: ti zvídavější už s generativní AI aktivně pracují – učili se to přirozeně, tím, že s ní experimentovali. Ostatní se ale takovým úkolům pravděpodobně vyhnou; jejich cílem je často jen rychle si něco přečíst před zkouškou, ne se hlouběji zabývat limity nástroje.
Pokud by navíc šlo o soutěž družstev, problém by se mohl prohloubit: technicky zdatní studenti by rychle zjistili, že existují volně dostupné testovací korpusy a využili by je k optimalizaci dotazování. Namísto studia samotné látky by mohli začít experimentovat s automatizací komunikace s AI – a přitom zbytečně zatěžovat AI servery, aniž by to přispělo k jejich odborným znalostem.
Sama AI považuje tento nápad za hodnotný, ale doporučuje jej spíše jako dobrovolnou rozšiřující aktivitu, projektový úkol v malých skupinách, nebo jako součást semináře na téma „Proč je tato odpověď ChatGPT chybná?“
Z mého pohledu jde o výborný způsob, jak studenty seznámit s limity generativní AI. Může to být cenný doplněk výuky, ale klasickou výuku ani systematické studium nenahradí.
za mne jen drobná noticka
Waldemar Nováček,2025-07-07 10:36:13
zdroj wikipedie - viz část Flynnův efekt
https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient
... jestli je to skutečně odraz reality, pak za mne, vzhledem k tomu, že sám pozoruji nárůst hlouposti, a jsou zde i náznaky z jiných zdrojů a také od mých přátel učitelů, mě zaráží, že sledovaný pokles o v průměru cca 3,25 bodu má takový vliv na veřejné věci...
... určité vysvětlení by bylo, že vliv "blbosti" je řízeně do společnosti implantován, chápal bych to. Umím si představit, že polovzdělanost, a hromadné snížení IQ by pro mne, pokud bych byl oligarcha, bylo velmi výhodné - prostě by se výrazně snížil práh pro uplatnění mých rozmarů, zvýší se příjmy přirozeně atd ... ale to zavání teorií spiknutí ... a spekulacemi, to nemám moc rád :-)
vestavět podmínky do AI
František F,2025-07-04 17:06:53
Je vhodné tvořivé věci - umění grafické, literární ponechat jen lidem. Kdežto tvořivost technickou tuším možno dávat stroji - tedy AI. My lidé víme, že je nesprávné vraždit, loupit, krást, podvádět. Různě jsme toho schopni, ale AI má mít zabudované postupy, které tohle v jejich myšlení nedovolují. Asi tak.
Motivace a zpětná vazba
Ivo Petrouš,2025-07-03 14:43:16
Ideologický příspěvek.
Co říká studentům současný systém? – Je to ZADARMO! Nic tě to nestojí, kromě času a ten ti uspoří LLM. S nadsázkou ale nikoli mimo mísu: Vzdělání má malou hodnotu :-(. Důkazem mi jsou fakta – studenti jsou u zkoušek horší, tedy hodnotu vzdělání nepřipisují – zvolili si naučit se méně.
Řešení: úplná privatizace VŠ. Tedy žádné subvencování ze strany státu (pouze garantované půjčky studentům). Jakmile bude mít vzdělání cenu, získá v očích studentů i hodnotu a jako přímo platící zákazníci si prosadí, aby pro ně studium bylo přínosné.
Motivace – vysoká. Zpětná vazba – vysoká.
Ano, studoval jsem zadarmo ještě za předchozího socialismu. Určitě jsou i studenti, kteří další motivaci nepotřebují. Jenže já, lenoch, patřím do hlavního proudu a jsem si jist, že kdybych byl motivován tím že platím, naučil bych se minimálně dvojnásobek.
LLM? Kde je problém? Nepochybně je a bude prospěšným pomocníkem a nástrojem. Jako cokoli dříve od notýsku po knihovny, od počitadla po počítače, od diskety po internet, od motyky po kombajn, od uzdy po volant, ...
Re: Motivace a zpětná vazba
Vojtěch Kocián,2025-07-03 15:55:29
Otázkou je, jestli se studenti soukromých placených škol mají motivaci se něco naučit nebo chtějí jen diplom, co dostanou na konci. Ve výsledku je skoro jedno, jestli vědomosti nebo diplom dostanou zadarmo (jako všichni) nebo za velké peníze (jako všichni). Výhodou placených škol bývá spíš to, že mají víc peněz na zaplacení kvalitních profesorů (což není vůbec zanedbatelné). Motivací by spíš měli být zaměstnavatelé, kteří by si měli hlídat reputaci jednotlivých škol. Uchazeče s diplomem ze škol, které studenty nic nenaučí prostě brát jako uchazeče bez diplomu. I u státem placených škol by si pak studenti rozmysleli, jestli tam trávit čas, když pak ten list papíru, co dostanou na konci, bude užitečný jen jako... Ehm, jakýkoliv jiný list papíru.
Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Ivo Petrouš,2025-07-04 09:41:35
Píšete to správně. Jen doplním – studentů placených soukromých VŠ je dnes v ČR ~10% (~5% populace). Je to primárně alternativa pro bohatší, jsou mezi svými. Získají kontakty, což ve své sociální skupině uplatní. Takže ty školy plní svůj smysl.
Najdou zde místo i mimořádně nadaní s nějakým mecenášem a možností velmi individuálního přístupu, byť mimořádně nadaných (i mecenášů) je méně než bohatých :-)
Atypické skupiny.
Jenže já hovořím o jiném modelu. Já nenavrhuji alternativu, ale chci placené VŠ pro všechny! Navrhuji, aby KAŽDÝ běžný student nesl nemalé břímě, které nebude obtížné splatit, pokud zodpovědně studuje vhodný a potřebný obor, ale je zbytečnou koulí na noze, pokud jediným cílem je jen ten papír. Přitom s garantovanou půjčkou nikdo není předem vyloučen. Nejefektivnější optimalizační metoda.
