Azory - autonomní oblast Portugalska. Souostroví tvoří devět sopečných ostrovů a řada malých ostrůvků.  Autor: Tyk, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Libora měňavá je původně okrasná rostlina, která byla na ostrovy zavlečena z tropické Ameriky a dnes se masivně šíří v prostředí pastvin. Pro hospodářská zvířata představuje vážné nebezpečí, protože obsahuje toxické lantadeny. Ty poškozují jaterní buňky a narušují vylučování žluči, čímž vyvolávají cholestázu. Následkem toho se hůře vylučuje fyloerythrin, rozkladný produkt chlorofylu vznikající v bachoru přežvýkavců. Fyloerythrin se pak hromadí v organismu a při slunečním záření vyvolává sekundární fotosenzibilizaci, tedy extrémní přecitlivělost kůže na ultrafialové záření. Výsledkem jsou doslova žluté, sluncem spálené krávy.

Nejznámější hromadná intoxikace na ostrovech byla též důsledkem invaze. Přestože na ostrovech normálně sníh nepadá, v roce 2001 v okolí městečka Rabo de Peixe pořádně nasněžilo. Původcem tohoto unikátního toxikologicko-meteorologického jevu byl italský námořník Antonino Giuseppe Quinci, z jehož jachty Sun Kiss 47 vypadlo při bouři několik balíků obsahujících okolo 500 kg vysoce čistého kokainu.

Místní rybáři, kteří se do té dobíjeli ranní modlitbou a silným espressem, považovali balíky vyplavené na pobřeží za manu nebezskou. Obyvatelé Rabo de Peixe začali bílým práškem zahušťovat rybí polévky, obalovali v něm tradiční chicharros a hospodyně ho v domnění, že jde o moučkový cukr, sypaly na koblihy. Zkrátka byla to jízda s cihlou na plynu.

Pryšec azorský (Euphorbia azorica). Kredit: Ixitixel, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Libora měňavá (Lantana camara). Kredit: Quartl, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

Kokain podaný ústy se vstřebává hůře než při šňupání, protože část dávky se rozloží už během vstřebávání a v játrech. Ale pokud s ním pocukrujete plech buchet, obrovské množství drogy může i při této cestě podání vést k těžké intoxikaci. Místní pohotovost v Ponta Delgada bleskově zaplnili lidé s učebnicovými příznaky masivního předávkování stimulanty: tělo jim spalovala vysoká horečka, srdce jim zběsile bušilo, krevní tlak vyletěl do kritických výšin a mnozí z nich propadli těžkým toxickým psychózám a halucinacím.

Kaldera vulkánu Funas. Kredit: M.P.

Fumarolové pole. Kredit: M.P.

Když nešťastní Azořané zjistili, že po smažené rybě s „bílou moukou“ nemohou tři dny spát a srdce jim chce vyskočit z hrudníku, pokusili se tento stav svépomocí upravit. Bohužel k tomu použili heroin, který ve stejné době na ostrov dorazil. Tento pokus o potlačení stimulačních účinků kokainu vedl k epidemiologické krizi závislostí, jejíž následky v podobě substitučních programů řeší azorské zdravotnictví dodnes.

Příprava tradičního pokrmu na aktivní sopce. Kredit: M.P.

„Cosido“ (portugalsky cozido) je španělský a portugalský masový „eintopf“ připravovaný z cizrny, šunky, uzeniny a kořenové zeleniny. Kredit M.P.

Pominu-li výše zmíněnou kuriózní otravu kokainem, patří k největším toxikologickým zajímavostem na Azorech aktivní vulkán ve Furnas. Zdejší slavná fumarolová pole permanentně chrlí tuny plynů, jimž dominuje oxid uhličitý (CO₂) doprovázený nezaměnitelným, po zkažených vejcích páchnoucím sirovodíkem (H₂S). Tento plyn efektivně blokuje enzymy buněčného dýchání (komplex IV v elektronovém transportním řetězci) a brání buňkám ukládat energii ve formě adenosintrifosfátu (ATP) podobně jako kyanovodík (HCN) a částečně i oxid uhelnatý (CO).

Na energetickou podvýživu samozřejmě nejrychleji hynou buňky mozku a srdečního svalu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že si místní obyvatelé za celé generace vybudovali vůči těmto plynům toleranci, vědecké studie z této lokality tento mýtus vyvracejí; dlouhodobá expozice zdejší populaci nepřináší evoluční výhodu, ale naopak prokazatelně zvyšuje riziko chronických bronchitid a patrně i zvýšené riziko různých typů nádorových onemocnění.

Kontakt na autora zde. Kredit. UPCE.

Skutečně kritický moment pak nastává v uzavřených prostorách. V domech postavených v bezprostředním okolí hydrotermálních výduchů totiž dokáže CO₂ spolu s H₂S při náhlých změnách atmosférického tlaku a nedostatečném větrání vytlačit kyslík a dosáhnout život ohrožujících koncentrací. Konzumovat v takto rizikových zónách tradiční Cozido das Furnas, které se pod zemí připravuje v přímém kontaktu s vulkanickými výpary, vyžaduje buď absolutní absenci pudu sebezáchovy, nebo obdivuhodný gastronomický stoicismus. Pro milovníky environmentální toxikologie je však výlet do Furnas ideální aktivitou – kde jinde si totiž můžete pořídit fotku u oficiální cedule varující před udušením a zároveň u toho přikusovat vynikající, v sirných parách dušenou mrkev?

Literatura:

1. Lima, Elisabete, and Jorge Medeiros. "Terpenoid compounds in the latex of Euphorbia azorica from Azores." BioMed. J. Sci. Tech. Res 26 (2020): 19680-19682.

2. Sharma, O. P., et al. "A review of the toxicity of Lantana camara (Linn) in animals." Clinical toxicology 18.9 (1981): 1077-1094.

3. Sharma, Om P., et al. "A review of the hepatotoxic plant Lantana camara." Critical reviews in toxicology 37.4 (2007): 313-352.

4. RTP Arquivos (2001) Aumento de consumo de droga nos Açores: Aumento de consumo de droga nos Açores – RTP Arquivos

5. Amaral, André Filipe Santos, and Armindo Santos Rodrigues. "Chronic exposure to volcanic environments and chronic bronchitis incidence in the Azores, Portugal." Environmental research 103.3 (2007): 419-423.

6. Amaral, André, et al. "Chronic exposure to volcanic environments and cancer incidence in the Azores, Portugal." Science of the Total Environment 367.1 (2006): 123-128.