V období po Covidu se problematika očkování stala součástí balíku témat, na kterých lze demonstrovat buď příslušnost k akademicky vzdělané intelektuální elitě či odpor k ní, důvěru v zavedené odborné instituce a postupy, či místy až paranoidní hledání náznaků zrady a finančně motivovaného podvodu těmito institucemi páchané. Jde o téma, kde se nepracuje se stupni šedi, ale jen s jedničkami a nulami. A to je škoda, protože takový přístup obvykle nic užitečného nepřinese.
Nová kóta, na níž se mnoho bijců za lepší příští rozhodlo padnout, vstoupila ve známost jako „Dánská studie“. Konkrétně jde o kohortovou studii publikovanou v roce 2025 v časopise Annals of Internal Medicine (impakt faktor 2025 = 39.2; kvartil Q1, procento přijatých článků - 6 až 8%) jejíž autoři měli za cíl zjistit, zda existuje souvislost mezi množstvím hliníku, kterému je dítě vystaveno prostřednictvím očkování v raném věku, a rizikem vzniku autoimunitních, alergických nebo neurovývojových poruch. Jako zdroj dat o typu a počtu očkování a o výskytu 50 vybraných chronických onemocnění sloužily dánské zdravotní registry. Do studie bylo zahrnuto více než 1,2 milionu dětí narozených v Dánsku mezi lety 1997 a 2018, které byly ve věku dvou let naživu a stále žily na území Dánska. V rámci studie bylo hodnoceno, zda nárůst expozice hliníku o 1 mg vede ke statisticky významnému nárůstu rizika vzniku příslušných onemocnění. Hodnocenou veličinou byl tzv. hazard ratio (HR), což je poměr pravděpodobnosti vzniku určitého onemocnění ve skupině, která byla vystavena určité základní dávce hliníku zvýšené o 1 mg a pravděpodobnosti onemocnění ve skupině vystavené pouze oné základní dávce. Pokud je parametr HR blízký 1, znamená to, že zvýšení dávky o 1 mg nevede ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku daného onemocnění, pokud je HR větší než 1, můžeme předpokládat, že se sledovaná látka podílí na vzniku onemocnění a pokud je HR menší než 1, působí látka jako ochranný faktor před vznikem nemoci. Výsledky takové studie jsou obvykle prezentovány jako střední hodnota HR a 95% interval spolehlivosti (95% C.I) – pokud se uvnitř tohoto intervalu spolehlivosti nachází hodnota 1, považujeme účinek látky za statisticky nevýznamný i v případě, že se střední hodnota HR od 1 významně liší.
Kumulativní expozice hliníku z vakcín podaných během prvních dvou let života nebyla podle autorů studie spojena se zvýšeným výskytem žádného z 50 hodnocených onemocnění diagnostikovaných během 2. až 5. respektive 8. roku života. Pro soubor 16 autoimunitních onemocnění byla hodnota skupinového HR = 0,98 (95% C.I. 0.94 až 1.02), pro soubor 9 alergických a atopických onemocnění bylo HR = 0.99 (95% C.I. = 0.94 až 1.02) a pro soubor 6 neurovývojových vad bylo HR = 0.93 (0.90 až 0.97). Dané výsledky si získaly velkou mediální pozornost (u nás např. několik reportáží v České televizi) a byly prezentovány jako další z řady důkazů, podporujících tezi o bezpečnosti vakcín.
Diskusní sekce pod daným článkem se ovšem záhy začala plnit četnými výtkami týkajícími se metodiky studie, způsobu zpracování a vyhodnocení dat a také nedostatečné či zavádějící diskusi výsledků. Několik diskutujících dokonce požadovalo okamžité stažení studie s odůvodněním, že publikování odborného textu s tak rozsáhlým množstvím zásadních nedostatků dále podkopává již tak velmi nízkou důvěru veřejnosti v lékařské vědy.