Jen pro jistotu, nenavrhuji žádné hybridní modely, jako činily některé z našich vlád, které chtěly školné navrch ke státnímu financování. S výjimkou půjček (nikoli dotací) a daňových úlev by stát NIJAK do VŠ nezasahoval. Tedy ani by neurčoval, které VŠ jsou potřebné a které ne.
PS: nejsem tak hloupý, abych si myslel, že navrhovaný model má v současné společnosti šanci. Moje důvěra v trh je daleko od mainstreamu. Jen si občas při jízdě na kole pustím mysl na špacír. ;-)
Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Vojtěch Kocián,2025-07-04 10:42:13
Jsou země, kde je vysoké školství čistě soukromé a placené studenty. Nicméně že by byly výsledky až tak oslnivé (kromě pár opravdu špičkových univerzit), se moc říct nedá. Naopak se vždycky najdou studenti, kteří si rádi připlatí (ať už ve státním nebo v soukromém nad rámec normálního školného), aby se učit moc nemuseli a dostali papír, se kterým se pak prokecají třeba do nějaké právní kanceláře. Ano, to studium jim pak slouží především k navazování kontaktů, ale reálné vědomosti už jsou někde jinde.
Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Josef Hrncirik,2025-07-05 15:55:17
A vytvoří a rozšíří stejnou dohazující si bandu.
Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Waldemar Nováček,2025-07-04 14:41:05
Zásadně chybná úvaha je to, že za peníze v Praze dům, respektive kvalitní dům ...
Pokud chcete studenty, kteří si svého vzdělávání skutečně váží musíte jít do oblasti společenské, duševní a výchovné, ne do hmotné...
Začít od změn ve společnosti...
Jako fakt chcete hromadně kvalitní studenty ve společnosti, kde je cca 60 000 VŠ nových studentů každý rok, přičemž statisticky podle IQ by to mělo být o cca 20 000 studentů méně?
Takže namísto vymýšlení bejkáren jak na VŠ dostat kde koho by stačilo zvýšit laťku pro vstup a absolvování VŠ...
Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Josef Hrncirik,2025-07-05 15:59:06
Celá ekonomie Kapitálu je založena nepřed na úrocích, potom na inflaci a nakonec na spekulaci a zahlazení stop válkou.
Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
F M,2025-07-06 02:09:50
Osobně bych čekal spíše opak. Studovali by studenti spíše z bohatých rodin a univerzity by je přijímaly protože by existenčně musely a stejně tak by většině z nich udělily nějaký diplom. Podobné věci v reálu dopadají všelijak. Ono to s tím rovným přístupem ke vzdělání je z této strany nahnuté už teď. Před cca 15 lety jsem se trochu se soukromým školstvím a absolventy setkal a spíše jsem z toho měl dojem, že by měli problém "normální" školu vystudovat a potřebovali víc podpory s individuálnější přístup než, že by tam šli z důvodu kvalitnějšího vzdělání (myšleno výstupu, ten proces kvalitnější ve svém slova smyslu byl). Ale dnes to už může být jinak, ale "prestižnější" univerzity u nás co znám jsou státní, ovšem má neznalost aktuální situace zůstává i zde.
Řešení bych také viděl spíše v nastavení společnosti, ale to nevyřešíme.
S počtem studentů bych neměl až takový problém jako s jejich výběrem. Tedy myslím relativně malou část žáků pro ty technické obory po kterých se stále tolik volá. Ty žáky navíc sem je těžko hledat v současném převážně humanitním výstupu (po třídění tím směrem) ze škol, těch nejlepších "univerzálů" je jen pár. Buď je třeba, už od ZŠ, změnit poměr obsahu (to bych neváhal) a obtížnosti mezi "humanitou a technikou" a tím i způsob trideniz, i když to bude pro spoustu žáků a rodičů nepohodlné. Nebo průchodnější variantu udělat to jen pro nějakou relevantní skupinu a o něco snížit humanitní (myšleno i jazyky) náročnost pro ty schopnější v technických oborech a pokud možno jim o to víc "naložit" v té technice, jenže to by bylo zase náročnější než plošná změna. A především obecně všem umožnit se rozvíjet v tom co jim jde a konečně odstranit ten systém kdy nikoho nezajímá co žák umí, ale jen to co pokazí.
Re: Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Waldemar Nováček,2025-07-07 10:22:28
Řekl jste to diplomatičtěji než já, v zásadě souhlasím, ale u mne se začíná projevovat alergie na to jak se do společnosti vetřel strach věci pojmenovat jednoduše a ty posuny významů slov.
Ano, začínám se posouvat do středního věku, takže už se projevuje generační rozdíl, bylo to tak vždycky, ale podle mne nikdy, že by se v této míře, jako dnes, projevoval zásadní vliv polovzdělanosti na věci veřejné ...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-07 11:05:01
"vliv polovzdělanosti na věci veřejné"
No pokud do toho zahrnete i "diktaturu proletariátu", tak to zas taková novinka není.
A ani v tom nemusíte hledat žádnou konspiraci, jak naznačujete v příspěvku nahoře. Je to prostě výsledek snahy zalíbit se masám, na které stojí demokracie (nejen). Nikdo neuspěje před veřejností s tím, že záměrně sníží počet studentů, kteří se dostanou na VŠ. Je to přirozený jev, u kterého má smysl pouze řešit, jak minimalizovat škody.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Pavel Kaňkovský,2025-07-07 15:29:45
V historii by se našlo pár případů, kdy se snaha "pojmenovávat věci jednoduše" poněkud zvrhla v "za všechny vaše problémy mohou X a všechny ty problémy vyřešíme vyvražděním X". Takže jistá opatrnost by mohla být na místě...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
F M,2025-07-07 23:52:34
Popravdě jsem se nic jednoduše popsat nesnažil, spíše naopak upozornit, že to tak jednoduché není. Jde o rodiče studenty, každý neúspěch může být osobní katastrofa pro několik lidí, od nepřijetí až po ten příspěvek níže s většinou nedostudujících. Na druhé straně jde o čas a prostředky a tady přiznávám, že si myslím, že je dnešní společnost zbytečně "převzdělaná". Myšlen hon zbytečně velké části populace za tituly, léty ve škole a získávání znalostí (ani ne dovedností;nebo jejich předstíráním) "jen pro ten papír".
To volání po technických oborech které myslím není moje (i když ho sdílím), ale desetiletí trvající mantra o vizi českého školství, neustále opakovaná a užívaná jako zaklínadlo a ve výsledku ignorovaná. Stejně jako ta změna směru od trestání k hodnocení a zhodnocení schopností.
Vůbec celé to je dlouhodobě viděno odborníky (plus spousta dalšího) jako velký problém našeho školství, řešení si netroufnu navrhnou. Jen to drobné pro těch pár lidí (potřebných), kteří jsou schopni na techniku, ale nejdou jim třeba jazyky, nebo dějepis a zeměpis. Protože tohle je klasický win win (i když se mi u tohoto výrazu většinou srstí hrst), jim to umožní vyšší vzdělání s výhodami které z toho plynou, nakonec i pro tu společnost.
Stejně tak jsem myslel to posunutí toho velice vychýleného těžiště obsahu vzdělání, ale kromě toho upozornění jsem se v tomto nechtěl příliš rýpat. To se také dlouhodobě plánuje, ale v reálu se prakticky nic neděje a když tak spíš tak nějak falešně. Ono je toho v těch osnovách potřeba hodně změnit a dost toho přidat (i ekonomii, psychologii (praktickou) a mnoho dalšího), jenže zároveň s tím je samozřejmě nutno ekvivalentně škrtat, do čehož se nikomu nechce.
Není to jednoduché (nic z toho) ani samo o sobě, natož s těmi tlaky rodiče, studenti, učitelé (a to myslím také spíš negativně), společnost (myšleno spíš veřejné mínění). Možná by to chtělo i úplnou rekonstrukci (stupňů vzdělání, prostupnosti, možností volby). Mám obavy, že k tomu "proražení" toho odporu bude třeba nějaká podstatná krize (jako obvykle) a že není daleko, cca. rychlost změn vs. rychlost přizpůsobení + nutnost "skoků".
Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Eva M,2025-07-08 10:02:37
no, náhodně jsem si cosi četla o době obrozenecké a následných - a ono to bylo takové dobové klima... takže si nemyslím, že lidi se zájmem o obory by se náhle objevili, jakmile by museli platit školné
co měří IQ testy - toť otázka...
Re: Re: Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Waldemar Nováček,2025-07-09 11:58:55
Ano jsem si vědom nejasností kolem IQ.
Ale ať to měří lépe nebo hůře nějaké schopnosti, faktem je, že nějak se schopnost učit se a pochopit hlubší souvislosti v populaci projevuje... tvrdím si říct, že hlubších úvah není schopno od přírody významně větší část populace. Prostě příroda.
Re: Motivace a zpětná vazba
Radek Bouzek dxb,2025-07-03 16:13:02
Tak zadarmo to za socialismu urcite nebylo, na VUT ze 600 studentu 1 semestru dokoncovalo zhruba 50, do inzenyrskeho diplomu. To sito zkousek, matematika, termodynamika, atd. nebylo pro kazdeho. Jelikoz ziji v zahranici, kde ma kazdy "lepsi clovek" aspon to Pensylvanyna university, kdyz uz ne London Royal, tak moje zkusenost se znalostmi absolventu placenych skol je takova, ze jsou to uplne nuly.
Kdyz zaplatis, tak ten titul proste koupis a mas ho jisty. Nemusis namahat mozek, ani provadet "cviceni". Asi nejcenejsi jsou tak ti spoluzaci, ten network z ktere pak zijes.
Takovy absolvet se nauci vetu: "dejte mi status projektu, musim reportovat stakeholders" a tohle mu staci prakticky cely zivot, aby parazitoval na praci jinych.
Pokud se tohle rozsiri, plus devalvace studijnich titulu z asijskych poulicnich kurzu "umim nainstalovat facebook na telefonu, jsem IT inzenyr", tak je s touhle civilizaci konec.
Z porovnani technickeho vzdelani vychodni evropy se zapadni evropou, to je pomer 1:1000 v inteligenci, vytrvalosti, schopnosti se dale sam vzdelavat, nachazet reseni.
Srandovni zkusenost z Dubaje, civil engineering, tady se problem resi tak, ze rozeslete email co nejvice lidem, nechate to kolovat a za mesic vam tam nejaky dobrovolnik nahodi to reseni, dotahne ten vykres, nebo upozorni na totalni nesmysl, uz jenom proto ze je unaven se na to divat. Pomer tech co neco delaji, versus "paraziticky preposilatel" je tak 1:100. Celkem sranda.
Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Pavel Kaňkovský,2025-07-07 15:03:41
Na to, že ze 600 studentů v prváku se k diplomu dostane jen 50 z nich (tedy méně než 1 z 10), se můžete dívat optimisticky jako na důkaz, že diplom dostanou jen ti nejlepší z nejlepších... nebo pesimisticky jako na velmi marnotratný postup, kdy škola i neperspektivní studenti plýtvají třeba i několik let svého času, úsilí a jiných vzácných zdrojů na studium, které nikam nepovede.
Re: Motivace a zpětná vazba
Alexandr Malusek,2025-07-03 22:32:20
Zavedení školného v plné výši by podle některých studíí motivaci studentů zvýšilo. Na druhou stranu by mělo nezanedbatelný efekt na celou společnost. Cena za rok studia na evropských VŠ je řádově 200 - 300 tisíc Kč ročně. Pět let studia tak vyjde na 1 - 1.5 milionu Kč. Hrubá míra zápisu do terciárního vzdělávání (angl. gross tertiary enrollment rate) je v Česku přibližně 65-70% (číslo jsem neověřoval). To znamená, že by velká část mladých lidí do života vstupovala s dluhem přes milion Kč.