Přestože se hodnoty souhrnných parametrů HR pro soubory autoimunitních, alergických a neurovývojových onemocnění statisticky významně nelišily od 1, v případě dvou konkrétních diagnóz v souboru autoimunitních onemocnění (ulcerózní kolitida, erythema nodosum), pěti diagnóz v souboru alergických a atopických onemocnění (astma, angioedém a kopřivka, nespecifikovaná alergie, potravinová alergie, anafylaxe) a čtyřech diagnóz ze souboru neurovývojových vad (autistická porucha, kompozitní porucha ze spektra autismu, ADHD, ostatní vývojové poruchy) se hodnota parametru HR od 1 statisticky významně lišila. Překvapivě však ve všech těchto případech dosahoval daný parametr hodnoty menší než 1, což by znamenalo, že zvýšený příjem hliníku před danými nemocemi chrání. Hodnoty horní hranice intervalu spolehlivosti se ve zmíněných případech pohybovaly mezi 0.89 (potravinová alergie) až 0.99 (autistická porucha), takže ona statistická významnost byla hraniční a autoři studie ji nepřikládali žádný praktický význam.
U kritiků studie ovšem vzbudil pozornost fakt, že se všechny statisticky významné hodnoty HR nacházejí pod hodnotou jedna. Tento trend podezřívavější jedince vedl k závěru, že došlo k manipulaci dat, ty méně podezřívavé pak k předpokladu, že se tak projevil vliv nějakého skrytého vlivného faktoru.
Jedním z možných vysvětlení je zkreslení způsobené zdravými očkovanými (ang. healthy vaccinee bias), odrážející fakt, že děti podstupující více očkování jsou průměrně zdravější než děti, které podstupují očkování méně např. proto, že ho ze zdravotních důvodů odkládají. Vakcíny se pak díky tomuto zkreslení jeví účinnější jak v případě nemoci, proti které je pacient očkován, tak i v případě jiných nemocí. Autoři studie však toto vysvětlení odmítají a považují daný trend v datech za statistický artefakt.
Další významnou výtkou je, že daná studie srovnává očkované s očkovanými a nezahrnuje kontrolní skupinu neočkovaných. To je běžná potíž všech studií týkajících se pozdních vedlejších účinků vakcín, a to zejména v rozvinutých zemích, kde je řada očkovaní aplikována povinně. Ne že by skupina neočkovaných vůbec neexistovala, ale je málo početná a vykazuje řadu odlišností od průměrné populace, a tak nemůže sloužit jako vhodná kontrola.
Kritizován byl rovněž fakt, že ze studovaného souboru byly vyřazeny děti, kterým byla diagnostikována některá ze studovaných nemocí před dosažením věku 2 let (což lze podle autorů studie považovat za běžnou epidemiologickou praxi), nepravdivě deklarovaný střet zájmů (netroufám si posoudit), popis dávky slepě kopírující příbalové informace (zde bych problém neočekával), rozdíly v očkovacím kalendáři v jednotlivých letech (analýza doplněna v přílohách) a za mě asi nejzásadnější výtka týkající se krátké doby studie.
Tento fakt rozhodně snižuje vypovídací hodnotu studie zejména u řady neurovývojových poruch, protože, jak uvádí jeden z kritiků studie, v Dánsku jsou děti obvykle diagnostikovány s autismem, poruchami ze spektra autismu a ADHD mezi 7. a 12. rokem věku— nebo i později, v závislosti na závažnosti příznaků.
Metodika studie byla zaměřena na studium vztahu dávka – účinek u hliníku, které děti v raném věku přijímají prostřednictvím očkování. V rámci původní studie se nepodařilo prokázat, že by zvýšení dávky o 1 mg vedlo ke statisticky významnému nárůstu rizika vzniku kterékoliv z 50 studovaných nemocí, po redakci dat navržené oponenty byla pro Aspergerův syndrom zjištěna hodnota HR = 1.67 (95% C.I. 1.01 až 2.77), což je sice hodnota statisticky významná, ovšem velmi hraničně. Daná studie podle mě rozhodně není tak špatná, aby musela být stažena, ani tak dobrá, aby mohla sloužit k vyvrácení obav ohledně negativních účinků hliníku v očkovacích látkách.