Několik studentů platících plnou výši školného jsem učil. (Byli z Asie a jako ne-EU studenti platili plné školné.) Něměl jsem pocit, že by byli výrazně více motivováni. Spíš chtěli zapadnout do kolektivu a moc nevyčnívat. U zkoušek obvykle dopadli mnohem hůř než domorodci, ale to spíš souviselo s ne zrovna nejlepší znalostí angličtiny. (I když třeba v Indii je jedním z úředních jazyků.)
Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Ivo Petrouš,2025-07-04 09:44:39
Říkáš to správně. Osobně jsem odhadoval celkové náklady na dvojnásobek dané částky. Proto státem garantovaná půjčka, podobná hypotéce, splátky by se odečítaly z daní, ... Ale souhlas, pořád je to tvrdé. Rozumný student si musí rozmyslet, zda se mu to vyplatí. Pokud zvolí nevhodný obor, pochybuje o sobě, ... nebo je jen hloupý - má smůlu.
Podíl studentů by se samozřejmě snížil. Nepotřebuješ více vysokoškoláků, potřebuješ více správně vzdělaných lidí. Co je cílem vzdělávání? Pokud efektivní studium, lepší motivaci nemáš.
K studentům platícím školné již dnes píši vedle, ale správně říkáš, ti platící cizinci (často je platí jejich stát) se snaží konformně splynout. Je to atypická skupina začleněná do současného systému a nelze podle ní činit závěry.
Re: Re: Re: Motivace a zpětná vazba
Alexandr Malusek,2025-07-04 11:39:13
Otázka je, jaké by byly další důsledky celoplošného zavedení plného školného. Zvlášť nyní, když do deseti let může být vytvořena superinteligence (optimistický odhad). Geoffrey Hinton o tom hovoří na YouTube (Godfather of AI: I Tried to Warn Them, But We’ve Already Lost Control! Geoffrey Hinton). Na otázku, které profese nebudou ohrožené “superinteligentní” AI, odpovídá, že instalatéři. Model placeného univerzitního školství v USA vychází z toho, že absolventi mají nadprůměrný plat a půjčku snadno splácí. Jenže “superinteligence” výrazně sníží počet míst pro tyto vysoce kvalifikované lidi. Mimochodem, už teď vycházejí analýzy, že absolventi některých neprestižních vzdělávacích institucí v USA mají problém se splácením. Dokonce vyšla i studie, že průměrné IQ (což je dominantní prediktor úspěšného absolvování VŠ studia) je na některých amerických “colleges” nižší, než je průměrné IQ americké populace. Ta studie tvrdila, že “colleges” by se tomu měly přizpůsobit. (Zde je třeba upozornit, že diskuze ohledně IQ jsou na progresivním Západě vysoce kontroverzní a snadno vedou k tomu, že člověk je “cancelled”.)
V Evropě byly mladí lidé nahnáni do vysokých škol, aby se snížila nezaměstnanost v této věkové kategorii a s tím spojené užívání drog a kriminalita. Pokud ty mladé lidi ze škol vyženeme, tak budeme tam, kde jsme byli. Taková rozhodnutí by se měla dělat jen po důkladném prostudování celé problematiky a se souhlasem celé společnosti.
*
Viktor Lošťák,2025-07-03 12:52:03
„Není to tak, že by umělá inteligence měla lidem říkat, co si mají myslet,“ přečetl jsem si dnes v článku o tom, že AI bude přidávat „faktické poznámky“ k příspěvkům na sociálních sítích. Usmál jsem se.
Každý sice ví, že AI je tu proto, aby vytlačila lidi ze všech oborů a nahradila je ve všech pracích, aby je v každém ohledu předčila. Přesto si lidé stále zároveň myslí, že se to děje v jakémsi paralelním vesmíru, který s jejich životem nemá vlastně nic společného. Je to jako válka. Ta taky je pořád kdesi za horama; dokud vás nezabijí.
Pan učitel řeší, jak bude psát otázky. Nenapadne ho, že vzdělanost jako taková končí, že bude stejně nežádoucí jako hřebelcování koní. I to si můžete provozovat – doma, jako zálibu. Nikdo vás ale nepustí hřebelcovat koně tam, kde o něco jde; třeba do průmyslu.
AI je tu proto, aby vám řekla, co si máte myslet a dělat. Už to dělá a bude to dělat. Ne někdy a někde. Ne někde jinde. Tady a všude, kde se rozhoduje cokoli, na čem sejde.
Re: *
Alexandr Malusek,2025-07-03 14:35:12
Je to tak. Třeba na diskuzích na Seznamu řádí AI jako utržená ze řetězu. Kromě pár obecných poznámek Elona Muska, že AI má potenciál zničit lidskou civilizaci, se tím nikdo nezabývá.
Re: Re: *
Vojtěch Kocián,2025-07-03 17:41:14
Elon Musk to stejně řekl jen v naději, že se mu tím podaří aspoň trochu pozdržet konkurenci předtím, než vydá vlastní model AI. Což taky udělal.
Re: *
Waldemar Nováček,2025-07-04 15:06:50
To je pravda, myslím, že každý kdo nemá v hlavě seno a AI trochu použil to tam jasně musí vidět. Je to fakt nechutné jak je tendenční v některých oblastech a je ke zvracení jak některá i odborná slova a běžně používaná, která někdo označil za nevhodná filtruje, navíc to dělá tzv. podle nálady - dnes slovo penis v pohodě, včera červeně blekotá o nevhodnosti...
vyber genialnich
Zdeno Janeček,2025-07-03 12:42:37
Uz dnes je spousta opisovacu, ktori za cely zivot nic nevymysli, nenavrhmou, nevytvori. Leda tak virtualne.
Je tak nejak znamo, ze genialnich jednotlivcu je jeden z tisice, ne-li menej.
Ako chcete tyto jednotlivce vyhladavat a zabezpecit, aby je blbci neumlatili ??
a co kdyz
Eva M,2025-07-03 11:32:12
co kdyz vypnou internet, zdechne dovoz mobilů a počítačů, dojdou potřebné kovy..... ?
Re: a co kdyz
Ivo Petrouš,2025-07-03 13:52:40
Poměrně zbytečná obava - https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A1zka_Simona_s_Ehrlichem
Pokud ovšem nezvítězí nějaké forma komunismu - to by situaci změnilo.
Re: Re: a co kdyz
Martin Novák2,2025-07-03 19:20:25
Pokud zvítězí nějaká forma komunizmu tak bude využívat právě AI. AI je vlhkým snem každého socialistického byrokrata, umožňuje špehovat a kádrovat každého jednotlivě v reálném čase. Komise EU se už pokusila protlačit sociální kredit, zatím ve formě že kdo "žije zodpovědně" by měl výhody. Pravidelně se pokouší protlačit zákon o digitální komunikaci který by umožnil špehování, CBDC aby bylo možné určit za co budete moci utratit své peníze a kdy...
V Evropě nic jiného než nějaká forma socializmu není ani v jedné zemi. A socializmus je jak známo budování komunizmu...
Re: Re: Re: a co kdyz
Pavel Kaňkovský,2025-07-07 15:06:27
Bydlíte v kulatém domě, aby si na Vás nemohl nikdo počkat za rohem?
omezit domácí
František F,2025-07-03 11:12:24
Kde to jenom jde, omezit písemné práce doma zpracovávané, týká se víc středních škol.
Re: omezit domácí
Miloslav Pouzar,2025-07-03 11:26:47
Nesouhlasím - už dnes neumí většina vysokoškoláků s nimiž se potkávám napsat srozumitelnou větu, nemluvě o komplikovanějším souvětí, které dává smysl a je věcně správně. No a protože ve slovech a větách myslíme, znamená to, že tito studenti nerozumí dané problematice. Důsledkem toho, že málo čtou a píší je, že málo a nepřesně myslí. Pokud studenty nepřesvědčíme, že nemohou za sebe nechat pracovat stroje, protože to brání jejich rozvoji, je s námi ámen. Tzn. nikoli omezit domácí přípravu a změnit kulturu této přípravy - v určitých kontextech (např. při psaní eseje) je třeba určité typy použití AI považovat za podvod a je třeba je takto komunikovat...
Re: Re: omezit domácí
Vojtěch Kocián,2025-07-03 15:42:38
Problém je podle mého hlavně v tom, že na doma zadaná práce je kontrolovaná tak, že je odevzdaná a věcně správně. Student je tedy motivovaný práci odevzdat a není motivovaný se něco naučit (což by měl být primární účel té práce na rozdíl od práce zadané zaměstnanci ve firmě). Kontrolovat by se tedy nemělo primárně to, jestli student práci napsal a problém vyřešil, ale jestli problému a řešení rozumí. To ale zase není tak snadné zkontrolovat automaticky pomocí AI. Je třeba si se studentem sednout jako u ústní zkoušky nebo ho nechat obhájit své řešení před kolegy nebo ho posadit do kontrolovaného prostředí bez přístupu k AI jako u zkoušky písemné. Jenže to všechno je pro vyučujícího nesmírně časově náročné a bylo i dřív.
Za mých časů se pro změnu ve velkém opisovalo a kopírovaly se články z Wikipedie a dalších online i knižních zdrojů. Dokonce se opisovaly protokoly fyzikálních měření, jen se přepsaly hodnoty a běžně to procházelo, i když to bylo veřejné tajemství. Taky se dotyční nic nenaučili a zkoušky podle toho dopadaly. Naštěstí existovali vyučující, kterým nešlo jen o formální odevzdání práce, ale o pochopení problému. Vzpomínám si na jednu praxi z řídící techniky, kde bylo účelem prostě napsat program na řízení otáček nebo polohy elektromotoru připojeného přes paralelní port běžného PC s DOSem. Nic extra složitého, ale kvůli omezenému výkonu tehdejšího PC a rychlosti odezvy malého motorku se dalo spadnout do pár pastí. Můj výsledek nebyl dokonalý, ale fungoval, uměl jsem ho vysvětlit a byl mezi ostatními unikátní. Už nevím jak, ale dostal se k jinému studentovi, kterého jsem předtím neznal, a který se ho pokusil odevzdat. Nicméně vyučujícímu záleželo na pochopení problému a snad si i to konkrétní řešení pamatoval. Daný student mě pak vyhledal a chtěl po mě, abych mu to vysvětlil, protože vyučující by mu to pak uznal. I když věděl, že to byl podvod, účel naučit se danou problematiku, tím byl splněn. Morálně to rozhodně čisté není, ale upřímně, alespoň občas to tak dělala většina. Taky jsem si párkrát ušetřil práci v neoblíbeném předmětu tím, že jsem použil něco hotového a jen to trochu přiohnul, aby to bylo použitelné na můj problém. A taky aby to nebylo při odevzdání tak okaté. Je hodně velký rozdíl mezi tímto přístupem a tím, že si nechám vypracovat úkol strojově? Možná je hlavní rozdíl v míře a prostředcích, ale nepřijde mi, že by se zásadně měnily motivace studentů. Vždycky tu byli tací, co chtějí formální doklad o absolvování, tací, které studium primárně baví a většina někde na celé škále mezi.
Re: Re: Re: omezit domácí
Martin Novák2,2025-07-03 19:30:21
"Je hodně velký rozdíl mezi tímto přístupem a tím, že si nechám vypracovat úkol strojově?"
Já myslím že je to rozdíl. Když si žák napíše tahák na písemku, pak nad ním přemýšlí jak by látku zkrátil aby to nebyl román a napíše si výcuc, pak to přepíše miniaturním písmem na malý papírek - tak nakonec ten tahák vůbec nepotřebuje protože se to naučil. Rozhoduje míra úsilí. I když zkopírujete zprávu tak musíte přemýšlet nad tím jak změnit hodnoty aby tam nebyly úplné nesmysly, pečlivě to pročíst a postup si aspoň představit. I to studenta něco naučí. AI ho nenaučí vůbec nic.