Observační studie mají celou řadu metodických omezení a hrají spíše roli při formulaci hypotéz než při definitivním rozhodování o jejich platnosti. Pokud je taková studie zmiňována ve veřejnoprávních médiích, mělo by se tak dít pouze pokud jsou tato omezení zmíněna a pokud jsou zmíněny i relevantní kritické připomínky, které byly odbornou veřejností vůči studii vzneseny. V opačném případě jde spíše o medvědí než veřejnou službu.
Literatura
Andersson, N.W., Bech Svalgaard, I., Hoffmann, S.S. and Hviid, A., 2025. Aluminum-Adsorbed Vaccines and Chronic Diseases in Childhood: A Nationwide Cohort Study. Annals of Internal Medicine.
Mě neoočkujete, jsem republikán
Autor: Miloslav Pouzar (10.12.2021)
Očkování proti chřipce snižuje riziko Alzheimerovy choroby
Autor: Josef Pazdera (28.06.2022)
Vakcinace a demence
Autor: Josef Pazdera (09.06.2023)
Novinka z Lundu
Autor: Josef Pazdera (15.06.2023)
Vakcína proti pásovému oparu snižuje riziko Alzheimerovy choroby
Autor: Dagmar Gregorová (20.06.2023)
Politická příslušnost přebíjí pravdu při konzumaci zpráv
Autor: Stanislav Mihulka (04.11.2024)
Diskuze:
Hlinik, alebo soli hliniku?
Radoslav Pořízek,2025-08-24 21:24:34
Trochu ma matie, ze raz sa rozprava o hliniku a potom o soli hliniku vo vakcinach.
Su to predsa dev rozne veci, nie?
Do jedla si predsa tiez nepridavame prudko jedovaty chlor, ale jeho sol (alebo ako sa to spravne nazyva) : NaCl, kuchynsku sol.
Prvok a jeho zlucenina su predsa z chemickeho hladiska podstatne odlisne veci, nie?
Re: Hlinik, alebo soli hliniku?
Ales Brezina,2025-08-24 23:27:31
Pozor na proces zvaný disociace! Do jídla si nepřidáváte prudce jedovatý chlor, ale kuchyňskou sůl. Jenže ve vodném prostředí dochází k rozkladu pevné iontové sloučeniny (soli) na jednotlivé, hydratované ionty (kationty a anionty). Ty jsou pak volně pohyblivé. V roztoku se pak volně samostatně pohybují sodík i chlor - ve formě Na s nábojem 2+ a Cl 2-.
Dotaz
F M,2025-08-22 11:41:50
Probíralo se i "pozadí", běžný příjem hliníku ve stravě a nápojích?
Jsou v Dánsku, nebo naopak máme my tu něco jako samozřejmost která jinde neplatí, nějaká specifika která by to mohla ovlivnit, třeba dietní, nebo v tom přístupu k očkování?
Re: Dotaz
F M,2025-08-25 12:21:13
Ještě dotaz (komentář) k těm dětem s Aspergerovým syndromem. Nemůže to být tím, že je do značné míry dědičný a tím, že rodiče (nediagnostikovaní) s těmito predispozicemi nechávají své děti více očkovat. Našel jsem tam i nějaký náznak zhruba toto, u dětí s kumulativní dávkou přes 3mg byly častější psychiatrické diagnózy (chybné/příznakové diagnózy místo autismu/aspergera tuším byly obvyklé/většinové). Jestli jsem to dobře pochopil, tak ten rozdíl v počtech s touto diagnózou vznikl (potom byl opraven) tím, že dříve měli v Dánsku 2 registry pacientů, přičemž ten druhý se zahrnul až dodatečně.
Těch výtek k článku je tam spousta. Většina mi přijde mnohem snadněji napadnutelná než článek/výzkum. Je ovšem třeba chápat co zkoumá a co znamená, což zřejmě bylo velmi v rozporu s tím za co byl vydáván. Sledují se skupiny dětí podle příjmu hliníku z očkování (0-1,5;1,5-3;3-4,5mg), medián a většina těsně kolem těch 3mg (jde o zemi s povinným očkováním) u většinové populace. Proto ten můj dotaz výše na pozadí (rozdíly v "normálním" příjmu).