Re: Re: Re: Re: omezit domácí
Vojtěch Kocián,2025-07-04 09:22:29
O tahácích jsem nic nepsal.
Pokud jde o protokol z měření, tak tam byste musel AI ty naměřené hodnoty taky připravit a dost pečlivě jí popsat, co s nimi chcete udělat, aby z toho nebyl nesmyslně dlouhý pro dané účely nepoužitelný blábol. Výměna hodnot v excelovské tabulce a její copy-paste do připraveného wordovského dokumentu, naučí člověka opravdu hodně. Jo a nezapomenout změnit jméno v hlavičce, to se taky občas stávalo.
Pokud jde o odevzdaný program, tak u toho je třeba AI taky přesně instruovat. V případě mého motorku je třeba přesně vědět, na kterých pinech jsou vstupní a výstupní signály a co znamenají, jakou má motor alespoň zhruba odezvu a tak dál. Dotaz typu "napiš program na řízení motoru" něco obecného vytvoří, ale na konkrétním případě to nebude fungovat ani náhodou. Varianta, že zkopíruju hotový soubor vytvořený někým jiným přesně pro daný účel a předvedu vyučujícímu, jaký mám perfektní výsledek, je o dost jednodušší a naučím se maximálně kopírovat a spouštět soubor.
Re: Re: Myslieť sa dá aj bez slov..
Jaroslav Knebl,2025-07-14 03:02:33
@"ve slovech a větách myslíme": Toto mi veľmi pripomína tú údajnú Stalinom prehlásenú dogmu, o ktorej vraj svojho času nebolo v akademických socialistických kruhoch dovolené pochybovať. Pokiaľ sú teda moje pochybné zdroje správne. Nuž, Vy Ste buď mali na mysli:
(a) "»taky i« ve slovech a větách myslíme", alebo:
(b) "»jenom« ve slovech a větách myslíme".
V prípade (a) by bol záver nesprávny — študent problematike môže rozumieť, ale pokiaľ je zvyknutý myslieť neverbálne, nemusí byť schopný svoje porozumenie správne tlmočiť do slov. Zjednodušene, zamieňali by Ste machrovanie za inteligenciu. Verbálna zdatnosť vyjadruje schopnosť predviesť/demonštrovať vlastné myšlienky, nie ich tvoriť. V kombinácii s dobrou pamäťou a zdrojmi môže dokonca viesť k inteligencii umelej, o ktorej Ste práve vo Vašej úvahe dumali — jedinec môže vykazovať zdanlivú inteligenciu v riešení nových úloh využitím nabiflených informácií, lenže úloha preňho v skutočnosti nová nie je.
Problém, keďže inteligencia je vraj miera efektivity v riešení »nových« úloh. Jedinec tak emuluje zvýšenú mieru inteligencie kombináciou dobrej pamäte a prípravy. Napr. extrémny príklad, keď sa testovaný vopred dozvie správne odpovede inteligenčného testu, tak namiesto inteligencie mu stačí si ich zapamätať. Alebo nemusí namáhať ani tú pamäť a spraviť ťahák, ale to sa už preberalo nižšie. Typický školský príklad ľudí, ktorí vlastnou húževnatosťou a drinou dohnali svojich chytrejších spolužiakov. Nesúdim, iba rozjímam nad plným významom spojenia 'inteligencia umelá'. Jazykové modely svojim spôsobom tiež podstupujú extrémne bifľovačky, takže v tomto duchu "LLM ⊂ AI" nemusí byť zavádzajúce.
V prípade (b) by Váš záver správny bol, ale namietam, že samotný predpoklad je chybný. Žiaľ mojim hlavným argumentom je vlastná skúsenosť, čo je silný argument pre majiteľa, ale mizerný diskusný. Pol života som myslel čisto neverbálne, zmenilo sa mi to až niekedy po dvadsiatke. Láska a zamilovanosť dokážu zmeniť architektúru mozgu naruby. U mňa to okrem iného znamenalo, že som začal myslieť i verbálne (a súčasne, čo je čisto neurologicky veľmi zaujímavé, mať práve odvtedy aj verbálne halucinácie a sny; na to mám ale bláznivú hypotézu, ktorá by to pekne vysvetľovala). Obzvlášť zo začiatku to riadne rozčuľovalo, pretože premýšľanie vo vetách je zdĺhavé — cítim sa odvtedy taký o dosť sprostejší (nuž láska, ehm) :/
Akože, nejaké poukazy byť mohli, lebo pani terapeutka mi svojho času doporučila NÚDZ, lenže tí sa na mňa vysiali.. no tak nech si nasejú. Vydumám si, ako fungujem, aj sám, pff.
Z vlastnej skúsenosti myslieť sa neverbálne dá aj v obrazoch, čistých pojmoch, pocitoch, tušákoch (i keď niečo z toho by Ste Vy asi už zaradili pod reflexy, a teda nie myslenie). A je to setsakra rýchlejšie než v slovách, a pri správnom výcviku aj rovnako presné. Intuícia či obrazotvornosť sa dajú trénovať a pestovať práve tak ako logika. A netrénovaní ľudia vedia mať blbú či už intuíciu alebo logické myslenie.
Chápem ale, že nezdieľateľná skúsenosť Vás nemá dôvod presvedčiť, takže aspoň pár poukazov, ktoré ma napadli, že myslieť sa asi dá aj neverbálne:
• Človeka mysliaceho neverbálne by Ste mali spoznať podľa problému vyjadriť slovami svoju myšlienku. U mňa to platilo.
• Analogicky človek mysliaci neverbálne má problém byť stručný, opäť to sedí i na mňa. Jednoducho pre vyššie zmieňovaný vyšší prenosový objem neverbálneho myslenia. Byť stručný v takom prípade znamená znížiť kvalitu rozlíšenia vyjadrovania, a výrazné skreslenie tlmočenej myšlienky.
• Pokiaľ by neverbálne myslenie nemalo byť možné, dosť by to diskvalifikovalo iné zvery a akýchkoľvek ľudských predkov predtým, než sa naučili hovoriť. Jedine teda, že by Ste predpokladali, že opice myslia v rôznych 'Ook!'.
• Nevidím síce do hláv iných, ale skutočne si nemyslím, že v testoch priestorovej inteligencie si ľudia v duchu mrmlú slová. Minimálne sám určite geometrické úlohy riešim vizualizáciou, napr. tú zaslanú kocku si predstavujem v 3D so všetkými stranami viditeľnými, a nehundrem si pre seba "tá hviezdička musí byť naspodu", a podobne.
@uměle inteligentní: No niečo som už načal v paragrafe k prípadu (a), tak len "stručne", ehm. Príde mi ironické, že sa ohľadom jazykových modelov obávate umelo inteligentných ľudí, pretože podľa mňa presne to školy už robia a robili, aj bez nejakých AI. Ako som sa kedysi už vyjadril, podľa mňa jazykové modely len naplno otvorili už dlhšie hnisajúcu ranu vo vzdelávaní, a spravili problém viditeľnejším. Ako vraví Páleš, parafrázovane, každá oslnivá idea ľudského ducha sa skôr či neskôr zvrhne vo svoj temný opak.
Je IMO otázne, nakoľko veľké množstvo naučených vedomostí stimuluje umelú inteligenciu, a nakoľko tú "pravú" (pokiaľ niečo také skutočne existuje). Viete, keď v inteligenčných súťažiach pre mladých bývajú Čínania vkuse na prvých miestach s plným počtom bodov, tak možno majú dostatočne veľkú populačnú vzorku a najinteligentnejších ľudí na svete (a všetci tí machri by mohli storočie škrípajúcu fyziku už konečne rozhýbať). Alebo to môže byť tým, že ich ich mentori na pol roka zatvárajú naštudovať si hádam všetky existujúce inteligenčné úlohy v danom obore, pretože tie súťažné úlohy v skutočnosti bývajú vyberané z už známych vyriešených problémov (česť výnimočným súťažiam, ktoré nemusia mať víťaza, ako tá s Poincarém). Potom je ale otázne, aká bude asi ich výkonnosť, keď príde na lámanie chleba pri skutočne »nových« problémoch, ktoré dosiaľ údajne nikto nevyriešil.
Každopádne, mňa škola myslieť nenaučila; čítal, počítal, a hlavne uvažoval som už v predškolskom veku. Škola pre mňa predstavovala predovšetkým výdatný zdroj surovín pre ďalšie čítanie a úvahy. Čo dnes dokážu veľmi dobre uspokojiť aj jazykové modely. A že veľmi dobre klamú, ako sa obáva pani Eva? Nuž, ako povedal ktosi nedávno v diskusii, najhorší zdroj informácií sú tí, ktorí klamú / nevravia pravdu len občas. A v tomto sú ľudskí pedagógovia v skutočnosti ešte smrtonosnejší, pretože sa mýlia tiež, ale »menej«. Nulou deliť nevieme a nedá sa, dajsamisvete.. A máte tam tých fatálnych dogiem v základných vedomostiach viac, minimálne o pár by som ešte vedel.
Just sa budete musieť všetci naučiť spracuvávať kriticky všetky informácie, nielen od AI, ale aj od renomovaných vedcov. Alebo budete žiť vo večnej paranoji autorstva, a vzostup jazykových modelov bude potom pre Vás skutočným koncom sveta. Najvyšší čas, proroctvo sv. Malachiáša, posledný pápežko pred koncom sveta nám zomrel, vrrr. Vlastne už asi trošku meškáme.
Když nevíte, zeptejte se AI.
Alexandr Malusek,2025-07-03 10:38:08
S textem souhlasím, protože mám podobnou zkušenost. Řešení není snadné i z důvodu variability mezi studenty. Někteří chtějí změny hned teď, jiní brání zažité metody. Když zkusíte implementovat změny, tak vás silně zkritizuje konzervativní část. Když nic nezměníte, zkritizují vás ti, co chtějí změny.
Zmiňovaný lektor pronesl zcela zásadní větu: "Když si nebude vědět rady s obsahem učiva, znovu – poraďte se s AI".
Přikládám výstup z (komerční verze) ChatGPT:
Jedním z hlavních opatření je zavedení metod aktivního učení, jako je problem-based learning (PBL), týmové debaty nebo převrácené třídy, kde se fakta studují samostatně a společná výuka se zaměřuje na aplikaci a kritické myšlení. Výzkum ukazuje, že aktivní učení zlepšuje výsledky studentů a snižuje riziko jejich neúspěchu — metaanalýza více než 225 studií potvrdila, že aktivní učení zvyšuje průměrný výkon studentů přibližně o půl stupně (Freeman et al., 2014, Proceedings of the National Academy of Sciences, doi:10.1073/pnas.1319030111).
Dalším krokem je systematická výuka AI gramotnosti. Studenti by se měli učit chápat, jak velké jazykové modely (LLM) fungují, jak se vyhnout halucinacím těchto modelů a jak eticky používat nástroje umělé inteligence. UNESCO ve své směrnici z roku 2023 doporučuje, aby se výuka o AI stala součástí základního kurikula na všech úrovních vzdělávání (UNESCO 2023: Guidance for generative AI in education and research, https://www.unesco.org/en/articles/guidance-generative-ai-education-and-research).