Tím se dostávám k té části kde pan Pouzar odsuzuje použití takové studie k "propagandě", já bych řekl zneužití, což je bohužel nejen v politice běžný trend k manipulaci s voličem/spotřebitelem. Výsledkem této studie je (dle mne) to, že pokud je někdo (dítě, bez okamžitých reakcí na vakcínu atd) očkován některou z těchto (Al) vakcín, tak již další očkování (v normálních počtech) nemají dodatečný negativní dopad (možná s výjimkou měsíc starých dětí?). Tím vyloučením (odhaduji) také může vznikat ten protektivní účinek, protože problematičtí jedinci se vyřazují (+skutečná ochrana daná tím, že očkování neonemocní) i "sami", protože část rodičů jejichž dítě má nějakou reakci další očkování omezí/vynechá a tím s tímto "problematičtějším/zasaženějším" dítětem spadne do skupiny s méně Al. Oni ty příznaky ani nemusí mít souvislost s tim dosavadním očkováním, důležité je to omezení dalších jehel u rizikové populace. Důležitá mi přijde i informace, že většina dětí s dávkou menší než 1,5mg byla z nízkopříkonových domácností, zřejmě i s nižším % záchytem onemocnění (některých, méně návštěv u lékaře, věkem ještě nemusí dojít k školou nařízenému vyšetření?), ale asi tam budou zase nemocnější na určité diagnózy (což by zase vycházelo jako protektivní vliv Ale). Ještě dotaz předpokládám, že bude mezi těmi dětmi rozdíl v citlivosti na ten hliník, myšleno na úrovni CNS (bariéry) a tak ne jen alergie?
Určitě bych tuto studii nebral jako důkaz bezpečnosti hliníku v očkování (ten tam ještě má několik forem). Ale pokud se shodneme, že očkování proti některým nemocem je třeba, tak je dobrá zpráva, že se to s dalšími injekcemi příliš nezhoršuje, potom může dávat smysl očkovat proti více věcem. Další věc jsou alternativy k tomu hliníku a srovnání jejich bezpečností?
Pro legraci, jaká je dávka Al při doporučeném očkování do exotičtějších zemí?
Trochu střízlivosti
Jan Šimůnek,2025-08-20 17:42:09
1. Jenner zcela jistě do vakcíny hliník nedával
2. Variolace (ten obrázek s těmi královnami) není vakcinace, je to nakažení virem pravých neštovic (ne kravských), kdy většinou zůstala infekce na úrovni lokálního vředu (jako u vakcinace), ale občas se generalizovala na klasický případ pravých neštovic
3. Je obrovský rozdíl, v jakých sloučeninách a jakou cestou je látky podávána. Snad jeden příklad za všechny: Penicilín je netoxický vyjma podání do mozkomíšního moku. Takže v případě meningitidy se cpe pacientovi do krve, případně i tabletami a čeká se na jeho přirozený průnik do mozkomíšního moku a tkání okolo. Když nestihne proniknout, jde pacient na pitvu. Ale podáním do mozkomíšního moku bychom ho zabili taky, Tohle prostě ty studie s hliníkem ignorují.
4. U nás je povinných očkování 9, + jedno pro zvlášť ohrožené. Některá se sice podávají na víckrát, ale pořád je to relativně málo. V USA (asi v některých státech), "pravlasti antivaxerů", mají povinných očkování 72 (vliv farmaceutické lobby). Takže zbytečných očkování tam mají nejspíš dost a dost s není možné tamní "provakcinační" ideologii přebírat k nám.
Re: Trochu střízlivosti
Josef Pazdera,2025-08-22 02:42:06
Obrázky k článku autorovi dodala redakce. Proto si dovolujeme Vám na jednotlivé výtky odpovědět. K výtce č.1: V popisce přece nikde neuvádíme, že Jenner do vakcíny přidával hliník. Sám jistě dobře víte, že by to v jeho případě ani nebylo nutné. Jeho metoda imunitní systém provokovala dostatečně. U dnešních vakcín je situace naprosto jiná a bez adjuvantní přísady s dostatečnou reakcí vedoucí k ochraně před nákazou počítat nelze.