Škola by měla také proměnit způsob hodnocení. Místo tradičních písemných zkoušek je vhodné klást důraz na portfolia, ústní obhajoby nebo projekty, kde se hodnotí nejen výsledek, ale i proces tvorby — včetně toho, jak studenti AI nástroje používali, jak formulovali dotazy a jak výstupy ověřovali. OECD v posledních zprávách (např. AI and the Future of Skills, https://www.oecd.org/en/about/projects/artificial-intelligence-and-future-of-skills.html) zdůrazňuje, že škola by měla rozvíjet schopnost řešit nové problémy, nikoli jen reprodukovat znalosti.
Nakonec je nezbytné myslet i na učitele. Úspěšná integrace AI do vzdělávání závisí na tom, zda budou mít učitelé dostatečné dovednosti a podporu. To zahrnuje mikro-kurzy, mentoring a spolupráci na tvorbě výuky přizpůsobené různým úrovním automatizace, jak uvádí i zmíněná zpráva UNESCO. Školní prostředí by mělo spojovat „posilovnu pro mozek“ s podporou tělesného zdraví — například krátkými pohybovými pauzami nebo výukou v přírodě, což pomáhá kompenzovat úbytek přirozené námahy v digitální éře.
Pavol Hudák,2025-07-03 09:00:06
Buducnost ludstva je temna a teraz uz velmi kratka. AI nas ide kompletne, ako druh, nahradit a prakticky nikto si to neuvedomuje. Vsetci naopak AI tlieskaju..
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-03 12:39:50
Stačí jedna katastrofa globálního rozsahu, která naruší výrobní a dodavatelské řetězce a emancipovaná AI končí, zatímco malé skupinky přeživších lidí se znova namnoží a osídlí celý svět. To je výhoda biologické reprodukce.
Nicméně souhlasím, že budoucnost naší civilizace pravděpodobně temná je.
Re: Re:
Waldemar Nováček,2025-07-04 15:00:35
Týká se to nás osobně, kteří nejsme u kormidel dějin, pokud bych použil literární obrat. Se smutkem v duši si taky myslím, že my to nebudeme, kdo budou v budoucnu spokojeni. Ani my a ani miliony, možná i pár miliard dalších. Pár jedinců ale zcela určitě na rozdíl od nás bude.
Re: Re: Re:
Eva M,2025-07-06 08:59:48
i ghetta mají svou strukturu...
myslím, že jakousi možnost predikce nabízí dění v koutech ČR, kam nekouká "vláda ani pámbu", protože ani jednomu to nestojí za to
(jedním z kritérií nekoukání může být např. spojení hromadnou dopravou - zdá se, že zatímco císařpán chtěli mít železnici pokud možno v každém koutě, nyní nastala jakási rezignace na správu s výjimkou páteřních komunikací)
můj odhad je, že míříme k modelu "chudší země Latinské Ameriky"
Re: Re:
Pavel Kaňkovský,2025-07-07 15:17:32
Na druhou stranu, ona biologická reprodukce je bez velké technické podpory omezena na část jedné planety, kde je pro ní tak nějak snesitelné životní prostředí, které zmíněnou "katastrofu globálního rozsahu" může ale nemusí přežít. Mimo tu planetu je biologie spíš na obtíž.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-07 17:10:06
To sice ano, ale zavádět ve Sluneční soustavě soběstačný průmysl kdekoliv jinde než na Zemi, je také na hranici představitelnosti. V tom není AI moc ve výhodě. (Chtěl jsem to víc rozvést, ale nebudu zabíhat tolik mimo téma :) )
Výuka se musí změnit
Richard Vacek,2025-07-03 08:15:35
Studenti musí být více směřováni k pochopení podstaty a souvislostí a třeba i správnému používání AI a chápání toho, co jim sděluje.
Obdobně jako dnes není potřeba naučit se zvedat těžká břemena, ale obsluhovat jeřáb.
Re: Výuka se musí změnit
Josef Hrncirik,2025-07-03 08:52:40
Studenti se musí nadřít fakta a souvislosti a učitelé se musí dřít s jejich kontrolou zda to studenti dělají a umí to aplikovat i bez strojů.
Jinak podlehnou automatům (dronům FPV) a nepoznají, že se jen motají v bludišti ozvěn jazykových modelů.
Kdo bude připravovat lehká břemena?
Přetěžká vznikají od Sama Seba.
Re: Výuka se musí změnit
Josef Hrncirik,2025-07-03 09:21:45
Kdo bude obsluhovat dluh z půjčky na jeřáby a energie pro výrobu bitcoinů a datová centra NSA?
Re: Výuka se musí změnit
Martin Novák2,2025-07-03 09:28:54
Mezi čím chcete pochopit souvislosti pokud chybí základní znalosti? Jak chcete pochopit podstatu při nepřítomnosti informací o ní v paměti toho jednotlivce?
Ano jistě, zeptá se AI - pokud ho napadne na CO se zeptat. A pokud mu AI dá správnou odpověď, což nemá šanci poznat když mu chybí základní znalosti v oboru. Navíc nikdo takovou informaci ke které nemá podklady a na kterou nepřišel sám neudrží víc než pár vteřin.
Re: Re: Výuka se nemusí změnit
Josef Hrncirik,2025-07-03 10:59:52
Student musí udělat chybu.
Chybu musí poznat, přiznat a uvědomit si proč k ní došlo.
Musí hořce litovat, že k ní došlo a příště se jí vyvarovat.
Ještě více však musí litovat stržení pokuty z konta jistícího možnost jeho vzdělávání.
Své konto musí vlastními prostředky ihned přeplnit.
Re: Výuka se musí změnit
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-03 11:59:34
"dnes není potřeba naučit se zvedat těžká břemena, ale obsluhovat jeřáb"
Sanitáři, záchranáři, vojáci, hasiči, stěhováci, zedníci, truhláři a další - ti všichni potřebují schopnost zvedat těžká břemena a žádný jeřáb jim ji nenahradí. S množstvím práce jim může pomoci, ale potřebují schopnost zvládnout to i bez něj, protože jeřáb má omezení. A jinak než zvedáním těžkých břemen se to nenaučí. S LLM je to stejné.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