K výtce č. 2 – k obrázeku s královnami - v popisce není uvedeno, že jde o vakcinaci, nýbrž že jde nejspíš o první zdokumentovanou „reklamu na očkování“, uvozovky jste nejspíš přehlédl. Spolu s kunsthistoriky se redakce domnívá, že jen těžko jde popřít, že na obrázku jsou polopaticky znázorněny výhody předchůdce moderní očkovací metody.
K výtce č. 3 - snad jen, že v článku nejde o penicilin. Pochopitelně, že když je hematoenefalická bariera nějak narušená, dokáže v mozku udělat paseku téměř cokoliv, dokonce i antibiotikum.
Redakce dodáním obrázků měla v úmyslu krátký exkurz do historie tohoto způsobu prevence. K dodávání obrázků má OSEL důvod. Pokud totiž u sebelepšího textu nejsou obrázky, mladší generace studentů to nečte. Případné záměně obrázků se pochopitelně nebráníme, jen prosíme o nějaké lehce provokativní, či jinak zajímavé (nám se vhodnější a na něž není copyright, k upoutání pozornosti vyhledat nepodařilo) – pomůžete tím dobré věci. Předem děkujeme za zaslání.
Re: Re: Trochu střízlivosti
Kuba Vojtěch,2025-08-22 02:43:53
Přimlouvám se za ponechání obrázků. Něco jsem se z nich aspoň dozvěděl. Rozhodně lepší, než žmolek hliníku, nebo nějaký pohled na injekční stříkačku. Je pozoruhodné, jakými cestami se podpora imunitní odpovědi ubírala.
Re: Re: Trochu střízlivosti
Jan Šimůnek,2025-08-22 13:36:28
ad 1 Jen jsem reagoval na to, že ve vakcínách "musí" být hliník. IMHO je tam jen proto, že je to tak zavedeno a výrobcům to vyhovuje a nechtějí utrácet peníze za vývoj nějaké náhrady.
ad 2 Pokud variolace dopadla dobře, výsledek byl hodně podobný vakcinaci. Vzhledem k době a lokalitě bych spíš očekával tu variolaci. Navíc to není barevná fotka, ale obrázek, takže musíme počítat i s trochu zkreslení. Obrázky, pochopitelně, vítám. A nevidím důvod tenhle obrázek zaměňovat.
ad 3 Ten penicilín byl jen připomínkou toho, že i vysoce bezpečná látka může být při určitém druhu podání velmi nebezpečnou. Penicilín nakonec do toho mozku projde, ale musí se tak stát přirozenou cestou, nejde ho tam "narvat". Je to dost průšvih když máte pacienta s rychle progredující meningokokovou meningitidou a můžete leda přijímat sázky, jestli se mu ten penicilín dostane do mozku včas, nebo budete pacienta překládat na "studenou chirurgii". Dokonce jsem byl na vojně svědkem případu, kdy se saniťáci nedohodli a nezávisle na sobě dali vojáčkovi s diagnostikovanou angínou penicilín. Pak se dodatečně diagnostikovala meningitida, ale to už byl jakýsi bolus penicilínu "na cestě", a pak jsme se s kolegy shodli na tom, že ta nedohoda ho vlastně zachránila.
Pochopitelně, takových příkladů se dá najít víc a existují i opačné: bezpečná aplikace něčeho, co je jinak fatálně jedovaté (viz třeba pojídači arzénu). Toxikologie je prostě zajímavá a inspirující věda.
Re: Re: Re: Trochu střízlivosti
Josef Pazdera,2025-08-22 16:30:27
Formulace, že hliník se používá protože je levný, je nešťastná. Pravdou je, že spektrum adjuvantních látek používaných ve vakcinach je opravdu široké. Kromě hliníku se používají například i mnofosfát, či difosfát vápenatý. K dalším používaným adjuvans jsiou monophosphoryl lipidy (na ampulích bývá značka MPL).
Deriváty lipidu z bakteriálních lipopolysacharidů se používají k stimulaci Toll-like receptorů. Pro jiné účely – třeba u chřipkových vakcín, se dává přednost olejovitým emulzím na bázi squalenu. Samozřejmě, že v různých kombinacích a řadou vylepšeních (třeba o tokoferol).
Hodně se šlape do syntetických DNA sekvencí - (CpG oligodeoxynukleotidů). A to proto, že některé z motivů silně motivují imunitní buňky (působením na Toll-like receptory).
Celá další třída adjuvantních látek je na bázi saponinů. Ke zvýšení účinku antigenu se osvědčily také lipofektiny,… Každé adjuvans má své specifické vlastnosti a vhodnost použití závisí na typu vakcíny, cílové populaci a požadované imunitní odpovědi. Ve snaze pomoci imunitnímu systému porážet nemoci jako jsou AIDS a rakoviny,… se do hledání vhodných adjuvans vynakládají velké prostředky.
Tvrzení, že hliník je ve vakcínách proto, že je to tak zavedeno a výrobcům to vyhovuje a nechtějí utrácet peníze za vývoj nějaké náhrady, je nešťastné. Nejen, že olejovité adjuvans jsou levnější, hliník má i několik výrazných předností. Navzdory tomu, že je organismem dobře tolerován, je úspěšným provokatérem bílých krvinek. I při malé dávce, či „slabém“ antigenu, zajišťuje vysokou účinnost a dlouhodobost vakcinace.
Re: Re: Re: Re: Trochu střízlivosti
Jan Šimůnek,2025-08-22 17:34:18
Adjuvantů je tedy více, což je jedině dobře. Zkoumal ovšem někdo vztah mezi adjuvanty a následnými zdravotními problémy očkovaných?
MMCH ještě klasické vakcíny z první poloviny 20. století, a dokonce i systémy na získání hyperimunních zvířecích sér (pro diagnostiku i léčbu) adjuvanty neměly. Viz třeba de Kruifovy eseje o historii medicíny. Viz i působení Alexandra Fleminga v serologické laboratoři (atd.).
Re: Re: Re: Re: Re: Trochu střízlivosti
Josef Pazdera,2025-08-22 20:25:21
Než se jakékoliv adjuvans dostane do kliniky, je prověřováno. Takže odpověď je ano – zkoumal. Jinak by se přece nedostalo do kliniky. Otázka hyperimunních sér již s článkem nesouvisí, nicméně opakovaným vystavením agens proti kterému chceme získat protilátky by použití nevhodného adjuvans bylo kontraproduktivní (tvorba protilátek proti jiné struktuře, než proti čemu chceme získat protilátku).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu střízlivosti
Jan Šimůnek,2025-08-23 11:26:50
Mě šlo spíš o to, že původní vakcíny hliník (nebo jiné adjuvans) neobsahovaly a fungovaly také.
Ten jev s adjuvantem, co popisujete, dělá docela problémy u protilátek využívaných k testům RIA a ELISA. U látek, které jsou hapteny a na nějaký nosič být navázány musí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu střízlivosti
F M,2025-08-25 12:55:04
Mám tip, potvrzený (přiznávám zběžně a povrchně) nahlédnutím do historie očkování na wiky. Ta první očkování byla s usmrceným, nebo oslabeným původcem. A jelikož seznam těch nemocí proti kterým se ta vakcína tímto způsobem vyvinula je velmi omezený, tak to zřejmě nebude jednoduché, nebo vůbec možné. Odhadem od oka, původce nejde oslabit natolik, aby byl bezpečný, množství "účinné látky" by bylo bez adjuvantů neúměrně velké, případně by se vůbec nedosáhlo dostatečné reakce organismu, (je to bezpečnější, levnější/méně náročné?).
Pokud vím, tak určitá očkování se bez těch látek provádí (třeba u dětí) ta 3 kombinace, spalničky atd. tedy kde to jde a má smysl. Pokud se počítá se starší populací (jeden z důvodů) s horší imunitou tak se přidávají. Proto to chce ty studie dělat, ale také ve slušné kvalitě, aby bylo možno stanovit ty míry rizik a nákladů (jak nemoc, tak následky očkování) a ještě pro různé skupiny zvlášť.
Kdyby hliník vliv na imunitu neměl
Karel Doupě,2025-08-20 01:34:11
tak by se přeci do vakcín nepřidával. Důvod přidávání hliníku do vakcín je jednoduchý: imunitní buňky (bílé krvinky čili lymfocyty) sledují parazity podle gradientu koncentrace látek, které vypouštějí a vakcína rovnoměrně rozpuštěná v organismu by nefungovala. Pokud je ale navázána na částice hlinitých sraženin, tak je lymfocyty mohou nalézt, obalit a zneškodnit. Problém vznikne, pokud se taková částice překoná hematoencefalitickou bariéru a dostane se do mozkové tkáně. Trojmocné kationty hliníku se silně vázají na fosfolipidy, jejichž fosfátový anion je také trojmocný. Lymfocyty začnou spolu s částicí vakcíny útočit na mozkovou tkáň a nastartují autoimunitní reakci. Mozková tkáň nemůže reagovat otokem, prostor pro ni je omezen lebeční dutinou. Místo toho se zdroj infekce obalí a zacementuje plaky.
koho
František F,2025-08-19 19:14:51
"Hliník je jednou z hlavních složek naší planety a životní prostředí ho obsahuje velké množství – zdaleka nejen v důsledku průmyslového znečištění, ale do značné míry přirozeně."
Přitom odedávna jsme se učili, že hliník těžko získat. Že tedy se v zemi vyskytují sloučeniny, ne hliník.
Za 10 let se dozvíme jiné závěry.
"Konkrétně jde o kohortovou studii publikovanou v roce 2025"
Dosud jsem věděl, že co kokrhá, je kohout. Tady zjišťuji, že je to kohort.
Re: koho
Vojtěch Kocián,2025-08-20 07:56:13
Hliník ve sloučeninách je pořád hliník, i když nemá vlastnosti kovového materiálu. V té vakcíně je samozřejmě také ve formě sloučeniny.
A zkuste si najít, co je to kohorta. Možná budete překvapen, že většinou nekokrhá (pokud to náhodou není kohorta složená z kohoutů).
Re: koho
Marcel Koníček,2025-08-20 17:39:00
Ale vždyť hliník opravdu tvoří pokud se nemýlím asi 12% váhy zemské kůry. To, že ho není jednoduché z ní získat v kovové formě je úplně jiná věc.
A to slovo pro skupinu je kohorta, studie využívající metodu věkových kohort pak nazýváme kohortovými. Úplně stejně, jako kdybychom měli například organizaci založenou na rotách (stejné koncovky jako kohorta) říkali bychom jí rotová organizace, ne?
Re: Re: koho
Jan Šimůnek,2025-08-21 12:19:00
Kohortová studie sleduje stejnou skupinu lidí (kohortu) po nějakou dobu (zpravidla roky, i desítky let). Poslední velká kohortová studie u nás byla naše účast na studii ELSPAC, kam byly zařazeny děti, jejichž početí proběhlo v určitých měsících roku 1990, z okresů Znojmo a Brno - město, Byly sledovány od okamžiku, kdy se jejich matka dozvěděla, že je čeká, až do 18. let.
A, mimochodem, hliník se vzácně vyskytuje v některých minerálech jako kovová zrníčka. Vysvětluje se tím známé hliníkové brnění jednoho ze starověkých čínských generálů (bývá citováno v některých záhadologických publikacích).
Pato ßtef,2025-08-19 14:19:20
Amisi v usa vobec neockuju a ciste nahodou ziadne amisske dieta nema autizmus.
Prave touto skutocnostou sa zaobera minister zdravotnictva usa.
Re:
Miloslav Pouzar,2025-08-19 14:53:52
Toto tvrzení je nepravdivé - výskyt autismu u Amišů je asi 1:271, v běžné populaci 1:31, Amišové sice odmítají očkování, ale procento zcela neočkovaných Amišů je někde okolo 15% - studii, která by porovnávala prevalenci autismu mezi různě proočkovanými populacemi Amišů se mi nalézt nepodařilo - jedním z možných vysvětlení rozdílu v incidenci autismu u Amišů a v obecné populaci v USA je rozdílný přístup k lékařské péči (a tím způsobený rozdílný podíl nediagnostikovaných případů)
Re: Re:
F M,2025-08-22 12:00:15
Předpokládám, že v této skupině se diagnostikují pouze nejhůř postižení jedinci. Usuzuji, že to bude podobné jako dříve třeba zde. Na poli, či při běžné práci je většina těchto lidí užitečná a s rozumným přístupem majority v podstatě nemusí mít vážný problém (nemusí mít žádný) ani se založením rodiny. Zvlášť pokud zahrnete lidi s Aspergerovým syndromem, což dle těch čísel pro majoritu vypadá, že zahrnuti jsou.
Těch nediagnostikovaných případů je spousta i v běžné populaci (starší), ale se současnou změnou světa a tlakem na diagnostikování je těch "záchytů" u dětí mnohem víc. Což právě u těchto komunit chybí.
V podstatě mi to přijde jako ukázka toho jak těžké je najít nějakou relevantní kontrolní skupinu a jak jednoduché je v tom porovnávání udělat chybu.
čiření siranem hlinitým
Florian Stanislav,2025-08-19 13:13:57
Vločkování (čeření či čiření).
Plavecké bazény dávkují síran hlinitý zpravidla v množství 3 g/m3.
https://www.wikiskripta.eu/w/Vod%C3%A1rensk%C3%A1_%C3%BAprava_pitn%C3%A9_vody
"Čiření
Po přidání chemikálií – koagulačních činidel (síran hlinitý, chlorid železitý, skalice zelená) probíhá vyvločkování (flokulace). Vločky mají záporný náboj a váží na sebe mikrobiologické látky."
je to zmatecne
Zdeno Janeček,2025-08-19 12:31:48
chybi mi kontrolni vzorka, kolko deti ochorie na autismus, ked nie su ockovane ??
Re: Re: je to zmatecne
Karel Doupě,2025-08-21 02:50:18
Je možné, že autismus může být reakce na imunizaci matek (ne nutně jen vakcínami ale obecně alergeny nebo prodělanou chorobou) v průběhu vývoje plodu. Projevuje se mj. strukturními změnami mozku a občas i tvarem hlavy novorozenců, protože při něm zbytňují gliové buňky, které v mozku zajišťují autoimunitní funkce a mj. i ty plaky v pozdějším věku. Prenatální vývoj se tak připravuje na budoucí infekční prostředí. Kauzalita vakcinace kojenců a jejich autismu pak bude jen slabá a nepřímá v tom smyslu, že matky které jsou samy přístupné vakcinaci budou zřejmě méně bránit vakcinaci svých batolat. Osobně se domnívám, že hliník s autismem nesouvisí: podobně jako thimerosal se do vakcín přidává už od třicátých let, zatímco nárůst prevalence autismu je záležitost posledních dekád.
Re: je to zmatecne
F M,2025-08-22 10:14:34
Kde nic není ani čert nebere. Pokud by se vzaly neočkované skupiny ze států z rozvinutého světa tak by byl povyk ještě větší a výsledek nesmysl. Malé skupiny (velký rozptyl/nejistota), ale hlavně by tam ty nemocnosti byly ovlivněny specifičností těch skupin více než hliníkem, třeba už jen tou pouhou nevakcinací. Stejně tak by nedávala smysl kontrolní skupina mezi lidmi ze třetího světa.
Príčiny
Otakar Ištvánfy,2025-08-19 10:35:48
Je celkom možné, že štúdie o škodlivosti hliníka si zaplatili výrobcovia nerezových hrncov, ktorí sa potrebovali zbaviť hliníkovej konkurencie.
Re: Príčiny
G Hart,2025-08-19 11:16:11
O tom jsem zcela pevně přesvědčen.
A celá Akademická obec jim k tomu při činlivě tleskala,
, což jistě přispělo k její kredibilitě.
A pokud nám před lety ta "akademicky vzdělaná
intelektuální elita" vnutila myšlenku,že každý jeden kg
hliniku nám svatojistě způsobí Alzheimera a my jsme
Vyházeli všechny hliníkové ešusy,příbory, změnili sudy
na pivo a ostatní nádobí, tak nám vlastně šeredně poškodí zdraví,
jak vyplývá z této studie.
Rozumím tomu správně?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
